Westinghouse chce v ČR modernizovat jaderné elektrárny
Americká společnost Westinghouse se chce podílet na zavedení digitálních technologií v českých jaderných reaktorech. V případě, že bude vypsán tendr na výstavbu dalšího jaderného bloku v Česku, Westinghouse bude o své účasti uvažovat. Řekl to dnes na setkání s novináři José Emeterio Gutiérrez, generální ředitel firmy, která loni v březnu vyhlásila bankrot a nyní prochází restrukturalizací. Dodal, že Westinghouse hodlá pod novým vlastníkem rozšiřovat své aktivity ve střední a východní Evropě.
„Věříme, že máme dobré technologie, které by mohly České republice pomoct,“ řekl Gutiérrez.
„Pokud podmínky (tendru) budou v pořádku a podaří se nám udělat nabídku, proč ne,“ uvedl na dotaz, jestli by společnost byla ochotná vstoupit do soutěže na dostavbu dalšího bloku přes předchozí zkušenost.
Westinghouse se přihlásil do tendru na rozšíření Temelína v roce 2009. Společnost ČEZ však nezískala na projekt vládní záruky a v roce 2013 soutěž zrušila.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Temelíně a jednoho v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Dukovanech s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Prioritu má dostavba Dukovan.
Vyhlášení nebo nevyhlášení tendru podle Gutiérrez neovlivní stávající plány firmy v Česku.
„Máme závazky v Temelíně, v Dukovanech, pokud budeme mít možnost rozšířit své působení, budeme o tom uvažovat, ale držíme se svých závazků,“ podotkl.
„Můžeme pomoct se zavedením digitálních technologií. Vyvíjíme nové postupy, jak modernizovat elektrárny, aby byly ještě bezpečnější než teď,“ uvedl.
Během svého pobytu v Česku se Gutiérrez a další manažeři firmy setkali se zástupci ČEZ a ministerstva průmyslu a obchodu. Tématem jednání s reprezentanty vlády podle něj byla strategická vize Česka ohledně využití jaderné energie.
„Netvrdíme, že země by se měly stoprocentně spolehnout na jadernou energii, musí se vytvořit optimální mix,“ řekl.
Za správnou cestu považuje kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů.
Gutiérrez mluvil také o aktuální kondici firmy, která loni v březnu zbankrotovala a svou ztrátou táhla dolů i tehdejší mateřskou společnost, japonskou Toshibu. Letos v lednu Westinghouse odkoupil kanadský investiční fond Brookfield Business Partners.
„Je to otázka týdnů, maximálně několika měsíců, kdy bude hotový restrukturalizační proces a budeme plně v rukou nového vlastníka,“ řekl.
Firma se podle něj chce zaměřit na investice do technologií a do tří let chce být v dobré kondici a patřit mezi lídry trhu. Kromě zemí střední a východní Evropy, které se stále spoléhají na jadernou energii, chce Westinghouse rozšiřovat své aktivity v Asii a na Blízkém východě.
Mohlo by vás zajímat:
Při hrozbách kybernetických konfliktů je daleko lepší co nejdéle zůstat u analogového řízení jaderných elektráren.
Není problém intranet nepřipojit k internetu.
To si mysleli naivní Iránci taky.
Když jsou dráty spojení s vnějším světem rozpojené tak jak může někdo z venku škodit? Myšleno jakékoliv připojení. Bohužel firmy provozující uvedené zařízení umožňují vnější připojení z ekonomických důvodů. Člověk (programátor) na místě je podstatně dražší než je programátor pracující ze své kanceláře.
No problém je že i tak ten systém, neběží-li přímo na železe ale pod nějakým OS je zranitelný a je-li v intranetu jeden jediný počítač s funkčním USB jste nahraní. Můžete mít přestřižené kabely, ale nějaký vůl tam tu flashku dříve či později pichne. Teoreticky by bylo možné totiž provést nepřímý útok, domácí stroje zaměstnanců JE nejsou tak střežené, ani to nejde, leda by jeli na VPN, ale prostě soukromé věci přes firemní síť třeba nechcete dělat. Mimochodem přes flashdisky se šíří nemalé procento virů. Takže řekněme že pokud by třeba CIA chtěla zaútočit na Leningradskou AES, nebo FSB na Turkey Point NGS (pokud mají moderní digitální systém), může si pomocí několika dalších metod zjistit kdo ta dělá a nahrát příslušný kód do jeho PC, tento se zkopíruje na každý disk a pak už jen čekat kdy to někdo k intranetu připojí a zase se zkopíruje.
Sice se programování věnuji profeionálně, ale toto jsem v životě nezkoušel, ale vím trochu jak se chovají uživatelé, ten největší problém je totiž vždy ne to co je ve stroji, ale to co je u stroje. Obecně v jednom kurzu odborník na bezpečnost říkal že nejnebezpečnější zaměstnanec v podniku je z hlediska bezpečnosti IT uklízečka, je blbě placená a mí přístup všude po pracovní době. Flashdisk je dnes tak malý že jej pronesete kamkoliv (viděl jsem už i jen 2-3mm silný kousek plastu s pozlacenými kontakty, to pronesete i pod jazykem) a běžně se do spleti kabelů nedíváte. Takže milá paní na úklid může dostat od někoho dárek (20k Kč, neberte to za takovou pitomost) a strčí tam disk, pokud je program dobře udělaný unikne antiviru a už to jede. Nebo to může být GSM modul... způsobů je přehršel.
Co se týče třeba odposlechů chodu počítače (asi to platilo hlavně dříve kdy mezi vnitřkem stroje a sítí nebyl spínaný zdroj a proudy byly přece jen větší, nebyla tam baterie atp.) a dalších zařízení, tak je program TEMPEST kterým se řeší filtrování proti únikům ven atp.
Není to sranda zajistit bezpečnost elektronického systému a paradoxně bych řekl že zabezpečit přenos dat mezi částmi systému po síti tak, aby se nedalo k nim dostat, aby se snížilo riziko podvržení atp. tedy SW část je dnes jednodušší než se snažit zajistit bezpečnost strojů na koncích této sítě. Vzpomeňte si na Intel aféru se zpracováním. Ve snaze urychlit chod se tam zavádělo náhodné předzpracování, jenže to porušilo datovou izolaci, takže se musí OS vrátit zpět ke staromódní absolutní SW izolaci, což se projeví poklesem výkonu stroje.
Nevím, sice si umím představit digitálně řízené, ba dokonce autonomně, kde co, od pračky po roboauta a robovlaky, ale u JE mi spoléhání se na digitální systém nepřijde dobré. Měly by tomu být nadřazeny elektronické systémy a fyzikální principy, možná něco jako analogový počítač (údajně s stále používají jako kontrola na satelitech).
No problém je že i tak ten systém, neběží-li přímo na železe ale pod nějakým OS je zranitelný a je-li v intranetu jeden jediný počítač s funkčním USB jste nahraní. Můžete mít přestřižené kabely, ale nějaký vůl tam tu flashku dříve či později pichne. Teoreticky by bylo možné totiž provést nepřímý útok, domácí stroje zaměstnanců JE nejsou tak střežené, ani to nejde, leda by jeli na VPN, ale prostě soukromé věci přes firemní síť třeba nechcete dělat. Mimochodem přes flashdisky se šíří nemalé procento virů. Takže řekněme že pokud by třeba CIA chtěla zaútočit na Leningradskou AES, nebo FSB na Turkey Point NGS (pokud mají moderní digitální systém), může si pomocí několika dalších metod zjistit kdo ta dělá a nahrát příslušný kód do jeho PC, tento se zkopíruje na každý disk a pak už jen čekat kdy to někdo k intranetu připojí a zase se zkopíruje.
Sice se programování věnuji profeionálně, ale toto jsem v životě nezkoušel, ale vím trochu jak se chovají uživatelé, ten největší problém je totiž vždy ne to co je ve stroji, ale to co je u stroje. Obecně v jednom kurzu odborník na bezpečnost říkal že nejnebezpečnější zaměstnanec v podniku je z hlediska bezpečnosti IT uklízečka, je blbě placená a mí přístup všude po pracovní době. Flashdisk je dnes tak malý že jej pronesete kamkoliv (viděl jsem už i jen 2-3mm silný kousek plastu s pozlacenými kontakty, to pronesete i pod jazykem) a běžně se do spleti kabelů nedíváte. Takže milá paní na úklid může dostat od někoho dárek (20k Kč, neberte to za takovou pitomost) a strčí tam disk, pokud je program dobře udělaný unikne antiviru a už to jede. Nebo to může být GSM modul… způsobů je přehršel.
Co se týče třeba odposlechů chodu počítače (asi to platilo hlavně dříve kdy mezi vnitřkem stroje a sítí nebyl spínaný zdroj a proudy byly přece jen větší, nebyla tam baterie atp.) a dalších zařízení, tak je program TEMPEST kterým se řeší filtrování proti únikům ven atp.
Není to sranda zajistit bezpečnost elektronického systému a paradoxně bych řekl že zabezpečit přenos dat mezi částmi systému po síti tak, aby se nedalo k nim dostat, aby se snížilo riziko podvržení atp. tedy SW část je dnes jednodušší než se snažit zajistit bezpečnost strojů na koncích této sítě. Vzpomeňte si na Intel aféru se zpracováním. Ve snaze urychlit chod se tam zavádělo náhodné předzpracování, jenže to porušilo datovou izolaci, takže se musí OS vrátit zpět ke staromódní absolutní SW izolaci, což se projeví poklesem výkonu stroje.
Nevím, sice si umím představit digitálně řízené, ba dokonce autonomně, kde co, od pračky po roboauta a robovlaky, ale u JE mi spoléhání se na digitální systém nepřijde dobré. Měly by tomu být nadřazeny elektronické systémy a fyzikální principy, možná něco jako analogový počítač (údajně s stále používají jako kontrola na satelitech).
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se