Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Společnosti

ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, stát získá 12,8 mld. Kč

Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby na skoro 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na portálu justice.cz.
Ztrátu před zdaněním loni vykázala Sokolovská uhelná ve výši 419 milionů korun. &#8222;Záporný hospodářský výsledek byl způsoben jednorázovým vytvořením účetních opravných položek ve výši 655 milionu Kč na zůstatkovou hodnotu technologií, které přestanou být provozovány v roce 2020. V případě, že by tato účetní operace nebyla provedena, činil by hospodářský výsledek společnosti zisk před zdaněním ve výši 236 milionů Kč,&#8220; uvádí výroční zpráva.
SUAS měla letos výnosy ve výši 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun.
Sokolovská uhelná, která se zabývá vedle těžby hnědého uhlí i jeho zpracováním a výrobou elektrické energie, se potýká s pokračujícím tlakem na útlum využívání uhlí. Ještě v roce 2016 firma dosahovala více než miliardového zisku, v roce 2018 byl její zisk už jen 252 milionů korun.
Téměř 56 procent tržeb (4,1 miliardy korun) společnosti tvořily v roce 2019 příjmy z prodeje elektřiny, tržby za pevná paliva činily 26,6 procenta příjmů.
Na nákladech se loni největší měrou podílela výkonová spotřeba (34,5 procenta). Hned za ní byly náklady na emisní povolenky, které tvořily 23,7 procenta nákladů, což bylo ale více než mzdové náklady.
V roce 2019 Sokolovská uhelná investovala 700 milionů korun. V těžební části šly peníze na stavby, které zajišťují postup lomu a jeho efektivní vyuhlení, a stavby, které mají snižovat prašnost a hlučnost provozu. Ve zpracovatelské části firma investovala vedle staveb v oblasti výroby elektrické energie a tepla do staveb zaměřených na ekologizaci a zefektivnění provozu celého kombinátu ve Vřesové.
Podle žebříčku, který každoročně na základě registru znečišťovatelů sestavuje sdružení Arnika, byl v roce 2018 kombinát Sokolovská uhelná ve Vřesové největším producentem skleníkových plynů v Karlovarském kraji. Na druhém místě je elektrárna Tisová, která také patří Sokolovské uhelné.
Průměrný počet zaměstnanců celé skupiny firem, v níž má Sokolovská uhelná podíl, byl loni 3472 lidí, z toho 2814 zaměstnávala Sokolovská uhelná. Průměrný výdělek v Sokolovské uhelné byl loni 36.329 korun.
Sokolovská uhelná letos ohlásila ukončení činnosti plynárenské části kombinátu ve Vřesové, což by znamenalo propuštění asi tisícovky zaměstnanců. Firma ale jedná se státem i o jiném řešení. Nabídla, že v případě odpuštění emisních povolenek za tuto část technologie, by byla schopna provoz i zaměstnanost udržet ještě tři roky.
pnp ktp

Sokolovská uhelná skončila loni ve ztrátě 331 milionů korun

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ 14,2 miliardy korun za první čtvrtletí zhruba o třetinu překonal odhady analytiků. Na dotaz ČTK uvedli, že firmě pomohly hlavně vyšší ceny elektřiny. Mírně negativní zprávou je podle nich pouze snížený výhled zisku na letošní rok. Akcie firmy na pražské burze zahájily dnešní obchodování růstem, zhruba hodinu po začátku přidávaly 2,4 procenta na 479 korun.
Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí stoupl meziročně o 43 procent. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o 22 procent na 25,9 miliardy korun.
<blockquote>&#8222;V prvním kvartále společnost dosáhla dobrých výsledků, a to nejen díky vyšším realizovaným cenám energie, ale také kvůli rostoucímu rozdílu mezi německými a českými spotovými cenami. ČEZ se zajišťuje na německém trhu, ale k vypořádání dochází na českém trhu,&#8220; uvedl analytik Patria Finance Martin Cakl.</blockquote>
Analytik České spořitelny Petr Bártek doplnil, že objem výroby ČEZ z tradičních zdrojů meziročně klesl o pět procent kvůli delším odstávkám jaderných zdrojů a optimalizaci výroby z uhlí. Tento pokles byl podle něj zhruba v souladu s odhady trhu.
Podle Bártka ČEZ překvapivě snížil svůj výhled letošního provozního zisku EBITDA z 63 až 65 miliard korun na 61 až 64 miliard korun a na úrovni upraveného čistého zisku z 21 až 23 miliard korun na 19 až 22 miliard. &#8222;Jak důvod společnost uvedla negativní dopad covidu-19 na spotřebu, tržní ceny a zpoždění u akvizic ČEZ ESCO. Na jedné straně společnost zvedla očekávaný výsledek v tradiční výrobě elektřiny, na straně druhé snížila výhled v rámci distribuce,&#8220; podotkl.
Analytik Fio banky Jan Raška označil výsledky ČEZ za první čtvrtletí za &#8222;velmi dobré&#8220;. &#8222;Slušné výsledky vykázaly i menší segmenty jako tuzemský prodej a překvapivě i bulharský a rumunský byznys, kdy se dařilo jak prodeji, tak distribuci,&#8220; sdělil Raška.
Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera lze výhled skupiny na letošní rok považovat za optimistický, protože očekává meziroční růst provozního i čistého zisku. &#8222;Management potvrdil výši navrhované dividendy. Právě stabilní dividendová politika zvýší atraktivitu titulu v očích investorů. Velké množství firem totiž musí pod vlivem pandemie objem vyplácených dividend snižovat,&#8220; doplnil Pfeiler.
Podle analytika společnosti Capitalinked Radima Dohnala bude ČEZ ve zbytku roku těžit z rozdílu mezi cenou elektřiny a emisních povolenek. &#8222;Cena povolenky by s ohledem na útlum průmyslu a teplárenství měla spíše klesat,&#8220; uvedl Dohnal. 
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Společnost má 32.200 zaměstnanců.
Čistý zisk ČEZ vloni meziročně stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Vedení společnosti v půlce dubna navrhlo vyplatit z loňského zisku dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.

Čistý zisk skupiny ČEZ překonal odhady analytiků zhruba o třetinu

Francouzské ropné společnosti Total klesl v prvním čtvrtletí očištěný čistý zisk o 35 procent na 1,78 miliardy USD (44,3 miliardy Kč). Na hospodaření má negativní dopad pandemie koronaviru, která prudce snížila poptávku po pohonných hmotách, a nízké ceny ropy. Výsledky ale překonaly odhady analytiků a firma slíbila, že ponechá čtvrtletní dividendu na loňské úrovni. Sníží však dále plánované investice na letošní rok.
Analytici dotazovaní agenturou Refinitiv čekali v průměru zisk 1,3 miliardy USD. Firma za první čtvrtletí vyplatí dividendu 0,66 eurocentu (18 Kč) na akcii, stejně jako loni.
Total upozornil, že ceny ropy klesly v prvním čtvrtletí v průměru o 30 procent. Těžba firmy však stoupla o pět procent na tři miliony barelů ropného ekvivalentu. Za celý rok však Total očekává snížení těžby nejméně o pět procent.
<figure id="attachement_600" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-800x600.jpg" alt="Ropný vrt" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Total už koncem března oznámil, že kvůli propadu poptávky sníží plánované investice na letošní rok o více než 20 procent na 15 miliard USD. V dnešním prohlášení uvedl, že dále sníží investice na 14 miliard.
Total původně plánoval v nadcházejících letech zrychlit růst výplaty dividend. V dnešním prohlášení výhled výplaty dividendy na celý rok neuvedl. Konkurenční firma Royal Dutch Shell minulý týden oznámila, že poprvé od druhé světové války sníží výplatu dividendy, aby si v nejisté době zajistila hotovost, napsala agentura Reuters.

Ropa

Čtvrtletní zisk Totalu kvůli levné ropě klesl o 35 %

Čistý zisk saúdskoarabského ropného gigantu Aramco loni klesl o 21 procent na 88,2 miliardy USD (2,1 bilionu Kč). Důvodem byl propad cen ropy a slabší těžba. Firma uvedla, že kvůli koronaviru bude muset přehodnotit kapitálové výdaje. Výsledky zaostaly za odhady analytiků, kteří podle agentury Reuters v průměru čekali zisk 92,6 miliardy USD.
Výsledky za loňský rok jsou prvním oficiálním zveřejněním hospodaření od prosince, kdy firma vstoupila na burzu. Z primární nabídky akcií získala 29,4 miliardy USD a tržní hodnota firmy dosáhla 1,7 bilionu USD. Minulý týden však cena akcií Aramka poprvé klesla pod cenu stanovenou pro primární nabídku, a to v reakci na krach jednání mezi členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a dalšími předními producenty o koordinovaném snížení těžby ropy. Jejich spor pak vyvolal cenovou válku mezi Rijádem a Moskvou.
K poklesu loňského zisku přispěly také nižší marže při zpracování ropy a v produkci chemikálií. Firma také zúčtovala odpisy 1,6 miliardy USD v souvislosti s firmou Sadara Chemical.
Navzdory poklesu zisku firma vyplatí na dividendách za loňský rok 73,2 miliardy USD. Ve firmě vlastní 98 procent stát.
V letošním roce Aramco vzhledem k současným podmínkám na trhu a nestabilitě cen komodit plánuje kapitálové výdaje v rozmezí 25 miliard až 30 miliard USD. Loni činily 32,8 miliardy USD. Cena ropy Brent minulý týden klesla pod 34 dolarů za barel, zatímco když firma vstupovala na burzu, tak činila zhruba 64 dolarů za barel.
Společnost Aramco zůstala nejziskovější firmou na světě. Překonala nejen západní ropné giganty, jako je Exxon Mobil, ale také společnost Apple. Ta v minulém fiskálním roce do konce září 2019 vykázala zisk 55 miliard USD.

Ropné firmě Aramco loni klesl zisk o 21 %

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 16,3 procenta na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Po očištění o mimořádné vlivy dokonce podle ČEZ čistý zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý letošní rok chce skupina dosáhnout čistého zisku po očištění o mimořádné vlivy až 18 miliard oproti 13,1 miliardy za loňský rok.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) zvýšil ČEZ v prvním až třetím čtvrtletí oproti loňsku o 16 procent na 44,7 miliardy korun. &#8222;Na úrovni celého roku 2019 držíme ambici dosáhnout provozního zisku EBITDA ve výši 58 miliard korun, a to navzdory negativnímu dopadu soudního sporu se SŽDC ve výši 1,3 miliardy korun,&#8220; sdělil předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Městský soud v Praze v září pravomocně rozhodl, že firma ČEZ Prodej musí státní Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) vrátit přes 1,1 miliardy, které zadržovala za neodebranou trakční elektřinu. Firma měla také zaplatit 200 milionů za úroky a náklady na právníky. Podle dnešní tiskové zprávy ČEZ již byly zmíněné částky uhrazeny, ale ČEZ Prodej připravuje proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ stoupla za první tři čtvrtletí meziročně o 0,2 procenta. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů, tedy třeba uhelných a jaderných elektráren, se zvýšila o dvě procenta na 45,1 terawatthodin (TWh). Například v paroplynové elektrárně Počerady vzrostla výroba díky příznivým cenám elektřiny a plynu dokonce o 80 procent. Produkce elektřiny ve zdrojích takzvané nové energetiky, tedy třeba ze slunečních či větrných elektráren, stoupla o 16 procent na 1,6 TWh.
<figure id="attachement_15907" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Pohled-na-JE-Temelín-s-BAPP-v-popředí-a-čtveřicí-chladících-věží-v-pozadí.-Zdroj-ČEZ.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Pohled-na-JE-Temelín-s-BAPP-v-popředí-a-čtveřicí-chladících-věží-v-pozadí.-Zdroj-ČEZ.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Oproti loňsku se za první tři čtvrtletí tohoto roku zvýšily rovněž investice ČEZ do dlouhodobého majetku, a to o 3,3 miliardy korun na 18,6 miliardy. Největší částka &#8211; 7,2 miliardy &#8211; byla investována do distribuční sítě. Letos také skupina ČEZ například koupila podíl 76 procent v polském dodavateli sanitární techniky Euroklimat s opcí na koupi stoprocentního podílu nebo menšinový podíl v německé firmě Zolar, která poskytuje digitální řešení pro instalaci fotovoltaických systémů.
Valná hromada ČEZ již dříve schválila vyplatit akcionářům 12,9 miliardy korun z loňského zisku, což je v přepočtu na akcii nejnižší dividenda za posledních 12 let. Skupina dnes oznámila, že výplatu dividend zahájila 1. srpna a ke konci září bylo vyplceno 99 procent z přiznané částky.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Čistý zisk ČEZ stoupl za tři čtvrtletí o polovinu na 13,6 mld. Kč

Největší ruská ropná společnost Rosněfť ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 48,1 procenta na 194 miliardy rublů (68 miliard Kč). K vysokému růstu přispěly z velké části odpisy majetku v prvním čtvrtletí, negativní dopad na hospodaření naopak měly potíže kolem ropovodu Družba, informovala dnes firma.
Příjmy se zvýšily o 2,8 procenta na 2,135 bilionu rublů (748,1 miliardy Kč).
Růst příjmů podpořily hlavně vyšší ceny ropy, naopak negativní dopad měly potíže s přepravou suroviny ropovodem Družba. Kvůli znečištění ropy z letošního jara byla přeprava potrubím několik týdnů zastavena. Družbou teče ropa hlavně do zemí střední Evropy, včetně České republiky.
Hrubý provozní zisk EBITDA se mezičtvrtletně snížil o šest procent na 515 miliard rublů, hlavně kvůli vyšším vývozním clům a omezení dodávek kvůli potížím Družby. Firma však uvedla, že se jí podařilo snížit dluh. Od začátku roku dluh klesl o 14 procent, což je o více než 800 miliard rublů, poznamenala agentura Reuters.
Rosněfť je podle objemu produkce největší ropnou společností na světě s akciemi na burze. Podíl 19,75 procenta ve firmě drží britská energetická společnost BP.

Rosněfť ve 2. čtvrtletí zvýšila zisk, pocítila ale potíže se znečištěnou ropou

Německá energetická společnost RWE zvýšila v prvním pololetí zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 20 procent na 1,37 miliardy eur (35,4 miliardy Kč). Dařilo se především její obchodní divizi. Firma, která se díky dohodě s konkurenční společností E.ON brzy stane třetím největším výrobcem obnovitelné energie v Evropě, to uvedla ve svém dnešním sdělení, jež už v sobě zahrnuje budoucí novou strukturu (Stand Alone).
RWE se v současné době nachází v přechodné fázi. Společnost se letos v březnu dohodla s firmou E.ON na rozdělení innogy, která je divizí RWE. Společnost E.ON v rámci dohody získá podíl RWE v innogy. RWE si nicméně ponechá aktivity innogy v odvětví obnovitelných zdrojů energie a získá rovněž aktivity E.ON v tomto sektoru. E.ON pak bude vlastnit aktivity innogy v oblasti energetických sítí.
<figure id="attachement_11663" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/11779265075_20a1dcd7af_k-800x482.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/11779265075_20a1dcd7af_k-800x482.jpg" alt="RWE důl" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výrobce elektřiny z hnědého uhlí se tak stane po španělské firmě Iberdrola a italské Ene třetím největším hráčem v oblasti obnovitelné energie v Evropě. Podle agentury DPA firma také kvůli odklonu od výroby energie z uhlí uzavře své hnědouhelné elektrárny.
RWE už koncem července zvýšila svůj celoroční odhad hospodářských výsledků. Za rok 2019 očekává EBITDA ve struktuře RWE Stand Alone v rozmezí 1,4 a 1,7 miliardy eur. Předtím firma počítala s EBITDA pouze ve výši 1,2 až 1,5 miliardy eur. Čistý zisk by pak měl podle managementu nově činit 500 až 800 milionů eur místo 300 až 600 milionů.

Energetika v zahraničí

Zisk RWE stoupl o 20 procent díky výkonu obchodní divize

Energetická společnost ČEZ zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 45 procent na 11,2 miliardy korun. Důvodem jsou především vyšší prodejní ceny elektřiny a zisk z obchodování s komoditami. Tržby se zvýšily o 13,8 miliardy na 100 miliard korun. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Analytici podobné pololetní výsledky očekávali.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl v pololetí o 19 procent na 32,1 miliardy Kč. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy pak dosáhl 12 miliard Kč. ČEZ potvrdil, že za celý letošní rok očekává provozní zisk EBITDA zhruba 57 až 59 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 17 až 19 miliard.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Čistý zisk ČEZ vzrostl v pololetí o 45 pct. na 11,2 miliardy Kč

Společnost Alpiq Energy SE, která je jednou z největších mezinárodních společností zabývajících se obchodem s elektřinou v Česku, se loni propadla do ztráty 501,4 milionu korun po předloňském čistém zisku 96,9 milionu korun. Tržby za prodej zboží, výrobků a služeb naopak zvýšila o 1,4 procenta na 141,2 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, zveřejněné ve <a target="_blank" href="http://bit.ly/2LZG6ph">Sbírce listin</a>.
<blockquote>&#8222;Obchodní výsledek společnosti byl v roce 2018 významně ovlivněn vysokou a nepředvídanou volatilitou velkoobchodních cen elektřiny, jež způsobila společnosti významné ztráty vyplývající z otevřených pozic na dodávky elektrické energie. Výsledná ztráta byla poté prohloubena navýšením rezervy na možné ztráty z dodávek elektrické energie v roce 2019 v Polsku v celkové výši 44 milionů korun a vedla k celkovému negativnímu provoznímu výsledku ve výši minus 373 milionů korun,&#8220; uvedla firma ve zprávě.</blockquote>
Dodala, že v návaznosti na významné ztráty v loňském roce přehodnotila interní pravidla řízení tržního rizika a v letošním roce očekává opět pozitivní výsledek hospodaření. Jediným vlastníkem Alpiq Energy SE je švýcarská firma Alpiq AG.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil na konci července energetické skupině Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače převzetí stoprocentního podílu v další tuzemské společnosti koncernu Alpiq, firmě Alpiq Generation (CZ) &#8211; dosavadním vlastníku tepelných elektráren ve Zlíně a v Kladně. Prodejní cena činila zhruba 280 milionů eur (7,2 miliardy korun).
Alpiq Energy SE patří mezi firmy s nejvyššími ročními tržbami v Česku. Například podle žebříčku, který loni zveřejnila úvěrová pojišťovna Coface, patří Alpiq Energy vedle Škody Auto a Hyundai Motor Manufacturing Czech mezi největší tuzemské firmy. Žebříček hodnotil společnosti podle obratu a analyzoval i další parametry, jako jsou počty zaměstnanců, makroekonomická data, struktura sektorů i trhů.
<a target="_blank" href="http://www.alpiq.cz/o-spolecnosti-alpiq/about-alpiq.jsp.html">Alpiq Energy SE</a> je jedním z největších účastníků na velkoobchodních a maloobchodních trzích s elektřinou ve střední a východní Evropě. Firma je také členem pražské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Mateřská společnost Alpiq vznikla na konci minulého desetiletí spojením švýcarských společnosti Atel, založené v roce 1894, a EOS, založené v roce 1919. Zahajovací rozvaha tuzemské Alpiq Energy SE je datována do roku 2009.