Soukromý investor plánuje v Severní Makedonii vystavět téměř 400 MW větrných elektráren

Severní Makedonie se v příštích letech může stát jedním z nových center rozvoje větrné energetiky na západním Balkáně. Naznačuje to i aktuální krok společnosti Alcazar Energy, která zahájila veřejnou konzultaci k projektu větrného parku o instalovaném výkonu 396 MW. Pokud bude realizován, půjde o jeden z největších větrných projektů v regionu. Rostoucí investiční aktivita ve větrné energetice je patrná i v okolních zemích na Balkánu. 

Projekt vstupuje do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), přičemž cílem developera je nejen výstavba nového zdroje, ale i posílení energetické soběstačnosti země. Severní Makedonie je totiž dlouhodobě závislá na dovozu elektřiny – podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) pokrývá importem zhruba 20 až 30 % své spotřeby, především v zimních měsících.

Domácí energetický mix přitom zůstává silně orientovaný na fosilní zdroje. Přibližně 60 % výroby elektřiny pochází z hnědouhelných elektráren, kolem 30 % z vodních zdrojů a zbývající podíl připadá na solární a větrné elektrárny, které se dohromady podílejí na výrobě méně než 10 %. Právě nízký podíl moderních obnovitelných zdrojů vytváří prostor pro nové investice.

Větrná energetika je v zemi zatím minimálně rozvinutá. Klíčovým projektem zůstává větrný park Bogdanci o výkonu 36,8 MW, uvedený do provozu ve dvou fázích mezi lety 2014 a 2020. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren tak nepřesahuje 40 MW. Projekt Alcazaru by tuto kapacitu navýšil téměř desetinásobně.

Rozvoj obnovitelných zdrojů pokračuje v celém regionu

Rozvoj větrné energetiky v Makedonii však není v rámci regionu izolovaným jevem. V posledních měsících se v regionu objevuje více podobných iniciativ. Například Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) v roce 2025 oznámila posílení financování obnovitelných projektů na západním Balkáně s cílem urychlit odklon od uhlí. Evropská komise zároveň v rámci investičního plánu pro západní Balkán vyčlenila miliardy eur na modernizaci energetiky a podporu čistých zdrojů.

Rostoucí investiční aktivita je patrná i v okolních zemích. Srbsko disponuje zhruba 500–550 MW instalovaného větrného výkonu, Chorvatsko přesahuje hranici 1 GW a Rumunsko má více než 3 GW (WindEurope, 2024). Tyto státy ukazují, že region má pro rozvoj větru vhodné podmínky, zatímco Severní Makedonie s necelými 40 MW výrazně zaostává.

Dalším faktorem je tlak na postupné uzavírání uhelných zdrojů. Severní Makedonie plánuje podle vládních strategií postupný útlum hnědouhelných elektráren, přičemž bez rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů by se její závislost na dovozu elektřiny ještě prohloubila. Podobné výzvy řeší i další státy regionu, které se snaží sladit energetickou transformaci s požadavky EU.