Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 pct, důvodem mimořádné daně
Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovní mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.
Čistý zisk skupiny ČEZ za celý rok 2022 stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.
Analytik J&T Banky Milan Lávička vidí za výrazným propadem čistého zisku ve srovnání s loňskem zejména dopady odvodů z tržeb a daně z mimořádných zisků. Za první kvartál očekává, že společnost na nich státu odvede dohromady kolem 16,5 miliardy korun. Vzhledem ke klesajícím cenám energií by zároveň mělo jít o nejvyšší odvody v letošním roce. Lávička zároveň nepředpokládá, že by se opakovaly loňské mimořádně vysoké zisky společnosti z obchodování s komoditami, což také v meziročním srovnání zvýrazní propad zisku.
Na vysokou daňovou sazbu, která výrazně ovlivní zisk ČEZ, upozornil také analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Celkovou daňovou zátěž, která vedle mimořádných daní a odvodů zahrnuje ještě standardní korporátní daň, odhaduje na zhruba 60 procent. Vliv na hospodaření společnosti měla podle Trampoty také rostoucí inflace nákladů, například u materiálu, služeb nebo personálních výdajů.
Oproti loňsku však analytici předpokládají výrazný nárůst tržeb energetické společnosti. Důvodem jsou především vysoké ceny elektřiny. Trampota očekává, že průměrná realizační cena elektřiny by letos mohla být kolem 130 eur (3045 Kč) za megawatthodinu (MWh), loni byla 110 eur (2577 Kč) za MWh. „Na základě toho by měly tržby vzrůst o 15 procent na 87,5 miliard Kč,“ podotkl Trampota.
ČEZ by podle analytiků mohl spolu s výsledky představit také návrh dividendy z loňského zisku. Návrh společnost v minulosti zveřejňovala buď se čtvrtletním hospodařením nebo v pozvánce na Valnou hromadu ČEZ. Podle Lávičky lze očekávat že vzhledem k nižší potřebě zajištění kontraktů u komoditních burz výrazně klesne čistý dluh společnosti, který na konci roku 2022 činil 156 miliard Kč. „To z našeho pohledu otvírá prostor pro výplatu více jak 80 procent čistého zisku za minulý rok (117 Kč na akcii) a nebyli bychom překvapeni, kdyby představenstvo rovnou navrhlo vyplatit 100 procent (146 Kč na akcii),“ řekl Lávička. Možnost výplaty dividendy ve výši 100 procent dividendy připouští i Trampota, a to i přesto, že současná dividendová politika společnosti počítá s výplatou 60 až 80 procent ze zisku.
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.
sip snm
Mohlo by vás zajímat:
Realizační cena 130 EUR mi připadá scifi - protože vláda stanovila strop 70 EUR pro jaderky a 140 EUR pro uhelky. A ČEZ vyrábí > 50% z jádra - tj. zde ralizuje za 70 EUR.
10 mld z tradingu se už taky opakovat nebude - protože ČEZ mohl "draho" prodat (vytvořit zisk) a pak "draho" nakoupit zpátky - však stát cenu spotřebitelům dotuje...
Realizační cena je před zdaněním.
Však ona tomu EU neříká "daň" - ale "strop pro tržní příjmy". Tj. to, co výrobcům elektřiny zkonfiskují ještě před daní z příjmu (při prodeji elektřiny vyrobené v roce 2023).
A pro uhelné elektrárny je "strop" vyšší - 170 EUR.
Pokud někdo uvádí realizační cenu bez této konfiskace - je to naprosto irelevantní číslo. Resp. výrobce elektřiny se týká (u jádra) cena max. 70 EUR - o jiné nemá smysl hovořit.
A protože na většinu (zbývajícího) zisku ČEZ se uplatní daň z příjmu se sazbou 80 % - tak mi 40 mld přijde velmi optimistických.
Hlavně by si měl ČEZ vybudovat Dukovany 2 ze svého zisku a ne chtít pomoc od státu,
či dokonce, aby vše postavila "nová" státní společnost (to už by musel stát zaplatit stamiliardy CZK akcionářům za odkup jejich akcií a další stamiliardy nějaké vybrané cizí firmě za reaktor a know how.)
Do toho se ČEZu zřejmě nechce, opět asi chce aby JE zaplatili občané, jako staré Dukovany.
To by mohl ČEZ udělat, kdyby mu stát ten zisk každoročně skoro celý nesebral. Zatím se počítá jen s tím, že část peněz vybraných ze zisku ČEZu stát ČEZu na stavbu zase půjčí. ČEZu se tedy ani nemůže chtít do něčeho co nemá. Nechce aby "JE zaplatili občané", chce jen to, aby se stát zavázal k odkupu elektřiny z nového jaderného zdroje formou dlouhodobého PPA kontraktu, tj. aby mu garantoval stabilní tržní prostředí podobně jako tu garanci mají ostatní nízkoemisní zdroje. Čím levnější bude financování nového jaderného zdroje, tím levnější elektřinu z něj pak může stát vykupovat, protože náklady financování tvoří zhruba dvě třetiny výsledné ceny elektřiny. Je to tedy především zájem státu.
ČEZ je akciová společnost, stát je jeden z akcionářů. Když chtějí akcionáři vydělávat, musí ze svých peněz investovat. Samozřejmě u energetických zdrojů, které začnou vyrábět až 15-20 let od rozhodnutí o investici, je financování velmi drahé.
Finance na investování musí jít od akcionářů, stát je zadlužen a může si jen (nyní draze) půjčovat.
1) O výši dividendy se hlasuje na valné hromadě. 70 % akcií drží ministerstvo financí, takže dividenda je přesně taková jakou navrhne ministerstvo financí, žádný jiný akcionář nemá na výši dividendy vůbec žádný vliv. Ministerstvo financí zisk ČEZu potřebuje, aby měl státní rozpočet z čeho platit vaše důchody. Proto v ČEZu nezůstávají.
2) Nejde o to, jak dlouho uplyne od rozhodnutí o investici ale o to, jak dlouho uplyne od reálného proinvestování těch peněz. Tj. 15-20 let je zavádějící údaj.
3) O tom z čeho "musí" jít finance na investování naštěstí nerozhodujete vy.
Z pohledu akcionáře by ČEZ žádnou jadernou elektrárnu stavět neměl. Když jsou ceny vysoké, tak stát zavedl extra daně hlavně na jaderné zdroje a znemožnil jim pořádně vydělávat. Když jsou ceny nízké, tak OZE zdroje mají garantovánu výkupní cenu a odběr, nebo kompenzace. Stát tím jasně řekl, zda má smysl o soukromých investicích do jaderných zdrojů uvažovat. Nemá.
To co píšete by mohlo dávat smysl jedině v případě, že by se ČEZ chystal stavět jadernou elektrárnu na tržním principu. Protože se ale k tomu ale nechystá, může mu být úplně jedno jestli budou ceny vysoké nebo nízké, on bude mít cenu elektřiny z nového jaderného zdroje pevně stanovenou, tím pádem se jej ani nemůže týkat jakékoliv případné budoucí zdanění nadměrných zisků. Cena bude garantovaná, jako ji mají garantovanou OZE.
Jaká bude ta garantovaná cena. U OZE je to vždy předem oznámeno, není to nic tajného.
I tady to bude předem oznámeno, až bude vybrán dodavatel a definitivně dohodnuty podmínky financování.
U OZE to není vždy předem oznámeno, např. v německých aukcích je tajné, jakou konkrétní cenu vysoutěžil který investor, oznámeny jsou pouze nejvyšší, nejnižší a průměrné nabídky. Když v aukci uspěl jen jeden investor, ceny zveřejněny nebyly vůbec, cituji:
"Přestože aukce nabídla k soutěžení celkem 397 MW výkonu, nakonec byla podána pouhá jedna nabídka na projekt kombinující solární elektrárnu s akumulací. Vzhledem k absenci konkurenčních nabídek projekt v aukci uspěl, nicméně regulátor nezveřejnil detailní informace o velikosti projektu či vysoutěžené ceně z důvodu ochrany obchodního tajemství."
oenergetice. cz/obnovitelne-zdroje/do-nemecke-inovativni-aukce-pro-oze-byla-podana-pouha-jedna-nabidka-projekty-chybely-i-u-stresnich-fotovoltaik
Nejde mi o vysoutěženou cenu, ta pochopitelně ani zatím nemůže existovat,
jde o to, v ČR i v Německu, že předem, než je kdokoliv vybrán, musí být uveřejněna maximální cena kterou je stát ochoten akceptovat.
Kolik je to u nové JE v ČR?
U nové JE není potřeba uveřejňovat žádnou maximální cenu, když stát nesoutěží cenu.
V Německu to není cena ale tržní prémie.
Zkrátka je to tajné ....
Máte dva překlepy ve slově "marné", jinak naprosto souhlasím.
Co si myslíte kdyby stát/ČEZ vydal něco jako "jaderné dluhopisy" ? Neměl bych problém třeba 5-10 let během stavby nakupovat tyto "dluhopisy" s tím, že by mě to elektrárna vrátila třeba během 20let ve formě vyrobené elektřiny. Přijde mi to aji dobré jako spoření na důchod kdy si během ekonomicky aktivních let předplatím elektřinu na důchod .
Jelikož je v ČR hodně příznivců jádra tak si myslím, že by to mohlo mít úspěch. Část nákladného financování by odpadla a celou stavbu by to mohlo slevnit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se