Domů
Teplárenství
Na třetí výzvu kotlíkových dotací MŽP vyčlení přes 3 miliardy korun

Na třetí výzvu kotlíkových dotací MŽP vyčlení přes 3 miliardy korun

Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent.

Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun.

Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí.

Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.

V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci.

„Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě,“ řekl.

Ilustrační foto

V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru.

„Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají,“ uvedl ministr.

Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina.

„Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů,“ napsali ekologové v dnešní tiskové zprávě.

Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.

První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.

Ilustrační foto

Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí.

„Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017,“ řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič.

„Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích,“ dodal.

Výše podpory ve třetí výzvě podle typu nového zdroje:*

Typ zdroje

Výše podpory

Prioritní oblasti (Kč)

Ostatní oblasti (Kč)

Tepelná čerpadla

80 %

127.500

120.000

Kotle na biomasu – samočinná dodávka paliva

80 %

127.500

120.000

Kotle na biomasu – ruční dodávka paliva

80 %

107.500

100.000

Plynové kondenzační kotle

75 %

102.500

95.000

*V případě kombinace podpory s programem Nová zelená úsporám lze ke všem částkám přičíst bonus až 20.000 korun.

Alokace a minimální počty výměn ve třetí výzvě:

Kraj

Alokace (Kč)

Minimální počet výměn

Hlavní město Praha

24,585.062

236

Středočeský

537,136.929

5157

Jihočeský

314,315.353

3017

Plzeňský

240,248.963

2306

Karlovarský

69,709.544

669

Ústecký

167,738.589

1610

Liberecký

145,643.154

1398

Královéhradecký

207,572.614

1993

Vysočina

247,717.842

2378

Jihomoravský

140,663.900

1350

Olomoucký

178,630.705

1715

Zlínský

166,493.776

1598

Moravskoslezský

500,000.000

4800

Pardubický

184,843.568

1772

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Komentáře

(9)

Honza

10. leden 2019, 16:15

Tipuji, že ještě alespoň jedno kolo navíc Kotlíkových dotací bude... množství peněz získaných z prodeje emisních povolenek roste a vláda je může použít pouze na projekty snižující množství emisí. Vzhledem k tomu, že těch starých kotlů je v ČR ještě hodně, tak by to bylo optimální využití těch peněz - je to admistrativně snadné (stát už má zaběhlé procesy a většinu agendy přenáší na občana), narozdíl od snižování energetické náročnosti státních budov, kde stát je absolutně neschopný realizovat projekty (a tedy taky spotřebovávat ty peníze získané prodejem emisních povolenek)

Jan Veselý

10. leden 2019, 19:07

V prvé řadě jsou kotlíkové dotace určeny na zlepšování kvality ovzduší (PM10, PM2.5, polyaromatické uhlovodíky, ...). Tam je situace jasná, výměna starého uhelného kotle za moderní automatický je emisně cca ve stejném poměru jako výměna Trabanta/Wartburga za Fabii splňující EURO6 (40-50x nižší emise). Plynový je má ještě cca 10x nižší a tepelné čerpadlo či přímotopy žádné přímé emise nemají.

Takhle se dá fakticky za pár let a za pár miliard vyřešit ten hnus, co je dnes v zimě, hlavně v menších obcích.

Máme štěstí v tom, že většina řešení už proběhla v 90. letech (plynofikace), teď je třeba doladit problematických posledních 10% lokálních topenišť.

Honza

10. leden 2019, 16:16

Tipuji, že ještě alespoň jedno kolo navíc Kotlíkových dotací bude... množství peněz získaných z prodeje emisních povolenek roste a vláda je může použít pouze na projekty snižující množství emisí. Vzhledem k tomu, že těch starých kotlů je v ČR ještě hodně, tak by to bylo optimální využití těch peněz - je to admistrativně snadné (stát už má zaběhlé procesy a většinu agendy přenáší na občana), narozdíl od snižování energetické náročnosti státních budov, kde stát je absolutně neschopný realizovat projekty (a tedy taky spotřebovávat ty peníze získané prodejem emisních povolenek).

Jan Veselý

10. leden 2019, 19:10

Tak, já nevím kde žijete, ale tady v Ostravě a okolí snad není jediná škola nebo školka, které by už nebyly zateplené, co jsem byl v poslední době po nemocnicích, tak jedou barák po baráku a prakticky všechny úřady, kde jsem poslední dobou byl bylo už nějak zateplených.

Martin Pácalt

10. leden 2019, 19:36

Nehleďte jen na zateplení. Velká část staveb je zateplená, ale nebylo paralelně řešeno větrání pomocí jednotek ZZT - typicky školské stavby - , ale i jinde.

Jan Veselý

11. leden 2019, 13:35

Co je ZZT?

Emil

11. leden 2019, 13:58

Zpětné získávání tepla.

JVr

10. leden 2019, 16:59

Je zvláštní, že v době, kdy máme přebytek dřeva v lesích (a jejich nejbližším okolí) a i díky kotlíkovým dotacím snižující se počet kotlů na spalování kusové biomasy, stát podporuje kotle na kusovou biomasu méně než tepelná čerpadla, pro která se vyrábí elektřina v uhelných elektrárnách...

Petr

11. leden 2019, 11:47

Spíš je zvláštní, že se furt ještě i v 21. století dotuje lokální spalování pevných paliv, které nikdy nemůže být dostatečně čisté, protože se tam na rozdíl od velkých elektráren nebo teď i nejmodernějších středních kogeneračních tepláren nevyplatí kouřové filtry.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.