V Bruselu vládne ohledně pravidel pro kapacitní mechanismy nejednotnost

Členské státy, poslanci Evropského parlamentu a další zúčastněné strany se chystají vytvořit pravidla pro kapacitní trhy v Evropě. Nejednotnost je patrná například nad samotnou rolí kapacitních mechanismů a otázkou zapojení uhelných elektráren. Uvedl to server energypost.eu.

Objevují se argumenty, že země by se měly uchylovat ke kapacitním mechanismům jen v krajním případě. Přeci jen se jedná o vytvoření dalšího mechanismu, který operuje mimo klasický energetický trh a povede k jeho dalšímu pokřivení. Návrat k tržním principům, tak jak fungovaly před začátkem mimotržní podpory obnovitelných zdrojů, by byl s masivním zavedením kapacitních trhů zase o něco více vzdálen.

Například Francie z obav z blackoutů naopak trvá na silném kapacitním trhu, který podle představitelů země výrazně sníží rizika výpadků dodávek elektřiny.

„Trh založený na krátkodobé volatilitě cen sám o sobě nevyvolává v některých členských státech dostatečné investice do zabezpečení dodávek energie,“ vyjádřil obavu zástupce francouzského velvyslance Alexis Lamek.

Energy only market

Česká republika je dlouhodobě zastáncem tzv. energy only market, tedy využití tržních principů pro určení ceny elektřiny namísto zavádění mimotržních mechanismů. Udržení tohoto principu v Evropě, kde se velmoci v podobě Německa, Francie nebo například i Polska ubírají opačným směrem, je ovšem pro tak malou zemi téměř nemyslitelné.

Podobného názoru je například i Paul Kreutzkamp spoluzakladatel tradingové společnosti a agregátora Next Kraftwerke Belgium. Podle něj Evropa nepotřebuje kapacitní trhy, jen potřebuje dát energy only trhu šanci.

Kreutzkamp tvrdí, že formování ceny elektřiny je v 70-90 % času normální a i při 50% podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu nevidí na velkoobchodním trhu problémy. A to i bez uvažování skladovacích kapacit a demand side response.

Podle Kreutzkampa nemůže být energy only market jen tak odepsán, protože nikdy doopravdy neexistoval. Pořád existuje mnoho národních trhů, kde největší výrobce elektřiny ovládá více než polovinu trhu.

Co s uhelnými elektrárnami?

Dalším velice kontroverzním tématem je Evropskou komisí na poslední chvíli přidaný emisní limit zdrojů podporovaných v rámci kapacitních mechanismů na maximálně 550 g CO2 produkovaných na každou vyrobenou kilowatthodinu. Toto pravidlo by prakticky vyřadilo možnost do kapacitních trhů zařadit uhelné elektrárny. Proti je například uhelná velmoc Polsko, německý Uniper nebo křetínského EPH, které rovněž sází na uhelné elektrárny.

Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ