Francie o víkendu ukončila provoz jednoho z bloků nejstarší jaderné elektrárny v zemi. Druhý blok má ukončit svou výrobu později v letošním roce. Podle provozovatele tamní soustavy ukončení provozu této elektrárny prozatím neohrozí bezpečnost tamních dodávek, za dva roky se však situace může změnit.
Francouzská státem vlastněná energetická společnost EDF v sobotu odstavila jeden ze dvou bloků nejstarší jaderné elektrárny v zemi. Po 43 letech provozu tak končí první blok o instalovaném výkonu 900 MW, odstavení druhého je plánováno na 30. června. Během procesu trvalého vyřazení zdroje z provozu bude muset dojít k vyvezení veškerého paliva, jehož dokončení se očekává do léta 2023.
Trvalé vyřazení elektrárny Fessenheim se po havárii jaderné elektrárny Fukušima stalo klíčovým cílem protijaderných aktivistů. <a href="https://www.france24.com/en/20200222-france-begins-shutting-down-oldest-nuclear-plant" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury AFP</a> někteří experti upozorňovali, že stavební a bezpečnostní standardy elektrárny jsou horší než ve Fukušimě a seismická a záplavová rizika v Alsasku jsou podceněná.
Několik měsíců po havárii v jaderné elektrárně Fukušima nicméně tehdejší francouzský prezident Francois Hollande slíbil, že elektrárna bude uzavřena. V roce 2018 poté uzavření zdroje dala zelenou vláda prezidenta Emmanuela Macrona.
<blockquote>„Tato událost je prvním krokem v energetické strategii Francie postupně vybalancovat jaderné a obnovitelné zdroje, spolu se snížením emisí skleníkových plynů uzavřením uhelných elektráren do roku 2022,“ uvedl Edouard Philippe, francouzský předseda vlády.</blockquote>
<h2>Vyřazení neohrozí bezpečnost dodávek, prozatím</h2>
Vyřazení dvou bloků o celkovém výkonu 1800 MW by podle francouzského provozovatele sítě nemělo ohrozit stabilitu tamní sítě. Má být totiž vykompenzováno zprovozněním nových zdrojů a přenosových vedení.
<blockquote>„Uzavření tohoto zdroje bude vykompenzováno plánovaným zprovozněním plynové elektrárny Landivisiau , rozvojem obnovitelných zdrojů a výstavbou dvou vysokonapěťových kabelů s Británií a Itálií,“ <a href="https://www.reuters.com/article/france-electricity/fessenheim-shutdown-wont-impact-french-power-supply-for-now-grid-operator-idUSL8N2AI4I7" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle agentury Reuters</a> společnost RTE, provozovatel francouzské soustavy.</blockquote>
Společnost nicméně dodává, že od roku 2022, na kdy je plánováno uzavření zbývajících uhelných elektráren ve Francii, může být bez zprovoznění nového jaderného bloku, Flamanville 3, bezpečnost dodávek napjatá a bude pod dohledem.

Elektrárny v Evropě

RTE: Uzavření jaderné elektrárny Fessenheim neohrozí bezpečnost dodávek ve Francii, prozatím

Francouzský provozovatel přenosové soustavy, společnost RTE, plánuje v průběhu nadcházejících 15 let investovat do tamní sítě desítky miliard eur. Podle společnosti jsou investice nezbytné pro integraci plánovaného růstu výkonu obnovitelných zdrojů a modernizaci přenosové infrastruktury.
Francouzský provozovatel přenosové soustavy plánuje do roku 2035 proinvestovat 33 mliard eur (přibližně 855 miliard Kč), tedy přes 2 miliardy eur ročně. Ve srovnání se současným objemem investic se podle společnosti jedná o 50% navýšení.
Největší část, zhruba 21 miliard eur, má <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/091719-french-power-grid-operator-rte-to-invest-eur33-bil-by-2035" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Platts</a> připadnout na modernizaci v průměru 50 let staré soustavy a lepší propojení severu s jihem a východu země se západem.
Bezmála pětina z plánovaných investic by měla připadnout na přípojky offshore větrných parků. Ve stejném období by přitom výkon větrných parků u francouzského pobřeží měl růst v průměru o 1 GW ročně.
Do roku 2035 by se rovněž měla zdvojnásobit přeshraniční přenosová kapacita na 30 GW, přičemž Francie by do přeshraničních vedení měla investovat přibližně 2 miliardy eur.
Další 3 miliardy by měly putovat na digitalizaci přenosové soustavy.
<h2>Francouzský energetický mix čeká proměna</h2>
Investiční plán pro nacházející roky RTE vypracovala na pozadí francouzské energetické koncepce, která d orku 2035 počítá s pětinásobným navýšením podílu solárních a větrných elektráren na tamním elektroenergetickém mixu.
Ve stejné době by podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi měl s  uzavřením 14 jaderných reaktorů klesnout na 50 %. Celková výroba elektřiny by ve Francii měla vzrůst o 16 % na 64O TWh ročně, přičemž podíl elektřiny na spotřebě primární energie by měl výrazně stoupnout z 27 % v roce 2020 na 37 % v roce 2035.
&nbsp;

Přenos elektřiny

RTE: Obnovitelné zdroje a modernizace přenosové soustavy si vyžádají desítky miliard eur

Francie by si od roku 2019 mohla v rámci svého kapacitního mechanismu, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-komise-souhlasi-s-francouzskym-kapacitnim-trhem/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">který funguje od roku 2017</a>, zajistit až 6,3 GW dostupného výkonu v zahraničí. Největší potenciál poskytnout dostupný výkon má dle analýzy francouzského provozovatele přenosové soustavy RTE Španělsko, Německo a Spojené království.
Francouzský kapacitní trh bude od roku 2019 otevřený pro zahraniční poskytovatele dostupného výkonu. <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/french-power-capacity-scheme-could-secure-63-26900038" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle simulací založených na bilanci elektřiny v roce 2017</a> by nejvyšší dostupný výkon mohlo poskytnout Španělsko s 1 969 MW, Německo s 1 733 MW a Spojené království s 1 386 MW.
Itálie, která má s Francií největší přeshraniční přenosovou kapacitu dosahující zhruba 4 GW, by dle simulace mohla poskytnout pouze 959 MW, jelikož má sama zejména v období chladných zimních měsíců problémy se zajištěním bezpečnosti dodávek elektřiny. Podobně je na tom Belgie, která by dle analýzy RTE mohla poskytnout pouze 272 MW. Švýcarsko nebylo v simulaci zahrnuto.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;FR-IT&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;TRANS&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-02-28&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Toky elektřiny mezi Francií a Itálií v prvních dvou měsících letošního roku.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/oe-entsoe/get_chart_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-02-28&#8243;}
Kapacitní certifikáty, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ogranizace-prvni-kapacitni-aukce-ve-francii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">které prodávají výrobci elektřiny dodavatelům</a>, byly zavedeny především kvůli zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období zimních špiček zatížení ve Francii dosahujích až 100 GW.
V poslední lednové kapacitní aukci bylo na pařížské burze Epex Spot zobchodováno 1,2 GW kapacitních certifikátů pro rok 2019 s cenou 1 299,98 euro za certifikát, reprezentující výkon 0,1 MW.
To znamená, že 1 MW poskytovaného dostupného výkonu v roce 2019 byl oceněn na 13 000 euro (zhruba 331 000 Kč).
Pro srovnání, <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pokles-ceny-britske-kapacitni-aukci-opet-predcil-ocekavani-nove-elektrarny-se-neprosadily/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">poslední kapacitní aukce ve Velké Británii</a> pro zajištění 50,4 GW výkonu na přelom let 2021/2022 skončila s cenou 8,5 £/kW/rok (zhruba 242 Kč/kW/rok).

Trh s elektřinou

Francie by si v rámci kapacitního trhu mohla od roku 2019 zajistit až 6,3 GW výkonu v zahraničí

Evropská unie urychlí projekt na propojení přenosových soustav mezi Francií a Irskem. Celková investice se bude pohybovat kolem 1,1 miliard dolarů. Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení energetické bezpečnosti Irska.
<a href="http://www.powerengineeringint.com/articles/2017/11/eu-fast-tracks-1-1bn-ireland-france-power-link-ahead-of-brexit.html">Evropská unie podpoří projekt na propojení přenosových soustav Francie a Irska</a>. Celtic Interconnector je jedním z 173 prioritních energetických projektů, na které dohlíží přímo úředníci z Bruselu. Projekt je důležitý zejména pro irskou energetickou bezpečnost.
<figure id="attachment_45292" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-45292 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/propojeni-Irsko-VB.png" alt="" width="500" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Současná a budoucí přenosová a plynová propojení mezi Irskem, Velkou Británií a pevninskou Evropou. Zdroj: <a href="http://www.cetusnews.com/business/Ireland-weighs-post-Brexit-energy-security-options.rJ85l5pSIb.html">cetusnews.com</a></figcaption></figure>
Nové podmořské propojení bude mít přenosovou kapacitu 700 MWe a mělo by být dokončeno do roku 2025. Hlavním subjektem na irské straně bude společnost Eirgrid a na francouzské straně společnost RTE. Nové propojení sníží závislost Irska na dovozu ropy a zemního plynu z Velké Británie. Celková investice do projektu bude přibližně 1,1 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun).
<blockquote>
&#8222;Pouze plně propojený trh zlepší evropskou bezpečnost dodávek a poskytne spotřebitelům větší výběr. Jelikož dálnice se nezastaví na hranicích státu, neměly by ani potrubí a kabely,&#8220; uvádí Miguel Arias Cañete, komisař pro energetiku a ochranu klimatu.
</blockquote>
Seznam prioritních projektů se primárně zaměřuje na zlepšení propojení přenosových a plynových sítí mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Projekty odráží obavy ze závislosti na Rusku, které zásobuje Evropskou unii asi třetinou ropy a zemního plynu. Dále se zaměřuje na lepší využívání elektrické energie pocházející z větru a slunce.
Mnoho projektů je v centrální a jihovýchodní Evropě, kde je nejvýraznější závislost na Rusku. Kromě plynovodů Evropská unie prosazuje dohodu o oddělení přenosových soustav tří pobaltských států od Ruska.
<span title="It also reflects concerns over dependence on Russia, which supplies about a third of the EU’s oil and gas, and how to make the best use of the greater share of power coming from wind and solar energy. ">Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://twitter.com/larripabernard">Bernard Larripa</a>

Evropská unie urychlí projekt na propojení přenosových soustav Francie a Irska

Francouzští odběratelé elektrické energie musí letos v zimě počítat s možností krátkodobých přerušení dodávek. Situaci nepomohlo ani poškození podmořských kabelů mezi Francií a Velkou Británií, které po dobu zhruba tří měsíců částečně omezí možnosti importu.
Francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE již dříve varoval, že <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/francie-muze-letos-zime-celit-kratkym-vypadkum-dodavkach-elektriny/" target="_blank">země může letos v zimě čelit krátkodobým výpadkům v dodávkách elektřiny</a>. <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/poskozene-vedeni-francii-britanii-znamena-obe-zeme-vaznou-neprijemnost/" target="_blank">Nedávno poškozené spojení s Velkou Británií</a>, které bude do konce února schopné přenášet pouze polovinu ze své přenosové kapacity 2 GW, tak pravděpodobnost těchto výpadků dále zvyšuje.
<blockquote>
„Poslední odhady provedené na základě informací poskytnutých výrobci elektřiny 28. listopadu potvrzují možnost využití výjimečných, postupných opatření pro vypořádání se s chladnými obdobími či nepředvídanými změnami dostupného výkonu,“ oznámila ve čtvrtek společnost RTE.
</blockquote>
Aktualizovaná analýza podle RTE, která dříve počítala s možností importu až 12,2 GW výkonu, bere v úvahu úbytek v maximálních dovozních kapacitách i nižší předpokládané dodávky ze sousedních zemí.
<h2>Evropa je na zimu připravena</h2>
Současná situace ve Francii může mít vliv i na soustavy okolních zemí. Podle asociace ENTSO-E, jež sdružuje evropské provozovatele přenosových soustav, je Evropa <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nejista-vyroba-jadra-vyhnala-cenu-elektriny-francouzskem-trhu/" target="_blank">navzdory odstávkám ve Francii</a> na nadcházející zimu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/entso-e-evropa-i-pres-odstavky-jadra-ve-francii-zimu-pripravena/" target="_blank">dostatečně připravena</a>.
„Některé ze sousedních zemí nemusí být schopny vyvážet elektřinu do Francie vzhledem k omezením ve výkonové vyrovnanosti a některé z nich se mohou uchýlit k dovozu v obdobných obdobích jako Francie,“ <a href="http://www.reuters.com/article/france-power-winteroutlook-idUSL8N1DW3O3" target="_blank">cituje agentura Reuters</a> společnost RTE.

Elektřina

RTE: S poškozeným vedením do Británie jsou výpadky dodávek elektřiny ve Francii pravděpodobnější

EFD plánuje emisi nových akcií a výrazné snížení provozních výdajů. Těmito opatřeními se společnost snaží o stabilizaci své finanční situace s ohledem na možnost výstavby nového britského jaderného zdroje Hinkley Point C.
EDF veřejně potvrdila svůj plán na navýšení kapitálu společnosti, který by se měl promítnout už v letošní účetní uzávěrce. EDF má v plánu emisi nových akcií v hodnotě 4 mld. euro. Dále hodlá prodat aktiva v hodnotě 10 mld. euro.
EDF chce mimo jiné do roku 2020 prodat podíl ve společnosti RTE, což je provozovatel přenosové soustavy ve Francii. Další z cílů EDF je do roku 2019 snížit provozní výdaje o 1 mld. euro.
Tato opatření vzešla z několika týdenních rozhovorů mezi zástupci EDF a francouzskou vládou, která ve společnosti vlastí 85% podíl. Vláda nevyslyšela požadavek vedení EDF na okamžité navýšení kapitálu prostřednictvím emise nových akcií.
Naopak se vláda zavázala k tomu, že si nechá vyplatit dividendu za roky 2016 a 2017 ve formě akcií a že schválí navýšení kapitálu společnosti o 3 mld. euro. Vláda také potvrdila, že k prodeji RTE by mělo dojít koncem letošního roku.
<h2>Pochybnosti o Hinkley neutichají</h2>
Pochybnosti o schopnosti EDF dostát svým závazkům v případě realizace projektu Hinkley Point C vzrostly <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/edf-opousti-financni-reditel-kvuli-neshodam-ohledne-hinkley-point-c/" target="_blank">po březnové rezignaci finančního ředitele EDF Thomase Piquemala</a>. Piquemala odstoupil kvůli obavám z obrovské finanční náročnosti projektu Hinkley Point C, jehož realizace vyjde na desítky miliard eur.
Tyto obavy vyvrací francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron, který dlouhodobě podporuje výstavbu nového britského zdroje společností EDF. Podle Macrona vláda v případě potřeby poskytne EDF potřebné prostředky k realizaci projektu.
<figure id="attachment_21317" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/6095414493_8bb8bafb35_o.jpg"><img class="wp-image-21317 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/6095414493_8bb8bafb35_o-512x512.jpg" alt="Nad Hinkley Pointem se stahují mraky. Pochybností o projektu za desítky miliard euro přibývá. Rozhodnutí o jeho realizaci se tak oddaluje. Autor: Jens Roesner, flickr.com" width="512" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Nad Hinkley Pointem se stahují mraky. Pochybností o projektu za desítky miliard euro přibývá. Rozhodnutí o jeho realizaci se tak oddaluje. Autor: Jens Roesner, flickr.com</figcaption></figure>
Nedůvěřivě ovšem na projekt Hinkley Point nahlíží také zaměstnanci EDF. Zástupci odborů deklarovali, že jsou ochotni na EDF podat žalobu v případě, že s nimi nebude dostatečně konzultováno rozhodnutí o realizaci ostře sledovaného projektu.
<h2>Rozhodnutí se odkládá o několik měsíců</h2>
Podle informací agentury Bloomberg se také prozatím odkládá definitivní rozhodnutí o realizaci projektu Hinkley Point C, které bylo původně plánováno na květen. Generální ředitel EDF Jean-Bernard Levy odložil definitivní rozhodnutí o výstavbě o několik měsíců, aby byla celá záležitost lépe zkonzultována se zaměstnanci společnosti.
Sporným bodem, který vyvolává obavy o výhodnost realizace pro EDF, je rozdělení finanční zodpovědnosti za případné komplikace projektu s 33,5% vlastníkem projektu Hinkley Point C &#8211; čínskou CGN.
Jako zatím poslední se rozhodli čeřit vodu okolo Hinkley Point C také Greenpeace. Ekologická organizace poslala dopis britskému kancléři Georgeovi Osborneovi, aby počkal se schválením projektu na verdikt Evropské komise, která se má vyjádřit k legálnosti plánované podpory projektu francouzským státem.
Stanovisko Greenpeace vychází z právního rozboru, podle kterého by mohla být státní pomoc v rozporu s evropskými pravidly hospodářské soutěže.
Více o dění ohledně projektu Hinkley Point C v <a href="http://oenergetice.cz/?s=hinkley+point" target="_blank">našich předchozích článcích</a>.

Společnosti ve světě

EDF si zajišťuje bonitu, rozhodnutí o Hinkley se odkládá

Francouzská Rada pro energetické odvětví odsouhlasila navýšení současných cílů pro obnovitelné zdroje, které by se do roku 2030 měly podílet na celkové výrobě elektřiny v zemi ze 40 %. Do roku 2023 by se měl instalovaný výkon v solárních elektrárnách ztrojnásobit a ve větrných elektrárnách zvýšit o 250 %. V dalších týdnech promítne francouzská vláda tyto cíle do návrhu nového energetického zákona.
Hlavními body nového energetického zákona jsou omezování výroby z jaderné energie, která by měla klesnout ze <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/francie-elektroenergetika/">současných více než 75 %</a> na 50 %, a zároveň navyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.
<div id="mv-pie-electricity-share"></div>
V oblasti obnovitelných zdrojů půjde především o nárůst výroby elektřiny v solárních elektrárnách a v onshore větrných elektrárnách. Výkon ve větrných farmách by do roku 2018 měl dosáhnout 15 000 MW a do roku 2023 až 25 000 MW instalovaného výkonu. Dle agentury Reuters přitom v původním návrhu bylo pouze 23 300 MW.
Stejně ambiciózní cíl je navržen i pro solární elektrárny, jejichž výkon by se měl do roku 2023 ztrojnásobit a dosáhnout instalovaného výkonu 20,2 GW. Podle údajů provozovatele přenosové soustavy RTE byl instalovaný výkon solárních elektráren ve Francii  6 191 MW na konci roku 2014 a v loňském roce se zvýšil <a href="http://www.pv-magazine.com/news/details/beitrag/france-installs-879-mw-of-solar-in-2015_100023533/#axzz469wKyU8B" target="_blank">o dalších 879 MW</a>.
Podle posledních údajů z roku 2015 se obnovitelné zdroje elektřiny podílely na celkové <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/francie-obnovitelne-zdroje-energie/" target="_blank">výrobě elektřiny ve Francii z 18,7 %</a>. Velká většina elektřiny z obnovitelných zdrojů pochází z vodních elektráren.
<div id="mv-FR-electricity-renewables-production"></div>
Druhou z výrazných změn je již zmiňované omezení výroby elektřiny z jaderných elektráren, které má klesnout na 50 % ze <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/francie-elektroenergetika/" target="_blank">současných 77 %.</a>
Zároveň francouzský prezident Francois Hollande potvrdil, že jaderná energetika nebude omezována do roku 2019, kdy by měl být odstaven první z reaktorů ve Fessenheimu. V letošním roce se přitom již objevily informace o tom, že elektrárna Fessenheim by měla být <a href="http://www.theguardian.com/environment/2016/mar/08/frances-oldest-nuclear-plant-to-close-this-year" target="_blank">uzavřena již letos</a>. 
//

Obnovitelné zdroje

Francouzská rada pro energetiku posvětila vyšší cíle OZE

Francouzská společnost EDF se plánuje zbavit majetku za účelem získání financí pro další rozvoj svého portfolia jaderných elektráren. Podle informací deníku Les Echos chce společnost prodat majetek až v hodnotě 6 mld. EUR.
Deník informuje, že francouzská energetická společnost EDF uvažuje zejména o prodeji svých podílů v osmi jaderných elektrárnách ve Velké Británii, v dalších letech ji totiž čekají vysoké výdaje.
Kromě údržby a zvyšování výkonu již existujících jaderných elektráren se na hospodaření podepíše také výstavba <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/hinkley-point-c-bude-financovan-z-ciny-obavy-zustavaji/">jaderné elektrárny Hinkley Point C</a>, kde mají být postaveny dva nové reaktory typu EPR o výkonu cca 3200 MWe.
Cena údržby a zvyšování výkonu jaderných elektráren má EDF v součtu vyjít na více než 55 mld. euro, stavba elektrárny Hinkley Point C na dalších 18 mld.
Dalších několik miliard euro bude společnost potřebovat na <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/areva-ma-plan-jak-odvratit-svou-krizi/">převzetí společnosti Areva</a>, která se dlouhodobě potýká s problémy.
Podle informací deníku je možné, že EDF prodá 29% podíl v EDF Energy, jejíž jaderná aktiva mají hodnotu přes 9 mld. EUR. V případě uskutečnění prodeje by si EDF nadále ponechala většinový 51% podíl.
Další možností by byla opce na prodej 49 % společnosti CENG, která v USA provozuje pět jaderných elektráren. Hodnota podílu je oceněna na 3 mld. dolarů (kupní cena byla v roce 2008 4,7 mld.).
Využití opce na prodej se zdá být logické zejména proto, že jaderné elektrárny se v USA pod tlakem levného břidličného plynu staly ekonomicky nevýhodnými. Při vstupu do CENG přitom měla EDF v plánu postavit až 4 reaktory EPR i v USA.
Poslední možností by byl odprodej části společnosti RTE provozující přenosovou soustavu ve Francii. Již v minulém roce Jean Bernard Levy prohlásil, že přezkoumávají strategii právě kolem společnosti RTE.
Odprodej by se zdál být logický i z toho důvodu, že EDF nemá nad RTE rozhodovací pravomoci kvůli vlastnickému oddělení přenosu elektřiny od výroby a dalších energetických sektorů podle práva Evropské unie.