Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun. Bude tak o 815 milionů korun vyšší než letos a předešlých dvou letech. Vyplývá to z návrhu vládního <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBEM9TYJY">nařízení</a>, které je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Část více než čtyřicetimiliardové podpory, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé.
Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 340 miliard korun.
Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních pěti letech. Loni činila 46,1 miliardy korun. Stát přispěl dotací ve výši 26,185 miliardy korun, stejné peníze dá také letos. Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Návrh státního rozpočtu pro příští rok s plánovaným navýšením výdajů počítá, stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022.
MPO v aktuálním dokumentu odůvodňuje navýšení státní podpory mimo jiné celkovým navýšením nákladů na podporu, které už ročně přesáhly 46 miliard korun nebo vyšší provozní podporou pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), o které na konci loňského roku rozhodl ERÚ. &#8222;Na základě odhadů ERÚ se touto zvýšenou provozní podporou zvýší nároky na provozní podporu o 900 milionů korun ročně,&#8220; píše v důvodové zprávě materiálu ministerstvo.
Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.

Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie v ČR od roku 2013 (v mld. Kč)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">37,46</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">40,59</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">43,51</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">43,02</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">45,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">46,13</td>
</tr>
</table>
Zdroj: OTE

Výše státní dotace na provozní podporu zmíněných zdrojů od roku 2013 (v mld. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">11,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">15,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">15,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">21,965</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">26,185</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">26,185</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">26,185</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020*</td>
<td valign="middle">27</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2021*</td>
<td valign="middle">27</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2022*</td>
<td valign="middle">27</td>
</tr>
</table>
Zdroj: MPO

* &#8211; plán

Energetika v ČR

Roční dotace na podporované zdroje ze státního rozpočtu má vzrůst na 27 mld. Kč

Energetický regulační úřad <a href="https://www.eru.cz/-/navrh-cenoveho-rozhodnuti-kterym-se-stanovuje-podpora-pro-podporovane-zdroje-energie-na-rok-2019" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zveřejnil návrh cenového rozhodnutí</a>, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie na rok 2019. ERÚ v návrhu reaguje na <a href="http://oenergetice.cz/komoditni-trhy/cena-emisni-povolenky-prolomila-hranici-18-eurt-co2-roste-take-cena-silove-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rostoucí cenu silové elektřiny</a> a snižuje zelené bonusy jak pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, tak pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla do 5 MW.
Po vzoru minulých let ERÚ stanovuje podporu pouze skupinám výroben, kterým bylo vydáno tzv. notifikační rozhodnutí Evropské komise. <a href="https://www.eru.cz/documents/10540/4697557/180822_Informace+k+n%C3%A1vrhu+CR+POZE+na+rok+2019_VKP.pdf/c6abc636-be8e-4e9f-9d61-854fa4503418" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle zveřejněných informací</a> v současnosti stále chybí notifikační rozhodnutí pro druhotné zdroje energie uvedené do provozu po 1. lednu 2013. Ostatním skupinám výroben ERÚ v návrhu podporu stanovuje.
Mezi hlavní body návrhu cenového rozhodnutí patří snížení zelených bonusů na elektřinu u téměř všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) a také u elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)</a> do 5 MW v důsledku růstu ceny silové elektřiny. V případě KVET do 5 MW bylo podle ERÚ v návrhu zohledněno také mírné zvýšení ceny primárního paliva, kterým je zpravidla zemní plyn.
Termín pro podání připomínek k uveřejněnému návrhu cenového rozhodnutí je do 6. září 2018 do 24:00 hod.
Cenové rozhodnutí pro podporované zdroje energie musí být uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku do 30. září 2018.

ERÚ snižuje v reakci na rostoucí cenu elektřiny zelené bonusy pro podporované zdroje

Společnost Zeppelin CZ s.r.o., dodavatel nouzových energetických zdrojů a kogeneračních jednotek, uvedla pro svého obchodního partnera, společnost ADI Heat &amp; Power a.s., v roce 2017 do provozu už šest kogeneračních jednotek BOOMEL® nové generace. 
Společnost ADI Heat &amp; Power, která vlastní a provozuje tepelná hospodářství v několika městech České republiky, se rozhodla pro významnou modernizaci vybraných plynových blokových kotelen ve Šternberku, Moravské Třebové a Uničově, a to s využitím kogeneračních jednotek nové generace značky Zeppelin CZ.
Kromě nového technického řešení, které bude popsáno dále, byla u tohoto projektu použita nová dodavatelská koncepce. Vychází ze skutečnosti, že společnost ADI, jako certifikovaný výrobce a dodavatel tepla z CZT, dodává pro své koncové zákazníky teplo dle sjednaných kontraktů, přičemž tuto tepelnou energii vyrábí na vlastním zařízení (vč. plynových kogeneračních jednotek). Elektrickou energii pak dodává do distribuční sítě. Použité plynové motory Cat® CG jsou velmi pružné a v poměrně krátké době jsou schopny poskytovat jmenovitý výkon. Tato skutečnost, společně s možností akumulovat vyrobené teplo v nádržích, předurčuje tyto kogenerační jednotky k použití částečně i jako špičkovacího zdroje, čímž posílí výkonovou bilanci místní distribuční sítě.
Více informací o kogeneraci od společnosti Zeppelin CZ s.r.o. najdete <a href="http://zeppelin.cz/cs/site/energeticke-sys/es_kogenerace.htm">zde</a>.
Zeppelin CZ má v tomto projektu roli dodavatele kompletní technologie, tj. motorgenerátoru, tepelného modulu, systému odvodu spalin a řídicího systému. Dodávka spočívá v kompletaci a instalaci zařízení, uvedení do provozu a provádění servisních služeb v záručním i pozáručním provozu. Dlouhodobá spolehlivost zařízení je podpořena dálkovým dohledem a servisním kontraktem.
<img class="aligncenter wp-image-42087 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Šternberk-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />Kromě plynových motorgenerátorů byly instalovány i tepelné moduly, výměníky, čerpadla a další technologie. Před tím bylo nutné provést nezbytné stavební práce (ve všech případech byl využit objekt stávající kotelny, ale se zcela novou vzduchotechnikou a základy pro usazení strojů). Základní dispozice objektů byla zachována, což při délce strojů téměř sedm metrů přineslo několik „veselých příhod“ při stěhování.
Ve všech šesti instalacích byly použity moderní plynové motory řady Cat® CG. Tyto motory vyrábí firma Caterpillar ve svém výrobním závodě v německém Mannheimu. Výrobky tohoto závody byly již dříve známy pod značkou MWM-Deutz a od roku 2011 jsou zde vyráběny plynové motory Cat® CG.
Charakteristickým znakem motorů Cat® CG je vynikající poměr cena / výkon. Příznivá cena motorů je dána především důslednou unifikací jednotlivých modelů. Všechny typy motorů Cat® CG mají jednotnou koncepci vidlicového uspořádání válců a modely rozdílného výkonu v jedné typové řadě se liší pouze délkou stroje při stejné půdorysné šířce. V sortimentu jsou osmiválcové, dvanáctiválcové, šestnáctiválcové i dvacetiválcové stroje. Jako synchronní alternátor jsou používány výhradně stroje Marelli (s výjimkou vysokonapěťových elektrocentrál, kde je preferován německý výrobce AVK).
<img class="aligncenter size-full wp-image-42086" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Moravská-Třebová.jpg" alt="" width="793" height="596" />
Pro příznivou cenu hovoří skutečnost, že klíčové části motoru (blok, kliková hřídel, ojnice, hlava….) jsou vyráběny přímo v závodě v Mannheimu. Vysoké kvality a produktivity bylo dosaženo použitím CNC obráběcích strojů a robotů.
Další charakteristikou motorů Cat® CG je jejich vysoká účinnost. To umožňuje legislativně zařadit kogenerační jednotky s těmito motory mezi tzv. vysoce účinné, a na jejich stavbu a provoz lze využít různé dotační programy.
Motory Cat® CG mají prodloužený interval výměny olejů. Větší rozptyl pravidelné údržby vede k vyšší dostupnosti a menším ztrátám při kontinuálním běhu. Motory Cat® CG mohou být poháněny celou řadou paliv, jako je například zemní plyn, bioplyn nebo důlní plyn. Všechny kogenerační jednotky jsou vybaveny řídicím systémem TEM-Evo, který je nakonfigurován na kompletní ovládání a řízení celé kogenerační jednotky včetně okolních systémů jako jsou čerpadla, ventilátory suchých chladičů, třícestné ventily aj. Systém TEM-Evo také umožňuje i jejich dálkové spuštění a monitoring všech nezbytných provozních údajů. Ve všech případech se jedná o instalaci ve stávající kotelně, vybavené plynovými kotli. Kogenerační jednotky nepracují nepřetržitě, ale jsou ve špičkovacím režimu, případně jsou spouštěny podle požadavku provozovatele distribuční sítě na dodávku elektrické energie do sítě.
<table id="tablepress-2193" class="tablepress tablepress-id-2193">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Typ zdroje</th>
<th class="column-2">BOOMEL® NATGAS 600</th>
<th class="column-3">BOOMEL® NATGAS 800	</th>
<th class="column-4">BOOMEL® NATGAS 1000</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Elektrický výkon [kW]</td>
<td class="column-2">600	</td>
<td class="column-3">800</td>
<td class="column-4">999</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Tepelný výkon [kW]</td>
<td class="column-2">699	</td>
<td class="column-3">917</td>
<td class="column-4">1109</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Účinnost elektrická [%]</td>
<td class="column-2">42	</td>
<td class="column-3">42,3	</td>
<td class="column-4">43</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Účinnost tepelná [%]</td>
<td class="column-2">48,6	</td>
<td class="column-3">48,5</td>
<td class="column-4">47,73</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Účinnost celková [%]</td>
<td class="column-2">90,6	</td>
<td class="column-3">90,8</td>
<td class="column-4">90,7</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Typ motoru	</td>
<td class="column-2">Cat CG 132-12	</td>
<td class="column-3">Cat CG 132-16	</td>
<td class="column-4">Cat CG 170-12
</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Objem motoru [Lt]</td>
<td class="column-2">26,3</td>
<td class="column-3">35</td>
<td class="column-4">53,1</td>
</tr>
</tbody>
</table>

V současné době jsou kogenerační jednotky ve zkušebním provozu a předpokládá se jejich plné operativní nasazení ještě v této topné sezóně.
Vedle těchto osvědčených typů kogeneračních jednotek o výkonu 400 – 1200 kW přichází Zeppelin CZ s horkou novinkou, která měla evropskou premiéru v únoru na veletrhu E-World v Essenu: kogenerační jednotka s elektrocentrálou Cat® G3512H. Tento plynový agregát je nejnovějším přírůstkem do sortimentu plynových motorů Caterpillar a dosahuje elektrické účinnosti více jak 45 %. Kogenerační jednotky s motorem Cat® G3512H mohou dosáhnout celkové účinnosti 90 procent a více. Kromě plynového agregátu Cat® G3512H, který byl na veletrhu poprvé představen veřejnosti, zde společnost Zeppelin Power Systems informovala o celém portfoliu plynových a dieselových motorů Caterpillar ve výkonovém spektru od 400 do 10 000 kW. Nový agregát G3512H má elektrický výkon 1 500 kW a díky své dynamice zvládne změny zatížení včetně rozběhu z nuly na 100 % za méně než pět minut, v případě využití modulu Cat® Fast Response (kompatibilní i s jinými plynovými motory Cat®) se tento čas sníží ještě o více jak 4 minuty. Je proto reálné tento agregát využívat jako plnohodnotný záložní zdroj.

Teplárenství

Modernizace teplárenství na severní Moravě

Vláda dnes stejně jako před 14 dny přerušila jednání o výši příspěvku státu podporovaným zdrojům energie pro příští rok. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://twitter.com/MartinAyrer/status/904698928196710400"> tweetu </a> mluvčího kabinetu Martina Ayrera. Podle návrhu vládního nařízení, které předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, má stát pro rok 2018 poskytnout ze státního rozpočtu na podporu elektřiny a tepla 26,2 miliardy korun, stejně jako letos. 
 Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/'>kombinované výroby elektřiny a tepla</a> a provozní podpory tepla.
Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Operátor trhu s elektřinou</a> (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. 
<figure id="attachement_11983" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/tedom1-725x567.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/tedom1-725x567.jpg" alt="Kogenerační jednotky TEDOM" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Předseda rady ERÚ Vladimír Outrata minulý týden v rozhovoru s ČTK řekl, že v roce 2018 budou celkové náklady podporované zdroje energie činit zhruba 43,8 miliardy Kč.
Část podpory, kterou nepokryje dotace ze státního rozpočtu, zaplatí převážně spotřebitelé. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun. 
 Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek (ČSSD) před dvěma týdny uvedl, že vláda požádala ministra financí Ivana Pilného (ANO), aby se začal zabývat možným zvýšením solární daně.
Důvodem jsou podle něj vysoké odvody ze státního rozpočtu na podporu <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> i nepřiměřené zisky z tohoto podnikání. Předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek označil návrh za populistický předvolební krok. 
<figure id="attachement_8636" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_1280-725x483.jpg" alt="Solární panel na střeše" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Solární daň 26 procent byla zavedena v roce 2010 pro <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaické elektrárny</a> s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Tento odvod měl platit v letech 2011 až 2013. V roce 2013 byla jeho platnost prodloužena na neurčito, zároveň klesl na deset procent a omezil se na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010. 
 Předkládané nařízení vlády kromě limitu peněz nestanoví žádné podmínky, jak mají být dotace použity, ani další náležitosti, které upravuje zákon o podporovaných zdrojích energie. Norma je nicméně nutným předpokladem k čerpání těchto dotací.

Obnovitelné zdroje

Vláda opět přerušila jednání o příspěvku na podporované zdroje energie

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal včera návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie (POZE) na rok 2018. V návrhu je prozatím podpora vypsána pro všechny skupiny výroben, přesto však tři skupiny výroben nemají stále podporu jistou. Nezískali totiž potřebné notifikační rozhodnutí Evropské komise. 
<a href="http://www.eru.cz/documents/10540/3528415/Navrh_CR_POZE_na_rok_2018.pdf/720bab4d-96ae-4858-83f2-1aa4bb7ab887" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Návrh cenového rozhodnutí vydaný včera ERÚ</a> počítá prozatím s vypsáním podpory pro všechny čtyři skupiny podporovaných zdrojů energie, tedy výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, výrobny elektřiny využívající druhotné zdroje, výrobny elektřiny z vysokoúčinné <a href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) </a>a výrobny tepla z obnovitelných zdrojů energie.
ERÚ však v odůvodnění k cenovému rozhodnutí <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eru-vydal-navrh-cenoveho-rozhodnuti-zohlednujiciho-notifikaci-evropske-komise/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podobně jako v předchozích letech upozorňuje na potřebu získání notifikačního rozhodnutí</a> Evropské komise. K dnešnímu dni na notifikační rozhodnutí stále čekají výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET uvedené do provozu v letech 2013 až 2015, výrobny elektřiny využívající druhotné zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2013 a výrobny tepla z OZE.
<h2>Možnost vydání doplňujícího cenového rozhodnutí</h2>
Pokud uvedené skupiny výroben nezískají notifikační rozhodnutí EK do 30. září 2017, kdy ERÚ musí zveřejnit cenové rozhodnutí pro POZE pro rok 2018, nebude podpora pro tyto výrobny vypsána. ERÚ nicméně dodal, že v případě nových notifikačních rozhodnutí s datem po tomto termínu bude cenové rozhodnutí doplněno dalším cenovým rozhodnutím.
Zatím <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/ek-schvalila-podporu-v-cr-pro-kogenerace-spustene-mezi-roky-2016-a-2020/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">posledním notifikovaným schématem podpory v České republice</a> byla podpora pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET uvedené do provozu od ledna 2016 do prosince 2020. Celkový rozpočet tohoto schématu podpory je 420 milionů euro (asi 11 mld. Kč).
<a href="http://www.ote-cr.cz/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2016" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Celková vyplacená podpora na POZE</a> se poslední dva roky pohybuje nad 43 mld. Kč. Nejvíce finančních prostředků proudí solárním elektrárnám, v roce 2016 to bylo 25,9 mld. Kč.

Elektřina

ERÚ vydal návrh cenového rozhodnutí pro POZE, tři skupiny výroben stále čekají na notifikaci

První německá aukce na podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku. Účastnit se jí budou jednotky o instalovaném výkonu od 1 do 50 MWe. Německo si od podpory slibuje nárůst výroby z KVET do roku 2020 ze současných 77,5 TWh na 110 TWh ročně.
Německé ministerstvo energetiky <a href="http://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/germany-details-tender-rules-for-combined-heat-26716523">dle zahraničního zdroje</a> zveřejnilo další podrobnosti k plánovaným aukcím na podporu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/">kombinované výroby elektřiny a tepla</a> s instalovaným výkonem do 50 MWe. První aukce by se měla uskutečnit v prosinci tohoto roku s tím, že nabídka podpory bude vypsána pro 100 MWe výkonu. Ministerstvo dle návrhu nařízení plánuje vypisovat dvě 100MW aukce ročně.
<h2>Podporu již schválila Evropská komise</h2>
Nový zákon na podporu KVET byl v Německu schválen již na konci roku 2015 a Evropská komise jej <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-dostalo-zelenou-kvet-dsr-cr-stale-ceka/">schválila na konci října 2016</a>. V návaznosti na rozhodnutí Komise byl pak přeložen návrh ministerského nařízení, které se nachází v konzultačním procesu &#8211; ten skončí v červnu.
Nový systém podpoří zejména nové plynové jednotky, které nahradí starší jednotky spalující uhlí, tyto již nebudou tímto mechanizmem dále podporovány. Zároveň umožňuje zavedení výše uvedených aukcí na podporu jednotek s instalovaným výkonem 1 až 50 MWe.
Potenciál instalovaného výkonu je téměř 50 GWe od těch největších jednotek, mezi které patří 900 MWe jednotka v Mannheimu, až po mikro zdroje. Německo plánuje dosáhnout výroby z KVET 110 TWh v roce 2020 a 120 TWh v roce 2025. Pro srovnání, v roce 2016 se výroba dle německého statistického úřadu vyšplhala na 77,5 TWh.
Výrobu dle jednotlivých typů zdrojů nejen v Německu můžete nově přehledně sledovat <a href="http://oenergetice.cz/energostat/">zde</a>.

Německo zná další detaily aukcí na podporu KVET

Evropská Investiční Banka (EIB) podepsala <a href="http://www.eib.org/infocentre/press/releases/all/2016/2016-317-european-support-for-cheaper-and-cleaner-heat-and-power-in-lithuania.htm">dohodu</a> o půjčce s litevskou energetickou společností, která má na starosti kogenerační projekt v blízkosti Vilniusu. Projekt by měl zajistit snížení skládkovaného odpadu, snížení emisí a zlepšení bezpečnosti dodávek elektřiny v zemi. Do provozu by kogenerační jednotky měly být uvedeny do roku 2020.
V prosinci podepsala EIB ve Vilniusu dohodu, která zaručuje <a href="http://www.eib.org/projects/loan/loan/20150433">půjčku</a> ve výši 190 milionů EUR (cca 5,2 mld. Kč) pro společnost Lietuvos Energija. Půjčka je součástí programu &#8222;Investiční plán pro Evropu,&#8220; který zaštiťuje Evropská komise. Státem kontrolovaná Lietuvos Energija ve svém projektu počítá s výstavbou dvou nových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/">kogeneračních jednotek</a>. Jedna bude spalovat biomasu a druhá bude využívat spalování odpadu, jejich celkový kombinovaný výkon by měl dosahovat 88 MWe a 227 MWt. Projekt bude umístěn blízko hlavního města Litvy &#8211; Vilniusu &#8211; a předpokládá se, že ročně městu dodá 1180 GWh tepelné energie. Roční dodávka elektrické energie je odhadována na 413 GWh.
<blockquote>
&#8222;Litva má rostoucí ekonomiku, zvyšující se potřebu čistého životního prostředí a účinného využívání energetických zdrojů. Jsem rád, že s pomocí &#8222;Investičního plánu pro Evropu&#8220; EIB může podpořit společnost Lietuvos Energija a obyvatele Litvy ve financování tohoto klíčového odrazového můstku k lepší bezpečnosti dodávek, stejně tak k více čistě vyprodukované energii,&#8220; řekl Jan Vapaavuori, vice-prezident Evropské Investiční Banky.
</blockquote>
<h2>Pozitivní dopady projektu</h2>
Použití moderní kogenerační technologie bude mít za následek k životnímu prostředí šetrnější a efektivnější výrobu tepla a elektřiny, a to při nižších emisích CO2 než u elektráren na fosilní paliva. Dále se očekává zlepšení v nakládání s odpady, jednak díky jejich spalování bude nižší potřeba ukládat je na skládky, jednak se při jejich <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/zarizeni-pro-energeticke-vyuziti-odpadu-spalovny/">energetickém využítí</a> získá elektřina a teplo. Během výstavby se počítá s pracovním uplatněním 750 člověko-let a po uvedení do provozu se 75 zaměstnanci zajišťující trvalý provoz.
<blockquote>
Maroš Šefčovič, vice-prezident Evropské Komise, uvedl: &#8222;Věříme, že investice cílené na zlepšování energetické účinnosti a podpora konkurenčního prostředí na lokálních trzích mají nejvyšší dlouhodobou hodnotu pro litevskou ekonomiku. Tento projekt perfektně pomáhá dosáhnout obou těchto cílů.&#8220;
</blockquote>

EIB poskytne půjčku 190 milionů EUR pro kogenerační projekt v Litvě

Dolní a horní komora německého parlamentu schválila budoucí přeshraniční podporu pro projekty kombinované výroby elektřiny a tepla. Zúčastnit se budou moci i zájemci o podporu z okolních zemí, například z České republiky.
Po letošním uvedení pravidel pro přeshraniční podporu obnovitelných zdrojů energie a první <a href="http://www.pv-magazine.de/nachrichten/details/beitrag/geffnete-pv-ausschreibung-mit-dnemark--zuschlagswert-bei-nur-5-38-cent-pro-kilowattstunde_100025227/">úspěšné aukci s Dánskem</a> bude v dalších letech uveden i systém pro <a href="https://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2016/kw50-de-kraft-waerme-kopplung/484798">přeshraniční podporu kombinované výroby elektřiny a tepla</a>.
Z důvodové zprávy vyplývá, že obdobně jako u podpory OZE je podmínkou oboustranné otevření podpory a mezinárodní smlouva mezi Německem a protistranou. Systém bude otevřen pro sousední státy až do výše 5 % z celkového instalovaného výkonu, který bude předmětem standardních německých aukcí.
Další podmínkou je existence reálné možnosti, aby bylo možné elektrickou energii importovat ze sousedního státu do Německa. Tato podmínka je stejně definována i v <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-otevira-podporu-oze-pro-elektrarny-v-jinych-statech/">nařízení pro podporu OZE</a> a je relativně vágní vzhledem k možnosti ověření jejího splnění (což potvrzovala i důvodová zpráva k nařízení o přeshraniční podpoře OZE).
<figure id="attachment_12375" style="width: 894px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-12375" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bhkw_bethel_gr.jpg" alt="Kogenerační jednotka" width="894" height="593" /><figcaption class="wp-caption-text">Kogenerační jednotka</figcaption></figure>
Tímto zákonem se prozatím stanovují pouze základní podmínky pro přeshraniční podporu <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kogenerace-v-ceske-republice/">kogenerace</a>, celý systém ve větším detailu bude popsán v nařízení, které musí být ještě schváleno. Dá se ale předpokládat, že systém bude obdobou <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-otevira-podporu-oze-pro-elektrarny-v-jinych-statech/">toho pro obnovitelné zdroje</a>.
Mimo to nový zákon zavádí povinnost pro všechny výrobce elektřiny v kogeneraci od 1 MW do 50 MW, aby se účastnili aukcí, ve kterých budou soutěžit o podporu. Další úlevou je snížení poplatků na podporu OZE pro KVET, kde je elektřina určena pro vlastní spotřebu.
<h2>První přeshraniční aukce na OZE s výslednou cenou 5,38 eurocentu/kWh</h2>
V minulém měsíci byly také vyhlášeny <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/solarni-instalace-nemecku-klesaji-jiz-ctvrtym-rokem-rade-pomoci-mohou-preshranicni-aukce/">výsledky první přeshraniční aukce</a> s Dánskem, kde se celkem dražilo 50 MW elektrického výkonu. Celkem bylo vybráno pět nabídek s umístěním výrobny v Dánsku. Výsledná cena byla vydražena na úrovni 5,38 eurocentu za kWh (cca 1,45 Kč/kWh).
Celkem bylo do aukce přihlášno 43 nabídek s celkovým výkonem 297 MW.
Oproti srpnové německé aukci se jedná ještě o nižší cenu. V srpnu aukce výhradně pro výrobny na území Německa skončila cenou 7,25 cent/kWh (1,95 Kč/kWh).