Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Plynárenství

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

Řecká vláda v neděli 22. prosince prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování obrovského projektu společně s Kyprem a Izraelem. Předmětem dohody bude vybudování plynovodu přepravujícího zemní plyn z východního Středomoří do Evropy. Dohoda je z velké části motivována politickým děním v oblasti, a to konkrétně spory týkajících se Kypru. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/greece-says-eastmed-pipeline-deal-to-be-signed-on-2-january/">portál Euractiv</a>. 
Řecká vláda prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování plynovodu EastMed společně s Kyprem a Izraelem. Plynovod bude přepravovat zemní plyn z <a href="https://oenergetice.cz/plyn/staty-vychodniho-stredomori-usiluji-urychleni-regionalni-spoluprace-oblasti-plynarenstvi/">východního Středomoří</a> do Evropy. Rozhodnutí o podepsání dohody přišlo v období existujícího politického napětí v regionu díky vlastním aktivitám Turecka v oblasti a nedávno podepsané dohodě mezi Tureckem a Libyí, která zvětšuje nároky Turecka ve Středomoří s bohatými zásobami zemního plynu.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotaki řekl, že dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsaná s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem 2. ledna v Aténách. Plynovod bude dlouhý 2 000 km a povede z východního Středomoří, z oblasti mezi Izraelem a Kyprem, do Řecka a dále do Itálie a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Jeho kapacita je plánována na 9 až 12 miliard m3 plynu ročně.
<figure id="attachment_79344" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="wp-image-79344 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-512x275.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-768x412.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-725x389.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-800x429.jpg 800w" alt="" width="872" height="468" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná trasa plynovodu EastMed. Zdroj: <a href="http://tekmormonitor.blogspot.com/2017/01/eastmed-pipeline-commercially-viable.html">Tekmor</a></figcaption></figure>
<h2>Plynovod jako reakce na snahy Turecka posílit svůj vliv ve východním Středomoří</h2>
V návaznosti na dlouhotrvající politický spor mezi Kyprem a Tureckem, kdy na konci 20. st. díky invazi tureckého vojska vznikl stát Severní Kypr, jež ale není uznáván jiným státem než právě Tureckem, objevení zásob zemního plynu v této oblasti vyvolalo další spory mezi těmito dvěma státy. V současnosti EU na Turecko uvalilo <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru/">sankce</a>. Důvodem sankcí jsou průzkumy vod tureckými loděmi v blízkosti Kypru, kde se snaží nalézt zásoby ropy a plynu. Podle Turecka má totiž Severní Kypr nárok prozkoumávat moře kolem celého ostrova.
Plynovod EastMed má tedy nejen posílit roli Kypru, Řecka a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/obri-dohody-izraelem-egyptem-dodavkach-plynu-muze-tezit-take-evropa/">Izraele</a> v energetickém řetězci dodávek do EU, ale má také zabránit tureckým snahám posílit svou roli ve východním Středomoří.
<blockquote>„Je velmi důležité, že země ukazují, že umí rychle reagovat na provokativní postoj Turecka,“ řekl Stelios Petsas, mluvčí řecké vlády.</blockquote>

Řecko: Dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsána v lednu

Brusel 11. listopadu (zpravodaj ČTK) &#8211; Země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru. Rámec pro případné postihy dnes přijali ministři zahraničí EU. Na jednání v Bruselu schválili i prodloužení sankcí za porušování lidských práv a zásad demokracie ve Venezuele a zdůraznili vůli pokračovat v plnění jaderné dohody s Íránem.
Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a kyperskou část průzkumné vrty pro těžbu ropy. Kyperská republika, která je členem EU, proti aktivitě Turecka protestuje a unijní lídři už v červnu označili vrty za nelegální. O měsíc později se ministři zahraničí shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.
Dnešní rozhodnutí umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.
Rada zároveň prodloužila sankce vůči Venezuele do 14. listopadu 2020. Další rok tak zůstane v platnosti embargo na prodej zbraní a vybavení, které by venezuelské orgány mohly používat k potlačování opozičních protestů. Prodloužen je rovněž zákaz cest do EU a zmrazení majetku 25 lidí spjatých s venezuelským režimem.
EU kritizuje vládu autokratického prezidenta Nicoláse Madura za omezování demokracie a zbídačování obyvatel, kterým se často nedostává ani základních potravin a léků.
Ministři zahraničí se dnes opět shodli na snaze dodržovat jadernou dohodu s Íránem navzdory tomu, že Teherán pokračuje v jejím vypovídání. &#8222;I když je stále složitější ji zachovat, budeme pokračovat ve snaze o její plné převedení do praxe,&#8220; řekla po jednání šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Unijní země podle ní nadále považují dohodu JCPOA za klíčovou pro evropskou bezpečnost. EU podle Mogheriniové počká s dalšími kroky na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o aktivaci odstředivek používaných k obohacování uranu, s níž začal Teherán minulý týden.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas z bruselského jednání zamířil do Paříže, kde má na programu separátní jednání se svým britským a francouzským protějškem. Německo, Británie a Francie jsou signatářskými zeměmi dohody a podle Maase stále hodlají přesvědčit Írán, aby se k jejímu dodržování vrátil.
Unijní ministři dnes v Bruselu jednali také o situaci v Afghánistánu po zářijových prezidentských volbách, na jejichž předběžné výsledky se zatím čeká. EU je podle Mogheriniové připravena podpořit mírové rozhovory o budoucnosti země mezi afghánskou vládou a islamistickým hnutím Tálibán. Doufá také v obnovení dialogu mezi touto organizací, která ovládá část země, a Spojenými státy.
<blockquote>&#8222;Očekáváme však, že tento proces neohrozí, ale naopak posílí už dosažená zlepšení, zvláště co se týče lidských práv a práv žen,&#8220; upozornila Mogheriniová na některé obavy spojené s islamistickými představami Tálibánu.</blockquote>

Ropa

Státy EU otevřely cestu možným sankcím za turecké vrty u Kypru

Kypr dnes podepsal 25letou koncesi na těžbu v plynovém poli Aphrodite, které bylo objeveno na jih od středomořského ostrova v roce 2011. Těžit tam budou britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell, izraelská skupina Delek a americká společnost Noble Energy. Je to první licence ke komerční těžbě ropy, kterou Nikósie dosud udělila. Informovala o tom agentura Reuters.
Odhaduje se, že pole Aphrodite obsahuje 4,1 bilionu kubických stop (116 miliard krychlových metrů) zemního plynu. Těžba má být podle Nikósie zahájena v roce 2025 a koncese zemi přinese odhadem 520 milionů eur ročně, oznámil už dříve kyperský ministr pro energetiku Jorgos Lakkotrypis.
 &#8222;Plán zahrnuje (&#8230;) přepravu plynu podmořským plynovodem do egyptského (města) Idku,&#8220; uvedl Lakkotrypis v prohlášení. &#8222;Odtud se zkapalněný zemní plyn bude vyvážet do Evropy a na mezinárodní trhy,&#8220; dodal.
Dohodu o stavbě podmořského plynovodu z pole Aphrodite do egyptského závodu na zkapalňování zemního plynu podepsala Nikósie s Káhirou loni v září.

Kypr podepsal 25letou koncesi na těžbu v plynovém poli Aphrodite

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Turkey-Continues-Oil-Gas-Drilling-In-Eastern-Mediterranean.html">Turecko nadále pokračuje</a> v těžebních operacích ve východní  části Středozemního moře a navíc plánuje poslat do oblasti další těžební loď. Spor ohledně práva na průzkum upoutal pozornost nejen EU, ale i USA.
Dvě turecké lodě i nadále pokračují ve vrtech poblíž Kypru, třetí loď se k nim má připojit na konci srpna. Informaci poskytl turecký ministr, Fatih Donmez, v komentářích z tohoto týdne právě na palubě jedné z těchto lodí.
Turecko uznává Severokyperskou tureckou republiku, která ovšem není mezinárodně uznávaná, a naopak neuznává a zároveň nemá diplomatické vztahy s mezinárodně uznávanou vládou Kypru. Kypr přitom patří mezi členské státy EU.
Turecko si nárokuje podíl na nerostném bohatství ostrova, ropě a zemním plynu, jelikož dle jeho názoru spadá část kyperského pobřeží pod jurisdikci tureckých Kypřanů nebo Turecka. Turecko neuznává ani dohody, které vláda Kypru podepsala s dalšími státy ohledně výhradních námořních zón ve Středozemním moři.
V únoru letošního roku uvedlo Turecko, že průzkumné lodě brzy začnou s vrty za účelem těžby ropy a zemního plynu poblíž pobřeží v severní části Kypru. Tento krok znovu zažehl napětí mezi Tureckem, Kyprem a Řeckem ohledně práv na průzkum. K lodím Fatih a Yavuz se ale přesto na konci tohoto měsíce připojí další průzkumná loď Oruc Reis.
<h2>Varování USA a EU Turecko ignoruje</h2>
Turecko je odhodláno pokračovat ve vrtných operacích i navzdory varování Spojených států a Evropské unie, která minulý měsíc prohlásila, že vzhledem k pokračujícím nezákonným vrtným aktivitám Turecka pozastavuje EU jednání o letecké dopravě a zastavuje s Tureckem také rozhovory “na vysoké úrovni“. Rovněž vyzvala Evropskou investiční banku (EIB), aby zvážila své úvěrové aktivity v Turecku, zejména půjčky se státní podporou.
Turecko na to reagovalo prostřednictvím svého ministra zahraničí prohlášením, že závěry EU nijak neovlivní turecké odhodlání v aktivitách pokračovat.
<blockquote>„Tyto závěry ukazují, jak je EU vůči Kypru předpojatá a zaujatá, protože se nezmiňují o tureckých Kypřanech, kteří mají stejná práva na přírodní zdroje ostrova a zcela ignorují jejich existenci na Kypru,“ zní z Turecka.</blockquote>

Turecko pokračuje v průzkumných operacích poblíž břehů Kypru

Turecko bude pokračovat v průzkumných vrtech kvůli těžbě ropy a zemního plynu u pobřeží Kypru navzdory sankcím, pro něž se v pondělí vyslovili ministři zahraničí EU, a pošle do oblasti další průzkumnou loď. Prohlásil to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Sankce kritizoval i lídr turecké opozice Kemal Kiliçdaroglu. Vedení řecké části Kypru dnes také odmítlo návrh prezidenta Severního Kypru na spolupráci při průzkumných vrtech a těžbě.
<blockquote>&#8222;Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,&#8220; citoval Çavuşoglua turecký provládní deník Habertürk.</blockquote>
Ministr dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. &#8222;Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,&#8220; řekl dnes ministr. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez.
Ankara letos v květnu poslala do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkum. Tento měsíc zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz a dnes agentura Anadolu uvedla, že už od dubna 2017 provádí ve Středomoří průzkum loď Barbaros Hayrettin Paşa. Oblast průzkumu agentura blíže nespecifikovala.
Chystané sankce EU vůči Ankaře dnes kritizoval i lídr největší turecké opoziční strany Kiliçdaroglu. &#8222;Máme ve východním Středomoří svá práva a budeme si je hájit. EU zřejmě uvalí sankce, my je ale odmítáme,&#8220; uvedl lídr opozice. Kritizoval i to, že Brusel uznává za členskou zemi pouze řeckou část Kypru. &#8222;Turecko si nebude vážit EU, dokud EU neopustí svůj dvojí metr,&#8220; uvedl Kiliçdaroglu.
Ankara v tomto sporu tvrdí, že je jako &#8222;garantská země&#8220; povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983. Turecko tam v roce 1974 vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Ankara je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v okolí tohoto ostrova už několik let. Ankara tvrdí, že z těžby by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí už déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.
Lídři politických stran řecké části Kypru dnes jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.
<blockquote>&#8222;Opakujeme, že našim hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,&#8220; zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru.</blockquote>
Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru. Ty se vlečou bez výsledku už řadu let.

Turecko bude pokračovat ve vrtech u Kypru navzdory sankcím EU

Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který včera na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Server Euractiv ale s odvoláním na unijní diplomaty napsal, že oznámení sankcí bylo na žádost Ankary odloženo na úterý, neboť na včerejšek připadalo výročí nezdařeného pokusu o vojenský převrat v Turecku. Unie vrty považuje za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země.
Sankce podle Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.
<blockquote>&#8222;Provokace Turecka jsou pro nás všechny nepřijatelné,&#8220; řekl při příchodu na jednání německý tajemník pro evropské záležitosti na ministerstvu zahraničí Michael Roth.</blockquote>
Podle agentury Reuters zdůraznil, že Evropská unie je v této otázce jednotná.
Odvetná opatření jsou podle Reuters ale spíše jen symbolická. Kvůli provázanosti unie a Turecka ve věci migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.
Evropskou unii o odložení oznámení o sankcích vyzval podle Euroactiv turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Kdyby se tak stalo dnes, bylo by to podle něj &#8222;necitlivé&#8220; vůči tureckému lidu. Pokus části armády o puč se odehrál 15. července 2016. Potlačen byl za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, dalších 2100 lidí bylo zraněno.
Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru.
Turecko prohlašuje, že jako &#8222;garantská země&#8220; musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Minulý týden vyzvaly Ankaru k ukončení průzkumných vrtů ve vodách u Kypru také Spojené státy. Turecko ale odmítá, že by tyto vrty byly nelegální. Çavuşoglu v neděli prohlásil, že Turecko bude v této činnosti pokračovat i přes odpor Řecka a Evropské unie.

DPA: EU kvůli vrtům u Kypru potrestá Turecko sankcemi

Turecké ministerstvo zahraničí odmítlo tvrzení Řecka a EU, že jeho průzkumné vrty kvůli těžbě ropy a plynu ve vodách u Kypru jsou nelegální. Ministerstvo v prohlášení rovněž uvedlo, že EU nemůže být nestranným zprostředkovatelem při řešení kyperského problému. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Turecké ministerstvo zahraničí reagovalo na kritiku z Bruselu, kterou v pondělí zopakovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ta označila průzkumné vrty Ankary za nelegální. Turecko jimi podle Mogheriniové eskaluje napětí a ohrožuje suverenitu Kypru. Už minulý měsíc lídři EU Turecko vyzvali, aby s vrty přestalo, a pohrozili mu sankcemi. Dnes mají o situaci hovořit unijní diplomaté v Bruselu.
V úterý vyzvaly k ukončení průzkumné vrtné činnosti ve vodách u Kypru Ankaru i Spojené státy. Ministerstvo zahraničí USA označilo kroky Turecka u Kypru za &#8222;provokaci, která zvyšuje napětí v regionu&#8220;.
<figure id="attachement_14112" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-800x450.jpg" alt="Ropná polšina Valhall" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Turecko je už několik let ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního pobřeží Kypru, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern Exxon Mobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat i obyvatelé Severního Kypru.
Ankara tvrdí, že je jako &#8222;garantská země&#8220; povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova poté, co tam v roce 1974 Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Letos v květnu vyplula do vod západně od Kypru turecká loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už podle dnešního vyjádření tureckého ministerstva zahraničí zahájila &#8222;průzkumnou činnost&#8220;. Tento týden zakotvila jižně od poloostrova Karpas, který je výběžkem turecké části ostrova na severovýchodě Kypru, druhá turecká vrtná loď Yavuz. Podle Ankary se tam rovněž chystá provádět průzkumné vrty.

Energetika v zahraničí

Ankara odmítá kritiku EU a Řecka kvůli průzkumným vrtům u Kypru

Mezi Kyprem a Tureckem sílí napětí v reakci na to, že Ankara v pátek vyslala několik plavidel k pobřežním vodám řecké části Kypru. Turecko tam chce provádět průzkumné vrty kvůli těžbě plynu a ropy. Krok odsoudilo řecké a kyperské ministerstvo zahraničí i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, podle něhož tím Ankara podkopává snahu o obnovení rozhovorů o sjednocení Kypru. Znepokojení vyjádřila v sobotu i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. 
<blockquote>
&#8222;Naléhavě vyzýváme Turecko, aby prokázalo zdrženlivost, respektovalo svrchovanost práv Kypru v jeho výlučné ekonomické zóně a zdrželo se jakýchkoli nelegálních kroků, na něž bude EU náležitě reagovat v plné solidaritě s Kyprem,&#8220; uvedla v sobotu Mogheriniová.
</blockquote>
 Kyperské ministerstvo zahraničí označilo vyslání tureckých lodí za porušení mezinárodního a evropského práva i svrchovanosti Kyperské republiky. Podle místních médií se kyperský prezident Anastasiadis chystá záležitost předložit na čtvrtečním neformálním summitu EU v Rumunsku. 
 Na prohlášení Mogheriniové a kyperské vlády dnes reagoval turecký ministr obrany Hulusi Akar, který prohlásil, že Ankara je jako &#8222;garantská země&#8220; povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko. 
 Ministr Akar dnes také podle turecké státní agentury Anadolu vyzval Řecko, aby mělo &#8222;zdravý rozum&#8220;. Energetické zdroje v Egejském moři a východním Středomoří by podle tureckého ministra měly sloužit jako &#8222;most k míru, dialogu a vzájemné spolupráci&#8220;. 
 Turecko je už několik let ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního pobřeží Kypru, kde už provádí průzkumné <a target="_blank" href="http://www.cna.org.cy/WebNews-en.aspx?a=43fcd0534bda49fca500a80137c911a2"> vrty </a> mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern Exxon Mobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat i obyvatelé Severního Kypru. 
 Podle řeckého deníku Kathimerini vyplula z tureckého přístavu Antalya v pátek ráno turecká loď Fatih s vrtnou plošinou doprovázená několika dalšími plavidly a ve východním Středomoří se podle kyperských médií chystá provádět průzkumné vrty až do začátku září. Zatím není jasné, zda s nimi začne ve výlučné ekonomické zóně (EEZ), nebo jen poblíž, uvedl v sobotu deník Kathimerini.

Mezi Kyprem a Tureckem sílí napětí kvůli průzkumným vrtům v moři

Průzkumné vrty za účelem těžby <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> jihovýchodně od Kypru budou pokračovat navzdory turecké blokádě, řekl dnes kyperský prezident Nikos Anastasiadis. O případný zisk z těžby zemního plynu se spravedlivě podělí všichni obyvatelé Kypru, jakmile se ostrov sjednotí, reagoval Anastasiadis na stanovisko Turecka, že by z těžby profitovali pouze řečtí, a nikoli turečtí obyvatelé ostrova. Informovala o tom agentura AP. 
 Italská společnost ENI a francouzský Total, které s Kyprem ohledně těžby uzavřely smlouvu, oznámily na počátku měsíce nález ložiska zemního plynu zhruba 100 kilometrů jižně od ostrova.
Lodě tureckého vojska vzápětí zablokovaly plavidlo s vrtnou soupravou společnosti ENI, které mělo ložisko ve vodách jihovýchodně od Kypru zkoumat; plavidlo dál kotví zhruba 50 kilometrů od plánovaného cíle. 
 Ankara hájí blokádu plavidla tím, že těžba by porušovala práva kyperských Turků, a v úterý ji prodloužila do 10. března. Podobně lídr kyperských Turků Mustafa Akinci řekl, že se kyperští Řekové chovají, jako by přírodní zdroje ostrova patřily pouze jim a že kyperští Turci zahájí ve spolupráci s Ankarou také průzkumné vrty. 
<figure id="attachement_31429" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Gas-flaring-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Gas-flaring-725x483.jpg" alt="Spalování plynu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Spojené státy jsou přesvědčeny, že právo na těžbu ve výlučné ekonomické zóně ostrova má kyperská vláda, řekla dnes po schůzce s Anastasiadisem velvyslankyně USA Kathleen Dohertyová.
Uvedla také, že záležitost s představiteli Turecka probral minulý týden při oficiální návštěvě Ankary také americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Agresivní rétoriku a postup Turecka již dříve kritizoval i Brusel. 
 Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku.
Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.