Německo získalo nejvíce strategických projektů na kritické suroviny v EU. Česko chybí, Slovensko má dva

Evropská komise vybrala 46 nových strategických projektů, které mají posílit evropské dodavatelské řetězce kritických surovin. Německo získalo osm projektů, nejvíce ze všech členských států. Zaměřují se mimo jiné na těžbu lithia, recyklaci baterií a získávání vzácných zemin. Česká republika mezi vybranými zeměmi není, Slovensko naopak uspělo se dvěma projekty. Strategický status má urychlit povolovací řízení a usnadnit přístup k financování, automatickou finanční podporu však nezaručuje.

Osm německých projektů pokrývá několik částí dodavatelského řetězce, od získávání surovin přes jejich zpracování až po recyklaci. Čtyři z nich se zaměřují na recyklaci, což podle německého ministerstva hospodářství ukazuje na význam oběhového hospodářství pro zajištění dodávek kritických surovin.

Mezi vybranými projekty je například Zinnwald Lithium v Sasku, který počítá s těžbou a zpracováním lithia pro bateriový průmysl. Dalším je projekt ALE (Altmark Lithium Extraction) společnosti Neptune Energy, zaměřený na získávání lithia v Sasku-Anhaltsku. Na recyklaci se soustředí například závod společnosti cylib, který má zpracovávat baterie a získávat z nich řadu surovin včetně lithia, kobaltu, niklu a grafitu. Další projekty se týkají recyklace mědi a vzácných zemin nebo zpracování titanu.

Kritické suroviny jsou zásadní pro výrobu baterií do elektromobilů, permanentních magnetů ve větrných turbínách i pro elektrické sítě. Evropská unie přitom zůstává silně závislá na dovozu některých surovin a na jejich zpracování ve třetích zemích, zejména v Číně. Posílení vlastní těžby, zpracovatelských kapacit a recyklace má tuto zranitelnost snížit.

Slovensko získalo projekty na gallium a hliník

Slovensko uspělo se dvěma projekty. Prvním je GaRefine, který má v Evropě rozvíjet recyklaci a rafinaci galia. Gallium se využívá mimo jiné v polovodičích a dalších elektronických součástkách.

Druhým je projekt společnosti Slovalco, zaměřený na výrobu primárního hliníku a diverzifikaci jejího produktového portfolia. Oba projekty tak posilují evropské kapacity v oblasti surovin důležitých pro průmysl a technologické dodavatelské řetězce. Česká republika na rozdíl od Slovenska žádný projekt ve druhém kole nezískala.

Strategický status má zkrátit povolování

Výběr proběhl v rámci evropského aktu o kritických surovinách, který vstoupil v platnost v roce 2024. Evropská unie si do roku 2030 stanovila cíle, podle nichž by měla vlastní těžba pokrývat alespoň 10 % její roční spotřeby strategických surovin, zpracování 40 % a recyklace 25 %. Současně chce omezit závislost na jediném dodavateli ze třetích zemí.

Projekty se strategickým statusem mají získat rychlejší povolovací řízení. U těžebních projektů je lhůta omezena na 27 měsíců, u projektů zaměřených na zpracování a recyklaci na 15 měsíců. Status zároveň usnadňuje hledání financování a propojení investorů s finančními institucemi, sám o sobě ale neznamená přidělení peněz z rozpočtu EU.

Ve druhém kole Komise vybírala ze 171 žádostí. Nových 46 projektů navazuje na první seznam 47 projektů v EU schválený v březnu 2025. Evropská komise tak dále rozšiřuje soubor strategických investic, jejichž cílem je vybudovat odolnější evropský dodavatelský řetězec kritických surovin.