Stát podpoří provoz 37 modernizovaných tepláren, peníze dostanou EPH či ČEZ

Ruský plyn místo českého uhlí a nikdy jinak!

Proč ruský plyn? Plyn lze mít z celé zeměkoule...

Ta válka někdy skončí. Trubky v zemi zůstanou a těžba v Rusku a doprava plynu jimi je méně nákladná, než LNG, obchod ekonomicky výhodný pro všechny se nakonec obnoví. Ty projekty mají být v provozu po r. 2029. Jde mi o to české uhlí, jehož klimatická stopa není významně horší, než zkapalněného plynu, a jeho využívání (z již fungujících lomů, v rámci územních limitů) by bylo pro české hospodářství podstatně výhodnější.

Z dalšího soudku: nastavit pro ekonomiku elektrárny CCGT o výkonu nad 100MWe stejný dotační rámec jako pro městské teplárny do 5 MWe KVET je absurdní.

Včera titulek na novinkách

Poničený plynovod Nord Stream 2 chce koupit americký investor

Vždyť Šnobr furt píše, že nic v plynu nedělají...

Podle investorských prezentací čekali na ty zaručené ceny.

V moderním kapitalismu dotujem majitele zboží . Dost bizár , zvláště , když státní kasu plní plebs (daně z práce a spotřeby) . Nějak mě to zavání feudalismem .

Občané si zvolili politiky. Ti prosadili přechod na zelenou energetiku, který samozřejmě něco stojí. A ten přechod se platí z emisních povolenek, které se promítají do cen elektřiny. Mi to nijak bizarní nepřijde, byť si dovedu představit, že by se ten přechod udělal úplně jinak.

V čem je plyn zeleny? V ničem.

Zemní plyn není zelený , jen má nižší emisní faktor než uhlí

Tahle podpora je vázaná na to, že zařízení budou schopná v budoucnu spalovat vodík.

Přesněji řečeno dotujeme majitele továren, než majitele zboží. Ta výše požadované dotace, 160 EUR/MWh, ale vyráží dech...nevyšlo by náhodou levněji mít jen výtopny, které si zaplatí příslušná města resp. jejich obyvatelé v cenách tepla?

Výtopny ovšem nevyrobí el. energii o kterou v dané aukci jde.

Cílem je udržet výrobu el. energie, kterou doposud jsou schopné vyrábět uhelné teplárny, které taktéž musí projít dekarbonizací.

Ty "výtopny" přesněji kotelny CZT mají většinou kogenerační plynové jednotky, které vyrábějí elektřinu i plyn.

Za to dostávají podporu, ale musí splnit podmínku vysokoúčinné výroby elektřiny a tepla a to je více, jak polovinu tepla vyrobit společně s elektřinou. Seznam takových vysokoúčinných najdete na stránkách ERÚ a je jich tam hodně.

Plynové kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu i teplo.

Rád bych se pletl, ale domnívám se, že u těch velkých projektů bude podmínka "nejvýš půl nízkopotenciálního tepla do chladicích věží (tepla za parní turbínou při jmenovitém výkonu bez dodávky do CZT)" splněna jen ve velkých mrazech, pokud kdy vůbec. Kromě toho - pokud je KVET tak účinná, jak se o tom píše v propagačních brožurkách, proč se neobejde bez provozní podpory?

Na podmínky pro ty velké se podívejte do dotačních podmínek, když Vás to zajímá.

Teplo se samozřejmě odebírá, na rozdíl od těch plynových elektráren, kde to technicky nejde, nebo nejsou napojeny na teplovod.

Plynové elektrárny: celková účinnost=elektrická cca 30%

Paroplynové cca 60% elektrická(a celková se dá vylepšit využitím tepla)

Plynové kogenerační jednotky cca 90%

Žádné nové zdroje v době "dotační" bez nich nepostavíte a KGJ nejsou zrovna nejlevnější. Mají ale výhodu rychlého startu (asi jako automobil, taky používají stejné motory) a pružně můžete v kotelně měnit výrobu tepla volbou kotel - KGJ.

Kromě toho nejvíce i elektřiny se vyrábí v zimě - je to výborný doplněk OZE.

Nediskutuji motorové kogenerační jednotky, ale to, že cenová (=provozní, neinvestiční) podpora dopadla téměř stejně i pro velké zdroje, které budou všechny nepochybně paroplynové. Nynější zdroje pro CZT z Mělníka nebo z Opatovic jsou poskládané z několika bloků po 55 MWe, kdy všechny najednou běží jen v zimě. Trochu pochybuji, že ty nové PPC poběží v létě na půl plynu, hodně tepla tedy proletí komínem, proto se rozpakuji tomu říkat "vysoceúčinná" KVET. Rozbitý trh se dalšími úředními deformacemi k minimálním nákladům zkrátka nenasměruje, nerozporuji ale, že to není problém řešitelný autonomně v ČR.

Ovšem i ty velké nové bloky musejí být vysokoúčinné, aby dostaly provozní podporu, takže ani v létě nemohou využitelné teplo "posílat do komína" (spíše chladicích věží). Ony se dají regulovat v dost velkém rozsahu a většinou je těch turbín v bloku více, než jen jedna.

V těch menších motorových KGJ je už nyní instalován vyšší celkový výkon a podpora je pro ně i do budoucna, takže také určitě dále poroste jejich instalovaný výkon.

Jak už jsem psal: Ty malé jsou daleko pružnější. Start z 0 na 100% v řádu několika minut, přičemž mohou být dálkově ovládány přímo distributorem, nebo ČEPS. Zatímco ty velké paroplynové potřebují na start řádově 1 den a ty rychlé plynové mají zase učinnost jen cca 30%, oproti 90% KGJ.

Podívám se do těch podmínek. Třeba je tam pravidlo, že podpora velkých PPC se v případě jejich nižší dodávky do CZT oproti projektové úměrně krátí.

Kromě toho ty velké, stejně jako malé mohou také pracovat v létě v tomto režimu:

Spustí se třeba i naplno jen na několik hodin denně v odběrových špičkách elektřiny a teplo se ukládá do velké akumulační nádrže a teplá voda se ohřívá po zbytek dne z ní.

Chápu, že jde o elektřinu. Jen je strašně drahá, když se zároveň dodává i teplo, takže celková účinnost se blíží třeba 90 %. Za ty prachy by v pohodě šlo vyrábět samotnou elektřinu s účinností těsně pod 40 % a ještě by zbylo...

Největším nákladem výroby elektřiny z plynu je ten plyn. Takže na účinnosti sakra záleží a třeba "rychlá" flexibilní elektřina z plynových elektráren (plynová turbína bez využití tepla) je násobně dražší, než z KGJ.

Teplo je potřeba stejně dodávat a bylo by nesmysl a daleko dražší vyrábět elektřinu s účinností 30% v PE a zvlášť teplo s účinností 90% v KK, když lze obojí dohromady s účinností 90%.

To je referenční cena, která se bude měnit podle ceny emisních povolenek a plynu. Je tam omezení na 3300 hodin ročně. Další hodiny jsou bez provozní dotace. Musí splňovat v budoucnosti přechod na vodík.

"v budoucnosti" = do roku 2050...

Ano, do roku 2050. To je z pohledu energetiky co by dup.

Zajímavé, z pohledu energetiky je podle vás rok 2050 "co by dup", ale zároveň (taky podle vás) "Jestli víte, jak bude za 30-80 let vypadat energetika, pak vítejte v klubu věštců." :-)

A ještě zajímavější je to, že je to jen příprava na to, že se to může do roku 2050 stát. Jestli víte, jak bude za 30-80 let vypadat energetika, pak vítejte v klubu věštců.

Spíš než příprava je to takový fíkový list. Já taky netvrdím, že rok 2050 je "co by dup", takže v tom vašem klubu věštců se budete muset obejít beze mě.

Jaké to štěstí!

Za tímto účelem emisní povolenky vznikly. Jiná ůčelnější páka proti spalování fosilních paliv za vzniku emisí CO2 se nevymyslila. Teť jde jenom o to, aby se to nezneužilo a účelně, nejefektivněji byly tyto prostředky využity, v tom máme největší dloholeté nedostatky.

A proto jdeme do plynu, jehož těžba a spalování vyprodukuje stejně CO2 jako to uhlí. Geniální.

CO2ekv. Jde hlavně o úniky metanu z řetězce od těžby ke spálení.

Doporučuji se podívat na původní studii, resp. její revizi a nečíst jen účelová novinářská shrnutí. Základní slabina je tvrzení, že celkově uteče přes 3 % zemního plynu. V realitě to je jen asi 0,6 % a navíc se mnozí těžaři zavázali to snížit na 0,2 %.

Dalším pochybným momentem je, že úvahy končí na tepelném obsahu, ale účinnost paroplynové elektrárny je asi o 15 procentních bodů lepší než uhelné.

Jak jste přišel na to, že "v realitě to je jen asi 0,6 %", když každá studie udává jiná čísla? Z čeho usuzujete že zrovna vaše číslo je správné a ostatní jsou špatná?

Mohu ty paroplynové elektrárny vidět? Vím v ČR o jedné. Budou opravdu často provozovaný v PP režimu, který není flexibilní, nebo se budou používat spíše jen plynové elektrárny, případem PP v plynovém režimu.

LNG z USA získaný frakováním je horší než uhlí :

https://scijournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/ese3.1934

Dle studie pana Howartha je LNG z USA horší než uhlí. Přitom to frakování je pěkný eko masakr. Místo jednoho konvenčního vrtu musíte mít desítky frakovacích, které se po pár letech vyčerpají a musíte vrtat další. Stačí jeden špatně utěsněný vrt a máte trvalý únik metanu do ovzduší. Však také prezident Biden v reakci na tuto zprávu omezil vývoz LNG, ale nový prezident to určitě zase „napraví“.

Takže stačí, když EU správně spočítá emise ze zemního plynu dodávaného do EU z různých oblastí a různým způsobem a ušetříme spoustu peněz i emisí na stavbu nových elektráren na zemní plyn. Protože reálně emisně uhelná elektrárna=plynová elektrárna.

Emile, 17:11: Úniky se bezpochyby významně liší pro různé firmy, a tak lze bezpochyby zvažovat široké spektrum hodnot. 1) Obecně pak má smysl spíše vyškrtat extrémní hodnoty, což ta ve studii rozhodně je. 2) Těžařům při úniku plynu utíkají prachy, nechat si utéct 3 % je prostě nesmysl. 3) Jestliže se těžař zaváže snížit ztráty na 0,2 %, tak asi ví, o čem mluví. Tím spíš, že se metan dá sledovat z družic.

Pane Valento, o té studii jsem psal: je vysoce kontroverzní, případně natvrdo řečeno řečeno to je nesmysl založený na chybách. V Česku se často citují závěry studie, ale když ji spousta vědeckých kolegů toho autora odmítá, tak se o tom už nepíše...

To Pavel-Pavel

Úniky metanu při těžbě se sice liší případ od případu. ale známe nejmenované státy, kde jim na tom vůbec nezáleží.

Případně spalují na fléře celou produkci velkokapacitního plynovodu, místo aby dodávali do Evropy. Až takové množství, že je to vidět na stovky kilometrů a z vesmíru.

To uniklé množství nejde změřit. Jsou to jen hrubé odhady a také proto ten rozptyl hodnot.

1) Jak jste přišel na to, že extrémní je zrovna ta hodnota v Howarthově studii a ta vaše není? Z kolika studií a kterých konkrétně jste počítal ty tzv. extrémy a jak jste došel k tomu že "v realitě to je jen asi 0,6 %"?

2) Záleží na tom, jak nákladná by případně opatření na snížení těch emisí byla, a jestli ty náklady na omezení úniku nejsou vyšší než ztráta z těch úniků, takže bez nějaké cost-benefit analýzy není možné od stolu říct co je nesmysl.

3) Jak se říká: "slibem nezarmoutíš", že něco těžaři slibují nic neznamená. Právě sledováním z družic se poslední dobou zjišťuje, že jsou ty emise mnohem vyšší než se dřív předpokládalo.

Jsem zvědavý, až bude více dat z nového satelitu Methanesat. Myslím, že budeme překvapení. Dle předběžných dat jsou úniky násobně větší než se odhadovalo. Co se bude dít, až se zjistí, že co2ekv dovezeného plynu je horší než české uhlí a budou proinvestovány miliardy, nevím.