Hydrogen Europe: Vodík bude mít roli při dekarbonizaci plynové kogenerace
Vodík by mohl podle výkonného ředitele asociace Hydrogen Europe Nicolase Brahyho mít svoji roli při dekarbonizaci sektoru vytápění a chlazení díky jeho využití v kogeneraci. Úzké zaměření na elektrifikaci vytápění by mohlo být podle Brahyho vzhledem k sezónnosti poptávky po teple v budoucnu problematické.
Podle ředitele asociace jsou zateplování, elektrifikace a využití vodíku při kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET) klíčové prvky dekarbonizace sektoru vytápění a chlazení.
Brahy dodal, že zvýšená poptávka po elektřině vyvolaná úzkým zaměřením na elektrifikaci sektoru vytápění a chlazení by mohla být problematická zejména kvůli sezónnosti poptávky po teple.
„Špičková poptávka po teple v zimě příliš neladí zejména s výrobou elektřiny v solárních elektrárnách, uložený vodík vyrobený z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů by přitom mohl být dostupný kdykoliv prostřednictvím kogenerační jednotky, která rychle reaguje na poptávku,“ uvedl Brahy.
Brahy dále upozornil na skutečnost, že kogenerace poháněná vodíkem přispívá k flexibilitě elektrizační soustavy a může v budoucnu pomoci například s pokrytím očekávané zvýšené poptávky po elektřině ve večerních hodinách vyvolané dobíjením elektromobilů.
„Krása kogenerace je v tom, že vyrábí elektřinu právě v době, kdy je vysoká poptávka. To není science fiction, to se již nyní skutečně děje,“ dodal Brahy.
Ředitel oddělení public affairs dodavatele kogeneračních jednotek 2G Energy Stefan Liesner upozornil podle Platts na fungující příklad podobného konceptu z Německého Esslingenu, kde je využívána elektřina z obnovitelných zdrojů k výrobě vodíku, který je následně skladován před jeho spálením v kogeneračním zdroji.
Rezidenční objekty napojené na tamní soustavu zásobování teplem tak odebírají mix tepla produkovaného v této vodíkem poháněné kogeneraci a tepla vyráběného tepelnými čerpadly. Jako záložní zdroj jsou využívány plynové kotle.
Mohlo by vás zajímat:
Jenom souhlas. Nižší účinnost při výrobě H2 je eliminována tepelným čerpadlem.
Ztráta je pořád ztráta a tepelné čerpadlo můžete využít i bez vodíku, ale jinak má autor článku nemá pravdu ani malé kogenerace neumožní masivní přechod k tepelným čerpadlům je to taková drahá berlička co funguje jen částečně. Nejdříve je třeba upravit budovy - nížit spotřebu tepla a teplotu otopné vody a to je běh na desítky let.
Je zcela samozřejmé, že ty úspory, o kterých se zmiňujete, s tím úzce souvisí.
Tak a zase počítání.
kilogram vodíku obsahuje 33,2kWh, elektrolyzér ho vyrobí s efektivitou 70%, takže na jeho výrobu je potřeba 47kWh.
Kogenerační jednotka ho spálí a vyrobí 40% elektřiny + teplo, to jest 13.28kWh.
Takže koeficient - dodaná elektřina/vyrobená elektřina je 3.5, to znamená pokud vodík vyrábím z elektřiny za 20EUR/MWh, zapnu jednotku pouze pokud cena elektřiny na trhu překoná 70EUR/MWh.
To nás čekají v zimě docela drsné standardní ceny elektřiny, když 2G energy spočítalo, že tohle se ekonomicky oplatí.
No to ještě počítejte, že ta výroba není zadarmo, cena bude ještě vyšší. 100EUR/kWh to nespraví.
Tady je myšleno vodíku jako sezónní akumulace místo akumulace EE. Měl by jste pravdu, kdyby byla výhodnější EE v době přebytku akumulovaná jiným způsobem, což v reálu asi zatím není, jinak by ten H2 nebyl pro tyto účely tolik zajímavý.
Tady se bájí o akumulaci H2. Ono je 1 kg vodíku za cca 2 kg kapalného uhlovodíku. Ale pokud vodík nezkapalníte, je to 15 m3/kg H2 proti 2,5 l/kg benzínu, nebo propanu. Ten objem vodíku se nedá skladovat!!!
S tím se dá souhlasit a přesto se uvažuje ve velkém o H2 technologii. Zajímavá myšlenka je s tím uskladněním H2 do hydridu hořečnatého. Bližší parametry o efektivnosti jsem neshledal.
Podle tvůrců je jejich pasta nazvaná POWERPASTE velmi stabilní a až 10 krát energeticky hustší než běžné lithium-iontové baterie
No jo, ale ta ekonomika... možná tak pro armádu. Ta už to zkouší s hydridem hlinitým.... Jen si to vemte (MgH2)... eletrolýzou taveniny vyrobíte hořčík. Ten musíte rozemlít v inertní atmosféře nebo v inertní kapalině na jemný prášek. A pak jej necháte zreagovat s vodíkem na hydrid hořečnatý. Ten obsahuje 7,66 hmotnostních % vodíku. Ten se dá uvolnit tepelným rozkladem a znovu použít na „dobití" nasycením vodíkem v ultrazvukovém homogenizátoru. Pokud byste použil na rozklad vodu, získal byste sice více vodíku (2x tolik), ale za cenu zničení baterie.
Samozřejmě, že ta ekonomika v tom je rozhodující. Však je to ve stádiu výzkumu, ale tak to bylo v minulosti se všemi nakonec prosazenými technologiemi. Kotelna by si místo uhlí přes léto nesyslovala na zimu místo uhlí hydrid a popel by šel na přepracování zpět na výrobu hydridu. Odpadá tam problematické dosud známé skladování vodíku. Uvidíme jak to bude s tou efektivitou.
Ale, doma (v domku) by to mohlo být zajímavé.... ale jen v té reverzibilní fázi (rozklad teplem a opětovné sycení vodíkem). Jako větší „powerbanka"... I když... mít do baráku přivedené potrubí na vodík.... víte jaká jsou bezpečnostní opatření při práci s tlakovým vodíkem?
Korekce: 1 kmol vodíku (2,016 kg) za normálních podmínek zaujme objem 22.412 m3. Z toho polovina je 11,206 m3. A ten benzin má hustotu od 0,720 - 0,775g/ml, tedy 1 kg má objem od 1,4L (hustota 0,72 g/ml) po 1,3L (při hustotě 0,775g/ml. Vodík lze skladovat silně stlačený (okolo 300 atm), kdy to stlačení spotřebuje okolo 30 % energie obsažené ve stlačovaném vodíku, nebo zkapalněný, kdy objem při -253°C je 14,1 Litru, se spotřebováním dalších 40 % energie a ztrátou cca 3 % denně (výpar).
No já se do tabulek nedíval, ono záleží na teplotě vodíku. A 11,206 nebo 15 m3. No u benzínu je skutečně chyba ale v jednotce. Není to 2,5 l/ kg , ale objem na energetický ekvivalent 1 kg vodíku.
Vy jste výpočtář? Ti u nás, počítají zásadně aspoň na 6 desetinných míst.
Proto píšu... za normálních podmínek. T.j 0°C a a tlaku 101325 Pa. A tu další poznámku (o výpočtech a desetinných místech, zbytečně jedovatou) už nekomentuji.
Je sice pravdivá, ale fakt zbytečná :-(.
WI KI říká:
Vodík je bezbarvý, lehký plyn, bez chuti a zápachu. Je hořlavý, hoří namodralým plamenem, ale hoření nepodporuje. Je 14,38× lehčí než vzduch a vede teplo sedmkrát lépe než vzduch.
Pro normální lidi jednoduchá představa, že 1 kg vzduchu je asi 1 m3 .
Díky tomuto článku se jaderní muži vztekají. Mají totiž o argument proti OZE míň. V konkurenci OZE s ukládáním energie do vodíku skončí jaderná energetika v propadlišti dějin.
Pane Zapletale, nechte si ty politické výkřiky bez důkazů na stranické schůze.
Přečtěte si viz nahoře: Omega 19. březen 2021, 14:11 a případně uveďte protiargumenty. Na PŠM, politické školení mužstva tady není nikdo zvědavý.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se