Díky větru o Vánocích padaly rekordy, vyráběnou elektřinu ale nikdo nechtěl
Státy střední Evropy se na Štědrý den musely díky příznivým povětrnostním podmínkám opět potýkat s významným množstvím elektřiny z větrných elektráren. V Polsku padl letošní výrobní rekord, Česká republika zaostala za rekordem o pouhé 3 MW. Výkon pouze z větrných elektráren v Německu opět přesáhl 36 GW .
Obdobně jako tomu bylo v minulém roce i letos se přes Vánoce dařilo výrobě z větrných elektráren. Díky větrnému počasí se výroba pohybovala blízko rekordním úrovním jak v České republice, tak i v Německu a Polsku, kde byla dokonce výroba větrných elektráren za letošní rok nejvyšší.
Česká republika téměř vyrovnala svůj letošní rekord, který padl při říjnové bouři Herwart a výkon českých větených elektráren tehdy dosáhl hodnoty 237 MW. Den před Štědrý dnem v podvečer vystoupal výkon “pouze” na 234 MW.
{„country“:“CZE“,“type“:“AREA“,“sources“:“wind_onshore“,“from“:“2017-12-21″,“to“:“2017-12-25″,“caption“:“Výkon větrných elektráren v ČR opět dosahoval rekordních úrovní“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-12-21″,“end_date“:“2017-12-25″}
Mimořádně zajímavá byla i situace v Polsku. Nejenže padl letošní rekord v dodávaném výkonu z větrných elektráren, ale zároveň Polsko vyrábělo elektřinu s velice nízkými měrnými emisemi oproti běžnému stavu.
Měrné emise klesly až pod 500 g CO2/kWh, což je sice na Polsko netradičně nízká hodnota, přesto je to ve srovnání s dalšími evropskými státy jedna z nejvyšších hodnot.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-12-20″,“to“:“2017-12-25″,“caption“:“I v Polsku výroba elektřiny dosahovala rekorndích hodnot.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-12-20″,“end_date“:“2017-12-25″}
Nicméně paradoxně byla výroba vysoká v období, kdy je spotřeba elektřiny relativně nízká. Kromě svátečního období přispělo i relativně teplé počasí. I proto se ve jmenovaných státech pohyboval podíl obnovitelných zdrojů na relativně vysoké úrovni.
Vánoční podmínky navíc opět způsobily, že se ceny elektřiny v České republice a Německu propadly do negativních hodnot. Nadále se tak zvýšila letošní četnost záporných cen, která již po bouři Herwart překročila loňské hodnoty.
{„country“:“CZE“,“type“:“PRICE“,“from“:“2017-12-20″,“to“:“2017-12-25″,“caption“:“Cena elektřiny na denním trhu opět poklesla do záporných hodnot“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_day_ahead_prices.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-12-20″,“end_date“:“2017-12-25″}
Přebytek výkonu v síti společně s nízkými cenami elektřiny na trhu způsobil, že se i bežně neflexibilní jaderné elektráry v Německu začaly přizpůsobovat a snížily výkon cca na 55 % svého aktuálně dostupného výkonu. Ve stejných hodinách již černé i hnědé uhlí produkovalo pouze 5,5 GW výkonu oproti cca 30 GW v předchozích dnech. Jak se hlavní konvenční zdroje u našeho západního souseda podílely na výrobě v předvánočním období je možné vidět na následujícím grafu.
{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“sources“:“lignite;hard_coal;nuclear“,“from“:“2017-12-10″,“to“:“2017-12-25″,“caption“:“Německá energetika a flexibilita uhelných a jaderných zdrojů v předvánočním období.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-12-10″,“end_date“:“2017-12-25″}
Mohlo by vás zajímat:
Krásné grafy, jen houšť a větší kapky.
.. a větší oze tunely.
Opět se potvrdila již delší dobu platná rovnice: Větrné počasí = záporné tržby. Samozřejmě, tak by tomu bylo v tržním prostředí, jinak to v Německou zamáznou domácnosti. Ve světle těchto zpráv přestává být písnička o klesajících nákladech větrníků zajímavá. Jejich tržby totiž zřejmě klesají rychleji, než cena technologií a konkurenceschopnost je nadále v nedohlednu.
Záleží na tom jestli a kdy se podaří přijít s masově použitelnou P2G/L technologií. Eventuálně jestli se na ni podaří získat podobné úlevy jako na biopaliva. Ta totiž může začít osekávat sedla, řekněme že je pro ni zajímavá oblast kolem 20€/MWh, pokud jich bude dost, tak při přiblížení se této ceně mohou začít mít takový zájem že se propad ceny zastaví.
Toto je teď oblast ve které by se měl očekávat další průlom na poli energetiky. Pak bude možné rychleji zakročit proti fosilním palivům v dopravě, byť je cena kolem 100€/MWh pořád dost,je to podobné tomu kolik nás stojí energie v benzínu po všech daních.
Někdo před nějakou dobou udělal rozbor toho kolik takový Audi E-Diesel stojí (euanmearns. com/the-thermodynamic-and-economic-realities-of-audis-e-diesel/) vycházelo to na 1.81€/l, ovšem s cenou proudu pro průmysl 90€/MWh, tady se bavíme ceně třeba 30€, tedy by to mohlo být asi 0,6€/l. To už vypadá celkem dobře. Ovšem je tu ta podmínka že pro proces budou moci skladovat nějaký rozumný objem vodíku a že budou mít možnost nakupovat za aktuální cenu.
Taky by proti těm cenám mohlo zapůsobit pokud se zlepší regulace kolem PVE a akumulace bude osvobozena trvale od nutnosti platit poplatky za OZE, nebo budou hrazeny jen za tu část energie, kterou se nepodaří vrátit do sítě, tedy čistou spotřebu. To by mohlo dočasně pomoci dokud nebude P2G dostatečně zralá. V zásadě by stačilo aby objevila první pořádná vodíkárna na pobřeží s příkonem třeba 250MW a pořádnou akumulační kapacitou pro produkt, umístit vysokotlaké nádrže pod vodní hladinu by mohlo učinit zařízení bezpečnějším, je tam na ně také mnoho násobně více místa než na souši. (Pokud vím, tak ryby zatím NIMBY neobjevily a i pokud ano, tak nevím že by tresky uměly psát) Pokud by měla kapacitu na několik dní až týdnů výroby, tak už je to dost zajímavé.
Neplatí. V té rovnici vám chybí několik proměnných. 14 dní zpátky bylo taky větrné počasí a ceny se normálně pohybovaly mezi 25-50 EUR/MWh. Nesmí se opomíjet vliv celkové poptávky. Co je ve svátek a o víkendu problém, ve všední den problémem není. A taky tam pořád vystupují neflexibilní zdroje, které klidně akceptují finanční ztráty a vyrábějí dále, v čele s jadernými elektrárnami, i to hnědé uhlí už se naučilo chovat pružně.
A to druhé tvrzení je čiročirá spekulace bez opory v realitě. Nebo snad máte spočítáno kolik % výroby německých VtE se prodává v obdobích se zápornou cenou elektřiny na burze?
Jediné nepružné zdroje jak v rovnici tak v grafu vidím OZE.
Určitě je potřebný dívat se taky na poptávku, ta hraje stejně důležitou roli jako výroba. Se zbytkem ale souhlasit nejde. Vytýkat "neflexibilním" zdrojům že pořád jednou je dost trapný, bez nich by německá soustava klekla. Nebo můžete všechno nahradit plynovkama s otevřeným cyklem který si můžete regulovat v podstatě jak chcete ale takovej cenovej nárůst by neustáli už ani němci. Už tak určitě většina uhelnejch i jadernejch bloků sjela na svůj minimální výkon a když je vypnete tak nedokážou najet na plnej výkon stejně rychle jako může přestat foukat.
K druhý poznámce - kolik přesně elektřiny se prodá za zápornou cenu je celkem jedno protože není žádnej podstatenej rozdíl mezi +1 a -1 eurem/MWh a potom se můžem hádat kde je přesně ta hranice. Důležitější je kolik by si větrný elektrárny v průměru vydělaly kdyby jejich provozovatelé museli s kůži na trh. Pro německo (použil jsem stejný data jako předtím u grafů takže to je do poloviny prosince - váženej průměr výroby a cen na denním trhu po hodinách) to letos vychází na 28,53 eur/MWh, pro český větrný elektrárny 33,5 eur/MWh. Jestli máte nějaký lepší čísla než já tak je prosím první napište než si zase začnete stěžovat že to není přesně to co ste chtěl. Jestli se nepletu tak i poslední letošní kolo německý aukce bylo někde 10 éček nad tímhle a to ty starý elektrárny stály výrazně víc.
Spíš jde o neochotu začít reagovat flexibilně, to se uhelné elektrárny pomalu učí, první s tím přišli asi v Texasu. Další problém je v tom že se pořádně elektrárny nestavěly asi 25, možná 30 let, takže nedocházelo k pořádné obnově. Podívejte se třeba na situaci u nás, pro přehlednost jsem to očísloval generacemi, to máte po první válce výstavbu 1. generace velkoelektráren, Oslavany (ta je na pomezí 0. a 1.), Brno, Přerov, Vrané, Vranov, Střekov, Ervěnice, Třebovice...
Pak je tu pár kusů z války, to nepočítám.
2. generace - Hodonín, Tisová...
3. generace Prunéřov I, Mělník I, Dětmarovice, Jaslovské Bohunice, Dukovany...
4. generace Prunéřov II, Mělník III, Temelín...
A tím to skončilo, nebýt průtahů tak je nejspíš v provozu už o dost dříve, vznikla tu obrovská díra, elektrárny se zaplatily a firmy se namlsaly vysokým ziskem, cena proudu z elektráren klesla.
Podobně v Německu se nejvíc elektráren postavilo v 50-80. letech a později v podstatě nic. Takže přirozeně pokud se musí začít stavět nové elektrárny teď ve větším objemu, tak se to do ceny proudu promítnout musí. Jediné jak by se to nepromítlo nějak je že by se prostě donekonečna prodlužovala životnost.
Máte pravdu jenže důvody tohoto vývoje jsou 3:
1) nedostatečná el. síť a nemožnost přepravovat el. energii a velké vzdálenosti
2) neexistence hodinových tarifů pro zákazníky.
3) nedostatečná výstavba akumulačních kapacit el. energie.
Zejména bod 2 je snadno a relativně levně řešitelný.
No dvojka je sice technologicky relativně snadná, ale organizačně náročná. Jednak nevím jestli je v elektroměru nějaká sběrnice pro připojení GSM modulu, jestli je v nich dost výkonný uC na kontrolu validity přijatých dat o změně účtování (počítám že tarif se stále přehazuje přes HDO), na HDO ani jinak na elektrické síti není asi dost místa pro posílání tolika datagramů a pak by bylo třeba každou trafačku vybavit vysílačem. Pak je ale hlavně třeba mít odladěnu konstrukci těchto měřáků, které bohužel někdy měří pitomosti při nesinusových odběrech. Lze to, ale je to složitější.
No a nakonec nastupuje to nejsložitější vyměnit každý jeden elektroměr za takovýto v dost krátkém čase aby to mělo nějaký účinek a pak ještě nějak nenásilně informovat zákazníky o tom kolik zrovna stojí proud. Jinak by to odběry neovlivnilo, dostat to do spotřebičů je pak běh na dalších minimálně 5-10 let aby to bylo masově v nových modelech a dalších 10-20 na to než se obmění spotřebiče.
Nedej bože aby se tu objevilo více standardů, víme jak je to nabíjením elektromobilů.
Bylo by to velmi pěkné mít takové účtování, ale je to nepříjemně složitý problém.
Technicky to možné je, protože se to už několik let používá u všech zdrojů s hodinovým tarifem a u odběrů co mají rezervovaný příkon nad 55kW. Potom třeba na webu OTE nebo ČEZ ON-LINE vidíte grafy spotřeby i výroby s průměrnými tuším 15minitovými hodnotami. Elektroměr tedy co 15 minut odešle průměrné hodnoty.
Není to žádný technický problém, dokonce to nabízí i někteří obchodníci i pro maloodběratele. Tam je ale nutné nainstalovat vlastní dálkové měření a to distributora je potom vlastně zbytečné, ale musí se stále být a platit za něj (aby měl distributor zajištěný zisk za nic).
www.hdvenergy.cz/produkty/hodinovy-produkt/
Hodinový tarif měl i Right Power Energy, ale zákazníky prodali Bohemia energy a ti už ho nenabízejí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se