Energetici se shodují na nutnosti snížit závislost na dodávce energií z Ruska

Válka na Ukrajině a probíhající energetická krize nutí evropské lídry k urychlení snížení závislosti na ruském plynu a také přehodnocení transformace energetiky. O budoucím vývoji dekarbonizace, volného trhu s energiemi a roli plynu při výrobě elektřiny a tepla hovořili ve dnech 21. – 22. září experti na konferenci poradenské společnosti EGÚ Brno. Odborníci se shodují, že Evropa se i nadále bez plynu neobejde a bude tedy nutné snížit závislost na Rusku a zajistit spolehlivý zdroj. Podle expertů dojde i k urychlení elektrifikace v různých odvětvích, rozvoji baterií a vodíku. 

Elektrifikace a decentralizace jsou cestou k větší nezávislosti

Konferenci uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Energetiku podle něj čeká zpomalení tempa dekarbonizace a výrazná elektrifikace energetiky, což povede k nárůstu čisté spotřeby elektřiny v roce 2050 přibližně o 40 TWh. Co se týče plynu, ačkoliv jeho konečná spotřeba pravděpodobně klesne, při výrobě elektřiny a tepla jeho spotřeba poroste. „Do budoucna bude nezbytné zajistit spolehlivý zdroj,“ řekl Macenauer.

Předpoklad nárůstu spotřeby elektřiny potvrzuje i předseda představenstva ČEPS Martin Durčák, který se věnoval energetické soběstačnosti České republiky ve střednědobém horizontu. Nárůst spotřeby elektřiny bude podle Durčáka způsoben nárůstem elektromobility, efektivnějším vytápěním vedoucím k silnějšímu rozvoji tepelných čerpadel a rozvojem obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě vedoucí k posílení prosumerů využívající fotovoltaiku a baterie. Durčák vidí budoucí nárůst spotřeby elektřiny i v elektrifikaci vybraných průmyslových odvětví. Radek Hartman z představenstva ČEPS připomíná, že všechny změny v elektroenergetice budou provázeny rozšiřováním role informačních a komunikačních technologií, které budou zároveň jedním z faktorů úspěchu transformace energetiky.

Místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada doplnil, že podpora prosumerů bude vyžadovat modernizaci a posílení distribučních sítí o nové chytré technologie, které umožní vyšší míru integrace obnovitelných zdrojů a decentralizaci energetických systémů. Zákazníci tak sami budou moct vyrábět a spotřebovávat energii a její přebytky prodávat na trhu, což povede k větší soběstačnosti. Rostoucí hodnotu a význam flexibility a smartifikace potvrdil i vedoucí koncepce sítě PRE Stanislav Votruba.

Podle hlavního ekonoma ČEZ Pavla Řežábka bude zvyšování energetické soběstačnosti podmíněno snižování závislosti na Rusku a dobudování potřebné infrastruktury. Zajištění bezpečných dodávek elektrické energie může být dosaženo urychlením výstavby obnovitelných zdrojů a také rozvojem nových stabilních zdrojů, které Řežábek spatřuje v jádře. Poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský vidí bezpečnost dodávek v menší závislosti nejenom na Rusku, ale i na dodávkách ze zemí mimo Evropskou unii. To podle něj znamená zvýšenou transparentnost v dodávkách plynu, diverzifikací zdrojů a cest a zajištění silnější role Evropy na globálním energetickém trhu.

Bez zemního plynu se česká energetika neobejde

Odborníci napříč energetickými subjekty se shodují, že pozice plynu v klíčových hospodářských odvětvích je nezastupitelná. Ředitel divize Teplárenství z EP Energy David Onderek uvedl, že zemní plyn je stále zdrojem tepla pro více než 40 % obyvatel České republiky, a bude proto i nadále hrát důležitou roli. Současný cenový výkyv je podle Onderka způsoben jen dočasným nedostatkem kapacit, a to i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Plynu je stále ve světě dost a existují i cesty, jak ho do ČR dopravit. Bude tedy nutné dobudovat potřebnou infrastrukturu.

Podle ředitele strategie NET4GAS Michala Slabého je v příštím roce EU schopna prostřednictvím snížením spotřeby, zprovoznění nové infrastruktury, vyšších dodávek LNG a potrubního plynu z Norska a Severní Afriky kompenzovat velkou část ruského importu. „V případě zastavení dodávek z Ruska bude v regionu střední a východní Evropy stále chybět přibližně 20 bcm.“ zmínil Slabý. Řídicí konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek zdůraznil, že letošní nižší poptávka po plynu v Číně, vysoké světové ceny plynu a flexibilní kontrakty umožňují dovoz LNG do Evropy. „Zajištění dostatečné nabídky LNG pro potřeby EU vyžaduje podporu rozvoje nových exportních kapacit pomocí dlouhodobých odběrových kontraktů,“ sdělil Kocůrek. „Kapacita plánovaných LNG terminálů v regionu umožní výraznou diverzifikaci dodávek již v roce 2023, plnou náhradu až kolem roku 2025,“ uzavřel. Slabý dodal, že po roce 2025 může být EU zásobována bez ruského plynu za podmínky, že dojde k zprovoznění plánované infrastruktury, především LNG v Německu a zkapacitnění úzkých hrdel.

Jiří Novák z firmy GENTEC souhlasí, že plyn nelze v energetice zcela nahradit, je ale potřeba jej využívat efektivně. Jeho budoucnost bude podle Nováka v kogeneraci, která je vysoce účinná, produkuje velmi nízké množství emisí a navíc je flexibilní.

Lidé chtějí šetřit a čekají pomoc

Energetická krize má a nadále bude mít dopady na české obyvatelstvo. Odborníci se shodují, že snížení spotřeby ve všech sférách bude pro nejbližší roky nutností. S vysokými účty za energie si ale lidé mnohdy neumí poradit sami a uvítali by tak pomoc od dodavatelů energie i od státu. Podle generálního ředitele divize ČEZ Prodej Tomáše Kadlece je právě úkolem dodavatelů státní pomoc co nejrychleji zprostředkovat zákazníkům a pomoci jim s tématem energetických úspor. ČEZ proto ve spolupráci s odborným portálem TZB info připravil internetový kalkulátor www.setrim.cz, na kterém se lidé dozvědí svou optimální spotřebu i návrhy na úsporná opatření.