Francie by si v rámci kapacitního trhu mohla od roku 2019 zajistit až 6,3 GW výkonu v zahraničí

Kde jsou ty doby co Francie především elektřinu exportovala. A proč si urychleně nepostaví pár výborných jaderných elektráren? Jó ta doba před 15 lety kdy se francouzi (EdF) vysmívali fotovoltaickým a větrným elektrárnám už je nenávratně pryč.

Francie pořád exportuje (samozřejmě ne v každý hodině) takže ty doby nejsou zatím pryč. To co se Francouzi asi snaží vyřešit jsou problémový zimy - kdyby tolik netopili elektřinou tak jsou v klidu. Každá zima je jiná a kdo topí plynem to má výrazně jednoduší protože plyn se dá snadno narvat do zásobníků. Naopak je od Francie rozumný si nějakej záložní výkon nasmlouvat v zahraničí a nestavět kvůli tomu nový jaderky který by taky během teplý zimy nemusely být úplně potřebný. A tahat do toho fotovoltaiku a vítr je zase úplná blbost protože tohle se týká kapacitních mechanismů v rámci kterejch si země sjednávaj zaručenej výkon.

Ondra to racionálně popsal. Ve Francii díky velkému přebytku levné elektřiny z jaderných bloků přešla velká část obyvatelstva na topení elektřinou. Má to své výhody. Na rozdíl od nás i Německa je tam tak minimum topení pevnými a tekutými fosilními palivy a tím netrpí znečištěním z lokálních topenišť tohoto typu. Nevýhodou je, že když uhodí velké mrazy v zimě, tak jim spotřeba elektřiny rychle naroste. S tím by jim žádná fotovoltaika ani větrné turbíny nepomohly. To je vidět i z průběhu situace v nedávném týdnu. A to ještě to nebylo z větrem nijak moc špatné.

To jste se asi špatně díval, podívejte se na Agorameter a nastavte si 7 dní.

Tak třeba 1. března v polední špičce spotřeby: fotovoltaika dává 20,7 GW, vítr 25,3 GW on shore a 3,9 GW off shore, celková německá spotřeba 79,7 GW, konvenční zdroje vyráběli jen 40,9 GW (to je míň než slunce a on shore vítr!!!), export přes 15 GW do rakouských přečerpávaček a do Francie ...

Tomu říkáte, že by fotovoltaika ani větrné turbíny nepomohly ???

Já třeba normálně 1. března už topení pomalu vypínám, teď sice kvůli tomuhle poslednímu mrazivému týdnu ne, ale stejně když se to vezme dopodrobna, tak topím naplno v hodinách kdy je převážně tma, na zbytek stačí více vrstev oblečení a denní pohyb plus vaření.

Pane Vaněčku, prosím Vás, přečtěte si, čemu se věnuje článek, Ten je o kapacitních rezervách, tedy o něčem, co má zaručit jistotu dodávek. To, že prvního března dodalo slunce a vítr tolik a tolik, Vám nic nepomůže. Stejně tak musí mít Němci náhradní rezervy pro 20 února večer, kdy fotovoltaika v Německu nedala nic a vítr jen 1 GW. Potřeby Německa v té době byly 72 GW. Tedy musí mít jako zálohu fotovoltaiky a větru celých 70 GW. Opravdu nemohou ani Francouzi spoléhat na to, že zrovna, když budou kvůli mrazům potřebovat, tak bude foukat.

Pane Wagner, přečetl jsem si Vaše poslední 3 věty Vašeho příspěvku v 11:27 a neodolal jsem na ně zareagovat. Napsal jste totiž naprostou pitomost. A chtěl jsem Vám taky ukázat na Váš pomýlený způsob argumentace, co zde často (v obráceném gardu) ve vašich obšírných článcích provozujete. Doufám, že se nad tím zamyslíte.

Za druhé, Francouzi pochopili, že slunce a vítr potřebují (a protože mají dost vody a nějaké kapacitní rezervy si nasmlouvají z ciziny tak nebudou mít problémy s intermittencí). Proto staví VtE a FVE.

Za třetí Francouzi pochopili, že stavět další JE by bylo teď ekonomické šílenství a už se OZE neposmívají.

Pane Vaněčku, kdyby ty vodní elektrárny ve Francii mohly natolik regulovat a zálohovat, aby vykryly změny v produkci fotovoltaiky a větru, tak by mohly snadno vykrýt i pár mrazivých dní. Bohužel tomu tak není. A při současném průběhu počasí by je tyto nezachránily. Navíc, klidně se může stát, že se sejde bezvětří a zima. To nic neříká o tom, že fotovoltaika a vítr neprodukují elektřinu a že je ve Francii nebudují.

Ovšem topit proudem je zvěrstvo proti topení plynem, nebo TČ, do okolí se uvolní tak 3-4x více energie než při přímém vytápění plynem. Nevím jestli se Vám zdá v pořádku uvolňovat velká kvanta energie, z té 2/3 vyhodit a někde ji měnit na teplo. Podle mne je to ta největší pitomost které se můžete dopustit. Dále takové topení vyžaduje velkou, předimenzovanou soustavu a další věci z toho plynoucí, to nepovažuji vůbec za dobrý nápad.

Na konkrétní (ne)pomoc VtE či FVE by bylo třeba se podívat podrobně pomocí nějakých dat, na to teď moc čas ani náladu nemám, nicméně když jsem něco podobného dělal před asi dvěma lety, tak při proložení relativních výkonů FVE a VtE se tyto doplňovaly, co je třeba tedy jsou zdroje pro překonání propadů. Je otázka jak se o toho mohou promítnout baterie na straně spotřeby, do 5-10 let sehnat slušnou baterii 25-40kWh nemusí být problém. Toto navíc umožňuje tzv. load shedding, což sníží nároky na soustavu.

Na tyto extrémní situace by jim nepomohly ani JE, jsou na to moc drahé, je třeba spíš nějaký na postavení levný zdroj u kterého nevadí že třeba 10 měsíců stojí a jdou akorát platy techniků, taky ten zdroj musí být schopný relativně rychle najet, to opět JE neumím.

Vzrušená výměna zahájená tradičně zcela mimoběžným příspěvkem pana Vaněčka, který stačilo odbýt slovy, že jen idiot by si stavěl jadernou elektrárnu pro pokrytí špičkového zatížení, poněkud zakryla fakt, že ona simulace je založena na datech za rok 2017. Bylo by velmi zajímavé se podívat, jak by stejná simulace vypadala na předpokladech ohledně roku 2023, to by bylo mnohem a mnohem zajímavější. Pokud to skutečně dopadne tak, že si Francouzi zavřou administrativně svoje poslední uhelné elektrárny a začnou je přes kapacitní mechanismus masivně dotovat v Německu, tak se asi potrhám smíchy.

Ten cimrmanovský úkrok stranou tam byl proto, abych mohl zveřejnit úžasnou výrobu OZE během nejmrazivějšího týdne v Německu a u nás. Aby to nezapadlo v zapomnění. Pane Hájek co na to říkáte? Opakuji:

"Tak třeba 1. března v polední špičce spotřeby: fotovoltaika dává 20,7 GW, vítr 25,3 GW on shore a 3,9 GW off shore, celková německá spotřeba 79,7 GW, konvenční zdroje vyráběli jen 40,9 GW (to je míň než slunce a on shore vítr!!!), export přes 15 GW do rakouských přečerpávaček a do Francie …

Tomu říkáte (to bylo na pana Wagnera), že by fotovoltaika ani větrné turbíny nepomohly ???"

Pro ty co se neorientují ve fyzice polovodičů zdůrazňuji, že za mrazu při stejném osvětlení dává fotovoltaika tak 10-15% navíc ve srovnání s horkým srpnem (Vašemu počítači také prospívá chlazení, že).

Přečtěte si prosím ještě jednou ta skvělá čísla a podívejte se na Agorameter jak to bylo celý mrazivý týden.

A teď už se může pan Hájek potrhat smíchy..... (a já taky, ale oznamuji že s provokacemi končím).

Pokud nebude vyřešena akumulace (není ani v dohledu) tak proč jsou protěžovány OZE když neumí dodávat el. energii celých 24 hod?

Stačí se podívat o kousek dále a vidíme: 20 února večer fotovoltaika v Německu nedala nic a vítr jen 1 GW. Potřeby Německa v té době byly 72 GW. A Německé fosilní zálohy (kapacity) musí pokrýt i toto. Pokud Francie přejde od jádra k větru a fotovoltaice, tak musí zajistit kapacity ne pro několik GW pro pokrytí navýšení při mrazu, ale pro celou svojí maximální produkci. V době, kdy nefouká a nesvítí, by jim z hlediska kapacit (které si musí zajistit) fotovoltaika a vítr byly opravdu na nic. To neříká nic o tom, že fotovoltaika a vítr nemohou někdy vyrobit i velice hodně, ale to je opravdu o něčem jiném, než o kapacitní bezpečnosti. O čemž byl tento článek. Pane Vaněčku, problém s Vámi je, že Vy většinou nediskutujete k danému tématu, ale děláte pouze cimrmanovské úkroky stranou. Což spolehlivě likviduje jakoukoliv smysluplnou racionální diskuzi, která by k něčemu vedla.

Připomínám, že celá tato nepříliš smysluplná diskuze zde vzešla s totálně nesmyslného cimrmanovského úkroku stranou v podobě prvního příspěvku zde, který sem umístil pan Vaněček.

Cituji: "20 února večer fotovoltaika v Německu nedala nic a vítr jen 1 GW. Potřeby Německa v té době byly 72 GW. A Německé fosilní zálohy (kapacity) musí pokrýt i toto." - Závisí to na tom, jak dlouho taková situace může trvat (s nějakou pravděpodobností, řekněme s bezpečnastí cca 10 let). Kapacitní zásoby pak nemusí pokrývat celý výkon, ale jenom poměrnou část, pokud budou úložiště energie schopné dodávat právě po střední dobu výpadku, což by mohlo být v řádu desítek hodin. V případě delšího výpadku, by zřejmě mohlo dojít k nějakým problémům, ale zatím to Energiewende vždycky ustála a my okolní státy také. Bateriové celky se staví a v současné době jsou už po světě umístěné GWh baterií. Bude toho potřeba mnohem víc, ale je to asi nejlepší způsob, který bych preferoval - schopnost okamžité reakce, - možnost instalace prakticky kdekoli, - téměř žádná bezpečnostní rizika, - instalace v řádu desítek dní v případě malých celků v řádu dní, - jednoduchá údržba. To je něco o čem jsme si mohli dříve jen snít. Nevýhody jsou samozřejmě cena (zatím) a životnost (zatím).

Další slibná technologie je P2G2P. Ta je velmi dobrá a z toho pohledu, že se dá vyrábět v době přebytku energie plyn, který se prostě zase spálí. V případě nedostatku ele. teprve může dojít k reverznímu chodu při použití Fuel Cell článků.

Další věc jsou malé hybridní střešní instalace FVE s bateriovým úložištěm. Bydlím v Praze a pořád mě překvapuje, jak má střech je využitých. V podstatě žádné. Tady je obrovský nevyužitý potenciál. Odhaduji, že by se takhle dalo vyrobit a lokálně spotřebovat 25-50% pro domácnosti. Je to i strategicky důležité. Vyřadit 1 nebo 2 JE z provozu je celkem v případě nějakého konfliktu, v době GPS velmi snadné. Vyřadit distribuovanou síť jako celek je mnohem těžší a stejně vždycky zůstanou funkční ostrovy. Ono to půjde postupně. Zatím se celkem daří.

Vážený Petře, nastudujte si z dostupných zdrojů leden 2017 a pak zjistíte, že jde v zásadě o týden, nikoliv desítky hodin. Na to je zatím veškerá akumulace naprosto krátká, a dalších 20 let zcela jistě bude. Tak přestaňte fantazírovat a zkuste se držet faktů, pak bude mít diskuse smysl. Než začnete o něčem psát, tak si zkuste jen tak orientačně spočítat řády, o čem píšete, často to pomáhá racionálnímu uvažování. Pro začátek si za domácí úkol zkuste třeba spočítat, na kolik sekund špičkového výkonu má dnes Německo k dispozici akumulaci.

Pane Vaněčku, váš problém je, že si vždycky vyberete jeden den (nebo spíš jenom pár hodin) kdy zrovna hodně svítilo a foukalo a podle toho soudíte celej týden/měsíc/rok. Když už tady říkáte ostatním aby se podívali na mrazivej týden na Agorameteru, tak se na to pořádně podívejte první vy sám. Nejchladnější dny byly v rozmezí cca 23.2. až 3.3. - třeba 24.2. onshore vítr v Německu dával od nějakejch 15 do 26 GW (podobně jak 28.2 - 2.3.), offshore celkem stabilně 4 GW. Pak ale máte období 25.2 - 27.2. (takže 3 mrazivý dny) kdy onshore vítr dával od 7 do 15 GW, offshore pořád 3,5-4 GW. Fotovoltaika dává +- stejně ale taky se tam našly dny, kdy byla výroba výrazně nižší. Během toho týdne FV dávala v Německu běžně během špičky 20 GW, ale 26.2. a 3.3. maximálně 14 GW (to je celkem rozdíl). Hlavní "problém" FV ale je, že ta špička trvá tak 2-3 hodiny a pak to jde prudce dolů. Navíc jak by to mělo pomoct Francouzům, když nejvíc mrzne v noci kdy zrovna nesvítí? Pořád jde ale o jednu stejnou věc, že tohle je o kapacitních platbách kdy si Francouzi potřebujou pokrejt jenom špičky. Sami dobře vědí, že se jim kvůli tomu nevyplatí stavět novou jaderku (to tady ani nikdo nenavrhoval) a asi ani nechtěj stavět plynovky a raděj si ten výkon nasmlouvají v zahraničí (dokud to jde).

Ondro, celý mrazivý týden byl výborný z hlediska fotovoltaiky a větru. A ten objev pana Wagnera že večer dvacátého fotovoltaika nic nedávala, to je opravdu objev absolventa MFF UK.

Moje babička vždycky říkávala: na hrubý pytel hrubá záplata.

Takže jsem si dovolil na mnohonásobnou argumentaci pana Wagnera zde (pořád své objevné shrnující články zakládá na grafech z Agorameteru kdy zrovna nefoukalo a nesvítilo slunce, jak Energiewende "nééjde") odpovědět stejným způsobem, zvláště když si na to pan W. sám naběhl.

O těch mrazivých dnech naopak Energiewende fungovala výborně.

Jak to jde když nesvítí nefouká?

Jo v mrazivých dnech fungovala německá Energiewende skutečně výborně, protože přesně podle utajovaných optimálních plánů zajišťovala v temnu to správné nejlevnější uhelné vytápění a špičkování :)

Pane Vaněčku, stále tady rozjíždíte nesmyslnou debatu, která se snaží ve stylu desinofromačních webů překrucovat fakta. Přinejmenším loni v lednu tu byl mrazivý týden, kdy v Německu a ani jinde na severu nefoukalo a ani nesvítilo slunce, protože byla inverze a celá Evropa byla "pod dekou". Kupodivu i v této době si chtěli lidé doma svítit a topit a nechtěli čekat týden, až se příroda "umoudří". Můžete k tomu psát jakékoliv svoje názory, ale tohle je ověřitelný fakt.

Tipoval bych reakci v duchu "TO PŮŮŮJDE, ALE AKUMULACE BUDE S 10-15LETÝM ZPOŽDĚNÍM.

Co ale během toho čekání na dostupnou akumulaci budeme dělat? Podle mě to musí jít ruku v ruce.

Pane Pácalt, (ale i Ondro) přemýšlejte. Energetika (fotovoltaika, vítr) dnes u nás a v našem okolí akumulaci ještě nepotřebuje. Je nadbytek pružných i nepružných kapacit. Akumulaci potřebuje automobilový průmysl a ten ji dostane prvý, energetika zatím jen pilotní projekty, automobilky již pro masovou výrobu.

Takže pro hromadnou výrobu automobilek (elektromobily) se akumulace dočkáme mezi 2020-2025 (to říkají experti z VW, BMW, ...) a pro standardní doplněk k větrným či slunečním elektrárnám mezi lety 2025-2030. Nakonec pak dojde na (chemickou) akumulaci z léta do zimy.

Pane Vaněčku ať přemejšlím, jak přemejšlím tak mi hlava pořád nebere jak tady člověk vašeho vzdělání a zkušeností může psát takový věci. Ještě jednou vám to teda shrnu ale už naposled, protože vidím že s váma jako tradičně nejde vůbec vést smysluplnou diskuzi.

Vy ste si vybral jednu jedinou hodinu aby jste ukázal, jak se větru a fotovoltaice dařilo - gratuluju. Já vám ukázal 3 mrazivý dny za sebou (25.-27.2.), kdy onshore vítr dával v průměru tak cca 10 GW. Nevím co je na tom výbornýho když je v Německu instalovanej výkon v onshore větrnejch elektrárnách asi 50 GW. Co se týče fotovoltaiky tak 20 GW ve špičce v zimě je pěkný ale jak jsem psal výš, ta špička trvá tak 2-3 hodiny a v ostatních hodinách to jde rychle dolů.

Ondro, v odpovědi na Vaši prvou větu Vám říkám: zeptejte se pana Wagnera. On zde na Oenergetice začal s takovým způsobem diskuse a Vy v ní ve Vaší čtvrté větě stejným způsobem pokračujete. Tož tak, končím.

Tohle je názorná ukázka toho, jakou paseku dokáže nadělat, když se uměle drží cena elektřiny nízko. Plýtvá se jí v přímotopech v domech bez úplné základní izolace.

Zase slyším u sebe v hlavě Amoryho jak říká: "A nebylo by lepší radši ty peníze dát do zateplování?" Takové ty základní věci co udrží teplo v zimě uvnitř a v létě venku.

Pěkný nápad, ale banksteři Západu ovládají podrobené národy primárně přez dlužní otroctví v hypotékách, takže potřebují udržovat co nejdražší pozemky a bydlení.

Dnes už to došlo tak daleko, že díky nově (internet, výroba pitné vody) dost příjemnému levnému bydlení a životu v pouštích Afriky i dalších, nutí kvůli pro ně klíčovému stále těžšímu lákání nových mladých hypotékářů z řad migrantů do EU obří státní výdaje třeba už běžný milion korun ročně na každého běžence, co o sobě tvrdí, že je dítětem bez rodiny.

Ale nakonec za takové šílené výdaje přitahují většinou jen dost neschopný (poctivé práce) odpad.

Tož pánové,

tak tuším tu diskusi ukončíme protože nikam nevede, je to jako v tom vtipu o programátorech když se baví co umí jejich jazyk.

První se dva baví, jeden říká já si tam můžu naspat makro na kde, co, druhý mu oponuje že funkce jsou lepší, do krve s hádají, přijde třetí, zběhlý to v OOP, ten říká že mnohem lepší jsou třídy a metody, pak se přidá další že lepší jsou deklarativní jazyky a že možná ještě lepší by jsou funkcionální, je to hrozný zmatek a pak přijde jeden co jim ukáže jak umí naprogramovat počítač létáním motýlů a much, tak nějak se shodnou že to je asi to nejlepší co viděli. Po chvilce se ozve první. "Já bych si na to v tom mém jazyce mohl napsat makro..."

Přesně takto vypadá ta diskuse tady. jediné co na tomto vidíme je tvrdý střet, nesmiřitelný střet. Problém je že takto se nikam ani jedna strana neposuneme. Mluvíme a mluvíme a voda teče a teče.

První si řekněme ne že nejde něco... ale jak to udělat, případně, to má smysl, jinak se tu budeme pořád mlátit po hlavách palivovými tyčemi a tapetovat grafy z agorametru. Pojďme raději diskutovat jak, co by bylo třeba, k realizaci těch scénářů, jaké technologie potřebujeme. Jejich cenu, stejně jako logistickou a bezpečnostní hrozbu z nich plynoucí. To bude snad, troufám si tvrdit, pro všechny přínosnější.