Největší offshore větrný park světa trumfne výkonem i blok Temelína

park zabere asi 280x vetsi plochu nez JE Temelin, s vyuzitelnosti instalovaneho vykonu neco mezi 40 - 50 % je to na tak velke plose elektrarna o vykonu asi 500 - 600 MW a tim padem cca 8x drazsi nez JE Temelin

Nemuselo se kvůli nim zbourat 6 vesnic, ze souše nezabrali nic, koeficient využití bude spíše kolem 60%, oproti jaderným elektrárnám mají o dost nižší provozní náklady, investiční náklady vycházejí líp než pro dostavbu JE Hinkley Point a životnost je určena pouze ochotou je udržovat, nemají žádný díl, který by nešel vyměnit.

Každopádně chápu, že investor má radost, dostanou 2x více peněz za elektriku než v Dánsku.

No ze souše zaberou jistě minimálně přívodní vedení - a kdo ví kolik vesnic se muselo zbourat kvůli těžbě surovin na takovou stavbu. Zajímalo by mně jestli je cena projektu i s připojovacím vedením, koeficient využití ukáže až čas, taky můžu tvrdit že moderní JE bude mít 98%. no Stále se všichni přeme co je lepší zda OZE, JE nebo klasika. Trh bez dotací by jasně ukázal. Nikdo nepostaví OZE bez dotací a vodní elektrárnu nepostaví už vůbec nikdo, kvůli území které by se muselo zatopit.

Nic Vám nebrání udělat srovnání. Klidně ho udělejte v mědi, betonu, oceli a hliníku. Těším se na Vaše data.

To není třeba , VTE toto už bylo uděláno , ty rozdíly mezi spotřebou materiálu na VTE a JE jsou ohromné a to jak v materiálu tak v kabelech , které VTE potřebuje , pak také není pravda ,že celé toto soustrojí nezabírá území na souši to je totiž blbost , potřebujete záložní a regulační zdroj stejného výkonu jako blok JETE a ještě důl na těžbu surovin pro tuto elektrárnu takže proti JE se neušetří fakticky nic. Navíc záložní zdroj produkuje CO2 . Co se cen týče ,pak cena el. energie z VTE na moři bez ceny regulace je podobná jako cena el. energie z FV panelů / ne v UK/ z ekologického hlediska jsou panely pokud nejsou na polích samozřejmě lepší a i z pohledu regulace sítě , protože vyrábí alespoň v době vysokých odběrů.

Tak asi tak do detailu to nespočítám nejsem analitik. :-)

Ale hrubý výpočet mi dává jednoduchou bilanci.

Řekněme, že cena za 1,2 GW JE je 100 miliard (tedy nabídka), řekněme že studenstská konstanta 2 nám dá konečnou cenu 200 miliard. Při ročním využítí (a teď jsem na JE zlej) 80% mi vychází 8 400GWh. Cena paliva je asi 5% ceny provozu zařízení - skoro nic. - Možnost demontáže jaderných zbraní a jejich energeického využívání. Těch 20% času musí celá elektrárna stát, to je škoda ale dá se to naplánovat.

Proti tomu vítr.

Cena projektu 200 Miliard - dodržena, výkon 1,2 GW. Roční využití (buďme na něj hodní však je to nový stařeček mezi energiemi :-)) 50%. Roční produkce 5 256 GWh.

Nemá někdo detaily jak vlastně je proměřena rychlost větru? Myslím nějaké mnohaleté průměry, jak častý je týdení výpadek a podobně? Výhoda větru je, že ho lze servisovat za provozu, vždy dvě turbíny denně třeba. Teoreticky nepřerušený provoz kvůli servisu.

Údržba se běžně počítá jako nějaké procento z investice takže bude pro jádro a pro vítr stejný :-)

Zaznamenal jsem někde že jádro dostalo v minulosti spoustu dotací, to je pravda ale nevím o žádné přímé dotaci, dle mého granty, které řeší nějakou technologii jsou udíleny ve všech oblastech a je to v rámci získávání znalostí, které můžeme uplatnit i v jiném oboru. Osobně bych dělal rozdíly mezi dotací na výzkum a dotací na stavbu/provoz. Taky nemám problém s tím, že v Norsku si hrají a snaží se udělat fish-friendly turbínu, ačkoliv mi to přijde úsměvné.

Už i ta cena pokud by jsme započítaly jen plný výkon stojí samotná stavba 200 Miliard kč plný výkon pouhých 1200MW zatím co za 200 Miliard Kč se u nás plánovali dva bloky AP 1000 (čili 2GW), EPR (2*1600MW čili 3,2GW) a nebo MIRV 2*1200 čili 2,GW. Pokud to spočítáte i kdyby byl tento park reálně schopen 24 hodin denně dát plný výkon přesto je 2x dražší než jaderná elektrárna o životnostech , reálně využitelném potenciálu nebo o ceně údržby nemluvě

Cena Hinkleipoint 270 miliard Kč za GW (obojí v Anglii je nutno srovnavat anglické rozpočty) a připočtěte cenu na likvidaci (resp šetření do fondu na likvidaci) a vyjde Vám to jinak, navíc bez rizika jaderné havarie. Co asi koupí rozumný obyvatel UK?

Pane Vaněčku, v Hinkley Point má být dva bloky EPR, tedy celkem 3,2 GWe a poslední dohodnutá suma v ceně garance je okolo 680 miliard Kč (19,9 miliard GLB), tedy zhruba 215 miliard Kč na GWe. Garance obsahuje splátky úvěru, zisk, ... Ovšem náklady projektu jsou podle odhadu něco přes 150 miliard Kč (4,4 miliard GLB), tedy necelých 50 miliard Kč na GWe. To je podle mě podceněná cena, ale pokud vezmeme současný odhad ceny Olkiluoto, který je už asi teď ne tak daleko od reality (přece jen je už stavba v hodně pokročilé fázi) je za jeden blok EPR okolo 9 miliard EUR, což znamená zhruba 150 miliard Kč za GWe. A to je značně zpackaný a prodlužovaný projekt. Takže, i když bude Hinkley Point C s překročeným rozpočtem, tak cena z GWe bude mezi 50 - 150 miliardy Kč za GWe. A tuto cenu je třeba srovnávat s cenou toho větrného parku. Protože předpokládám, že u toho parku se uvádí náklady na výstavbu a ne to, co plyne z garance ceny. Je potřeba srovnávat stejné veličiny. Pak můžeme diskutovat a srovnávat koeficient využití, životnost, náklady na likvidaci, provozní náklady, náklady na síťovou obsluhu ... Ale stejně se dostaneme k tomu, že náklady na jednotku produkce nejsou zase tak diametrálně rozdílné.

Ovšem, co je podstatné pro Anglii je, že prostě jen větrné bloky nemohou zajistit to, co Velká Británie potřebuje. Tedy stabilní provoz sítě a splnění velmi přísného antifosilního zákona, který přijala. Pro toto potřebuje kombinaci jádra větru a dalších nízkoemisních zdrojů.

Pane Wagnere,

přečtěte si vyjádření ředitele EdF tady na OEnergetice (Infografika....).

Ten snad mluví pravdu a na rozdíl od Vás si nemůže říkat co chce.

Cituji: odhadované NÁKLADY jsou 33,8 miliard EUR, vynásobte to kurzem 27Kč za EUR a podělte celkovým výkonem.

A nesnažte se tady balamutit čtenáře....

Pane Vaněčku, uznávám, že údaje o nákladech jsou velice různé a někdy je dost otázka, co vše se do toho započítá a také se mění. Takže se opravdu s Vámi o této věci nebudu přít a beru to Vaše číslo. I tak ovšem platí to, co jsem psal o tom, že Velká Británie svůj antifosilní zákon nesplní bez využití jádra a náklady za větrnou produkci jsou zhruba stejné jako za jadernou.

Ještě je možno dodat, že životnost bude nejméně poloviční než by byla u jaderných bloků. Off-shore jsou dost náročné i na údržbu už vzhledem k tomu, že mořské prostředí je pro tyto technologie hodně náročné.