Net-Zero Banking Alliance se otřásá, odcházejí i evropští giganti

Po odchodu několika velkých amerických bank z iniciativy Net-Zero Banking Alliance (NZBA) odcházejí i dvě evropské banky. Nejnověji alianci opustila britská banka Barclays. Děje se tak jen pár týdnů poté, co iniciativu opustila HSBC, tedy největší evropská banka.

O odchodu informují Financial Times, kteří o tom, že Barclays takový krok zvažuje, informovali už během července. Podle nich také banka zvyšovala svůj podíl na fosilních projektech už minulý rok, a to až do takové míry, že byla největším finančníkem fosilních projektů v Evropě.

NZBA je iniciativa, která podporuje zapojení bank do klimatických otázek s cílem dosáhnout kritérií stanovených Pařížskou dohodou, tedy „net-zero“ do roku 2050. Aliance byla založena bankami v roce 2021 se silnou podporou tehdejšího guvernéra Bank of England (Britské centrální banky) a současného předsedy vlády Kanady Marka Carneyho. Poskytovala bankám rámec pro tvorbu a implementaci strategií dosažení net-zero, včetně nastavení a monitorování plnění těchto cílů.

Od prosince minulého roku však aliance přišla o výraznou část kapitálu, který ubývá společně s členy. V prosinci členové aliance disponovali 74 biliony dolarů, v současnosti je to zhruba 44 bilionů. Exodus amerických gigantů se tedy na alianci silně podepsal.

Odchody bank pokračují i přesto, že si aliance sama snížila své cíle. V dubnu členové hlasovali, že svá portfolia nastaví tak, aby vedla k oteplení o 2 °C, oproti původním 1,5 °C, které udává Pařížská dohoda. Skupina dokonce už ani nepožaduje dosažení net-zero do roku 2050.

Mezi členy sice nejsou přímo české banky, ovšem lze zde najít mateřské společnosti některých hráčů na českém trhu – například francouzskou Société Générale, která je hlavním vlastníkem Komerční banky. Pro vystoupení evropských bank z NZBA se vyjádřil už v dubnu i český europoslanec Zdechovský, který spojil alianci se strachem některých bank z financování obranného průmyslu.

Některé banky však v iniciativě zůstávají a veřejně deklarují pokračování spolupráce a ochotu dosáhnout nastavených cílů. Je také třeba podotknout, že ačkoliv někteří velcí hráči alianci opustili, stále do ní od jejího vzniku vstoupilo více členů, než ji opustilo.

Proč k tomuto vývoji dochází?

Mezi bankéři panuje konsenzus, že klimatická změna představuje riziko do budoucna. Stejně tak je pravda, že podle Morgan Stanley vnímá změnu klimatu jako důležitou mnoho firem. Zároveň je však třeba přihlédnout i k dalším okolnostem, které nahrávají fosilnímu průmyslu a nejde jen o politickou situaci.

Vlivem nejistot je cena ropy a plynu na vzestupu, a co je důležitější, stoupá i dlouhodobá poptávka po nich. Banky se také v současném společenském klimatu méně obávají reputačního rizika, které mohlo být dříve spojeno s investicemi do fosilního průmyslu.

Z jejich pohledu je tedy závazek neinvestovat do fosilních firem potenciální ztrátou, zvláště když obnovitelné zdroje energie mívají téměř vždy nižší výnosy.

Cyničtějším, ale o to realističtějším pohledem je také poznámka Todda Corta, který na začátku roku upozornil: „Riziko (z klimatické změny) je rozloženo napříč celou ekonomikou. Není mu vystavena jen jedna banka … to znamená, že za to zaplatí všichni. … Jelikož tyto větší dopady nastanou v delší budoucnosti, peníze dnes v ruce mají větší hodnotu než peníze zítra.“