Přinese dekarbonizace více zisku a méně risku? Pohled konference EGÚ Brno
Konference Energetika 2024: Dekarbonizace - méně risku, více zisku! Takový byl název každoročně konané konference, kterou pořádá EGÚ Brno v Hotelu Passage. Otázku, zdali dekarbonizace přinese méně risku a více zisku, se pokusilo zodpovědět hned několik vystupujících. Dekarbonizace se tak prolínala všemi 4 ucelenými bloky i diskuzním panelem v závěru konference.
Konference kromě klasických přednášek od jednotlivých vystupujících zahrnovala i interaktivní prvky, kdy účastnici měli vždy na začátku každého bloku možnost odpovědět pomocí QR kódu na položenou otázku. Pro zajímavost, jednou z otázek bylo, zdali rizikovost investic v energetice narůstá, klesá, popřípadě stagnuje. Nejvíce hlasů od přítomných v sále dostala varianta rostoucí rizikovosti investic v energetice.
První blok: Dekarbonizace – méně risku, více zisku!
Konferenci uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno, s příspěvkem týkajícím se stagnujícího ekonomického růstu v Evropě. Kdy v rámci ochrany klimatu dochází k omezování konzumního způsobu života, a tím pádem menší poptávce po výrobcích, spolu s tímto dochází k přesunu výroby. Ve spojitosti s tímto byla zmíněna i Draghiho zpráva, která konstatuje potřebu zvýšených investic kvůli zaostávání EU za USA a Čínou.
Budou zapotřebí obří investice do energetiky a nových zdrojů energie, stejně tak jako do posílení stávající infrastruktury, kdy tyto investice zároveň představují příležitost pro průmysl.
„Transformace energetiky vyžaduje nahradit převážnou většinu fosilních primárních zdrojů, zejména uhlí a ropných paliv. Náklady společností požadované dekarbonizace by firmy nemusely tolik bolet, protože téměř polovinu potřebných financí by měly být schopné pokrýt veřejné zdroje. Podpora investic do energetiky je účinnou brzdou růstu cen energií a je v zájmu státu. Pro průmysl bude vlna investic v energetice významnou příležitostí,“ uvedl Michal Macenauer.
Druhý blok: Jaké budeme mít v roce 2030 zdroje energie?
Druhý blok odstartovala prezentace Milana Ščasného, vedoucího oddělení environmentální ekonomie a sociologie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, o modelování dopadů scénářů dekarbonizace v ČR v rámci SEEPIA. Jednalo se o prezentaci, která ukazovala, jak by mohl vypadat energetický mix při naplnění různých environmentálních politik, kdy tato prezentace vzbudila v sále celou řadu emocí.
Dál byl v bloku diskutován odchod od uhlí a dopady na energetický mix ČR, možnosti rozvoje kogeneračních technologií a kombinování různých zdrojů energie. V obdobném duchu, tedy pomocí kombinování vícero zdrojů, završil druhý blok Petr Fajmon, generální ředitel a člen představenstva Tepláren Brno.
Třetí blok: Jaké toky a dovoz zvládnou sítě?
Třetí blok se zaměřil především na distribuční sítě, ať už ty plynové nebo elektrické. U distribučních sítí zazněla zajímavá informace, že oba dva distributoři dohromady evidují přes 40 GW žádostí o připojení solárních zdrojů, nicméně velká část z nich se nikdy nepostaví, a pouze tak blokují jiné projekty. Zmíněny byly také rostoucí požadavky a s tím spojené náklady na distribuční síť.
U distribuční sítě plynu se zase debatovalo o možnosti přimíchávání vodíku, potřebě rostoucích investic do stávající infrastruktury a potenciálu rozvoje biometanu. Blok završil René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO, přehledem připravovaných legislativních aktů, přehledu toků energie do ČR a jakým způsobem se MPO dívá na potřebu podpory investic v energetice.
Čtvrtý blok: Jak trh zvládne decentrální energetiku?
Čtvrtý panel odstartoval Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské, který hovořil o komunitní energetice a problémech s ní spojených, zároveň představil dopady nové verze evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS 2) na koncové ceny plynu.
Komunitní energetika byla hlavním tématem bloku, kdy se diskutovaly výzvy, kterým čelí, a s tím spojené přístupy a nároky na distribuční sítě. Ve spojitosti s distribučními sítěmi byla zmíněna změna tarifní struktury a dopady na koncové zákazníky, kteří bývají často upozaďování podle názoru Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Velký diskusní panel: Nové zdroje energie, sdílení elektřiny, dopady dekarbonizace na průmysl a decentralizace
Poslední blok byl poněkud netradičním v tom, že každému z účastníků byla od moderátora položena otázka, kterou museli zodpovědět do 6 min. Následovala diskuze nad otázkami z publika.
Objevovaly se tak zajímavé a mnohdy i vtipné momenty, které vyvstávaly z řečnického umu jednotlivých prezentujících. Obzvláště prezentování Mirka Topolánka, předsedy Výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, vzbudilo v sále hlasitý ohlas, kdy byla diskutována geopolitika, počínání EU a vůbec principy spočívající za dekarbonizací.
Mimo to byl také zmíněn přehršel legislativy a regulace, která k nám plyne z EU a která má obzvláště velké dopady na energeticky náročný průmysl, jež je velice těžko dekarbonizovatelný.
Pro dokreslení, kam by měli investoři v energetice upřít svoji pozornost, vybrala EGÚ Brno některé důležité příklady potřebných investic. Česká energetika bude dle EGÚ Brno postupně k polovině 21. století potřebovat mimo jiné například:- 2 nové velké jaderné bloky (po 1200 MW) pro novou spotřebu a 2 jako přibližnou náhradu stávajících Dukovan,
- 3 nové velké paroplynové bloky (po 900 MW),
- 2,5 GW plynových zdrojů v teplárenství,
- 700 MW nové plynové kogenerace,
- 1 GW nových záložních zdrojů,
- 20 GW fotovoltaických elektráren,
- 6 GW větrných elektráren,
- 4 GW nové denní akumulace elektřin,
- 4 GW řízení spotřeby,
- 5 mil. bodů pomalého nabíjení elektromobility ve veřejném, rezidenčním a komerčním sektoru a stovky tisíc bodů středního a rychlého nabíjení.
Mohlo by vás zajímat:
Nevím, jestli tam také zaznělo, že dekarbonizace je jen produkt šílené ideologie. Podle článku tam asi taková kacířská myšlenka nebyla vyslovena.
Jaké šílené ideologie?
Té zelené, jestli jste si dosud nevšiml.
Tak ji trochu popište. Ideologické debaty jsou k ničemu.
Je jednoduše hezké vyjmenovat tyto body, má to ale základní nedostatek a to je to nejpodstatnější financování s ohledem na EU..
Jestli není jednoduší a levnější přidat další dva velké bloky JE plus nějaké ty modulární. Pak by mohlo vynechat zhruba toto:
3 nové velké paroplynové bloky (po 900 MW),
2,5 GW plynových zdrojů v teplárenství,
700 MW nové plynové kogenerace,
1 GW nových záložních zdrojů,
20 GW fotovoltaických elektráren,
6 GW větrných elektráren,
4 GW nové denní akumulace elektřin,
4 GW řízení spotřeby.
Navíc získáme 100% bezemisní elektřinu na dlouhé desetiletí a nemusíme nakupovat cizí plyn, panely, střídače, baterky (a za 15-20 let znovu) . Místo krátkodobé levné pracovní síly z dovozu zde vznikne mnoho dlouhodobých kvalifikovaných pracovních pozic.
A kdo to zaplatí, když jde z dnešního pohledu o nenávrátnou investici?
Všechny ty uvedené nenávratné investice zaplatí spotřebitel/daňový poplatník, tak jako je platí dosud, to jste si ještě nevšiml? Podívejte se na fakturu za elektřinu, jen tam je částka 600 Kč/MWh s DPH. Další desítky miliard jdou ze státního rozpočtu, plateb za emisní povolenky atd.
Takže si tam pro jistotu přidáme ještě další částku?
Určitě ano, jak velká bude záleží na tom, kolik těch "z dnešního pohledu nenávratných investic" do paroplynových zdrojů, fotovoltaických elektráren, větrných elektráren atd. budeme muset zaplatit.
To nebude stačit. Jednostranná orientace na jádro se neukazuje jako dobrá cesta. Diverzifikace v energetice je potřebná k tomu, aby se různé výhody a nevýhody zdrojů daly eliminovat. Například, jak chcete zajistit, aby všechny JE běžely pořád na nominální výkon, což je nezbytné pro jejich ekononický provoz? Kromě toho budete potřebovat také úložiště. Dalešice byly postavené jen a jen kvůli Dukovanům. Přimočará řesení nejsou vždycky ta nejlepší. Ignorujete nesporné výhody OZE, kde je jak výstavba, tak i výroba nejlevnější a to i bez dotací.
1) Nezbytné pro jejich ekonomický provoz není aby "všechny JE běžely pořád na nominální výkon".
2) Dalešice nebyly postavené "jen a jen kvůli Dukovanům", naprostá většina jaderných elektráren žádné Dalešice nemá a "kupodivu" bez problémů běží i bez nich.
Nemusí běžet na nominální výkon, ale jejich ekonomiku nižší koeficient využití logicky zásadně zhoršuje.
Pro laiky překvapivě může poskytování flexibility naopak jejich ekonomiku dokonce zlepšovat.
Nenapsal jsem nic o poskytování flexibility. Flexibilitu můžou jiné zdroje nabídnout mnohem levněji než jádro. Zdroj s extrémně vysokými fixními náklady není v poskytování flexibility konkurenceschopný.
Nenapsal, ale jiný důvod pro nižší koeficient využití, než že si jaderka nechá za nějakou formu flexibility zaplatit, moc není, takže vlastně napsal a ani o tom nevíte. Flexibilita formou snižování koeficientu využití moderní jaderku prakticky nic nestojí, takže to těžko mohou jiné zdroje poskytnout "mnohem levněji". Fixní náklady s tím vůbec nijak nesouvisí.
ad Emil: co znamená to Vaše tvrzení: "...jen přeprodá tu kterou nikdo nechce ani zadarmo." Přečtěte si, co jste napsal, nedává to smysl. Nebo nám ho vysvětlete.
to je dotaz k Emilovu tvrzení v 17:33
Sice se to tu řešilo už asi stokrát, ale postoprvé speciálně pro Vaněčka: "přeprodá tu kterou nikdo nechce ani zadarmo" znamená, že místo aby v danou dobu vyráběla elektřinu kterou již dříve prodala na celý rok za vysoce kladné ceny, tuto prodanou elektřinu nevyrobí a místo toho nakoupí a přeprodá elektřinu koupenou na spotu, která je v tu chvíli za záporné ceny. Jde o běžný postup, který používají i jiné zdroje základního zatížení.
Emile, to má smysl pro jiné typy tepelných elektráren, které takto šetří palivo. Jaderná elektřina ale takto žádné palivo neušetří, naopak si sníží životnost jaderného reaktoru.
Ne, Vaněčku, má to smysl i pro jaderné elektrárny, palivo sice mohou šetřit taky, ale to je vzhledem k jeho nízké ceně podružné, podstatnější je zisk z nákupu elektřiny za záporné ceny a její současný prodej za kladné ceny. Dále zisk z poskytování podpůrných služeb, které nakupuje provozovatel přenosové soustavy.
O životnost jaderného reaktoru rovněž nemusíte mít vůbec obavy, moderní reaktory jsou na manévrování stavěné, je to i jeden z charakteristických rysů reaktorů III. generace.
Však ať se staví, bez dotací, a zaúčtovat veškeré externality - krátkodobou akumulaci, dlouhodobou akumulaci , posilovaní distribučních a přenosových sítí.
Jaderka bude fungovat na trhu zaplaveném OZE a po většinu roku tak bude prodávat za ceny, které budou hluboko pod cenami, které by vedly k rozumné ekonomické návratnosti investice. A pak si luskne prsty a řekně, že nabízí flexibilitu a ta jí vydělá majlant. Na trhu, kde bude nabídka flexibility z jiných zdrojů...
Jaderka neprodává "na trhu zaplaveném OZE", prodává typicky baseload na roky dopředu a tento trh žádnými OZE "zaplavený" není, protože občasné zdroje už podle názvu žádný baseload neposkytují. Takže si nemusí luskat, prostě prodanou elektřinu v době záporných cen nevyrobí a jen přeprodá tu kterou nikdo nechce ani zadarmo. Nestojí ji to nic a ještě na tom vydělá.
Jenže ten trh v době, kdy může nějaká nová jaderka stát, bude vypadat úplně jinak než dnes. Bavíme se o letech 2040-2120, když budu extrémě optimistický.
Úplně stejný argument "trh v době, kdy může nějaká nová jaderka stát, bude vypadat úplně jinak než dnes" používali odpůrci Temelína už v 90. letech. Trh sice vypadá úplně jinak, ale potřeba disponibilních nízkoemisních zdrojů je ještě mnohem větší než v 90. letech, a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla snižovat.
U prvního nového reaktoru se bavíme o roku 2036, možná 2038.
V té době a ještě dříve víme celkem jistě, že nebudou v provozu elektrárny uhelné a tedy bude minimálně v některých obdobích nedostatek elektřiny a pokud bude, tak hodně drahá. O elektřinu bude v zimě hlavně, když nebude foukat velký zájem a bude hodně drahá. Drahá bude ale i každé ráno a večer v odběrové špičce, protože náklady akumulace.
Do té doby, ale i v dalším horizontu do 2040-2050 se nedá čekat, že by byla akumulovaná FV (Větrná) elektřina levná.
Pokud se jedná o vzdálený horizont za cca 2070, to už budou nové reaktory splacené a budou produkovat bezkonkurečně levnou a stálou elektřinu v dnešních cenách za cca 4 €/MWh.
To je extrémně naivní představa, Bobe. Pokud se vůbec bude stavět podle současného tendru, určitě to nebude podle očekávaného harmonogramu. A pokud věříte, že se bloky postaví za 6 let, doporučuju se podívat na délky staveb jádra v Evropě. Je to mnohem důležitější srovnání než srovnání se stavbami mimo Evropu. Pokud by vše běželo tempem pro Evropu typickým, stál by nový blok kolem roku 2050. Na ten druhý není schválené ani financování.
Odpůrci Temelína stavěli svou argumentaci na nebezpečnosti jádra. Ne na problémech s ekonomickou návratností.
To si pamatujete špatně. Odpůrci Temelína argumentovali mj. právě tím, že změnit ten rozestavěný projekt na plynovku by bylo jeho ekonomickou záchranou. Čas jim jaksi nedal za pravdu, a tak to je a bude se vším zeleným povykem, jen to bohužel potrvá dlouho a EU mezitím dost zchudne.
Třeba tady si můžete přečíst vládní studii z roku 1999, ve které se tvrdí, že "V současnosti je výrobních kapacit přebytek a elektřina z JE Temelín může pouze vytěsnit výrobu na jiných zdrojích ČEZ. Nelze s určitostí říci, kolik let bude tento stav trvat, ale některé analýzy ukazují, že se nemusí změnit až do roku 2010. z modelových propočtů plyne, že v takovém případě bude ztrátová nejen investice do JETE jako celek (ta bude ztrátová v každém případě), ale i zbývající investice do dostavby, o níž se dá ještě rozhodnout." "Projekt JETE je dnes v tak pokročilém stavu, že každé řešení již bude mít více negativních aspektů, než pozitivních."
Ve skutečnosti jak víme, rozhodnutí dostavět Temelín se ukázalo jako nejpozitivnější rozhodnutí vůbec, dnes jde pro ČEZ a tím i stát doslova o tiskárnu na peníze.
Pane Grmelo, pokud doporučujete se dívat "na délky staveb jádra v Evropě", tak já zase doporučuji dívat se kdo je stavěl a kdo bude stavět v ČR. Vyvozovat že když jedna společnost stavěla dva bloky jednoho typu nějakou dobu, že jiná společnost bude jiné bloky nutně stavět stejně dlouhou dobu, je cituji vás "extrémně naivní představa".
Emile, kdo z nás má pravdu, ukáže čas. Pravděpodobnost, že bude první blok Dukovan v provozu do roku 2040 je tak 1%.
Emile, ta vládní studie odpovídala realitě. Fakticky až do rozhodnutí o rychlé dekarbonizaci a ztrátě dodávek plynu z Ruska byl zdrojů nadbytek a vedlo to ke stavu, kdy se nestavěly nové konvenční. Není tam ale žádná souvislost se současným stavem. Kromě toho, že by se odpůrci stavby jádra z ekonomických důvodů mohli opět mýlit. Ano, mohli. Ale já se rozhoduju racionálně, na základě argumentů. A stavět teď jádro, které může, zjednodušeně řečeno, dávat elektřinu za 80 EUR/MWh-300 EUR/MWh, podle délky stavby a způsobu financování, je obrovský hazard.
Kdo má pravdu už čas ukázal, viz např. vaše prokazatelně nepravdivé tvrzení (předchozí odkaz) "Odpůrci Temelína stavěli svou argumentaci na nebezpečnosti jádra. Ne na problémech s ekonomickou návratností".
Vaše věštby budoucnosti a z prstu vycucané "pravděpodobnosti" nekomentuji. Zjevně totiž při nich vycházíte z úplně mylných předpokladů.
Ad Emil 22:59.
Děkuji, neznal jsem. Myslím, že nejde o oficiální vládní zprávu (v té době už řadu měsíců Zemanovu, přes Grégra by to neprošlo) ale o výsledek předchozího úsilí MŽP M. Bursíka. Trochu mne do toho rok předtím zkoušel namočit, ale svými podrazy prozradil své skutečné úmysly příliš brzy, mohl jsem včas vystoupit. Že výstup připravil do takového detailu a drtivá většina jakoby autorů o jeho existenci určitě netušila je úžasné svinstvo.
Pozadí neznám, taky by mě zajímalo, co mi na tom ale připadá nejbizarnější, je výpočet externalit varianty Temelín a varianty stávající zdroje (převážně uhlí), kde autoři docházejí k tomu, že by pro ČR bylo výhodnější pálit uhlí (externality pro ČR 3,75 mld Kč) než spustit Temelín (externality 4,89 mld Kč). :-D
Emile, podle vás byli odpůrci Temelína ve vládě, jo? Vláda rozhodovala na základě aktuálního stavu a racionálních argumentů. A měla by tak činit i dnes a ne před nimi zavírat oči.
Ukáže čas, jak nesmyslné je srovnání se stavbou v Koreji nebo Emirátech. Realita bude mnohem blíž stavbám EdF v Evropě. Nevidí to jenom slepý.
@Grmela:
1) Nic takového jako že odpůrci Temelína byli ve vládě jsem nepsal. Vláda tehdy "na základě aktuálního stavu" rozhodla Temelín dostavět a bylo to výborné rozhodnutí, jak historie ukázala, navzdory podobným věštbám jako tu dnes šíříte vy. V současnosti rovněž "na základě aktuálního stavu" rozhodla stavět další dva bloky v Dukovanech a nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo být rozhodnutí špatné. Spíš než že zavírá oči před racionálními argumenty vy považujete za racionální argumenty takové, které vůbec racionální nejsou, což ani není divu vzhledem k mylným informacím, které máte.
2) Na vaše věštění co prý ukáže čas, jaká bude realita apod. a argumentační fauly typu "Nevidí to jenom slepý" vůbec nejsem zvědavý. Na věcnou diskusi k notifikaci prý podle vlastních slov nemáte čas, ale na neustále vypisování nějakých svých ničím nepodložených dojmů, na které je sotva někdo zvědavý, máte evidentně času habaděj. Záhada...
Samozřejmě byli odpůrci Temelína i ve vládě (strana zelených).
Kromě toho jmenovitě p. Bursík od 1990 v politice, Od ledna 2007 do května 2009 byl místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí. "V první polovině roku 1998 byl Bursík ministrem životního prostředí v Tošovského vládě. Snažil se zejména o uplatnění kritického postupu k výstavbě Jaderné elektrárny Temelín".
Emile, pokud je pro vás realita staveb jádra v Evropě věštbou, nezbývá, než si na skutečný stav počkat. Brzy bude jasné, že jsou všechny zveřejněné termíny nereálné. Já mám mylné informace a vy máte ty správné.
@Grmela: Ne "realita staveb jádra v Evropě" není věštbou, ta je "jen" pro stavbu v ČR celkem irelevantní, když jde o pár projektů realizovaných jedním úplně jiným dodavatelem, ze kterých nelze nic vyvozovat o tom jak bude stavět dodavatel jiný.
Věštbou jsou pro mě vaše tvrzení typu "Realita bude mnohem blíž stavbám EdF", "brzy bude jasné, že jsou všechny zveřejněné termíny nereálné" apod.
Ano, vy máte informace mylné, jak jsem ukázal např. v případě vašeho tvrzení, že odpůrci Temelína nestavěli svou argumentaci problémech s ekonomickou návratností. Pokud máte pocit že jsem uvedl jakoukoliv podobně mylnou informaci jako vy, nic vám nebrání ten omyl dokázat podobně jako jsem to udělal já. Na to ale určitě zase "nemáte čas", ten máte jen na vypisování dalších a dalších věšteb...
Už je to čistě osobní. K ničemu. Připomenu se, až padne harmonogram stavby Dukovan nebo rovnou celý tendr.
@Grmela: Možná pro vás je to "čistě osobní".
Sice jsem nic o harmonogramu stavby ani celém tendru nepsal, tak nevím proč se chcete připomínat, pokud to ale má být závazek, že do té doby nebudete diskusi spamovat nevyžádanými věštbami, jsem rozhodně pro.
@Jan Grmela 25. září 2024, 15:11
Pane Grmelo, s p. Emilem je celkem "specifická" komunikace.
To si zvyknete a osobně si to určitě neberte:-)
Emil: U Dukovan se první beton předpokládá v roce 2030.
JG: Pravděpodobnost, že se Dukovany začnou stavět v roce 2030 se limitně blíží nule.
Emil: Opět nic než vaše ničím nepodložené dojmy.
JG: Řekneme si v roce 2030, ale pravděpodobně mnohem dříve.
Emil: Fajn, tak se ozvěte až to nastane, pokud to vůbec nastane.
Stavba by měla začít v roce 2029, ale nemusíme se točit na pár měsících. Nezačne se stavět ani v roce 2030.
@Grmela: V roce 2029 mají začít výkopové práce, nikoliv první beton, který je obecně považován za oficiální zahájení stavby. Že se to dnes předpokládá je fakt, že to tak skutečně bude jsem nikdy nikde netvrdil, nemám ve zvyku věštit budoucnost jako vy.
Opět opakuji, že vaše věštby co se stane nebo nestane v roce 2030 ani v žádném jiném mě vůbec nezajímají, opakujete je úplně zbytečně.
A proč jste na ně opakovaně reagoval, když vás nezjímají? Nějak se v tom zamotáváte, milý Emile.
@Grmela: ne, zamotáváte se v tom vy sám, já jsem naopak několikrát psal že je nekomentuji, že mě nezajímají apod., ačkoliv tu s nimi neustále spamujete.
když na jaderkách se nenapakují darmožrouti, samozřejmě že by to bylo více muziky za méně peněz ale ze strany politické je to naprosto neprůchodné
Myslím, že bychom konečně měli přestat pohlížet na Green Deal jako na nějaký problém a prostě se chopit příležitosti a využít jí k vlastnímu rozvoji tak, jako to udělai už mnozí jiní před námi.
Třeba Němci? Tím, že lidem zdražíte energie a někdo určí co je správné a co ne, je ta vaše příležitost? Děkuji nechci. To už jsme tu měli 40 let za bolševika a bohužel, lidé se nepoučili.
Ano je to skvělá příležitost, stačí v EU vzít peníze z emisních povolenek a následujících 20-30 let je tlačit do jaderné energetiky. Hned by dekarbonizační plány vypadaly reálněji. Když to Francie dokázala v 70. letech tak není důvod, aby to EU nezvládla dnes.
Dnes je naprosto jiná doba od té minulé. Energetika se celosvětově ubírá úplně jiným, až na dočasné výjimky vzetím na milost jádro, jiným směrem a to celosvětově. Při tomto nepolevujícím usilí se dříve nebo později vyautuje jádro samo a s tím samozřejmě i ty co to finamcují, v našem případě k nelibosti našich občanů stát. Jakousi ještě nějakou naději by mohly mít v delším horizontu efektivnější sofistikovanější SMR s likvidací vyhořelého paliva, stále bohatého na nevyužutou energii. Tímto směrem se dá předpovídat hlavní celosvětový vývoj v tomto složitém resortu, kterému se nedá vyhnout.
A nemusí to být jen jádro - zemní plyn lze rozložit na pevný uhlík + vodík. Účinnost je lepší než u parní reformace (přeměna na CO2 a H2 při reakci s vodní párou).Když uhelné elektrárny vyměníte za vodíkové, tak jen místo popílku budete ukládat práškový uhlík - na hmotnost ho bude méně. Už to je v té elektrárně připravené a navíc uhlík má lepší průmyslové využití, tak se nebude všechen ukládat. Můžeme i ty reaktory na vodík vyrábět a konec konců i ten zemní plyn těžit. Už třeba z Ruska nebude taková kampaň proti frakování zemního plynu. Už jsou reálné zkušenosti z USA - jak ekonomické, tak ekologické. Chci carbon-free deal, ne Greandeal.
Založit dekarbonizovanou energetiku čistě na OZE si mohou dovolit jen některé státy, které na to mají ideální podmínky.
Pro ostatní se čisté OZE jeví buď jako neudržitelně drahé řešení. Samozřejmě pokud dojde k nějakému průlomovému objevu v akumulaci mohla by to být cesta, ale s tím se nedá teď počítat.
Kombinace OZE a JE (v různém poměru dle podmínek) se jeví jako jasná budoucnost dekarbonizované energetiky. U JE je nepodstatné, jestli půjde o tzv. "jaderné mamuty", SMR, nebo fúzní reaktory.
V současné době umíme (lidstvo) reálně postavit a schválit pouze velké JE a tedy jak SMR, tak fúze nemůže být teď postavena a zůstává na papíru stejně jako akumulace do "levných" baterek, vodíku apod.
Tohle musí každý stát posuzovat individuálně. Některé země mají na OZE neporovnatelně lepší podmínky (prostor, větrný a slunečný potenciál) a k tomu třeba domácí plyn do špičkových elektráren(USA). Čína staví vše co jde a OZE je pro ní také výhodnější, protože drží disponuje celým dodavatelským řetězcem.
Pro některé země stále zůstává nejvýhodnější jádro(ČR). Případně kombinace OZE+ JE (EU)
Francie byla v 70. letech technická a ekonomická špička. A kde je teď? Úpadek.
A kde je teď EU? Úpadek.
To Petr Hariprasad Hajič 24. září 2024, 14:03
Souhlas k příležitosti a rozvoji.
Třeba neposílat tolik peněz do zahraničí (Fv panely), ale raději rozvíjet, to co umíme: Jaderné komponenty, turbíny, jaderný výzkum, etc. a naskočit do vývoje a výroby komponent pro velké reaktory i SMR.
Co umíme? Jaderné elektrárny to určitě nejsou. Cesta k Československé jaderné energetice skončila havarií A1 v Jaslovských Bohunicích. Pak už jsme dělali jen servis pro SSSR.
A i ten zmizel, už neexistuje. Ve škodě JS (odkoupené od Rusů) v Plzni už je snad jen výroba kontejnerů pro jaderný odpad. Reaktorová hala zanikla. Fabrika v místě kde žiji, co dělala potrubí pro JE taky zanikla. Výzkum, existuje vůbec?
Turbiny snad ještě umíme, i když největší výroba patří Korejcům, ale dělá se to v ČR.
Ale to není jaderná část elektrány, tu neumíme, ani tu kontrolní elektronickou část.
Musíme začít dělat něco perspektivního pro energetiku, v současné době vidím jako perspektivní jen nastupující silovou elektroniku ze SiC. (pro FVE i elektromobily).
Bobe, napsal jsem zde co umíme (vlastně co neumíme), bylo to hned zcenzurováno.
Jak zcenzurovano?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se