1. září 2025
Historie limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi

Výběr informací o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách (vláda před rokem 19. října rozhodla o prolomení limitů na dole Bílina):
– Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991.
Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
– Limity se podle nařízení vlády z října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci – jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci – jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.
– Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana).
„Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,“ řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
– Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu – obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o „racionálním přehodnocení“ limitů v budoucnu.
– Limity se opět dostaly na pořad jednání za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž „dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)“. Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala.
– Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech, upravila linie lomu Bílina.
– Předseda úřednické vlády Jan Fischer opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, po kritice ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů kabinet projednávání materiálu přerušil.
– Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři.
– Limity se chtěl vážně zabývat dočasný kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané.
Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazoval například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal.
– Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách „je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky“, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle rozhodnutí kabinetu z loňského 19. října budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.
Mohlo by vás zajímat
16. září 2025
13. říjen 2025
2. říjen 2025
8. říjen 2025
14. říjen 2025
13. říjen 2025
13. říjen 2025
Komentáře (1)
Kdyby byl vyslyšen ministr Grégr , který chtěl hled po dokončení Temelína začít stavět další jaderné bloky nemuselo to dnes dojít do situace , že se nainvestovalo do uhelných bloků , které pojedou 20 let a spálí zbytek těžitelného uhlí. Co bude za 20 let ? černé uhlí nebude vůbec. A těžba hnědého uhlí bude pod polovinou dnešních hodnot a bude dál prudce klesat s výhledem na 6 mil tun. k roku 2040 tj. asi 6% těžby roku 1990 . Současná infantilní politika vlády povede k velice chmurné na dovozech závislé budoucnosti. Jaderné zdroje se nepostaví za rok ani za 5 let a současná politika povede jen k tomu ,že příští vlády zruší celé územní limity jen proto, aby se získal čas na výstavbu nových jaderných bloků. Je otázkou jestli to bude vůbec stačit a jestli uhlí , které teď zbytečně pálíme nám nebude v budoucnu chybět k regulaci sítě . V každém případě po roce 2022 až Němci přestanou provozovat svoje JE v Bavorsku se budeme patrně hodně divit, že v případě výpadku JETE a části Dukovan už nebude možné poměrně lacině dovážet el. energii z Německa jako tomu bylo během dne v minulých týdnech.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.