Státy EU otevřely cestu možným sankcím za turecké vrty u Kypru

Brusel 11. listopadu (zpravodaj ČTK) – Země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru. Rámec pro případné postihy dnes přijali ministři zahraničí EU. Na jednání v Bruselu schválili i prodloužení sankcí za porušování lidských práv a zásad demokracie ve Venezuele a zdůraznili vůli pokračovat v plnění jaderné dohody s Íránem.

Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a kyperskou část průzkumné vrty pro těžbu ropy. Kyperská republika, která je členem EU, proti aktivitě Turecka protestuje a unijní lídři už v červnu označili vrty za nelegální. O měsíc později se ministři zahraničí shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.

Dnešní rozhodnutí umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.

Rada zároveň prodloužila sankce vůči Venezuele do 14. listopadu 2020. Další rok tak zůstane v platnosti embargo na prodej zbraní a vybavení, které by venezuelské orgány mohly používat k potlačování opozičních protestů. Prodloužen je rovněž zákaz cest do EU a zmrazení majetku 25 lidí spjatých s venezuelským režimem.

EU kritizuje vládu autokratického prezidenta Nicoláse Madura za omezování demokracie a zbídačování obyvatel, kterým se často nedostává ani základních potravin a léků.

Ministři zahraničí se dnes opět shodli na snaze dodržovat jadernou dohodu s Íránem navzdory tomu, že Teherán pokračuje v jejím vypovídání. „I když je stále složitější ji zachovat, budeme pokračovat ve snaze o její plné převedení do praxe,“ řekla po jednání šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Unijní země podle ní nadále považují dohodu JCPOA za klíčovou pro evropskou bezpečnost. EU podle Mogheriniové počká s dalšími kroky na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o aktivaci odstředivek používaných k obohacování uranu, s níž začal Teherán minulý týden.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas z bruselského jednání zamířil do Paříže, kde má na programu separátní jednání se svým britským a francouzským protějškem. Německo, Británie a Francie jsou signatářskými zeměmi dohody a podle Maase stále hodlají přesvědčit Írán, aby se k jejímu dodržování vrátil.

Unijní ministři dnes v Bruselu jednali také o situaci v Afghánistánu po zářijových prezidentských volbách, na jejichž předběžné výsledky se zatím čeká. EU je podle Mogheriniové připravena podpořit mírové rozhovory o budoucnosti země mezi afghánskou vládou a islamistickým hnutím Tálibán. Doufá také v obnovení dialogu mezi touto organizací, která ovládá část země, a Spojenými státy.

„Očekáváme však, že tento proces neohrozí, ale naopak posílí už dosažená zlepšení, zvláště co se týče lidských práv a práv žen,“ upozornila Mogheriniová na některé obavy spojené s islamistickými představami Tálibánu.