Evropská Komise plánuje zásadní změnu v plánování sítí, představí osm klíčových projektů

Evropská unie připravuje největší reformu plánování energetické infrastruktury za poslední dekády. Reaguje tak na rychlý růst obnovitelných zdrojů a rostoucí přetížení přenosových soustav, které podle Evropské komise stojí ekonomiku EU miliardy ročně a zpomaluje dekarbonizaci. Komisař pro energetiku Dan Jorgensen poskytl Financial Times náhled na nové plány Evropské komise.

Právě pomalé tempo výstavby sítí označil komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen za největší hrozbu pro splnění klimatických i bezpečnostních cílů Unie. Komise proto zavede nový model plánování infrastruktury založený na přístupu shora dolů.

Komise chce sama určit, kde jsou největší investiční mezery, a navrhovat projekty, které je zaplní. Dosavadní praxe, kdy státy plánovaly převážně izolovaně a bez dostatečné koordinace, podle něj brání fungování skutečného jednotného energetického trhu.

„Nejde o přesun pravomocí, ale o to, aby členské státy mohly dělat více a lépe,“ tvrdí Jørgensen

„Je tak trochu paradoxem, že máme vnitřní trh, který lépe funguje pro prodej rajčat nebo zubní pasty než pro energii, i když energie je dnes zcela zásadní pro naši konkurenceschopnost, bezpečnost a samozřejmě také pro boj s klimatickou změnou,“ dodal Jørgensen.

Komplexní centrální scénář EU pro plánování energetické infrastruktury představí Komise ve středu 10. prosince.

Osm energetických dálnic: test nové strategie

Prvním testem nového přístupu bude osm klíčových přeshraničních projektů, takzvaných energetických dálnic. Mezi ně patří nové elektrické spojení přes Pyreneje, které po letech vyjednávání propojí Pyrenejský poloostrov se zbytkem EU; podmořské kabely spojující Kypr poprvé s evropskou sítí; a nově budované plynovody přizpůsobené pro přepravu vodíku v jižní a jihozápadní Evropě. Další projekty mají posílit propojení v Severním moři, na Balkáně či v Pobaltí ‒ tedy v regionech, kde přenosové kapacity výrazně zaostávají za tempem rozvoje obnovitelných zdrojů.

Právě jejich rychlý růst je hlavním důvodem rostoucího tlaku na síť. Větrné a solární elektrárny jsou volatilnější a geograficky rozptýlenější než tradiční zdroje, což zvyšuje nároky na přenosové kapacity i flexibilitu celé soustavy.

Velký dubnový blackout na Pyrenejském poloostrově i loňské extrémní cenové výkyvy v Řecku podle unijních úředníků potvrdily nutnost silnějšího zásahu. Evropská komise proto také chystá celoevropskou iniciativu na zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů, které dnes trvají roky a projekty zatěžují masivní administrativou.

Zároveň vydá jasné pokyny, jak členské státy mají upřednostňovat projekty klíčové pro připojení k síti, aby se zkrátily dlouhé čekací lhůty a předešlo se omezování dodávek, k němuž už v některých zemích dochází.

Rostoucí náklady potvrzuje i ACER a Aurora

Na problém upozorňují i nejnovější analýzy. Podle Aurora Energy Research by se objemy přetížení do roku 2030 mohly téměř zdvojnásobit na 140 TWh, tedy úroveň odpovídající roční spotřebě elektřiny v Nizozemsku. Současné přetížení činí 72 TWh, přičemž každoroční náklady na redispečink dosahují 9 miliard eur. Jen v Německu se v první polovině roku 2025 vyšplhaly redispečinkové náklady na rekordních 1,6 miliardy eur. Aurora odhaduje, že Evropa bude potřebovat roční investice 81–124 miliard eur, aby síť zvládla integraci obnovitelných zdrojů; plánované výdaje provozovatelů přenosových soustav však zaostávají o zhruba 28 %.

Na podobné problémy dlouhodobě upozorňuje i Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Náklady na předcházení přetížení dosáhly v roce 2023 čtyř miliard eur a podle agentury směřují ještě výše. ACER varuje, že růst nákladů na provoz a rozvoj sítí se stává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících cenu elektřiny pro spotřebitele a ohrožuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přetížení je navíc nejvýraznější v regionech s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, kde nedostatečná kapacita brání jejich integraci a zpomaluje dekarbonizaci.

ACER apeluje na urychlení investic a lepší koordinaci mezi elektřinou, plynem a vodíkem. Energetická infrastruktura je podle agentury zásadní podmínkou integrace trhů i naplnění evropských klimatických cílů. Do konce roku 2025 navíc provozovatelé soustav musí zpřístupnit minimálně 70 % kapacit pro přeshraniční obchod, což ještě zvýší tlak na modernizaci sítí.