Hydrogen Europe: Vodík bude mít roli při dekarbonizaci plynové kogenerace

Ztráta je pořád ztráta a tepelné čerpadlo můžete využít i bez vodíku, ale jinak má autor článku nemá pravdu ani malé kogenerace neumožní masivní přechod k tepelným čerpadlům je to taková drahá berlička co funguje jen částečně. Nejdříve je třeba upravit budovy - nížit spotřebu tepla a teplotu otopné vody a to je běh na desítky let.

Je zcela samozřejmé, že ty úspory, o kterých se zmiňujete, s tím úzce souvisí.

No to ještě počítejte, že ta výroba není zadarmo, cena bude ještě vyšší. 100EUR/kWh to nespraví.

S tím se dá souhlasit a přesto se uvažuje ve velkém o H2 technologii. Zajímavá myšlenka je s tím uskladněním H2 do hydridu hořečnatého. Bližší parametry o efektivnosti jsem neshledal.

Podle tvůrců je jejich pasta nazvaná POWERPASTE velmi stabilní a až 10 krát energeticky hustší než běžné lithium-iontové baterie

No jo, ale ta ekonomika... možná tak pro armádu. Ta už to zkouší s hydridem hlinitým.... Jen si to vemte (MgH2)... eletrolýzou taveniny vyrobíte hořčík. Ten musíte rozemlít v inertní atmosféře nebo v inertní kapalině na jemný prášek. A pak jej necháte zreagovat s vodíkem na hydrid hořečnatý. Ten obsahuje 7,66 hmotnostních % vodíku. Ten se dá uvolnit tepelným rozkladem a znovu použít na „dobití" nasycením vodíkem v ultrazvukovém homogenizátoru. Pokud byste použil na rozklad vodu, získal byste sice více vodíku (2x tolik), ale za cenu zničení baterie.

Samozřejmě, že ta ekonomika v tom je rozhodující. Však je to ve stádiu výzkumu, ale tak to bylo v minulosti se všemi nakonec prosazenými technologiemi. Kotelna by si místo uhlí přes léto nesyslovala na zimu místo uhlí hydrid a popel by šel na přepracování zpět na výrobu hydridu. Odpadá tam problematické dosud známé skladování vodíku. Uvidíme jak to bude s tou efektivitou.

Ale, doma (v domku) by to mohlo být zajímavé.... ale jen v té reverzibilní fázi (rozklad teplem a opětovné sycení vodíkem). Jako větší „powerbanka"... I když... mít do baráku přivedené potrubí na vodík.... víte jaká jsou bezpečnostní opatření při práci s tlakovým vodíkem?

Korekce: 1 kmol vodíku (2,016 kg) za normálních podmínek zaujme objem 22.412 m3. Z toho polovina je 11,206 m3. A ten benzin má hustotu od 0,720 - 0,775g/ml, tedy 1 kg má objem od 1,4L (hustota 0,72 g/ml) po 1,3L (při hustotě 0,775g/ml. Vodík lze skladovat silně stlačený (okolo 300 atm), kdy to stlačení spotřebuje okolo 30 % energie obsažené ve stlačovaném vodíku, nebo zkapalněný, kdy objem při -253°C je 14,1 Litru, se spotřebováním dalších 40 % energie a ztrátou cca 3 % denně (výpar).

No já se do tabulek nedíval, ono záleží na teplotě vodíku. A 11,206 nebo 15 m3. No u benzínu je skutečně chyba ale v jednotce. Není to 2,5 l/ kg , ale objem na energetický ekvivalent 1 kg vodíku.

Vy jste výpočtář? Ti u nás, počítají zásadně aspoň na 6 desetinných míst.

Proto píšu... za normálních podmínek. T.j 0°C a a tlaku 101325 Pa. A tu další poznámku (o výpočtech a desetinných místech, zbytečně jedovatou) už nekomentuji.

Je sice pravdivá, ale fakt zbytečná :-(.