Průběh COP29: Pomalé tempo vyjednávání a spory o financování

Klimatická konference COP29 v Baku je v plném proudu. Hlavním tématem jsou klimatické finance, a především to, jak je spravedlivě rozdělit mezi rozvojové země nejvíc zasažené změnami klimatu. O aktualitách z konference informuje například server The Guardian.

Konference je zároveň testem pro příští rok - na COP30 mají státy Pařížské dohody představit aktualizované klimatické plány, tzv. vnitrostátně stanovené závazky.

Cílem konferencí COP Rámcové úmluvy o změně klimatu je, dle znění Pařížské dohody, přijímat konkrétní opatření pro udržení globální změny teploty pod 2°C a usilovat o nepřekročení 1,5°C. COP29 v ázerbájdžánském Baku se nese ve znamení výzev a debat, které zdůrazňují naléhavost řešení změny klimatu.

Zde je šest hlavních bodů z dosavadního průběhu summitu:

Přetrvávající obavy z fosilních paliv

Na summitu prozatím došlo jen k malému pokroku v otázce globálního závazku postupného odklonu od využívání fosilních paliv. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev hájí zemní plyn jako nezbytný zdroj energie, a potvrzuje tím neochotu mnoha zemí k rozhodnému přechodu od fosilních paliv. Ekologové a odborníci na klima hodnotí jednání o odklonu od využívání fosilních paliv prozatím jako neefektivní.

Rozdělený přístup USA

Delegace USA projevila optimismus ohledně pokračujícího úsilí v oblasti ochrany klimatu navzdory klimatickému skepticismu nově zvoleného prezidenta Trumpa. Demokratičtí představitelé USA na konferenci zdůrazňují sílu opatření na úrovni amerických států a iniciativy soukromého sektoru podporované zákonem o snižování inflace.

Republikánští zástupci naopak na COP29 mluví o nutnosti rozšiřování produkce fosilních paliv a kritizují mezinárodní dohody o klimatu. To pouze reflektuje vnitřní politické rozpory na úrovní americké vlády, které mohou do budoucna komplikovat globální spolupráci.

Patová situace v oblasti financování ochrany klimatu

Ústředním tématem konference je nastavení mechanismu na rozdělení financí rozvojovým zemím nejvíce zasaženým změnami klimatu, konkrétně jde o rozpočet ve výši až 1 bilionu dolarů ročně. Tyto prostředky jsou klíčové pro snižování emisí, přizpůsobování se dopadům klimatu a řešení ztrát a škod.

Spory se vedou především o zdroje financování, pravidla přidělování a termíny pro vyplácení. Odmítavý postoj bohatších zemí poskytovat významnější sumy je opakujícím se trendem z minulého jednání COP.

Výzva k reformě konferencí COP

Bývalí vedoucí představitelé OSN Pan Ki-mun a Christiana Figueresová vyzvali k reformám, které by zefektivnily budoucí summity COP. Jejich návrhy zahrnují například i vyloučení zemí, které se staví proti vyřazení fosilních paliv, zefektivnění summitů tak, aby se soustředily hlavně na konkrétní otázky, a vyvození odpovědnosti zemí za klimatické závazky.

Rozvojové země požadují spravedlnost

Delegáti ze zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu, jako je například Pákistán, zdůraznili, že financování adaptace na změny klimatu je "otázkou života a smrti". Financování by dle nich mělo být založené na grantech.

Země zároveň poukazují na nedostatečné financování budování infrastruktury odolné vůči změně klimatu ze strany soukromého sektoru. Klub rozvojových zemí předložil návrhy, jako je například celosvětová daň z majetku či nastavení poplatků z činností s vysokými emisemi uhlíku.

Naléhavost opatření

Šéf OSN pro klima Simon Stiell nabádal vyjednavače, aby „přestali hrát divadlo“ a zaměřili se na realizovatelná řešení. Někteří aktéři poukazují na rostoucí frustraci z pomalého tempa COP29.