MfD: Elektrárna Mělník III skončí příští rok, uhlí nahradí plynem
Energetická společnost ČEZ odstaví příští rok třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník o výkonu 500 megawattů (MW). Místo něj firma vybuduje paroplynový zdroj. O konci elektrárny Mělník III v roce 2021 informuje dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Termín odstavení dalších mělnických bloků bude podle deníku záviset i na tom, jak se vláda postaví k doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Elektrárna Mělník kromě elektrického proudu vyrábí také teplo.
Elektrárnu Mělník III by měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 MW a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny.
„ČEZ tímto krokem reaguje na strategii přeměny teplárenství vyhlášenou ministerstvem průmyslu letos na podzim,“ řekl deníku místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Pro financování přechodu by ČEZ chtěl využít podporu, které pro transformaci teplárenství v září přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Náklady na výstavbu menšího paroplynového zdroje se budou podle MfD pohybovat v řádu jednotek miliard. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní si pak vyžádá dalších zhruba 15 až 20 miliard korun.
Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna. „Strategickou lokalitu Mělník chceme pro teplárenskou výrobu rozhodně zachovat,“ řekl Cyrani deníku.
„Nejprve odstavíme dva ze tří hnědouhelných zdrojů, které nahradíme čistšími technologiemi. V horizontu dalších let počítáme s uzavřením i posledního uhelného bloku a kompletní přeměnou na nízkoemisní výrobu, která se bude opírat především o novou paroplynovou elektrárnu,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě firmy Cyrani.
ČEZ v ní doplnil, že kromě nových plynových zdrojů počítá v lokalitě provozované společností Energotrans v nejbližší budoucnosti také s výstavbou zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), které by mělo výhledově pokrýt zhruba 12 procent dodávek tepla.
Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření.
ČEZ se v poslední době zbavil už dvou dosluhujících uhelných zdrojů. Letos v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov 1 a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Do 18 let by ale mělo využívání uhlí pro pro výrobu elektřiny a tepla v Česku skončit, doporučila počátkem prosince Uhelná komise, která je poradním orgánem vlády. Právě vláda bude mít v rozhodnutí o ukončení výroby elektřiny z uhlí poslední slovo.
Mohlo by vás zajímat:
Takže z plynu vyrobí teplo a pak ho s velkými ztrátami budou rozvádět po Praze. Nakonec to všechno naúčtují spotřebitelům.
Prosím vás, paroplynová elektrárna umí dělat nejen teplo ale vyrábět i EE. Umí i špičkovat a stabilizovat síť. /činnost je tak 35% v EE a 55% v teple. Celková účinnost využití paliva je 80-90%. To sice plynová výtopna umí taky ale ta neumí EE a zejména špičkování. Zejména když je horkovod je to ideální.
Ach jo, nečte, ale odpovídá.
Jaká je účinnost přenosu tepla horkovodem? Jaká je účinnost vztažená k opravdovým tepelným požadavkům vytápěných domů? Jaká je účinnost ohřevu TUV? (mám na mysli kolik kWh je reálně spotřebováno k ohřevu 1l spotřebované TUV?) Až si sám pravdivě odpovíte, možná se Vám hlava zatočí.
A když postavíte elektrárnu na plyn s účinností 60% a pak použijete tepelná čerpadla pro vytápění budov s topným faktorem 3,5 máte využití energie primárního paliva okolo 200% . Vaše řešení dosáhne v praxi účinnosti tak okolo 70%. Nízká účinnost a horentními náklady na údržbu horkovodu jsou důvodem enormních cen tepla pro koncové uživatele. Dále to snad nemá smysl ani rozbírat...
Pane Josefe, prosím o link na tepelné čerpadlo vzduch voda, kterým dosáhnete ten Vás topný faktor 3,5 při vytápění paneláku, tj. s radiátory. Realita je max 2,7. Provozní účinnost paroplynu nebude 60 % a budete mít také ztráty elektřiny v sítích, supravodivá vedení zatím nemáme. Ale podstané je něco jiného. Převést město typu Praha na tepelná čerpadla jednoduše není možné, musel byste udělat komplet nové elektrické rozvody. Ve skutečnosti je ekonomicky nejefektivnější předělat na tepelná čerpadla domácí plynové kotlíky v rodinných domech, kde můžete mít podlahové vytápění a tedy skutečně využít efektivitu tepelného čerpadla a tu elektřinu pro ně vyrábět v paroplynové teplárně s účinností nikoliv 55, ale 90 %.
Dobře Pane Hájek uznávám , že není možné celou Prahu rychle převést na tepelná čerpadla, je to prostě tak, ale proč to tak je, protože když přijde vlna mrazů, tak systém vzduch/voda bude topit topným faktorem 1,8 a to samozřejmě povede k velkým nárokům na zdroje a sítě a jak jste uvedl v bylo by třeba dovést nová vedení a postavit nové zdroje nejlépe přímo ve městě, které by takové špičky kryly. Jinak by to samozřejmě fungovalo převážně na jadernou energii. A to je ten problém nic se proto nedělá budování nových plynových zdrojů vede k drahému teplu a nesmyslné závislosti na dovozech plynu. Jinak ztráty v el. síti jsou 6% Pokud máte paroplyn s účinností 60% pak na svorkách tepelného čerpadla je účinnost 56,4% a ten topný faktor 3,5 není nic neobvyklého byty mají vysokou spotřebu TUV a ta se ohřívá i v létě navíc jak se zateplilo a vyměnily okna, pak maximální teplota v radiátorech je cca 45°C při -15°C takže při +2°C což je průměr topného období (v Praze to bude více) to máte průměrnou teplotu v radiátorech 32°C - já sám tak topím. Tepelné čerpadlo ZUBADAN má při 2/35 topný faktor 3,88-3,98 protože se ohřívá ještě TUV a více se topí za mrazů bude celkový topný faktor samozřejmě nižší, ale 3,5 je zcela reálná hodnota.
http://www.zubadan.cz/tepelne-cerpadlo-zubadan-download#link
Jen ukazujete, jak jste mimo. Právě ohřev teplé vody táhne celou efektivitu tepelného čerpadla v paneláku dolů. Teplou vodu totiž musíte ohřívat na 55 °C, jinak nedodržujete legislativu a množíte legionelu. Při této teplotě máte celoroční topný faktor 2,5. I pro topení v dobře zatepleném paneláku je u čerpadla vzduch voda roční topný faktor 3,5 úplné scifi. 35 °C můžete mít v podlahovém vytápění v rodinném domku, ale fakt ne v radiátorech, sorry. Pozitivní je, že jsme se alespoň dozvěděli, proč ta čerpadla tak milujete. Ale smiřte se s tím, že co funguje dobře v rodinném domku s podlahovým vytápěním v paneláku prostě žádné výhody nepřináší.
Mám dojem, že ten plynový 100 MW čistě teplárenský kotel bude naštěstí jen záložní.
Ano, nahradí záložní dodávku z EMĚ II. Ta je fakticky odstavená a udržuje se v provozuschopném stavu jen kvůli záloze. S plynovým kotlem to bude jednodušší a levnější. Ale je to záloha.
Takže v letním období bude k hydraulicky nejvzdálenějšímu odběrateli Lhotka Libuš - 80 km protáčet 150 000m3 s čerpací prací 10MW kvůli dodávce TÚV pár kW a na Mělníku pálit ZP - kdo takovou pitomost vymyslel?
Cena tepla z dnešního maxima 1000Kč/GJ (zdroj ERÚ) stoupne na 1500Kč/GJ kdo to zaplatí?
Takhle velká soustava je docela citlivá na hydraulické rázy - už jich tam pár bylo naposled včera nad ránem 50 let starý PTK nevydržel a 370 odběrných míst bez tepla tj. obyvatel jako dva Benešovy. Nedávno něco podobného bylo v Bohnicích. A bude hůř. Sídliště kolem Prahy stáří PTK kanálové uložení U kompenzátory min 50 let staré.
150000m3 je objem páteřního napaječe z Mělníka do Libuše a to se protáčí i v létě jde o to jak rychle...
Paroplynovou turbínu na EMĚ neplánují tu chtělo PRE v Třeboradicích bez vyvedeného tepla jako záložní zdroj EE na biolíh.
Víte něco o horkovodním topení? Protáčí se jen tolik vody kolik výměníková stanice sežere. A v létě to není málo na teplou vodu.
Kolik se tedy spotřebuje tepla na ohřev 1l opravdu spotřebované TUV? Vytápět Prahu ohřátou teplou užitkovou vodou, to se opravdu rentuje! Já na rozdíl od Vás si pokládám otázku Cui bono? Cituji z wikipedie:".... kromě oficiálního důvodu je i důvod jiný - například finanční zisk firmy nebo soukromé osoby. "
Pokud vydrží uhelná fóbie, ten paroplyn možná bude vydělávat i bez velké dodávky tepla do Prahy.
Co brani stavet novou elektrarnu primo v Praze beze ztrat na vedeni,jak tepla ,tak EE,nemaji snad v Praze plyn ? Je to investice na nekolik desetileti.
Přesně tak, ať udělá ČVUT ten druhý chystaný reaktor trošku výkonnější :-) Nebo si u Kalova mostu ukotví menší verzi Akademika Lomonosova :)
Brání tomu úplně všechno. V Praze elektrárnu nikdo nepovolí, až tak je to jednoduché.
Tak to se tedy budete za pár let opravdu hóóódně divit, až se zveřejní plány na generační přestavby většiny pražských plynových kolů pro blokové vytápění na kogenerační malé elektrárny.
V pár případech, kde se do toho na levém břehu už pustili, to koncipují jako kotel pro zimní výtopnu, a vedle něj malý motor na celý rok, úměrný letnímu odběru tepla.
Což je samozřejmě chyba. V létě bude levná elektřina solární a velké denní přečerpávačky už máme postavené, ale v zimě bude elektřina chybět nejvíc jak se zavírají uhelné elektrárny a domácnosti začínají topit čím dál víc tepelnými čerpadly.
Osobně bych viděl ideál jako dvě zařízení vedle sebe, což zaručí zálohu a snadné neuspěchané opravování. Největší efektivitu nastavenou na poloviční výkon, a plný turbo výkon plýtvavější.
V létě by jelo jedno na poloviční výkon, jen pro tu teplou vodu. Na jaře a podzim by jela obě na poloviční. A pouze v zimě 60 nejchladnějších dnů by jela obě na plný.
Háček je v investičních nákladech. Když využíváte něco drahého málo hodin v roce, musíte odběratelům naúčtovat víc, než když jste pořídil jen levné jednoúčelové zařízení, jehož nízké využití nedělá červená čísla ve vaší hospodářské výsledovce.
A proč tedy ČEZ koupil vybydlenou teplárnu Třeboradice od EPH? Jsou dvě varianty:
- v lokalitách Třeboradice, Prosek, Kobylisy, Malešice, Michle postavit něco na ZP
- obnova blokových kotelen společně s výstavbou domovních kotelen
Takže si to shrňme. 140 MW plynová kotelna, 200 MW elektrárna. Navíc 12 MW spalovna odpadů s dodavkou tepla.
Dle mne kotelna je jen záloha, elektrarna pojede celou zimu a spalovna nekde musí být. Pražáci bohuzel vrší hromady odpadů.
Praha se stane bezprostředně závislá na plynu trasa eusko-nemecko. Něco se na dodávce plynu podělá a 12 MW v zimě nevytopí prahu.
Projekt pripojky je starý 6 let.
Zdraží ee i teplo.
Lokální topení je nesmysl.
PPE je na cca 15 let. Je to zdroj M15+.
Mi vychází finančně i co se týče stability lépe dostavět ETE a elektrokotle v Praze jako to udělali v bělorusku.
O plyn bude tuto zimu rvačka.
Podle mne je to o renesanci projektu "Za Prahu čisté město", který v 90. letech tlačila do Prahy GDF - prohráli zvítězil projekt horkovodu z Mělníka.
Takže obnovení blokových kotelen tam kde zůstaly komíny, společně s instalací domovních kotelen nebo i kogenerační jednotky (motory mikro turbíny....)
Stejně se bude muset něco udělat s dožitými a poruchovými PTK (50 a více let) na sídlištích kolem Prahy, stejně tak životnost napaječe z Mělníka (30 let) není nekonečná (osové kompenzátory, kaloty..)
Každopádně etapa levného tepla z Mělníka končí a Pražané budou muset sáhnout hluboko do kapsy aby měli na teplo.
Kotelny jsou prodány různým vykukům a spekulantům.
To neprojde.
Elektrokotel se zásobníkem teplé vody jako zátěž M5- by ale mohl projít. 0 emise, jen dostavět ETE.
V Poříčí mají 30MW. Plynovodní rozvody v praze jsou na hraně kapacity. Kritická je předávačka N4G- PP v Měcholupech.
Drahelčice a Makotřesy obslouží jen západ prahy. Není propoj přes Vltavu. Třeboradice dtto.
Když přestanou fungovat Měcholupy, tak většina Prahy je bez plynu.
"Plynovodní rozvody v Praze jsou na hraně kapacity." Jste si jistý?
Podle mně musela v poslední době spotřeba plynu v Praze docela významně klesnout po zateplení paneláků.
A představte si TU HRŮZU!!!, plynaři by taky mohli s vidinou vyšších zisků začít pracovat na zvyšování přepravních kapacit!!! Na to vůbec nejsou zvyklí.
Zvyšování přepravních kapacit by vždy mělo být až poslední možností. Jinak skončíme jako USA, které to pak nutí neustále vyvolávat nové a nové války.
Uvedu to na nejviditelnělším případě automobilové dopravy, kde ty USA skončili s desetipruhovými dálnicemi stejně se dále zacpávajícími.
Před primitivním zvyšováním přepravních kapacit rozšiřováním je daleko lepší předtím vyzkoušet řešení na bázi lepší organizace.
Peněžní regulace u mýta s vyšší cenou ve špičkách, pěněžně-politická regulace u podstatného zvýhodnění hromadné dopravy proti individuální, čistě politická regulace - kdy zvolený činovník přesvědčuje místní ke kordinovanému plánování pracovní a školní doby k rozmělnění přepravních špiček.
PetřeV - to je úplný nesmysl, tu elektřinu do Prahy prostě nedostanete. Rozvodna Ďáblice se řeší 20 let a ještě se 20 let řešit bude, ani to by ovšem na Vaše řešení nestačilo, stejně jako by ani 2 bloky ETE nestačily pokrýt poptávku po topení elektřinou v Praze. Napřed si udělejte pár elementárních výpočtů na dopisní obálce, a pak něco pište.
Kapacitu a robustnost připojení Prahy k síti ZVN plánuje ČEPS v čerstvě navrženém plánu rozvoje, co je zveřejněn na www ERÚ, zvýšit. Jak novou rozvodnou Praha-sever, tak výhledově přestavbou Malešic na 400kV, jsou tam i nějaké termíny. Není to ale záměr pro příští 2 roky, takže skutečnost může jistě dopadnout jinak.
No těch 12 MW tepla je nějaký nonsense. Brno dává 22MW ee a 55MW te. 6e by v Praze tak málo produkovali odpadu?
Kolega udělal z 12 % dodávky tepla uvedené v článku 12 MW. Už nemám sílu všechny jeho hovadiny pořád dokola komentovat, tak jsem to nechal být...
Dobré ráno,
levné teplo z Mělníka nikdy nebylo. To byla jen reklama PT a.s. spolu s městem které "nadržovalo" CZT proti zemnímu plynu.
Byl to jen politický tlak nestavět kotelny...
Výhodou byla pouze cena vstupu - hnědé uhlí za cca 30 Kč/GJ a prodej tepla za v průměru 500 - 650 Kč/GJ a navíc elektřina z EMĚ I.
To byla doba renesance uhlí nebyli emisní povolenky a cena ZP se pohybovala v širokém rozpětí naproti tomu cena zejména ČU obchodovanému globálně byla předvídatelná a stoupala pouze s inflací.
Teplo z Mělníka Prahu neuvěřitelně vyčistilo a levnější než ZP tedy bylo.
Teplo z Mělníka ve skutečnosti nikdy nebylo levnější než teplo z plynového kotle.
Maximálně byla cena rovna, věřte mi pracoval jsem v PT a.s. a měl jsem na starosti pohádky o výhodnosti CZT (marketing).
Vezměte dnešní cenu tepla v N19 za odebrané Q = 2 násobek ceny zemního plynu a k tomu sjednaný příkon cca 1,2 mil. Kč/MW...
Prostě dnes je to raketa oproti plynu...
Souhlas budoucnost CZT v Praze nevidím dobře kromě ceny je ohrožením podinvestovanost PTK na sídlištích v okolí Prahy dosahují stáří i 60 let (na poruchách je to vidět) a to už je za hranou životnosti.
Rezervy na to vytvářené se ztratili v dividendách rychle se měnících akcionářů
Takže vytunelovano modrými bolseviky. Super modré zítřky. Komouši kretinsky s kellnerem vladnou republice a nic neumí krom tunelování.
PetrV:
Akcionáři PTas:
-Harvard ani moc neškodili jen se zajímali jak to prodat
-Internacional Power ty zajímala jen dividenda a jak to prodat EPH, údržba nula všechno na loď a do Anglie.
-EPH údržba nula, jen dividenda odstavili jediný funkční záložní zdroj elektřiny - Malešice. ČEZu prodali Třeboradice a EMĚ I - takže tunel na ČEZ... Veolii kotelny na severozápadě... co šlo to prodali
-Veolia - už zbyla jen ohlodaná kost prodat není co
Hlavní město ČR Praha je v rukách společnosti s naprosto nepřehlednou strukturou akcionářů.
Sídliště na okraji Prahy jsou ze 70. a 80. let, takže 60 jim fakt není. :-)
Sídliště na okraji Prahy jsou ze 70. a 80. let, takže 60 jim fakt není. :-)
Nejstarší PTK je na sídlišti Solidarita Strašnice z 1955, Prosek se začal stavět 1964 pár PTK z té doby tam ještě je.
To je dvojnásobné překročení doby životnosti. Zeptejte se kolegy Moravce kolik km PTK mu dovolilo EPH vyměnit ročně a kolik toho má v plánu s Veolií - nula protože to by si našli jiného GŘ.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se