Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25.000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15.000 až 25.000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10.000 až 12.000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
Investice do ZEVO, které podle Arniky ročně v ČR spálí 100.000 tun odpadu, činí tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Podle analýzy spálení jedné tuny komunálních odpadů stojí přibližně 800 až 1500 korun. Finančně může provoz spaloven v ČR také zatěžovat obce úvěry, za které často ručí, či výdaji spojenými s dopadem na znečišťování životního prostředí, tvrdí ekologové.
Spalovny jsou také podle jednoho ze zakladatelů Arniky Jindřicha Petrlíka často závislé na podpoře z evropských dotací a veřejných fondů a jejich provoz musí být zvýhodněn, jinak by nebyly konkurenceschopné. Zároveň nenesou odpovědnost za důsledky svého provozu – momentálně neexistuje fond, který by řešil negativní důsledky provozu, potažmo kontaminace prostředí.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor již dříve ČTK řekl, že počet spaloven v porovnání s průměrem vyspělých států je v Česku nižší. Spalovny zároveň mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů, což je podle něj důvodem, proč je běžně povolována jejich stavba v bezprostřední blízkosti sídel, jako je tomu například v případě Malešické spalovny v Praze. Žádný odpad zároveň podle Gavora nikdy nelze z technických a ekonomických důvodů kompletně recyklovat.
Podle členky Arniky Nikoly Jelínek v loňském roce získaly české spalovny vyrábějící energii na výstavbu a modernizaci dotace za zhruba 585 milionů eur (téměř 14 miliard korun). Jednalo se o projekty v Mělníku, Komořanech, Písku, Plané a Brně. Peníze byly vyhrazeny z Modernizačního fondu. Ten je financován z prodeje emisních povolenek a za pomocí investic má podpořit modernizaci energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Výsledkem by pak měl být rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství.
Spalovny odpadů by měly být začleněny do systému prodeje emisních povolenek na základě dohody zemí Evropské unie od roku 2026, nejpozději však do roku 2030.
Mohlo by vás zajímat:
Člověk by řekl, že spalovna musí být zlatý důl. Platím vám za likvidaci odpadu, platí za vyrobené teplo a elektřinu. Z odpadu se separuje cenný hliník a železo. I přes to jsou potřeba obrovské dotace? Zajímavé.
Ještě kdyby to ZEVO chtěl někdo postavit zadarmo, tak by to nemělo chybu. :-)
Ne, to by neprošlo. Viz stavba dalšího kotle v Brněnské spalovně, která byla zrušená, protože nabídnutá cena byla příliš nízká. Konšelé také musí platit hypotéky, že.
To ilustrační foto je opravdu zábavné. Přesně ukazuje, jaká je alternativa ZEVO. Kupodivu v případě skládek Arnika po žádném fondu na řešení kontaminace prostředí nevolá. Zábavné je také to, že Arnice vadí, že jsou projekty ZEVO drahé. Ano jsou, pokud změkčíme požadavky na BAT (nejlepší dostupné technologie), které musí provozovatelé aplikovat, tak určitě mohou být výrazně levnější. Navrhuje tohle Arnika, nebo co je vlastně podstatou jejich sdělení?
Taky by mě zajímalo, co vlastně Arnika chce. Pokud vím nikdy těmhle zeleným mužíkům (a mužicím) nestačily ani ty nejdražší suerduperextraspeciál technologie pro čištění spalin - tak co se diví, že je to drahé?
Myslím, že ta cena za spálenou tunu a celkové investice jsou pouze dočasné, protože ve velkém přecházíme ze skládkování na spalování (EU regulace).
Je dobře, že se staví ZEVO, tam si myslím že naopak na tunu spáleného odpadu bude zisk. Jen teď než se to vše postaví, tak to něco stojí.
Vysoká cena je dána i různými experimetálními technologiemi, které se u nás budují, jako je zlynování odpadu a také poměrně dobrou regulací emisí, mohou být z takových závodů produkovány (zde bych viděl ten rozdíl oproti Číně a rozvojovým zemím, kde mají jak levnější pracovní sílu, tak méně technoogií čištění emisí, a nejspíš jim tam chybí i masivní administrativa a dotace, což vše jen prodražuje).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se