Plzeňský kraj bude mít v listopadu studii, jež ukáže, kde by mohly stát větrníky

Plzeňský kraj zadal zpracování územně plánovací studie, která ukáže, v jakých částech regionu by mohly stát větrné a solární elektrárny. Bude ji mít do poloviny letošního listopadu. Podle ní pak bude aktualizovat velký územní plán kraje, tzv. zásady územního rozvoje. ČTK to řekl vedoucí krajského oddělení ochrany přírody Jan Kroupar.

"Analytická část by měla být dokončena koncem srpna a hotovou studii odevzdá zpracovatel v polovině letošního listopadu," uvedl.

Dokument pouze vymezí území. Poté začne aktualizace zásad územního rozvoje, řekl Kroupar.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vymezuje po celé ČR tzv. akcelerační zóny - oblasti, kde by úřady schvalovaly větrné a solární elektrárny ve zjednodušeném režimu, což má zrychlit povolování větrníků z deseti roků až na jeden. Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie schválila Sněmovna v prvním čtení 3. června. Zóny pro solární zdroje mají vznikat hlavně na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon zavádí poplatky z větrníků obcím.

Kraj chce MŽP přimět ke vzájemným konzultacím o akceleračních zónách, které stát v regionu navrhuje. "A případně k tomu, aby se plošně vyměnily ty, které neodpovídají požadavkům kraje, za ty, které budou u nás projednány a bude zjištěno, že jsou přípustné, Pokud je kraj odpovědně posoudí, tak se tady určitě najdou lokality, kam půjdou větrníky umístit," řekl Kroupar. Kraj požádal v květnu všech 501 obcí, aby mu sdělily, jestli se u nich už uskutečnila jednání s investory a které lokality chtějí ochránit.

Ministerstvo životního prostředí zakreslilo do předběžné mapy oblasti severního a jižního Plzeňska a Horaždovicka. "To je zatím neformální návrh, který ministerstvo představilo, ale jeho podoba se bude ještě určitě měnit," uvedl Kroupar. Podle něj vhodnost oblastí v centrální ose Plzeňského kraje vyplývá například z objektivních podmínek rychlosti větru a z morfologie terénu. Kraj z toho chce vyjmout území na severu Plzeňska kolem Mariánské Týnice, kde je barokní krajina, dále nedaleké Manětínsko a přírodní park Hořažďovická pahorkatina. Oblasti by podle podle Kroupara bylo možné nahradit jinými, například tou kolem Zhoře na Tachovsku, kde obce podporují výstavbu šesti větrníků.

Z evropské směrnice RED III (na podporu a rozvoj energie z obnovitelných zdrojů) plyne podle Kroupara termín stanovení akceleračních zón do 21. února 2026. "Naše studie pouze vymezí území. Ale jestli se následně propíše do krajských zásad územního rozvoje, tak to bude až otázka jejich aktualizace v průběhu roku 2026. Takže se to do února 2026 nestihne," řekl.

Podle Kroupara zatím není jasné, kdo bude akcelerační zóny definitivně schvalovat. "Bude záležet na tom, na jaké úrovni budou vymezovány. Pokud by to bylo na platformě politiky územního rozvoje, tak to bude vláda. Pokud v rámci zásad územního rozvoje, tak by to bylo zastupitelstvo kraje plus obce," řekl. Plzeňský kraj by chtěl, aby akcelerační zóny vymezoval kraj. "Protože je nejlépe schopen zhodnotit území, místní nálady a přístupy samospráv," uvedl. Primárně mají být vymezené oblasti pro větrnou energii.

Zóny pro fotovoltaické elektrárny přijdou na řadu asi až v další fázim řekl Kroupar. Plzeňský kraj chce, aby sluneční elektrárny vznikaly hlavně na střechách velkých hal a v zastavěném území obcí, ale odmítá velkoplošné zábory volné půdy, o solárních zdrojích do tří až pěti hektarů mají rozhodovat obce. Vodní elektrárny v návrhu zákona nejsou.

Podle plánu MŽP by mělo přibýt v ČR do roku 2030 k současné asi stovce dalších 200 větrníků, z toho v Plzeňském kraji 24. V současné době jsou na jeho území tři větrníky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) koncem loňského roku v Plzni uvedl, že Plzeňský kraj má velký potenciál ve větrné energetice a mohou jich tam být desítky.