Německé firmy se připravují na možné problémy s dodávkami plynu. Zásoby jsou nejnižší za 15 let

Německé průmyslové podniky začínají přijímat preventivní opatření pro případ problémů s dodávkami zemního plynu během nadcházející zimy. Důvodem jsou především velmi nízké zásoby v německých zásobnících, vysoké ceny plynu a nejistota kolem globálních dodávek LNG. Přestože německá vláda ani regulátor zatím neočekávají fyzický nedostatek plynu, nízká úroveň zásob zmenšuje bezpečnostní rezervu a zvyšuje citlivost trhu na studené počasí nebo výpadky dovozů.

Mezi německými podniky se šíří obavy z nedostatku plynu v nadcházející zimě. Obavy se týkají především energeticky náročného průmyslu. Chemický koncern Covestro pro deník Handelsblatt potvrdil, že jako průmyslový podnik vidí určité riziko v zásobování plynem během zimy.

Na trzích s plynem přitom narůstá napětí. Cena za MWh v obchodím uzlu TTF, který je evropským benchmarkem, pro následující měsíc vzrostla na více než 80 eur. To je dvaapůlkrát více než před válkou v Íránu a nejvyšší hodnota od poslední velké energetické krize.

Provozovatel distribuční sítě Westnetz vyzval dle Handelsblattu své zákazníky, aby poskytli kontaktní údaje umožňující lepší koordinaci v případě problémů s dodávkami. Společnost, která patří do skupiny E.ON, ve zprávě zákazníkům uvedla, že kombinace počasí a ekonomických, politických a dalších nepředvídatelných faktorů by mohla vést k nedostatku plynu.

Někteří průmysloví odběratelé se snaží riziko omezit dlouhodobějšími kontrakty. Chemický koncern BASF například uvedl, že většinu svých potřeb plynu již zajistil prostřednictvím dlouhodobých dodavatelských smluv.

Zásoby jsou nízké, vláda ale nedostatek nečeká

Německé zásobníky byly k 13. září naplněny pouze z 55,8 %. Jde o nejnižší hodnotu pro toto období od začátku sledování v roce 2011. Ekonomika dalšího plnění je navíc kvůli vysokým cenám plynu nepříznivá. INES, asociace německých provozovatelů zásobníků, nyní odhaduje, že při současném tempu by bylo možné do 1. listopadu dosáhnout přibližně 77% naplnění německých zásobníků. Podle zákonných pravidel má Německo k 1. listopadu dosáhnout standardně 80% naplněnosti většiny zásobníků, zatímco pro určité zásobníky s technickými omezeními platí snížená hodnota 45 %.

INES zároveň upozorňuje, že při extrémně studené zimě by i 77% naplnění mohlo znamenat riziko nedostatku plynu. Nízké zásoby totiž znamenají, že během zimy bude větší část spotřeby muset být pokryta průběžnými dovozy. Pokud by současně došlo k omezení dovozů LNG nebo potrubního plynu, německý trh by měl menší prostor výpadek kompenzovat ze zásobníků.

INES zároveň uvedla, že současné poměry na trhu s plynem nemotivují k plnění plynových zásobníků. Asociace proto vyzvala německou vládu, aby zrušila poplatky spojené s ukládáním plynu do zásobníků.

Německé ministerstvo hospodářství je ale výrazně méně pesimistické. Podle jeho analýzy by při současných předpokladech měla být pro pokrytí očekávané zimní poptávky dostatečná naplněnost zásobníků mezi 60 a 70 %, pokud budou dostupné možnosti dovozu. Ministerstvo přitom výslovně rozlišuje mezi rizikem fyzického nedostatku a rizikem vysokých cen a volatility.

Ještě silnější uklidnění přišlo od šéfa německého síťového regulátora Bundesnetzagentur Klause Müllera. Podle něj je v německých zásobnících nyní více než 136 TWh plynu, zatímco během celé minulé zimy bylo ze zásobníků odebráno přibližně 134 TWh. Podle Müllera tedy současný objem zásob dokonce převyšuje množství, které Německo ze zásobníků spotřebovalo během celé předchozí zimy. Zároveň zůstává čas na další vtláčení plynu.

Německo má navíc výrazně lepší dovozní infrastrukturu než během energetické krize v roce 2022. LNG terminály na severním pobřeží jsou podle Müllera využívány přibližně ze 45 % a mohou v případě potřeby dodat další plyn. Země má také rozsáhlé potrubní dodávky, zejména z Norska.

Největším rizikem může být cena

Pokud bude nadcházející zima mírná a dovozní infrastruktura bude fungovat bez omezení, nízké zásoby nemusí způsobit žádný fyzický problém. Při kombinaci dlouhé studené zimy a výpadků dodávek by však Německo muselo ve větší míře nakupovat plyn na spotovém trhu, což by mohlo ceny výrazně zvýšit.

Německý průmysl proto podle všeho reaguje především na zvýšenou nejistotu. Pokud by skutečně došlo k nedostatku plynu, průmysloví odběratelé by navíc patřili mezi první skupiny, u nichž by mohlo dojít k omezení zásobování plynem, aby byly zachovány dodávky pro domácnosti a další chráněné odběratele.