Domů
Rychlé zprávy
Vratné lahve mají pomoci Skotsku být ekologičtější (video)
Deposit Return Scheme. Zdroj: Zero Waste Scotland

Vratné lahve mají pomoci Skotsku být ekologičtější (video)

Skotsko plánuje letos zavést vratný poplatek (zálohu) ve výši 2Op (6 Kč) na lahve ze skla, PET lahve a plechovky. Toto opatření má být jedním z řady kroků, kterými chce Skotsko bojovat proti změně klimatu, zamoření plasty a stát se ekologičtější zemí. Jde o podobný model jako v Česku známý systém vratných zálohovaných obalů. 

Skotská vláda bere ekologii velmi vážně. Před nedávnem se proto například rozhodla stanovit konkrétní termín, ke kterému bude Skotsko uhlíkově neutrální (2040) a kdy nebude produkovat již žádní skleníkové plyny (2045). Jedním z dalších kroků k ekologičtějšímu Skotsku je zavedení vratného poplatku ve výši 20 pencí (6 Kč) na PET lahve, hliníkové plechovky a skleněné lahve.

„Skotsko je první částí Spojeného království, které zvažuje zavedení systému záloh v rámci našeho širšího úsilí o zabránění tomu, aby se vyhozené nápojové obaly dostaly do našich ulic a moří. Jsem proto ráda, že mohu potvrdit, že máme v úmyslu zavést systém pokrývající PET – nejběžnější formu plastových obalů – plechovky z hliníku či oceli a skleněné lahve. Záloha je stanovena na 20 pencí.“
Roseanna Cunningham, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí

Odpad plast
Plastový odpad se stává stále častějším tématem politiků.

Zapojení lidí, aneb ukliď si sám

Systémy záloh jsou běžně využívány v řadě zemí, včetně zemí EU. Jednou z hlavních výhod navrhovaného systému je, že není třeba ze strany vlád zavádět komplikované systémy sběru, ale jsou to samotní občané, kteří zajistí sběr. Jako výhoda dané metody je občas uváděno i to, že finančně motivuje ke sběru odpadu, který jiní ledabyle pohodili. Producenti odpadu tak přicházejí o vloženou zálohu, která se naopak navrátí tomu, kdo odpad uklidí.

„Jde o významnou změnu v přístupu k recyklaci a oběhové ekonomice ve Skotsku. Dáváme lidem další pobídku k tomu, aby udělali něco dobrého pro naše životní prostředí napříč Skotskem. Pro všechny z nás bude snazší udělat správnou věc. Tím se zlepší objem a kvalita recyklace. S obrovskou sítí míst, kam lze vrátit lahve a plechovky, bude recyklace stejně snadná. Půjde totiž o stejné místo jako samotné nakupování. Jsem hrdá na roli Zero Waste Scotland při poskytování poradenství skotské vládě v této koncepci.“
Jill Farrell, COO Zero Waste Scotland

Vratné PET jsou v Česku stále tématem diskusí

Skotské opatření je částečně ekvivalentem českého zákona o obalech, ale vztahuje se například i na PET lahve. V Česku je možnost zavedení vratného poplatku na PET lahve dlouho diskutované téma. Ministerstvo životního prostředí ovšem argumentuje, že by takové opatření dávalo smysl pouze v případě, kdy by PET lahve byly opakovaně používány. Za zavedení vratného poplatku na PET lahve a plechovky se naopak staví například společnost Karlovarské minerální vody.

Společnost Karlovarské minerální vody si nechala zpracovat studii od Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), která navrhovala zavedení zálohy ve výši 3 Kč. Dle výsledků studie by takový systém mohl být plně finančně soběstačný. Hlavním cílem je zavedení principu cirkulární ekonomiky a tedy recyklace “z lahve do lahve”. Jde o situaci, kdy se z použitých, a prostřednictvím zálohového systému vracených lahví, vyrobí lahve nové za použití recyklátu v potravinářské kvalitě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
frank
14. květen 2019, 15:59

Vratné plastové láhve měla v Česku určitě Pepsi a snad i Coca cola a Toma. Řekl bych tak během let 1992-1997 ?

Milan Vaněček
14. květen 2019, 16:20

Dřív to bývalo samozřejmost, pivo do džbánku nebo do vratné lahve, mléko do bandasky nebo opět do vratné lahve. Fungovalo to spolehlivě než přišlo mléko do sáčku a vody balené v plastu (protože voda z kohoutku třeba Praze v sedmdesátých létech už byla kontaminovaná dusitany a kojenci ji nemohli pít).

Takže z naší pohodlnosti a ze zničení pitné vody jsme se dopracovali až sem, kdy jsou oceány plné plastů.

Ale starý dobrý selský rozum a ekologie se teď moc nenosí, pořád se nadává "ekoteroristům" (kteří tvoří jen minoritu všemožných politických aktivistů) a o všem rozhodují prachy a naše pohodlí.

Pro mě je vždy zvěstovatelem a předvojem průšvihů které mohou nastat Amerika. Když jsem tam 1969 kupoval galon vody v supermarketu 24/7 nevěděl jsem že to dojde i do Prahy, když tam na jihu Chicaga byla no-go zóna, nevěděl jsem že to za 40 let uvidím v Paříži, v Praze zatím ne. Když jsem tam byl v devadesátých letech v nóbl Boulderu (asi nejhezčí a nejbezpečnější místo v USA) tak se chlubili že mají nejlepší kohoutkovou vodu v Americe přímo vedenou ze svého ledovce ve Skalistých horách.

Takže vratné lahve ANO ale kvalitní pitnou vodu i pro kojence z vodovodu především. Vždyť i kvalita piva závisí na kvalitě vody.

Petr
14. květen 2019, 20:10

Jo taky se nejvíc bojím Ameriky. Pokud chtějí neomarxističtí nejvyšší bankéři zavádět šetrný způsob života v EU, at to předají Čechům a Babišovi, ti s tím mají nejlepší historické zkušenosti. Naopak Zápaďácké způsoby, jako žebrácká kultura podporovaná penězy za sbírání plechovek, potravinové banky a rozdávání jídla v centrech měst, sociální přidělování bytů migrantům a plány na přitáhnutí 50 milionů mladých nadržených Afričanů do Evropy, považuji za tisícinásobně nebezpečnější.

JVr
15. květen 2019, 13:03

S tou kojeneckou vodou z kohoutku nemáte zrovna racionální požadavek...

Samozřejmě je to možné, nicméně odstranit z vody ty látky, které brání tomu aby byla pro kojence vhodná (dusitany, minerály, aj.), stojí peníze (chemikálie, energii). Pitná voda z kohoutku se používá v dnešní době i na splachování záchodů a koupání (většina spotřeby). Tedy vy navrhujete draze čistit vodu na úroveň kojenecké vody, abyste s ní pak spláchl záchod, nebo se v ní umyl.

Smysl by to dávalo v případě duálních rozvodů vody - pitná/užitková, ale to se u nás moc nestaví. Možná v budoucnu začne, ale jsou to nemalé investice něco takového dělat.

Martin Prokš
14. květen 2019, 22:56

Dobrý den,

Vratné a znovu použitelné láhve na CocaColu pamatuji též z devadesátých u nás. Lahve byly z tlustostěnného plastu kvůli opotřebení při opakovaném použití, takže několikanásobně více materiálu než jsou dnešní láhve. Psychologicky také nepůsobily nejlépe - ten plast (PET) je relativně měkký a delším použitím se viditelně odírá a poškozuje a ošuntělý obal nepůsobí ideálně. Plus nutné náklady a chemie na čištění a dezinfekci, přitom zahřát ten PET moc nelze. Zkrátka znovupoužitelnost lahve k potravinářským účelům mi také nepřijde moc dobrý nápad, stejně jako té Karlovarské minerálce.

Naopak motivace ke sběru a přepracování, nebo alespoň energetické spálení ve spalovně k tomu uzpůsobené si myslím, že je rozumné.

Nejsem chemik, jsem laik, ale co jsem slyšel a četl názory lidí co si myslím že chemii trochu rozumí, tak velký problém je různorodost těch plastů a rozeznatelnost co je co. Dneska v té žluté popelnici je vlastně směsný plastový odpad několika různých typů a snad jen PET lahve jdou snadno identifikovat a vytřídit bez zásadnějších problémů. Kdyby se chtělo opravdu něco dělat s plastovým cyklem obalů a zvýšením procenta znovupoužití, bylo by velmi vhodné jednak poněkud omezit rozsah druhů používaných plastů v obalech, druhak zavést že se v jednom výrobku/obalu nesmí míchat různé typy plastů z pohledu recyklace a přepracování a hlavně zavést jasná loga na každém plastovém výrobku a obalu co je zač. Vymyslet pro jednotlivé skupiny plastů piktogramy nebo barevné jednoduché kódy a více druhů plastových popelnic a výkupů s těmito značkami. Velmi by to usnadnilo a zefektivnilo možnosti přepracování.

Nicméně (jako téměř se vším co se zátěže životního prostředí týče) Evropa není hlavním zdrojem plastového bordelu světa a moří. Tím je Asie a Afrika a tam na to zvysoka kašlou a budou zvesela kašlat dál.

Loudil
15. květen 2019, 10:00

Musím se jen smát té dnešní "moderní době". Vzpomínám si na svoje dětská léta na vesnici, kdy mne matka poslala s bandaskou pro 2 litry mléka do obchodu, kde mi je nabrali z 25 litrové konve, matka doma mléko převařila a uložila do lednice. Odpad ?? NULA. Všechny minerálky, limonády, pivo, víno byly jen ve vratných skleněných lahvích, hračky byly kovové nebo dřevěné, igelitové sáčky nebo tašky neexistovaly. Dnes to asi zní neuvěřitelně , ale ještě kolem r.1970 provozovala naše rodina bez potíží : "bezodpadové hospodaření", u domu nebyla vůbec popelnice, protože žádný odpad prostě nebyl. Zbytky jídla snědl pes, kočka či slepice Jediné, co se nám hromadilo, byl papír /noviny/ a železo /plechovky, ..../ a to se jednou za čas odvezlo prodat do sběrného dvora. Obnošené oblečení i boty šlo už tenkrát odevzdávat do jakési- "charity na pomoc strádajícím ".Takže roku 2019 se na vědeckých konferencích budou různí docenti radit, jak se vrátit zpátky do roku 1970, aby jsme zase byli ekologičtí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se