Belgie: Větrné elektrárny snížily využití špičkových zdrojů na méně než polovinu a ohrožují jejich rentabilitu

Belgický energetický regulátor CREG ve své monitorovací zprávě za rok 2017 hodnotí vliv větrných elektráren na potřebu špičkových zdrojů a jejich využití. Nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren pouze mírně snižuje výkonovou potřebu špičkových elektráren. Výrazně ovšem snižuje počet hodin, kdy jsou tyto špičkové elektrárny využívány k pokrytí poptávky po elektřině, a snižuje tak jejich rentabilitu.

V roce 2017 větrné elektrárny v Belgii vyrobily 3,2 TWh, a podílely se tak 5 % na celkové výrobě elektřiny v Belgii. Počet provozních hodin špičkového výkonu snížily o více než 50%. Pro „super špičkové“ zdroje, zajišťující posledních 1 000 MW výkonu z 68 na 24 hodin ročně a pro špičkové elektrárny zajišťujících dalších 1 000 MW z 607 na 267 hodin ročně. V případě trojnásobného výkonu větrných elektráren by počty hodin dle regulátora poklesly na 8 hodin ročně pro super špičkové zdroje a 126 hodin ročně pro špičkové zdroje.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dle dat Eurostatu v Belgii v roce 2016 stoupl na 15,8 %. Belgie má do roku 2030 ambiciózní plán tento podíl zvýšit na 40 %.

{„country“:“BE“,“type“:“PIE“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-12-31″,“caption“:“Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Belgii v roce 2017″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-12-31″}

V Belgii bylo na konci roku 2017 instalováno 2 843 MW výkonu větrných elektráren, z toho 871 MW elektráren na moři. Tři velké offshore větrné parky v Rentel, Norther a Mermaid mají do roku 2020 přidat dalších 945 MW. Vláda usiluje o navýšení výkonu offshore větrných elektráren na 2,2 GW do roku 2020 a 4 GW do roku 2030 s plány na zdvojnásobení pobřežního koncesního prostoru země pro větrné elektrárny po roce 2020.

Zatímco tak generování příjmu pro špičkové zdroje se v evropských „energy only“ trzích stává stále obtížnější, otevírají se další příležitosti, jak pokrýt špičkovou poptávku. Demand side response nebo nouzové záložní zdroje,  které mohou být aktivovány pouze po omezený počet hodin za rok, by se tak mohly stát důležitou součástí k pokrytí špičkového výkonu.

„Výkon s nízkými investičními náklady, ale vysokými náklady na aktivaci, jako jsou nouzové generátory a demand side response, by se mohly stát nákladově efektivnější z důvodu rostoucího instalovaného výkonu větrných elektráren vedoucímu k nižší provozní době,“ uvádí CREG ve své zprávě.

Klesající velkoobchodní ceny a provozní doby pro konvenční tepelné elektrárny prozatím vedly v zemích, kde jsou tyto zdroje nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek, k zavedení tzv. kapacitních mechanismů. Belgie oznámila plány na zavedení vlastního kapacitního trhu na konci března.

Úvodní fotografie: Offshore větrná farma Thornton Bank Zdroj: innogy