Domů
Větrné elektrárny
FT: Větrná energetika má problém s rychlým růstem velikosti lopatek turbín
Wind farm Greater Gabbard
Zdroj: Department of Energy and Climate Change

FT: Větrná energetika má problém s rychlým růstem velikosti lopatek turbín

Londýn 2. září (ČTK/Financial Times) – Za inženýrský úspěch se dá považovat 169 větrných turbín, které u pobřeží Yorkshiru vztyčila dánská firma Orsted. Každá z nich má výkon osm megawattů a dokáže dodávat energii jedné domácnosti po dobu 24 hodin pouhým jedním otočením lopatek dlouhých 81 metrů. O desítky kilometrů severněji si konkurenční firma SSE přisadila, její novější turbíny s lopatkami dlouhými 107 metrů mohou napájet domácnost jedním otočením až dva dny. Závod o větší turbíny však přiměl odborníky k výzvě na zpomalení růstu a větší standardizaci, píše list Financial Times (FT).

Skokový růst délky lopatek větrných elektráren na moři je odrazem tvrdého konkurenčního boje v posledních více než deseti letech. Rychlé tempo vývoje pomohlo snížit náklady a ukázalo, že toto odvětví může být důležitou součástí dekarbonizace energetického systému. Kritici se ale obávají, že tento závod o stále delší lopatky může nyní způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín.

I když se v odvětví vážně diskutuje o omezení délky lopatek, mnozí developeři stále těžko odolávají vábení vyšší účinnosti. První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt (MW), nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 MW a více, s lopatkami delšími než fotbalové hřiště a stožáry tyčícími se ve výšce více než 100 metrů nad vodní hladinou. Získání většího množství elektřiny z každé turbíny také pomohlo snížit náklady na elektřinu z větru za deset let do roku 2021 až o 60 procent, uvádí Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii.

Rychlý vývoj ale přinesl i řadu problémů. Například pro výrobce plavidel, která pomáhají instalovat turbíny, a dalším částem dodavatelského řetězce. Všichni se musí přizpůsobit obrovskému nárůstu velikosti a hmotnosti.

„Mluvíte (nyní) o gondolách (částech turbín) vážících 800 až 1000 tun,“ řekl hlavní technolog firmy vyrábějící turbíny Vestas Anders Nielsen.

„Musíte zpevnit pobřežní hráz (abyste to zvládli).“

Nedávná zpráva konzultační společnosti Wood Mackenzie ukázala, že zhruba polovinu plavidel používaných po celém světě při instalaci větrných elektráren bude nutné vyměnit, protože nejsou navržena pro novější modely turbín. Jejich nahrazení bude stát zhruba 13 miliard USD (288,9 miliardy Kč). Majitelé plavidel však již investovali velké částky do současných modelů, aby záhy zjistili, že jsou nedostatečná.

Rychlé tempo vývoje také znamená, že nové modely větrných elektráren se používají v praxi mnohem dříve, než se podařilo pečlivě prozkoumat výkon současných modelů z dlouhodobého pohledu. To vyvolává otázky, zda se podaří podchytit případné problémy. Pojišťovna GCube zaměřená na odvětví obnovitelné energie ve své květnové zprávě upozornila, že zařízení s výkonem vyšším než osm MW hlásí problémy rychleji, než menší zařízení.

„Nevím o žádném jiném odvětví, které by se prosazovalo takovým tempem, pokud jde o uvádění nových modelů na trh dříve, než jsou k dispozici skutečné zkušenosti na předchozích úrovních,“ řekl profesor Durhamské univerzity, který se věnuje obnovitelné energii, Simon Hogg.

„To vnáší do tohoto odvětví velké riziko.“

Také finance v odvětví jsou napjaté. Výrobci turbín v posledních pěti letech vykázali velké ztráty, protože se snaží uvádět na trh nové modely a zároveň drží ceny nízko. Developery pak trápí vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Některé projekty elektráren na moři byly zastaveny.

V odvětví se tak stále častěji objevují výzvy ke zpomalení vývoje nových modelů turbín. Podle mnohých by pro růst odvětví a splnění náročných cílů v oblasti čisté energie bylo nyní lepší se zaměřit na standardizaci současných modelů. Wood Mackenzie uvedl, že dočasné omezení, trvající nejméně deset let, by poskytlo dodavatelům a investorům důvěru v jejich nové investice.

Řada hráčů v sektoru však omezení velikosti nepodporuje, protože se obávají, že by mohlo mít „nezamýšlené následky“. Ředitel projektu Norfolk Rob Anderson se domnívá, že je třeba se vyhnout zavádění opatření, která by mohla případně potlačit inovace. Jeden z předních developerů větrných farem Iberdrola podporuje zpomalení rozvoje nových modelů, ale nemyslí si, že je nutné zavádět omezení velikosti. Věří, že v budoucnu se zlepší ziskové marže a odvětví zažije nový impulz. Podobný názor zastává i Nielsen z firmy Vestas, který zdůrazňuje potřebu odpovědného vývoje. Nejúčinnějším přístupem je podle něj zpomalení tempa zvětšování turbín. „Toto odvětví musí dospět a každý v dodavatelském řetězci musí vydělat peníze, aby mohlo přetrvat,“ řekl Nielsen.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Antonín Mikeš
2. září 2023, 16:33

Tak se mi zdá, že tu gigantománine v OZE ze které někteří diskutující obviňují jadernou energetiku už léta, nejen že roste velikost VTE ale také producenti FTV vyrábí stále větší panely, které pak působí problémy montážním firmám při transportu na střechu. Tak očekávám kritiku z řad místních odborníků.

Milan Vaněček
2. září 2023, 18:00

Naštěstí fotovoltaika si stále zachovává lidskou dimenzi. Panely pro fotovoltaiku na střeše stále dokáží namontovat dva lidé. Trochu větší panely pro velké pozemní instalace lidé též zvládnou, ale už jsou i zcela robotické instalace zaměřované pomocí GPS.

Jan Veselý
3. září 2023, 10:37

V článku to zaznělo. Konkurenční boj je tvrdý. U pozemních VtE se, zdá se, už narazilo na velikostní strop a v těch parametrech se asi bude dále pracovat (nebo někdo vymyslí jak ten strop obejít).

U offshore instalací se ta optimální velikost ještě hledá. Jde jen o to, co chcete v tom článku vidět. Jestli technické potíže, se kterými je třeba se porvat, nebo technické potíže, před kterými je třeba se podělat.

Volba je na každém z nás. A do 1000+ MW turbín je daleko.

Martin V.
4. září 2023, 04:36

Já ten článek pochopil tak, že nárůst jednotkového výkonu je příliš strmý a nečeká na zpětné vazby z provozu. Pokud si vzpomenete, tak v počátcích moderní větrné energetiky byly celkem velké turbíny, a byl to jasný neúspěch. Přímo krach - třeba 3 MW GROWIAN z osmdesátých let minulého století. Pak začali dělat mnohem menší turbíny ve větším počtu a po několikaletých zkušenostech přišli výrobci s větším modelem. Nikdy ale s více než dvojnásobným výkonem. A tímto postupem krok za krokem se dostali až k úspěšným velkým turbínám dneška. Na pevnině už asi větší než třímegawatové jednotky nejsou snadné na přepravu a montáž. Ale moře tyhle limity nemá. Spíš jde o to vychytat mouchy dřív než se investují astronomické peníze do většího modelu.

miro novak
2. září 2023, 17:03

Problemom veternych elektrarni nie je rychlost, ale obycajny naraz na technologicke bariery, o ktorych pisem uz 10 rokov. Riesenim je ale naprosto disruptivny pristup, ale zadubene radoby odborne statocne odolavaju novym technologiam. Stale lpeju na starych technologiach, lebo aj konkurencia tak robi.

Jan Veselý
3. září 2023, 10:38

Jakou konkrétní radikální inovaci máte na mysli?

Pravoslav Motyčka
2. září 2023, 19:47

Velikost VTE zcela zásadně ovlivňuje jejich účinnost , protože díky většímu průměru lopatek lze postavit vyšší stožár a dosáhnout vyšší průměrné rychlosti větru protože výroba stoupá s 3 mocninou rychlosti větru je přínos naprosto zásadní. Firmy , které nedokáží postavit turbíny s velikostí přes 15MW nemají před sebou dlouhou budoucnost. Čínské firmy to pochopily a na rozdíl od těch evropských překonaly překážky při vývoji velkých turbín. Pokud to evropské firmy také nezvládnou mají před sebou stejnou budoucnost jako evropští výrobci FV panelů. Když to vezmu v Číslech pak i nad našim územím jsou podobné větrné podmínky jako na pobřeží severního moře jenže cca 200 metrů nad zemí z logiky věci lze tedy výkonné VTE u nás stavět téměř všude v otevřené krajině.

Emil
2. září 2023, 20:05

15 MW turbíny jsou záležitost prakticky výhradně offshore větrných elektráren, do vnitrozemí určené nejsou, už jen proto, že tam lopatky s takovým výkonem obvykle není jak dopravit.

Větrné podmínky nad naším územím jsou od těch na pobřeží Severního moře diametrálně odlišné, navíc nestačí když zrovna fouká ve vnitrozemí 200 metrů nad zemí, jako u mořské hladiny, to by musely mít větrníky o 200 metrů delší tubusy, což je pochopitelně nesmysl.

Petr prochaska
3. září 2023, 08:24

Vítr u velkých VTE samozřejmě nefouká jen ve výšce 200 metrů, ale i při spodní hraně lopatek. V ČR je to s větrem bída. Efektivnější a levnější je když energii z větru vyrobí němci nebo někdo kdo má moře a posílí se vedení k nám.

Jan Veselý
3. září 2023, 10:40

Fuj, ve výrobě elektřiny je přece třeba pěstovat zásady ču-čche.

Emil
3. září 2023, 11:07

Němci nejsou schopni posílit vedení ani sami sobě, natož aby ho posilovali nám.

Jan Veselý
3. září 2023, 12:42

Očividně byli v posledních letech výrazně posílit přeshraniční vedení s Dánskem, Norskem a Nizozemím.

Něco dalšího?

Emil
3. září 2023, 13:19

Dalšího ne, jen to samé co předtím, tj. že "nejsou schopni posílit vedení ani sami sobě, natož aby ho posilovali nám".

Galipoli
3. září 2023, 11:35

To je moýné, jen mám problém s následujícím: výška pylonu >150 m a při délce lopatek cca 105 m se dostáváte do výšky >255 m. To znamená, že nejbližší obydlí by mělo být ve vzdálenosti > 2.6 km.

Také si neumím představit, jakty lopatky dostanete na místo stavby.

A další... při 12 otáčkách/min je obvodová rychlost 464 km/hod. Tomu už žádný živočich neunikne. Taková vrtule vyčistí vzduch naprosto do čista (od létajících organismů)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se