ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje
Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.
Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.
Celkový příjem ČEZ z prodejů bulharských aktiv tak podle Kříže překročil hodnotu deset miliard korun a skupina odchází z Bulharska s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun. „Vypořádání prodeje navíc nemá žádný dopad na nezávisle běžící mezinárodní investiční arbitráž vůči bulharskému státu. Pro společnost ČEZ a její akcionáře tudíž představuje arbitrážní nárok dodatečný potenciální výnos,“ uvedl dnes člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.
ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu. Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou ČEZ následně odstavil z provozu. Arbitrážní nárok nedávno zaregistrovalo Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID).
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době, jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, aktivity v zemi postupně omezují nebo ukončují také další zahraniční energetické firmy.
Expanzi ČEZ na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na konci letošního března dokončil ČEZ také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
Kupující společnost Eurohold Bulgaria AD je největší bulharskou veřejně obchodovanou společností a její akcie jsou obchodované na sofijské a varšavské burze. Eurohold má sídlo v Sofii, dceřiné společnosti skupiny působí v oblasti pojištění, leasingu, prodeje automobilů, správy aktiv a investičních služeb ve 12 evropských zemích.
Radek Doležal rot
Mohlo by vás zajímat:
Babiš kritizuje investice na Balkáně? Asi tam nebyl nikdo jako Babiš. Narážím tím na to jak u Sobotky dohodl prodej Unipetrolu Polákům a pak v arbitráži požadoval od Poláků přes 20mld že mu neodprodaly domluvenou část Unipetrolu myslím asi 5 dcerijnich společnosti. Poláci získali 63 procent v petrochemickém holdingu v květnu za 13,05 miliardy korun.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se