Nové cíle a staré problémy: Co přinese COP29 v Baku?

Rok se s rokem sešel a opět nastává období, kdy se globální politika v oblasti klimatu dostává do popředí zájmu. Včera začala Konference OSN o změně klimatu, tentokrát s pořadovou číslovkou 29 (dále COP29). Letos je hostitelem ázerbájdžánské Baku, místo, kde si při procházce městem nelze nevšimnout ropného odéru. Jak informoval deník The Guardian, vyhlídky na dobrý výsledek se zdají být matné.

COP29 bude počínaje včerejším dnem, tedy 11. listopadu, probíhat až do 22. listopadu. Během tohoto období se v Baku sejde více než stovka čelních představitelů nejrůznějších států a vlád. Pozornost celého světa se bude opět intenzivně soustředit na zásadní otázku klimatické krize a opatření potřebných k jejímu řešení. Stejně jako loni však konferenci doprovázejí geopolitické tenze.

Letošní konference si zakládá na dvou pevných pilířích – posílit ambice a umožnit přijetí opatření. Právě zesílené ambice rozhodnou, „zda bude planeta hořet, aby mohli producenti fosilních paliv nadále vydělávat, nebo zda se vydáme jinou cestou.“ Druhý pilíř odkazuje na zásadní úlohu financí, které jsou klíčovým nástrojem pro přeměnu ambicí v opatření a snížení emisí, přizpůsobení se změně klimatu a řešení ztrát a škod.

Stěžejním cílem zůstává dosažení hodnoty globálního oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, tak jak ji deklarovala Pařížská konference v roce 2015. Tento cíl se však vzdaluje, uvedlo ázerbájdžánské předsednictví, a proto „je nutné začít investovat dnes, abychom zachránili zítřek.“ Konferenční rámec poté doplňuje nutnost zohlednění všech perspektiv za účelem dosažení inkluzivních výsledků založených na společných řešeních.

COP29 nicméně v samém úvodu naráží na absenci několika lídrů největších průmyslových ekonomik světa. Konference se nezúčastní například Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, francouzský premiér Emmanuel Macron ani německý kancléř Olaf Scholz. Evropskou tíhu odpovědnosti proto zosobní Ed Miliband, který slíbil, že Spojené království povede na COP 29 úsilí o zajištění celosvětové dohody. Kapitola sama o sobě je poté předpokládaná neúčast nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co lze od COP 29 očekávat?

Institut pro životní prostředí a lidskou bezpečnost (UNU-EHS) Univerzity OSN shrnul pět hlavních výstupů, které by ázerbájdžánské předsednictví mohlo přinést.

Nový globální cíl pro financování klimatických opatření

Letošní summit bude klíčovým místem pro vyjednávání nového globálního cíle financování klimatických opatření po roce 2025. Země se již dříve zavázaly k poskytování 100 miliard dolarů ročně na klimatická opatření, což ovšem nestačí na pokrytí rostoucích potřeb.

Očekává se proto stanovení nového cíle, který zvýší nejen objem finančních prostředků, ale zlepší i jejich dostupnost pro boj s klimatickou krizí. Zásadním tématem bude zapojení soukromého sektoru a spravedlivé rozdělení finančních povinností mezi jednotlivé státy.

Vyšší ambice a nastavení očekávání pro příští cyklus národních klimatických plánů

Rok 2025 bude pro klimatickou agendu klíčový, jelikož státy budou muset předložit nové národně stanovené příspěvky (NDC) s ambicióznějšími klimatickými závazky. COP29 bude tedy kritickým momentem pro stanovení očekávání ohledně snižování emisí a přechodu k obnovitelným zdrojům energie.

V návaznosti na cíle z předchozího summitu by měly země například dosáhnout do roku 2030 alespoň trojnásobného navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie.

Posílení fondů na krytí ztrát a škod s konkrétními dopady

Během letošního roku Fond na krytí ztrát a škod (Loss and Damage Fund) pokročil v několika důležitých krocích, včetně výběru Filipín jako hostitelské země a navázání spolupráce se Světovou bankou. Na COP29 se očekává potvrzení a další posílení těchto kroků, aby mohl fond skutečně pomáhat zemím postiženým klimatickými katastrofami.

Současně bude přezkoumán Varšavský mezinárodní mechanismus (WIM), který se zaměřuje na dopady klimatických změn, jimž se nelze přizpůsobit, a jeho integrace s novými fondy a Santiagskou sítí, která poskytuje technickou pomoc zranitelným státům.

Podpora adaptace přechodem od plánování k realizaci opatření

Jedním z hlavních témat letošního COP bude adaptace. Státy již byly vyzvány, aby do roku 2025 formulovaly své národní adaptační plány (NAP) a do roku 2030 prokázaly pokrok v jejich realizaci.

Na COP29 se budou probírat konkrétní kroky, jak usnadnit přechod od plánování k samotné realizaci adaptačních opatření. Summit by mohl také přitáhnout další finanční závazky na podporu adaptace, jako jsou příspěvky do Adaptačního fondu.

Zaměření na propojení klimatických a přírodních krizí, půdy a měst

Rok 2024 je označován za „rok trojité COP“, neboť se konají tři klíčové mezinárodní konference zaměřené na životní prostředí. Kromě COP29 v Baku se konají COP16 pro biodiverzitu v Cali a COP16 pro desertifikaci v Rijádu.

Toto propojení vytváří příležitost pro lepší sladění úsilí v oblasti klimatických změn, ochrany přírody a degradace půdy. Výstupy z COP29 by tak měly podporovat integrovaná řešení pro klimatickou odolnost, udržitelný rozvoj a zajištění zdraví planety.