ČR se nelíbí některé prvky návrhu Komise na reformu trhu s elektřinou

Česká republika má připomínky k některým prvkům listopadových návrhů Evropské komise na reformu trhu s elektrickou energií. V Bruselu to dnes na odborné konferenci řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Česku se podle něj nelíbí například existence kapacitních mechanismů, které podle něj mohou zvýhodňovat ekonomicky silnější země. Praha také zdůrazňuje, že to musí být členské země, které si nadále podrží odpovědnost za určování svého energetického mixu i podoby spolupráce se sousedy.

Česko se účastí na konferenci rozhodlo diskusi o návrzích rozproudit, ve svém postoji ale Praha není osamocená.

Na společném podkladovém dokumentu se šesti klíčovými body, které by měly zajistit dlouhodobou stabilitu, předpověditelnost, dekarbonizaci a stejné podmínky pro všechny účastníky trhu s elektřinou, se kromě českých diplomatů podíleli i zástupci Dánska, Finska, Německa, Nizozemska, Švédska a přidruženého Norska.

„My bychom byli rádi, aby to buď vůbec nebylo, nebo aby to bylo jen jako zcela poslední možnost,“ řekl Mládek o kapacitních platbách.

Mechanismy pomáhají výrobcům energie platbami za poskytnutí spolehlivého výkonu, tedy za existenci kapacity k výrobě energie. Komise v prosinci zveřejnila výsledky zkoumání, kdy v 11 členských zemích identifikovala celkem 35 takových mechanismů.

Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič dnes na konferenci ČTK a Českému rozhlasu řekl, že v této věci má komise podobný zájem jako Česká republika.

„Aby se (kapacitní mechanismy) skutečně využívaly jako poslední možné opatření. To je přesně zájem i Evropské komise. Je přísný seznam detailních podmínek, za nichž by mohly být poskytnuty,“ podotkl.

Evropská komise v listopadu představila takzvaný zimní balíček energetických návrhů. Většinu z nich musí schválit členské země i Evropský parlament, podle Šefčoviče by se tak na základě dohody vedení evropských institucí mělo prioritně stát ještě letos. Komise soubor návrhů nazvala „Čistá energie pro všechny Evropany“ a kromě jiného v nich zohlednila závazky související s pařížskou dohodou o ochraně klimatu.

Jejich součástí jsou tak návrhy na snížení plýtvání energií, lepší integraci obnovitelných zdrojů a postupné odstraňování dotací pro výrobu elektřiny z uhlí. Obsažen je v nich také celoevropský závazný cíl snížení spotřeby energie do roku 2030 o 30 procent a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent.

Opatření se ale týkají právě i koncepce trhu s elektřinou, zabezpečení jejích dodávek elektřiny i pravidel správy pro energetickou unii. Mají také pomoci urychlit inovace v oblasti čisté energie, renovovat budovy v EU a zmírnit společenský dopad přechodu na čistou energii.

Jak dnes na konferenci na českém velvyslanectví při EU připomněl místopředseda EK Šefčovič, měla by se reforma stát odrazovým můstkem pro změnu celé evropské ekonomiky tak, aby byla konkurenceschopná ve 21. století. Komise očekává, že od roku 2021 dosáhnou v důsledku jejích opatření veřejné i soukromé investice do energetiky až 177 miliard eur (4,8 bilionu Kč) ročně a že vznikne až 900.000 pracovních míst.

Šefčovič také očekává, že země EU v letošním roce zahájí své vlastní národní debaty o tom, jak ke změnám přispět a reagovat na ně na národní a regionální úrovni.