TransnetBW: Současný plán rozvoje sítě podceňuje výkyvy ve výrobě OZE
Evropa musí posílit svá přenosová propojení, investovat do flexibilních zdrojů a zohlednit dopady extrémního počasí. Vychází to ze studie vypracované německým provozovatelem přenosové soustavy TransnetBW ve spolupráci s odborníky z celé Evropy. Studie rovněž upozorňuje na klíčovou roli tzv. prosumerů a potřebu realistických předpokladů v plánování.
Jedním z hlavních závěrů studie je, že plánování energetických systémů již nemůže vycházet pouze z průměrných meteorologických podmínek. Výroba větrných elektráren se může meziročně lišit až o 15 % ve srovnání s historickým normálem, v případě solárních elektráren je tato odchylka až 5 %. To má zásadní dopad na bilanci zdrojů, uvádí studie.
Tyto výkyvy budou navíc s růstem podílu obnovitelných zdrojů narůstat. Studie ukazuje, že při extrémních klimatických podmínkách může být podle stávajícího NEP potřeba infrastruktury i flexibility podhodnocena.
Klíčovým prvkem analýzy jsou tzv. zátěžové scénáře. Ty simulují například roky s nízkou výrobou z OZE v celé Evropě, mimořádně chladné zimy nebo rozsáhlé vlny veder. V jednom z těchto scénářů by v Německu mohlo dojít k nedodávce až 508 GWh elektřiny ročně a k 40 hodinám nedostatečného pokrytí zatížení. Velkoobchodní cena elektřiny by se v takovém případě mohla více než zdvojnásobit, ze 69 €/MWh na 136 €/MWh, což zdůrazňuje ekonomické dopady nízké odolnosti systému.
Za klíčový nástroj navýšení flexibility systému a snížení nákladů označuje studie budování dalších propojení evropské přenosové soustavy. Zvýšení kapacity přeshraničních propojení by mohlo snížit roční náklady systému až o 18 miliard € v celé Evropě. Lepší propojení zároveň zmírňuje potřebu národních flexibilních opatření díky rozdílům v regionálních klimatických podmínkách.
Důležitou roli sehrávají také prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří elektřinu nejen spotřebovávají, ale také sami vyrábí. Studie zjistila, že současné plánování předpokládá idealizovanou integraci prosumerů, jako je elektromobilita, decentralizované vytápění a domácí baterie. Pokud by například na tržní signály reagovalo jen 50 % prosumerů, systém by vyžadoval výrazné navýšení instalovaného výkonu výrobních zdrojů.
V Německu by to znamenalo potřebu alespoň 9 GW dodatečných vodíkových elektráren. Nedostatek decentralizované flexibility by mohl zvýšit systémové náklady o 11 miliard € ročně v celoevropském měřítku.
Navíc flexibilita musí být zajištěna jak decentralizovanými technologiemi, jako jsou baterie nebo tepelná čerpadla, které jsou efektivní pro krátkodobé poskytování flexibility, tak i centrálními řešeními, například vodíkovými elektrárnami a velkokapacitními úložišti. Ty by naopak přispěly k sezónní odolnosti systému.
Studie ukazuje, že dosažení klimatické neutrality vyžaduje více než jen ambiciózní cíle – je nutné realistické a proaktivní plánování založené na datech, flexibilní infrastruktuře a posílené evropské spolupráci.
Cíle studie a její metodika
Studie „Adequacy 2050“ poskytuje podrobnou analýzu dlouhodobé přiměřenosti elektrizační soustavy v klimaticky neutrální Evropě, se zvláštním zaměřením na Německo. Byla zadána s cílem otestovat odolnost německého Plánu rozvoje sítě (Netzentwicklungsplan, NEP) vůči nejistotám způsobeným změnou klimatu, rostoucí elektrifikací a proměnlivým chováním spotřebitelů. Studie propojuje pohled na dostupné výrobní zdroje a přenosovou kapacitu do jednotného analytického rámce.
Modelovací přístup AQ2050 využívá propojený řetězec tří modelů: energetického systému, tržního provozu a přenosové sítě. Tento komplexní přístup umožňuje simulaci investičních potřeb, provozních rizik i identifikaci kritických míst v síti. I přes jistá omezení nabízí studie cenné poznatky pro politiky, investory i provozovatele sítí.
Mohlo by vás zajímat:
Vítr a slunce fungují dobře jen když jsou v mixu s fosilními palivy, protože když jsou podmínky fosilní zdroje se utlumí a naopak. Myslím tím i vývoz a dovoz. Jak bude růst podíl OZE pak toto přestane fungovat a OZE budou nuceně vypínat nebo alespoň jejich přetoky do sítě . Něco pomůže zalátat akumulace , ale dříve nebo později bude část energie nevyužitelná, přitom podíl OZE bude těžké navyšovat - pak přijde na řadu výroba umělých paliv čpavek , vodík atd. jenže efektivita je žalostná.
Vítr a slunce - tedy VěE a FVE - fungují dobře jen když jsou naprosto zanedbatelné hračky pro bohatou hrstku. Každý zdroj, který náhodně rozkývává síť a přináší zbytečné vícenáklady (které samozřejmě platí někdo jiný) škodí.
funguju rovnako dobre aj na znizovanie nakladov bytovych domov, par takych projektov uz sa v CR realizovalo a tam nebyva iba bohata hrstka ale aj bezni obcania
Pobrali dotace? Chtějí elektřinu, i když slunce nesvítí? Až uhradí všechny externality a nebudou pobírat žádné dotace, pak si o tom snižování nákladů můžeme povyprávět. Do té doby mám na faktuře raketu za OZE a vařím vzteky.
@Jenyk 4. červen 2025, 09:04
Klidně se vzteky uvařte, ale ne kvůli majitelům FVE, ale státu, který ty dotace a podmínky určuje.
Je nutné si ujasnit příčinu a důsledek.
uvedomujete si ale ze ten poplatok za OZE platia aj obyvatelia toho baraku za pripadnu odobranu elektrinu z distribucnej siete ze ano?
a ze od tohoto mesiaca navyse platia distributorovi mesacny poplatok za odobranu odchylku vyroby a spotreby ze ano?
a uvedomujete si ze dnesne FVE projektovane na co najvyssiu samospotrebu su nieco ine oproti FVE z dob solarneho tunelu ze ano?
Příčinou je vydírání Zelených Khmérů a ozeášů, důsledkem je nestabilita sítě a zdražování elektřiny obecně.
Tak ať ten rozvoj zaplatí zlatokopové s oze.
Ne spotřebitelé.
to je ako keby vam naklady na osetrenie v nemocnici hradili lekari
distributor uz si svoj poplatok za odchylku vyberat zacal, takze ano rozvoj zaplatia aj zlatokopovia s oze
Lékaři jsou součástí řešení, ozeáši problému. Drobátko rozdíl...
Uz ted dodavatele chystsji nove tarify pro solarniky, aby jim mohli vyrobu vypinat kdy dodavatele chteji (a jeste jim za nevyrobu zaplati). Tedy mame OZE asi uz moc (mimochodem by mne strasne zajimalo jak budou vypinat ty velke FVE parky, ktere nemaji zadne baterky a jejich vyroba je mnohem vetsi nez nejake pretoky stovek domkařů).
Na druhou stranu "Sněmovna schválila zavedení oblastí pro snazší vznik obnovitelných zdrojů" - tedy dalsi OZE.
PROČ? Protoze EU.
Proc vubec chteji investori budovat vetrniky? Protoze DOTACE. A proc nebudovat vetrniky, kdyz jejich vyroba bude prinaset zaruceny DOTOVANY zisk?
Budeme tedy platit i za nevyrobu vetrnikum?
Oooooooo, JAK PROZÍRAVÉ !
A pak ...... prijde dunkelflaute. A ZASE BUDEME PLATIT, tentokrat za nedostatek elektriny.
Ma vubec nekdo jeste rozum? Jak jenom to ti komunisti delali? A ne, komunista fakt nejsem.
to by mě taky zajímalo jak to za komára dělali, on totiž inženýr aby se vůbec dostal na školu a pak k vývoji tak musel být patřičně ideologicky zapálen, on a celá jeho rodina, a to se zas s inteligencí trochu rozchází, nejvíc zapálení byli hňupi. Přesto je to slabý odvar toho co se tu vaří v současné ideologicky zapálené EU
Blbost! Zapálenost se týkala práv, filosofie, možná novinařiny nebo ekonomie - rozhodně ne technik nebo matfyzu. Na techniky byl tak malý převis zájmu, že brali skoro každého - a vytřídila to matematika během prvních dvou semestrů, kdy odešla i víc než třetina studentstva. Což platí dosud.
Zajímavá věc - v čele studentských protestů v 89. stáli právě studenti těch "zapáleneckých" oborů, třeba loutkoherec Mejstřík nebo novinář Bartuška. Ten udělal kariéru a ze studentského aktivisty se stal "zmocněncem MZV pro energetiku"....
Krtečku, žádný velký zdroj bez dotací nebo gatrancí dnes nikdo nepostaví. Netýká se to jen OZE, ale i plynu nebo jádra. Jediným levným zdrojem by bylo uhlí bez emisních povolenek, u kterého ale panuje poměrně široká shoda, že není řešením pro budoucnost.
Jak jen to ti komunisti delali ? Vse co doted pouzivame udelali oni. Smutne.
Omyl, Temelín byl budován až po r. 1989
Temelín - osekaný na polovinu Pithartovou vládou - byl DOstavěn až po r. 1989. V době VLSR byl natolik rozestavěn, že ani Pithart si nedovolil zrušit i oba rozestavěné bloky. Tak to zkusili "vyřešit" vyhozením odborníků a jejich nahrazením tlupou šašků s kvalifikací "kamarád kamaráda kamaráda nějakého poraděnka kohosi významného" a málem se to povedlo - stavba stála každý rok o 10 mld Kč víc a dokončení se odkládalo o další rok.
Až přišel Zeman, který si vytáhl na ministra průmyslu Grégra, ten povyhazoval politicky dosazené šašky a vrátil odborníky. A ani Zelení Khmérové nedokázali v dostavbě a spuštění zabránit. Grégrovi se "pomstili" několika Ropáky roku a přezdívkou "atomový dědek", kterou on se velice pyšnil. Právem.
Jak byste dnes reagoval, kdy by vám přišel dopis nebo někdo z výboru, že pod místem kde bydlíte je bohaté naleziště uhlí a do 5 let musíte opustit svůj dům?
Z vašeho okolí na kilometry bude jen měsíční krajina.
To vás upřímně lituju.
Možným řešením by bylo samozřejmě také u OZE farem nad nějaký výkon zavést povinnost stabilizace pomocí rotačního soustrojí (třeba vyřazený uhelný alternátor). U věště větších alternátor + úložiště, aby vydržela farma s přetížením nad jmenovitý výkon alespoň v řádu minut.
V Německu už se něco podobného děje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se