Povolování větrných zdrojů je v Evropě stále pomalé, asociace snižuje výhled růstu výkonu

Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů probíhající energetické transformace, kdy spolu s fotovoltaikami mají pomoci k dekarbonizaci nejen v Evropě. Ne vždy však rozvoj probíhá v souladu s klimatickými plány, přičemž častou příčinou jsou zdlouhavá povolovací řízení. Podle asociace WindEurope bylo během první poloviny roku v Evropě vybudováno méně větrných elektráren, než se původně očekávalo. Kvůli pomalým povolovacím procesům a rozvoji sítí asociace snížila výhled růstu instalovaného výkonu na letošní rok o zhruba 15 %.

V Evropě byly podle WindEurope během letošního prvního pololetí zprovozněny nové větrné zdroje o instalovaném výkonu 6,8 GW. Z toho 5,3 GW připadalo na Evropskou unii a většinu instalací tvořily onshore větrné elektrárny. Instalovaný výkon větrných zdrojů napříč Evropou se tak blíží hodnotě 300 GW, z čehož více než 250 GW tvoří onshore zdroje.

Růst instalovaného výkonu v Evropě táhne především Německo. Podle asociace by Německo letos mělo zprovoznit zhruba 5 GW onshore větrných elektráren, téměř trojnásobek hodnot z posledních pěti let. V případě Německa nicméně v posledních letech začíná sílit takzvaný repowering, kdy jsou staré zdroje nahrazovány novými, většími a výkonnějšími turbínami.

Německo schvaluje rychle, v dalších zemích je situace odlišná

Podle asociace pomáhá k rychlejšímu rozvoji v Německu především implementace nových pravidel pro povolování obnovitelných zdrojů. Německo tak v loňském roce schválilo nové onshore zdroje o instalovaném výkonu 15 GW, během letošního prvního pololetí dalších 8 GW. Německé úřady tak podle asociace schvalují projekty do 18 měsíců od podání žádosti, což je v souladu s legislativou EU. Vzhledem k pokračujícímu repoweringu a vyřazování starých turbín však bude čistý přírůstek výkonu zřejmě nižší.

"Vlády musí sjednotit své kroky v oblasti větrné energetiky. Větrná energie je konkurenceschopná – snižuje náklady na elektřinu pro občany i podniky. Větrná energie je bezpečná – domácí větrné turbíny snižují nákladnou a nebezpečnou závislost na dovozu fosilních paliv," uvedl výkonný ředitel asociace WindEurope Giles Dickson s tím, že odvětví v Evropě zaměstnává na 400 tisíc lidí a každá nová větrná turbína přispívá k HDP Evropy hodnotou 16 milionů eur.

Jiné země si nicméně z pohledu povolování nových projektů vedou oproti Německu podstatě hůře. Kromě pomalého povolování však růst odvětví podle WindEurope brzdí i pomalý rozvoj přenosových a distribučních sítí, stejně jako neoptimální systém aukcí.

Budoucí rozvoj omezuje i současná regulace

V tomto ohledu lze v posledních měsících pozorovat výrazné změny, kdy evropské země postupně přehodnocují model aukcí pro offshore zdroje, kdy mají developeři státům místo čerpání provozní podpory platit. Příkladem mohou být nedávné aukce z Německa či Dánska, do kterých developeři nepřihlásili jediný projekt.

Vzhledem k těmto skutečnostem tak WindEurope přehodnotila svůj výhled na růst instalovaného výkonu na letošní rok. Zatímco původně očekávala v EU růst o hodnotě 17 GW, nyní hodnotu snížila na 14,5 GW. Do roku 2030 by se tak měl instalovaný výkon ve větru v EU dosáhnout 344 GW. Cíle EU pro tento rok však činí 425 GW.