V ropné BP se schyluje k bitvě investorů kvůli ochraně klimatu

British Petroleum (BP) je pod hrozbou žaloby ze strany aktivistických klimatických investorů. Investoři tvrdí, že BP se dopustila „bezprecedentního útoku na práva akcionářů. Žaloba je na stole proto, že firma odmítla zařadit rezoluci od těchto investorů do programu svého každoročního mítinku.

Jejich návrh žádal firmu, aby představila strategii pro zachování hodnoty, pokud dojde k poklesu poptávky po ropě a plynu. Rezoluci předložilo 16 institucionálních investorů, které dal dohromady FollowThis, nizozemská skupina zelených investorů.

Podle expertů, kterých se tázal deník Financial Times, jde o první případ, kdy firma ze seznamu FTSE 100 odmítla zařadit rezoluci, která měla dostatek hlasů.

FollowThis se dostal do křížku s ropnou společností už dříve — v roce 2024 byla skupina žalována Exxonem při snaze zastavit podobnou iniciativu ze strany FollowThis. Exxon tehdy tvrdil, že jde o porušení amerických zákonů o peticích investorů. Žaloba byla nakonec soudem zrušena hlavně z důvodu komplikované soudní příslušnosti.

Skupina FollowThis postupovala podobně i u dalších firem, například u Shellu; u samotné BP podobnou rezoluci do agendy dostali dříve. Teď se tomu však britská firma brání.

BP a její klimatické dilema

BP je jednou z fosilních firem, která připravovala velmi ambiciózní přechod na obnovitelné zdroje. V roce 2021 v jedné z rezolucí přes 20 % akcionářů žádalo ambicióznější klimatické cíle. Firma poté představila strategii pro výraznou diverzifikaci svého portfolia a chtěla se stát integrovanou energetickou společností s cílem snížit emise na polovinu do roku 2030 a dosáhnout net zero do roku 2050. Výnosy a akcie firmy však nakonec utrpěly, a minulý rok se tak britská firma rozhodla pro „strategický reset. Ten znamenal stažení z obnovitelných zdrojů a opětovné zaměření na fosilní paliva.

Firma se stáhla částečně — konkrétně minulý rok snížila své cíle a začala znovu investovat do ropy a plynu, i když stále tvrdí, že směřuje k net zero do roku 2050. Vedení firmy však pravděpodobně dál tlačí na fosilní notu, nebo alespoň proti aktivistickým akcionářům; na zmiňovaném zasedání v dubnu firma navrhla zrušit dvě rezoluce z let 2015 a 2019. Jednou z nich je i rezoluce, která zavazuje firmu oznámit, jak je její strategie konzistentní s cíli Pařížské smlouvy.

Na pozadí sporů o práva akcionářů se tak odehrává spor o pozici fosilních firem ke klimatické změně. Zdá se však, že aktivistická skupina FollowThis je v menšině. BP konec konců svým strategickým restartem reagovala na hlavní signál veřejně obchodované korporace, a tím jsou výnosy a na ně reagující cena akcií. Navíc se zdá, že firma má důvěru i akcionářů, kteří se drží principu ESG.

Podle analýzy FT akcie firmy drželo ke konci roku 2025 až 60 ESG fondů, mezi nimi i BlackRock a UBS. Tyto fondy spravující kapitál se stále více nacházejí uprostřed protichůdných tlaků velmi odlišné politiky v EU a USA. Zatímco v EU se mluví o tom, že aby fond mohl být ESG, neměl by držet žádné akcie fosilních producentů, tak v USA se naopak ESG fondy dostaly pod velmi nepříjemný právní tlak v některých republikánských státech.

BP však není pod tlakem jen environmentálních investorů. Minulý rok vyšlo najevo že do firmy vstoupil 5% hedgový fond z New Yorku Elliot Management. U tohoto fondu se očekává, že bude naopak požadovat odstup od nízkouhlíkových investic a zaměření se čistě na fosilní průmysl. Očekává se také tlak ze strany fondu na vedení firmy a na změny v radě. Elliot je totiž známý vstupováním do firem, které podle něj ztratily hodnotu z důvodu špatného managementu. Bude tedy zajímavé sledovat dubnové dění na valné hromadě.