Štuller: Příprava nového bloku Dukovan má až 4 roky zpoždění
Přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan mají zpoždění tři až čtyři roky, pokud by měl být hotov v roce 2035, kdy mají končit nynější dukovanské bloky. Na dnešním setkání se starosty a zástupci firem v Dukovanech to řekl Ján Štuller, který je od července vládním zmocněncem pro jadernou energetiku. Povolovací proces by mohly urychlit úpravy legislativy. Jednání s možnými dodavateli technologie začínají.
Osloveni podle Štullera byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně.
„Všem těm zemím byly rozeslány požadavky na informace, které mají pomoci jednak ministerstvu průmyslu a obchodu, týmu, který pracuje se mnou, a pak vládě rozhodnout o tom, jaký investiční model si zvolit,“ řekl.
Odpovědi očekává česká strana do konce října. Celkem jde o deset projektů firem; některé jsou mezinárodní.
„Například je tam společný projekt francouzsko-japonský,“ uvedl zmocněnec.
Podle údajů od těchto firem by pak vláda měla zvažovat financování nového jaderného bloku.
„To nemusí být jenom český stát, ČEZ nebo česká firma, to může být spojení několika investorů dohromady, kteří si pak rozdělí riziko,“ řekl.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky počítá se stavbou nových bloků v Dukovanech i v Temelíně, definitivní rozhodnutí o konkrétním projektu ještě nepadlo. Podle Štullera jsou prioritou starší Dukovany. Cena bloku s instalovaným výkonem kolem 1000 megawattů (MW) se podle něj ve světě pohybuje od 3,5 do sedmi miliard eur. Dopad možné stavby až dvou bloků Dukovan na životní prostředí začínají na žádost firmy ČEZ zkoumat úřady.
Elektrárna Dukovany má čtyři jaderné bloky, které byly zprovozňovány v letech 1985 až 1987. Celkem mají instalovaný výkon 2040 MW. ČEZ je chce udržet v provozu aspoň do roku 2035. Aby v té době mohl v Dukovanech začít vyrábět elektřinu nový blok, mělo by pro něj být stavební povolení vydáno kolem roku 2025. To se podle Štullera nepodaří, pokud nedojde k některým úpravám legislativy.
„Chceme zahájit diskusi na toto téma,“ řekl.
Některé kroky by prý bylo možné dělat souběžně a u jiných by šlo odstranit částečnou duplicitu. Návrhy by měla připravit pracovní skupina při Stálém výboru pro jadernou energetiku.
Odborníci už také zkoumají, jak je na stavbu nového jaderného bloku připravena infrastruktura v Česku. Převoz mohutných dílů vážících i stovky tun, jako je reaktor a parogenerátory, by asi byl po vodě a po silnicích. Z toho vyplývá potřeba provést do té doby přes sto opatření na těchto cestách.
Pro pokračování jaderného programu v ČR je podle Štullera důležité také zajištění podmínek pro trvalé ukládání vyhořelého paliva z elektráren. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má pro stavbu úložiště v zemi vytipovaných sedm lokalit. Vedle toho zvažuje možnosti pro ukládání vyhořelého paliva poblíž elektráren Dukovany a Temelín. Finální lokalitu má SÚRAO vybrat rovněž do roku 2025.
Mohlo by vás zajímat:
Jak vidím ty plánovací horizonty, tak mám stále větší pocit, že se nakonec stejně nic stavět nebude.
A ten samý pocit mám o Hinkley Point C po brexitu, když sleduji současnou diskusi v Anglii.
Se současnou legislativou Vám musím dát za pravdu. Stačí se podívat, co se děje v Chotíkově, aby jeden pochopil, že nový blok nemá šanci získat stavební povolení a i kdyby ho získal, tak o něj může kdykoliv přijít. Není to ale zdaleka jen problém jádra. Ŕada větrných parků také nestojí kvůli povolovacím procesům.
Člověk se potom nediví, že se státy kolem Severního moře tak ochotně pouští do offshore instalací. 20 km od pobřeží nejsou NIMBY ani dotčené obce a až na pobřeží není jediný soukromý pozemek.
Až na to, že aby ty větrné farmy v Severním moři dávaly smysl tak je potřeba postavit vedení napříč Německem které rovněž nejsou populární a nedaří se je protáhnout schvalovacím procesem.
Aha, takže bez drátů ze severu Německa na jih nemá smysl, aby si Britové, Holanďani, Belgičani nebo Dánové stavěli offshore větrné elektrárny?
No myslel jsem samozřejmě ty Německé, ale máte pravdu, že jsem to nenapsal. Nicméně Nizozemí i Dánsko bude mít stejný problém - při větru přebytek elektřiny, kterou nebude možné dostat pryč, protože sever má omezenou kapacitu a jižní trasy už budou přecpané tou Německou elektřinou. Británie je samozřejmě zatím kapitola sama pro sebe.
Nizozemí musí trvale importovat 2 GW z Německa, mají HVDC linku do Norska a spoustu elektráren na zemní plyn. Ti zvládnou hodně GW v offshore větru než to začne být problém.
Dánové už mají několik "to nejde" limitů už za sebou.
Problém je, že do Norska už je dnes propojené Dánsko a tím i Německo, navíc Německo staví vlastní přímé propojení do Norska. Jinými slovy jedno stále stejné Norsko se svým jistě úctyhodným potenciálem vodních elektráren nemůže spasit všechny větrné kapacity kolem Severního moře. Dánsko funguje jen díky tomu, že má jedno z nejlepších propojení na sousední státy v EU a zatím severním směrem nemělo pro své větrné přebytky výraznou konkurenci. To se ovšem bude rychle měnit. Ovšem Dánové už nijak převratné kapacity ve větru neplánují, už pochopili, že by tu elektřinu stejně neměli kam dát. Nizozemí zatím žádnou významnou kapacitu ve větru nemá, pokud jí vybuduje, bude mít problém.
Zpoždění je minimálně 10 let, teď už tato ekonomická a ekologická nepotřebná zrůdnost nepůjde prosadit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se