Těžba ve zbylých dolech OKD určitě letos neskončí, řekl Havlíček
Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov, v sobotu učiní totéž také v nedalekém Dole ČSA. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl.
„Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,“ řekl dnes Havlíček.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí.
U Darkova a ČSA nyní státní podnik Diamo podá žádost na Obvodní báňský úřad v Ostravě k povolení zajišťovacího provozu dolu, ve kterém se bude připravovat vyklizení dolu a snížení jeho energetické náročnosti. Současně se bude pracovat na redukci rozlohy důlního pole nezbytné před zahájením samotné likvidace dolu. Ještě letos by měl být zahájen legislativní proces směřující k povolení likvidace hlavních důlních děl. Zároveň budou pokračovat rekultivační práce zahájené v předchozích letech.
Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
Mohlo by vás zajímat:
To zas bude na úřadě práce narváno. Nejen lidmi z OKD, ale i z dodavatelských firem.
Doufám, že se alespoň podaří udržet ČSM ještě pár let. Jedna věc je ekonomika, ale druhá zajištění koksovatelného uhlí a sociální rozměr.
Ten konec se blíží, ale těžko se s tím smiřuju.
Koksovatelné uhlí Vás vyjde levněji z Austrálie. Z tohoto pohledu je třeba spíš řešit kanál z Ratibořské přehrady do Ostravy.
Mohli by aspoň zapřemýšlet na možném efektivním využití toho již obrovského vyrubaného prostoru. Nabízí se zde varianta, jak zde již někdy bylo zmíněno, v ukládání těžkých břemen jeřábovým způsobem, což při tak velkém převýšení by mohlo plnit účel velkokapacitního uložiště přebytků energie z OZ. Technicky by to mělo být zvládnutelné.
Když použijete vzoreček E=mgh, zjistíte, že tak malého úložiště si soustava bohužel skoro nevšimne.
PVE by byla trochu vydatnější, ale uhelný důl bývá hodně netěsný a hornina ne úplně stabilní, muselo by se to silně vybetonovat, s nepříznivým (=drahým) poměrem objem/povrch. V granitech je to trochu lepší, ale všimněte, že další plynový zásobník á la Háje nikdo nestaví.
S tou vodou bych souhlasil, proto jsem se o tom ani raději nezmiňoval právě z těch důvodů, co uvádíte. Na druhou stranu při těch břemenech, které několikrát mohou převyšovat hmotnost vody, by to nemuselo být daleko od věci. Když to funguje Ve Švýcarsku jenom se 100m převýšením tak u nás by muselo při 8 krát vyšším taky. Muselo by to být o důmyslné automatizaci a využití co možná nejvíce možných podzemních prostor. Režim by nemusel být nastaven nutně jako denní. Samozřejmě s tou vodou by to taky šlo, pokud vím, tak už tam v té podobě něco funguje. A nebo obojí, aby byl využit co nejvíce ten kapacitní prostor.
Navíc využití přímo tepla z toho podzemí za pomoci tepelného nebo více čerpadel pro vytápění přilehlých budov by mělo být samozřejmostí.
Doplním Carlose. Ostravské a třinecké koksovny kupují koksovatelné uhlí tam, kde je zrovna nejlevnější. Berou z Kolumbie, Austrálie, USA, Ruska, JAR, Polska, ...
Došlo to dokonce tak daleko, že Mittal/Liberty si na Heřmanické haldě zřídil obří skládku uhlí. Vejde se jim tam prý dost na rok provozu hutě. Tam si schovávají uhlí, když někde nakoupí "v akci". Ekonomicky ani geopoliticky nedává nejmenší smysl držet ty doly při životě. Nemají naději být konkurenceschopné a revír je bez nových otvírek prakticky vytěžený. I tak to bude, díky nákladům na uzavírky dolů a rekultivace černá díra na prachy.
A k sociálnímu rozměru. Největším zabijákem pracovních míst v OKD byla mechanizace a automatizace těžby. Ostravsko-karvinská aglomerace už se 30 let ekonomicky restrukturalizuje na něco normálnějšího, proto těch pár tisíc volných lidí na pracovním trhu v klídku absorbují noví zaměstnavatelé, kteří v regionu jsou a silné, zdravé a kvalifikované chlapy vezmou všemi deseti.
Podívejte se jak to teď vypadá na bývalém dole František v Horní Suché. Z dolu je průmyslová zóna a vůbec bych se nedivil, kdyby tam teď bylo zaměstnaných stejně nebo více lidí než by bylo ve funkčním dole.
Tomu profesionálnímu lháři z vlády ještě někdo věří? Jeho prohlášení se mění jako pohyb list ve větru.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se