Výkon BESS v Česku dál rychle roste a blíží se 40 MW. Kdo již získal licenci?

Český trh s akumulací elektřiny se rychle přesunul z fáze pouze "oznámených záměrů" k reálným projektům v provozu. Podle nových dat ERÚ již licenci na ukládání elektřiny drží zařízení s celkovým výkonem téměř 40 MW. Dalších 27 žádostí o licenci je ve správním řízení, což naznačuje, že první vlna větších BESS projektů teprve nabírá tempo.

Podle dat regulátora bylo k začátku června evidováno devět aktivních licencí na skladování elektřiny s celkovým instalovaným výkonem 39,7 MW. Největším nově licencovaným zdrojem je EC Velká Bíteš s výkonem 12,45 MW. Jde zároveň o dosud největší licencovanou samostatnou baterii. Druhou největší instalací je BESS Vítkovice v Ostravě s výkonem 10,345 MW. Výraznější projekt má licenci také v Kutné Hoře, konkrétně BESS Kutná Hora – Perštejnec s výkonem 4 MW.

Zbytek nových licencí tvoří menší, ale stále průmyslově relevantní úložiště o výkonu jednotek MW. V Kosoříně v Pardubickém kraji jsou evidovány hned tři projekty s celkovým výkonem 5,75 MW. Další baterie se objevují například v Dívčicích, Říčanech nebo ve Starém Městě.

Ve správním řízení jsou další desítky žádostí

Ve správním řízení bylo k 5. červnu dalších 27 žádostí o licenci na ukládání elektřiny. Mezi žadateli jsou mimo jiné E.ON Energy Solutions, PREenergo, SUAS BESS nebo několik projektových společností zaměřených zjevně na samostatné energetické projekty.

Samotný seznam žádostí o licenci neobsahuje výkon jednotlivých projektů, a proto z něj nelze dopočítat budoucí přírůstek instalovaného výkonu. Už počet žádostí ale ukazuje, že licencovaných úložišť bude v následujících měsících pravděpodobně rychle přibývat. Tento vývoj souvisí především s novou legislativou z loňského roku. Lex OZE III zavedl do energetického zákona samostatnou úpravu akumulace a odstranil část nejistot, které brzdily přípravu projektů. Licence od ERÚ jsou jedním z prvních viditelných důsledků této změny.

Trh reaguje na záporné ceny i poptávku po flexibilitě

Nástup větších baterií přichází ve chvíli, kdy se na českém denním trhu opakovaně objevují záporné ceny elektřiny. Ty se objevují zejména v poledních hodinách při vysoké výrobě fotovoltaik a nízké spotřebě. Právě tento vývoj cenvytváří prostor pro obchodní flexibilitu, kdy baterie nakupují a ukládají elektřinu při nízkých cenách a dodávají ji zpět do soustavy v hodinách s vyšší cenou elektřiny.

Ekonomika projektů ovšem nestojí pouze na arbitráži na denním trhu. Svoji roli mají služby výkonové rovnováhy, ačkoliv jak ČEPS, tak oborové organizace upozorňují, že potenciál výdělku na službách výkonové rovnováhy rychle klesá.

V evropském kontextu nejde o výjimečný trend. Bateriová úložiště rychle rostou v Německu, Velké Británii, Itálii i ve Španělsku. Důvod je všude podobný: rostoucí podíl nestabilní výroby, častější cenové extrémy a potřeba rychle dostupné flexibility bez dlouhých povolovacích řízení typických pro klasické zdroje.

Pro Česko jde o začátek větší změny

Aktuálně licencovaných necelých 40 MW je z hlediska celé české elektrizační soustavy stále malý objem. Význam těchto projektů je však spíše v tom, že potvrzují nástup nové kategorie zdrojů, která dosud v české energetice prakticky chyběla.

V přípravě jsou přitom podstatně větší bateriová úložiště. Na trhu se mluví o projektech v řádu desítek až stovek MW, včetně velkých záměrů společností Second Foundation, Sev.en nebo SUAS Group. Pokud se alespoň část z nich dostane do provozu, může se role baterií během několika let změnit z okrajové technologie na zcela běžný prvek soustavy.

Pro českou energetiku je to důležité i kvůli fotovoltaice. Bez akumulace a řízení spotřeby bude každý další gigawatt solárního výkonu zvyšovat tlak na polední ceny a snižovat realizační hodnotu výroby.