Nové cíle a staré problémy: Co přinese COP29 v Baku?
Rok se s rokem sešel a opět nastává období, kdy se globální politika v oblasti klimatu dostává do popředí zájmu. Včera začala Konference OSN o změně klimatu, tentokrát s pořadovou číslovkou 29 (dále COP29). Letos je hostitelem ázerbájdžánské Baku, místo, kde si při procházce městem nelze nevšimnout ropného odéru. Jak informoval deník The Guardian, vyhlídky na dobrý výsledek se zdají být matné.
COP29 bude počínaje včerejším dnem, tedy 11. listopadu, probíhat až do 22. listopadu. Během tohoto období se v Baku sejde více než stovka čelních představitelů nejrůznějších států a vlád. Pozornost celého světa se bude opět intenzivně soustředit na zásadní otázku klimatické krize a opatření potřebných k jejímu řešení. Stejně jako loni však konferenci doprovázejí geopolitické tenze.
Letošní konference si zakládá na dvou pevných pilířích – posílit ambice a umožnit přijetí opatření. Právě zesílené ambice rozhodnou, „zda bude planeta hořet, aby mohli producenti fosilních paliv nadále vydělávat, nebo zda se vydáme jinou cestou.“ Druhý pilíř odkazuje na zásadní úlohu financí, které jsou klíčovým nástrojem pro přeměnu ambicí v opatření a snížení emisí, přizpůsobení se změně klimatu a řešení ztrát a škod.
Stěžejním cílem zůstává dosažení hodnoty globálního oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, tak jak ji deklarovala Pařížská konference v roce 2015. Tento cíl se však vzdaluje, uvedlo ázerbájdžánské předsednictví, a proto „je nutné začít investovat dnes, abychom zachránili zítřek.“ Konferenční rámec poté doplňuje nutnost zohlednění všech perspektiv za účelem dosažení inkluzivních výsledků založených na společných řešeních.
COP29 nicméně v samém úvodu naráží na absenci několika lídrů největších průmyslových ekonomik světa. Konference se nezúčastní například Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, francouzský premiér Emmanuel Macron ani německý kancléř Olaf Scholz. Evropskou tíhu odpovědnosti proto zosobní Ed Miliband, který slíbil, že Spojené království povede na COP 29 úsilí o zajištění celosvětové dohody. Kapitola sama o sobě je poté předpokládaná neúčast nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Co lze od COP 29 očekávat?
Institut pro životní prostředí a lidskou bezpečnost (UNU-EHS) Univerzity OSN shrnul pět hlavních výstupů, které by ázerbájdžánské předsednictví mohlo přinést.
Nový globální cíl pro financování klimatických opatření
Letošní summit bude klíčovým místem pro vyjednávání nového globálního cíle financování klimatických opatření po roce 2025. Země se již dříve zavázaly k poskytování 100 miliard dolarů ročně na klimatická opatření, což ovšem nestačí na pokrytí rostoucích potřeb.
Očekává se proto stanovení nového cíle, který zvýší nejen objem finančních prostředků, ale zlepší i jejich dostupnost pro boj s klimatickou krizí. Zásadním tématem bude zapojení soukromého sektoru a spravedlivé rozdělení finančních povinností mezi jednotlivé státy.
Vyšší ambice a nastavení očekávání pro příští cyklus národních klimatických plánů
Rok 2025 bude pro klimatickou agendu klíčový, jelikož státy budou muset předložit nové národně stanovené příspěvky (NDC) s ambicióznějšími klimatickými závazky. COP29 bude tedy kritickým momentem pro stanovení očekávání ohledně snižování emisí a přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
V návaznosti na cíle z předchozího summitu by měly země například dosáhnout do roku 2030 alespoň trojnásobného navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie.
Posílení fondů na krytí ztrát a škod s konkrétními dopady
Během letošního roku Fond na krytí ztrát a škod (Loss and Damage Fund) pokročil v několika důležitých krocích, včetně výběru Filipín jako hostitelské země a navázání spolupráce se Světovou bankou. Na COP29 se očekává potvrzení a další posílení těchto kroků, aby mohl fond skutečně pomáhat zemím postiženým klimatickými katastrofami.
Současně bude přezkoumán Varšavský mezinárodní mechanismus (WIM), který se zaměřuje na dopady klimatických změn, jimž se nelze přizpůsobit, a jeho integrace s novými fondy a Santiagskou sítí, která poskytuje technickou pomoc zranitelným státům.
Podpora adaptace přechodem od plánování k realizaci opatření
Jedním z hlavních témat letošního COP bude adaptace. Státy již byly vyzvány, aby do roku 2025 formulovaly své národní adaptační plány (NAP) a do roku 2030 prokázaly pokrok v jejich realizaci.
Na COP29 se budou probírat konkrétní kroky, jak usnadnit přechod od plánování k samotné realizaci adaptačních opatření. Summit by mohl také přitáhnout další finanční závazky na podporu adaptace, jako jsou příspěvky do Adaptačního fondu.
Zaměření na propojení klimatických a přírodních krizí, půdy a měst
Rok 2024 je označován za „rok trojité COP“, neboť se konají tři klíčové mezinárodní konference zaměřené na životní prostředí. Kromě COP29 v Baku se konají COP16 pro biodiverzitu v Cali a COP16 pro desertifikaci v Rijádu.
Toto propojení vytváří příležitost pro lepší sladění úsilí v oblasti klimatických změn, ochrany přírody a degradace půdy. Výstupy z COP29 by tak měly podporovat integrovaná řešení pro klimatickou odolnost, udržitelný rozvoj a zajištění zdraví planety.
Mohlo by vás zajímat:
Tohle už předčí středověké hlasatele Apokalypsy, cituji: "Právě zesílené ambice rozhodnou, „zda bude planeta hořet, aby mohli producenti fosilních paliv nadále vydělávat, nebo zda se vydáme jinou cestou."
Realita: producenti fosilních paliv obrovsky vydělávají, a všimnul si někdo, že naše planeta hoří? Ne.
Kdy už skončí to klimatické šílenství v malé, dnes už bezvýznamné části světa?
Kdy i u nás zvítězí racionální uvažování?
Ještě nehoří, ale opět bude letošní rok teplejší než předchozí.
Zajímavé, ale příznačné, ze nejvíc to nevadí těm, kterých se už následky týkat nebudou.
Samozřejmě nás starých, co máme děti a vnoučata se to hlavně týká, pro nás jsou vnoučata vším. Ale tragedie je jak ty školy u nás děti a mladé blbnou. Moje generace se bolševikem zblbnout nenechala ale dnešní mladí jsou již silně ovliňováni a ovlivněni současnou, mnohem rafinovanější propagandou.
To je pravda především tou zelenou a OZE.
Ano, mlady nemci sa drzia hesla ,,naco elektrarne? ked v zasuvke je elektriny dost,,
Technický pokrok, to není propaganda. To co dělá Elon Must v USA s elektromobilitou či Space X, to je reálná masová hi tech výroba.
Anebo v Číně fotovoltaika a baterie.
Nelze popírat viditelný technický pokrok, nejen v počítačích a mobilech.
Propaganda je jinde, to je klimatický alarmismus, woke, gender, ....
klimaalarmismus, greendeal, oze, elektromobilita, to vše dílem propagandy je, jednak je potřeba Evropu oslabit, druhak je potřeba alternativ fosilního paliva protože v USA už svůj potenciál těžby vyčerpali a proti konkurenci nemají nejmenší šanci. USA si ale obětováním Evropy kupuje jen trochu času, ekonomický kolaps je nevyhnutelný, jako se v minulosti podařilo utahat ekonomiku SSSR tak se v současnosti pravděpodobně Číně podaří utahat ekonomiku USA
Mlácení prázdné slámy, a uzavírání nesplnitelných závazků. Nic jiného to není.
Každý COP většinou něco přinese. Namátkou:
COP 21 / CMP11- Pařížská dohoda
COP 2 - akceptovány vědecké důkazy IPCC -Mezivládní panel pro změnu klimatu
COP 3 - Kyotský protokol
COP 7 - obchodování s emisemi
COP 26 - phase-down uhelných elektráren
dále Klimatický fond, klimatický reporting,
Je velmi populární říkat, že se v Bruselu zbláznili, nebo že v EU zase něco vymysleli, ale třeba to, že se půjde cestou emisních povolenek svojí účastí a závěrečným protokolem odsouhlasili již čeští zástupci ještě Zemanovy vlády v roce 2001.
A ta samotná EU vlastně jen zavádí do praxe, s čím země jako Česká republika mnoho let předtím souhlasily a pak to ještě mnohokrát potvrdily.
Sebevědomá země ví, co chce a to také prosazuje. Ublíženecká země se nezmůže na jakoukoliv argumentaci, když se rozhoduje, jde s davem, vše potvrdí a pak když se dostaví výsledky vlastních činů, tak vysvětluje, to ne my, to oni.
Článek se podivuje nad neúčastí Ursuly von der Leyen, francouzského PREZIDENTA(!) Emmanuela Macrona a německého kancléře (s rozpadlou vládou) Olafa Scholze. A co by tam asi tak mohli dělat?
EU spoléhá na dodávky ázerbajdžánského plynu místo plynu ruského, ovšem evropští obchodníci odmítají uzavírat dlouhodobé kontrakty. Není divu - slavná EK neustále pábí o náhradě zemního plynu vodíkem v řádu let, takže smlouvy na 15-20 let by se obchodníkům mohly tvrdě nevyplatit. Na druhou stranu Ázerbajdžán odmítá otvírat nové zdroje a budovat novou infrastrukturu bez dlouhodobých perspektiv, zejména když ještě nesplatil půjčky na SCP a TANAP a Nabucco neexistuje.
Tak co mají jmenovaní (a jmenovaná) vykládat? "Chceme tlumit spotřebu zemního plynu, ale vlastně ho tlumit nemůžeme, neb se bez něj neobejdeme"? "Jsme chytré horákyně, ani nahé, ani oblečené, ani pěšky, ani na voze,..."?
Mimochodem - ti neochotní evropští obchodníci jsou titíž, kteří si vysoudili a vyarbitrovali možnost zrušit smlouvy s Gazpromem, přejít na spot nenakoupili včas - a pak se divili, když na podzim 2021 spotové ceny vyletěly do astronomických výšin. Kdo měl smlouvu, dostal sjednané množství za sjednanou cenu. Kdo neměl, platil spotové ceny. A nadával na Zlé Rusáky...
Tak znovu:
Gazprom úplně čirou náhodou snížil dramaticky dodávky půl roku před vpádem diktátora do cizí země a pak ve snižování dodávek pokračoval pro různé záminky nadále. Ale samozřejmě to vůbec nemělo souvislost, kdepak....
Komentář čeká na potvrzení...
A čeká...
ČR na státní úrovní žádnou smlouvu dodávku plynu s Ruskem či s Gazpromem neměla. Smlouvy měly s Gazpromem např. RWE/UNIPER. Německá vláda, místo toho, aby řekla, zachráníme UNIPER a RWE a německé spotřebitele, ale české ať si zachraňuje česká vláda, tak řekli, že zaplatí všechno. Tj. Gazprom porušil dlouhodobé smlouvy, a Uniper/RWE musely nakupovat a platit vyšší ceny, ale Němci se rozhodli dodržet celý vlastní řetězec smluv, i když jim Gazprom jejich smlouvu porušil.
Gazprom porušil dlouhodobé smlouvy například společnostem ČEZ, Net4Gas, Innogy energie, PGNIG, RWE, UNIPER, ENGIE, OMV, Gasum, Bulgargaz, Europol Gaz, Gasunie .... Evropské firmy nyní vedou proti Gazpromu arbitráže protože jim způsobil škody řádově 20 mld. EUR.
Gazprom měl pronajaté zásobníky plynu, ale od jara 2021 je neplnil a lhal o tom. Trvalo několik měsíců, než si všichni uvědomili, co se děje. V průběhu roku 2021 Gazprom zcela přestal dodávat plyn na burzy. Tím spustil řetězec událostí, který ve finále vedl k náhradě ruského plynu jinými zdroji, zejména LNG z USA. V roce 2021 též Gazprom snižil toky plynu do Evropy. Například plynovod Jamal-Evropa vedoucí přes Polsko nejprve toky radikálně snížil a v roce 2022 zcela zavřel. Navzdory tomu, že polská PGNiG měla platný kontrakt na 10 mld. m3 plynu.
Česká nyní státní spol Net4Gas má s Gazprome smlouvu, kterou si Gazprom rezervoval kapacitu až do roku 2035. Gazprom přestal platit. Net4gas se nýní soudí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se