Část Lomu ČSA na Mostecku se má stát národní přírodní památkou
Část území hnědouhelného Lomu ČSA na Mostecku, který čeká ukončení těžby uhlí a následná rekultivace, se má stát národní přírodní památkou, patnáctou v Ústeckém kraji. Vláda dnes podle tiskového odboru Strakovy akademie vyslechla informaci o návrhu ministerstva životního prostředí včetně návrhu plánu péče. S koncem dolování uhlí v lomu ČSA se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky.
Projednání návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, které může trvat do roku a půl, zahájí ministerstvo životního prostředí zasláním dokumentu dotčeným krajům, obcím a vlastníkům nemovitostí. Mohou uplatnit k návrhu na vyhlášení námitky a k návrhu plánu péče své připomínky, informoval úřad ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) v tiskové zprávě.
Lokalita je podle ministra jedním z mála míst, kde lze pozorovat přírodu v samovolném vývoji. Vzniklo v ní pestré společenství rostlin i živočichů. „Věřím, že se tato nová součást chráněné přírody, v jejíž blízkosti se nachází i národní přírodní rezervace Jezerka a zámek Jezeří, stane vyhledávaným turistickým cílem, místem pro relaxaci a oslavou jedinečné přírodní energie,“ uvedl.
Chráněné území by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy.
Mohlo by vás zajímat:
Kupovat si obce za sanační rezervu... nakonec tam ještě budeme státním rypadlem udržovat diverzitu.
Dobrý den pane Novák. Není to zde prvý článek k této tématice. Jen zopakuji můj poznatek a názor. Navštívil jsem před několika málo lety okraj tohoto území cestou na Jezeří. Přesně ta místa, která jsou na snímku pod zámkem, tam vede cesta po okraji lomu. Lom je oplocený, ale dá se, snadno. Překvapení veliké, příroda si vše bere rychle zpět. Po dlouhé době, snad po čtyřiceti letech, jsem viděl čolky. Nechal bych přírodě celý lom. Díky i za těch 12km2. Pmn velice rozumné rozhodnutí. Snímek je pravděpodobně staršího data, ze zámku se vše jevilo jinak, sukcese už se rozjela, vytvořila se refugia pro jednotlivé druhy.
Problém s tím mám jeden konkrétní - v mokrých a v suchých letech bude vodní plocha na dně velmi různá (co litorál?), a jeden obecný - jde o precedens, kterým zmizí z budoucího zemědělského hospodaření nejen těch 12km2.
Příroda a vzácné druhy jsou v takovém prostředí závislé na činnosti člověka, to bych viděl jako hlavní problém, že takové rezervace potřebují údržbu, aby nezarostly úplně vším.
Totéž se řeší na víceromístech, včetně vojenských újezdů, kde třeba průjezdy pásových vozidel udržují při životě vzácné druhy.
To je patrně ten důvod proč jsou i tak vzácné, že potřebují velmi specifické podmínky k růstu a nestačí jen nějaký lom.
Nejlepší řešení by bylo opětovně zauvažovat navrácení se k původnímu řeěení v souladu i s původním nejmoudřejším rozhodnutím samé matky přírody, to znamená průtočné řekou Bílinou. V případě nevhodnosti kvality vody nás to donutí k zajištění její kvality., když jsme zapříčinili její újmu, dlužíme jí to. To umožní největší rozmach zdejšího regionu po ekonomické stránce i té přírodní. Jako by jsme se odnaučili jí naslouchat.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se