COP30 v Brazílii: Co přinesla letošní klimatická konference

Konference COP30 v Belému, která skončila minulou sobotu, poukázala na hluboké rozpory v globální klimatické politice. Hlavními tématy letošního klimatického meetingu byl tvrdý odklon od fosilních paliv, financování klimatických opatření a budoucnost samotných konferencí COP.

COP30 se do historie zapíše nejspíš jako jeden z nejkontroverznějších klimatických meetingů ve své třicetileté historii. O výstupech informovala například britská BBC. Vyjednavači jednotlivých států klimatické úmluvy z Paříže se například nedokázali dohodnout na téměř žádných nových závazcích k postupnému ukončení používání fosilních paliv.

Mnoho zemí, zejména těch, které jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, bylo rozčarováno tím, že v konečném textu dohody nebyla žádná zmínka o ropě, plynu nebo uhlí. Jiné, zejména vyspělé země jako například USA, označily nechvalný výsledek za důkaz toho, že mezinárodní klimatická politika v současné podobě nemá budoucnost.

Ačkoli hostitelská země Brazílie sklidila pochvaly za svou symboliku, komplimenty nebyly adresovány na samotné vedení konference a vyjednávání. Prezident Luiz Inácio Lula jasně prosazoval potřebu dohody nad plánem úplného odklonu od fosilních paliv. Předseda COP André Corrêa do Lago byl naopak více realistický ve svých očekáváních a upozorňoval, že primárně je nutné najít nad probíranými tématy široký konsenzus.

První návrhy dohody, která měla být výsledkem letošní konference, obsahovaly vágní náznaky povinnosti postupného odklonu od fosilních paliv. Později ale tato ustanovení z textu zmizela. Jedním z důvodů bylo to, že se arabské země odmítly účastnit diskusí, kde mělo být ukončení používání fosilních paliv probíráno.

Pro Evropskou unii šlo dle některých pozorovatelů o „špatný COP“. Zatímco se vyjednavači soustředili na potřebu zavedení plánu pro fosilní paliva, jejich pozornosti unikla jiná část závěrečného textu, týkající se financování klimatických opatření. V textu nakonec zůstala vágní formulace „ztrojnásobení“ finančních prostředků. EU proti tomuto neměla námitky a jaká částka má být ztrojnásobena pak nebylo definováno.

Summit také vyvolal debatu o tom, zda proces COP sám o sobě zůstává vhodný pro daný účel. Někteří kritici jednání zpochybňovali smysl  shromáždit tisíce delegátů z celého světa, zatímco jiní argumentovali, že formát založený na konsensu patří do jiné geopolitické éry.

Do popředí se dostalo téma mezinárodního obchodu, poháněné spory o plánovaném uhlíkovém clu EU na hranicích. Zatímco Evropa trvá na tom, že toto opatření pouze vyrovnává náklady na klima, země jako Čína, Indie a Saúdská Arábie jej považují za nespravedlivé a jednostranné. Tato otázka byla nakonec odložena na budoucí jednání.

USA a Čína ovlivnily summit protikladnými způsoby: americký prezident Donald Trump tím, že se nezúčastnil a povzbudil obstrukční spojence. Čína pak tím, že zůstala v pozadí, uzavřela některé dvoustranné dohody a posílila svou dominanci na trzích s čistou energií.