Siemens brzdí kvůli Brexitu své plány ve Spojeném království

Německá společnost Siemens je první významnou energetickou firmou, která se vyjádřila, že z důvodu nejistoty a nejasného výhledu do budoucna nebude ve Spojeném království v současnosti vytvářet nové projekty ve větrné energetice. Existujících projektů se však tato „stopka“ nedotkne.

Siemens se vzdává svých investičních plánů ve Spojeném království, vzhledem k nejistotám, které přineslo nedávné hlasování o vystoupení Spojeného království z EU (tzv. Brexit). Takto se vyjádřilo vedení společnosti na dotaz deníku The Guardian. Juergen Maier, výkonný ředitel Siemensu ve Spojeném království prohlásil, že další úvahy nad rozšiřováním závodu na výrobu přímořských větrných parků v Hull hub dnes nejsou aktuální.

“Tyto plány byly teprve v počátcích a prozatím zůstanou nenaplněny. Alespoň dokud nebudeme mít jistotu, jaký bude nový plán vlády, jestli budeme moci spolupracovat na výzkumných projektech EU a jaký bude vývoj okolo obchodu a případných cel.”

Juergen Maier, Siemens UK CEO

Maier zároveň vyzval vládu Spojeného království, aby začala vyjednávání se zástupci větrného sektoru ještě před oficiálním požádáním o vystoupení z EU, neboť se bude řada firem rozhodovat o mnoha významných projektech.

Existující projekty běží dál

Plán Siemensu na vybudování závodu produkujícího turbíny větrných elektráren poblíž britského města Kingston upon Hull ovšem nebude rozhodnutím ovlivněn. Předpokládá se jeho spuštění během příštího roku, kdy by měl tento projekt za 310 milionů liber zaměstnat zhruba 1000 lidí z okolí Hull.

Závod v Hull má být přitom hlavním dodavatelem turbín pro skotský větrný projekt Beatrice, na který přispěla 525 miliony liber právě EU. Dalších 250 milionů liber dále poskytla jako půjčku Evropská investiční banka pro belgické konsorcium, které zajistí servis a údržbu 42 z celkově 84 přímořských větrných elektráren. Je proto určitým paradoxem, že při referendu hlasovali občané z Hull velmi výrazně pro Brexit.

Především nejistota a otázky

Na hloubkové hodnocení Brexitu a jeho vztahu k energetice je stále velmi brzy. Přesto, že se v některých paradoxních případech může zdát výhodou, je třeba poukázat na výrazné nejistoty v budoucím politickém směřování Spojeného království, přístupu na jednotný evropský trh a také finanční nestabilitu, což jsou ovšem právě oblasti, které je nutné pro stabilní energetický vývoj třeba udržet co nejstálejší.

Negativní efekt Brexitu se tak dá s velkou pravděpodobností očekávat u projektů společného zájmu, které plánují energetické propojování Spojeného království a kontinentální Evropy. Ze strany EU se navíc začíná ozývat znepokojení nad možným nedodržením plánovaných evropských cílů do roku 2030, pokud nebudou zahrnuty právě i projekty obnovitelných zdrojů naplánované ve Spojeném království.