Domů
Uhlí
Útlum těžby na dole ČSA pokračuje stejně jako rekultivace
Korečkové rypadlo v lomu ČSA. Autor: Jirka Dl

Útlum těžby na dole ČSA pokračuje stejně jako rekultivace

Uhlí
1 komentář
31. prosinec 2019, 10:10
ČTK

Na dole Československé armády (ČSA) na Mostecku pokračuje útlum těžby. Postupuje zároveň rekultivace území a plánuje se vznik jezera na místě zbytkové jámy, které bude víc dvojnásobné oproti Máchovu jezeru. S výraznějším propouštěním se počítá až po ukončení těžby v roce 2024. ČTK to řekla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí Sev.en Energy, která důl spravuje.

V jámě, nad níž se tyčí zámek Jezeří, přestanou horníci dolovat uhlí, až vytěží zásoby v rámci stávajícího povolení, tedy až se dostanou k hranicím těžebních limitů. „Ukončení těžby závisí mimo jiné na odbytu a rychlosti těžby. V současné době je v lomu ČSA zhruba 14 milionů tun uhlí před limity. Předpokládaný rok ukončení těžby je 2024,“ uvedla mluvčí.

O budoucnosti těžby v bočních svazích lomu ČSA se rozhoduje. „Je však od začátku jasné, že její trvání je úzce spojeno s aktivní povrchovou těžbou v lomu ČSA a bude ukončeno nejpozději ve stejném období jako těžba v lomu ČSA,“ řekla mluvčí.

V příštím roce skupina neplánuje větší propouštění. Předpokládá se úbytek pracovních míst v řádu desítek. Největší vlna propouštění nastane po ukončení těžby v lomu ČSA po roce 2024. „Klíčovým profesím v tuto chvíli nabízíme možnost uplatnění v jiné části skupiny, například v lomu Vršany,“ uvedla Sáričková. Skupina Sev.en Energy aktuálně zaměstnává 3533 lidí. Těžební lokalitu ČSA spravuje společnost Severní energetická, která zaměstnává 759 lidí.

Na výsypkách a svazích lomů, kde těžba skončila, probíhají rekultivace. „Polovina území už byla rekultivována, před námi je ještě obnova krajiny na přibližně stejně velkém území. Podle plánu budeme realizovat rekultivace lesní, vodní, zemědělské a další, jako jsou parkové úpravy,“ uvedla mluvčí.

Ve zbytkové jámě vznikne nové jezero ČSA. Podle platného povolení hornické činnosti bude plocha jezera zhruba 670 hektarů, víc než dvojnásobná plocha Máchova jezera. „S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít až po vytěžení všech zásob hnědého uhlí před limity těžby, tedy nejdříve v roce 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027/2028,“ uvedla Sáričková. Předpokládané náklady na zatápění, včetně přípravných prací přesáhnou miliardu korun. Doba napouštění závisí mimo jiné na klimatických podmínkách.

Jezera po těžbě uhlí už vznikla na Mostecku. Největším je jezero Most, v němž si lidé poprvé zaplavou příští rok. Na Ústecku už rekreanti využívají jezero Milada.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Ing. Jan Kořenek , MBA
5. leden 2020, 09:31

Dobrý den ,

bohužel máte pravdu . Před několika dny jsem byl na Sokolovsku a místo uhelných dolů jsem viděl jezera ...

Podle informací mých bývalých kolegů z elektroenergetiky je odhad zbývající těžby uhlí na ca 3-5 let , ovšem v jiných dimenzích .

Dnes jede fluidní kotel v ETI ( vytápí Sokolov ) a PK Vřesová , která vytápí mimo jiné Chodov a Karlovy Vary ( jak dlouho ? )

Z hlediska profese si nedovolím hodnotit uhelné zásoby hnědého uhlí , ale nejsou nekonečné , v současné době je uhlí v lokalitě Ledvic a Tušimic a pod Litvínovem . Z hlediska výroby el. energie vede cesta k JE ( kdy a jak ? ) .

Domnívám se , že je nutné koncepčně řešit výrobu tepla z uhlí pro řadu lokalit zejména v severozápadních a severních Čechách , objektivně řečeno , obětovaly se pro Československo a později i pro ČR

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se