Německo: Vláda při odklonu od jádra porušila ústavu, firmy mají nárok na odškodnění
Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou, rozhodl dnes v Karlsruhe německý ústavní soud. Energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall, které rozhodnutí z roku 2011 napadly, mají tudíž nárok na „přiměřené“ odškodnění.
Trojice firem, která požaduje miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátila kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila.
Soud dal dnes firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil za neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.
O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.
V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.
Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky.
Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.
Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádaly náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun). Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren – společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.
Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.
V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.
Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
Mohlo by vás zajímat:
Jsem rád, že Německo je stále ještě právním státem, což se nyní potvrdilo. Prosazování Energiewende tzv. "přes mrtvoly" s sebou prostě musí nést následky.
Je mi líto německých spotřebitelů, ale byla to i jejich volba.
To odstaven jádra zacvakají spíš daňoví poplatníci než spotřebitelé elektřiny, ale jinak souhlas.
Je to klasika od ČTK, bez zdrojů a zmatené. Dost bych ocenil podrobnější a přesnější informaci o tom, co vlastně soud řešil, jak soud rozhodl a co to znamená do budoucna.
Dle dostupných zdrojů - Ústavní soud SRN konstatoval pouze to, že nuceným uzavřením elektráren bez toho, aby byly na konci své životnosti, byla porušena vlastnická práva jejich majitelů/provozovatelů (došlo in fact k částečnému vyvlastnění, které dle německého právního řádu není nikdy možné bez náhrady). Tedy zavázal SRN k poskytnutí náhrady.
O tom, v jaké výši by měla být náhrada poskytnuta, za jakých podmínek apod. samozřejmě nerozhodoval, to bude věcí jednání, případně (nedej bože) soudního rozhodnutí v normálním civilním řízení.
Bude to nepochybně velmi složité, osobně se domnívám, že požadavky provozovatelů budou nakonec uspokojeny cca max. z 50%.
Soud každopádně konstatoval, že na náhradu je v tomto případě nárok, plynoucí přímo z ústavně zakotvené ochrany vlastnického práva. Nic více, nic méně.
Nicméně je třeba konstatovat, že neslouží Německé vládě ani Německé obecné justici příliš ke cti, že tuto celkem zjevnou skutečnost musel konstatovat až Německý Ústavní soud, na který se provozovatelé mohli obrátit podobně jako v ČR až na jako úplně poslední instanci.
Firmám jde samozřejmě o peníze, ale z pohledu Německého ústavního pořádku není ani tak podstatné, jaká přesně ta náhrada bude, ale hlavně to, že se tímto nevytvoří precedent, že vláda může kterémukoliv podnikateli bez náhrady zavřít jeho zcela legální business krytý platnými povoleními, aniž by mu musela příslušnou újmu kompenzovat. To je totiž podstata právního státu, na kterou Německo na chvíli jaksi zapomnělo, což by mělo zásadní důsledky, které za ty peníze nestojí. Samozřejmě ta kompenzace provozovatelům JE bude v každém případě naprosto směšná ve srovnání s dotacemi na obnovitelné zdroje a Německý stát to jistě unese.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se