Schéma podpory vodíku v Nizozemsku dostalo zelenou ze strany EU
Evropská komise schválila nizozemskou státní podporu výroby obnovitelného vodíku. Země uvolní pro tyto potřeby zdroje ve výši 998 milionů eur.
Evropská komise zveřejnila na svých stránkách kladné rozhodnutí o schválení nizozemské státní podpory pro výrobu vodíku. Cílem opatření je urychlit rozvoj obnovitelného vodíku a schéma je dle Komise v souladu s cíli vodíkové strategie EU a Evropské zelené dohody.
Nizozemsko plánuje schválenými prostředky navýšit kapacitu elektrolyzérů v zemi a obecně posílit pozici země jako výrobce vodíku z obnovitelných zdrojů. Režim podpory se zaměří konkrétně na výstavbu nejméně 200 MW kapacity elektrolyzérů, přičemž podpora bude udělena na základě tenderu pro výrobny o minimální kapacitě 0,5 MW. První výběrové řízení by mělo být vypsáno již v roce 2024. Podpora bude následně poskytována formou kombinovaného grantu - ten pokryje počáteční investiční náklady ve výši až 80 % nákladů a variabilní prémii na dobu 5 až 10 let. Podmínkou podpory je splnění kritérií EU pro výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu (tzv. RFNBO).
Nizozemsko chce mít do roku 2025 funkční vodíkovou kapacitu o výši 500 MW a do roku 2030 má být dosaženo kapacity 3-4 GW. To by mělo zabránit vypuštění dodatečných 55 kilotun emisí CO2 ročně. Nový režim podpory navazuje na předchozí nizozemskou iniciativu schválenou Komisí v červenci 2023, která byla zaměřena na malé elektrolyzéry (do kapacity 50 MW).
Dle pravidel EU musí být každé schéma státní podpory ( s určitými výjimkami) scháleno podle pravidel EU o státní podpoře. Podpora musí mít motivační účinek, musí být nezbytná a adekvátní a udělována v rámci soutěžního řízení. Pozitivní dopady podpory musí převážit možná negativa. U všech těchto kategorií Komise shledala, že Nizozemsko podmínky schválení podpory splňuje.
Vodíková strategie EU, zveřejněná v červenci 2020, stanovila ambiciózní cíle pro výrobu čistého vodíku a zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Evropská zelená dohoda, stanovená v roce 2019, si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů, přičemž průběžným cílem je snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030.
Mohlo by vás zajímat:
Další země, která přistoupila k tomuto důležitému kroku dekarbonizace. Přitom ještě před několika lety bylo Nizozemsko silně závislé na těžbě zemního plynu. V podstatě se dá říci, že do roku 2015 se v Nizozemsku v oblasti OZE toho moc nedělo.
Miliarda EUR je přídavek státu k vlastním penězům investora za 200MW výkonu s životností kolik ? 10 let ? Když to srovnám s Dukovany II, kde investice je sice 8 mld EUR a zohledním výkon a životnost, tak jsme jinde. A k tomu ještě musí mít tu OZE, ze které polovina vyletí komínem při přeměně tam a zpět, to provozní náklady na JE budou taky nižší. Chtějí mít taky 3-4GW jako my nového jádra. Nějak mi to ekonomicky nedává smysl.
Šaškárna s vodíkem nebude nikdy dávat ekonomický smysl. A elektrolyzéry (alkalické) musíte po 10 letech podrobit generální opravě. Navíc nejsou tyto elektrolyzéry přílišní kamarádi s měnícím se elektrickým výkonem. Komedie s vodíkem je jenom implicitní přiznání toho faktu, že bateriová úložiště jsou na těchto výkonech nedosažitelná.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se