Domů
Větrné elektrárny
Obyvatelé Jamného v referendu zamítli stavbu větrných elektráren
Zdroj: Unsplash

Obyvatelé Jamného v referendu zamítli stavbu větrných elektráren

Lidé v obci Jamné na Jihlavsku dnes v místním referendu nepodpořili výstavbu větrných elektráren na katastru obce. Proti bylo 187 ze 432 oprávněných voličů. V referendu hlasovalo 58,3 procenta hlasů, je platné a pro obec závazné, řekl ČTK starosta Luboš Varhaník.

O konání referenda rozhodlo obecní zastupitelstvo 31. října. Lidé v něm odpovídali na otázku: „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce Jamné u Jihlavy?“. Kladně se vyjádřilo 61 lidí, odpověď „Ne“ zvolilo 187 lidí. Hlasovat mohlo v obci 432 lidí.

S vedením obce jednala o možnosti stavět větrné elektrárny firma meridian Nová Energie, která od loňska oslovila i další sídla v kraji. V předběžné nabídce podle starosty firma Jamnému slíbila roční příspěvek do obecního rozpočtu kolem milionu korun v případě postavení čtyř větrníků. Rozpočet obce s 580 obyvateli schválený pro letošek převýšil 12 milionů korun.

Protože zastupitelé v Jamném nebyli jednotní v tom, jak na nabídku odpovědět, rozhodli se zeptat přímo obyvatel. „Jsme rádi, že byla volební účast takřka 60 procent, což je pro nás pozitivní zpráva ve smyslu toho, že se lidé zajímají o to, co se na obci děje,“ řekl starosta.

Výsledek referenda podle něho měl odpovědět na to, zda má vůbec význam pokračovat v jednáních o podmínkách výstavby. „Výsledek je celkem jednoznačný, čili pro nás je stanovisko závazné a my v tuto chvíli nebudeme toto téma dál rozvíjet,“ řekl starosta.

Se záměrem budování větrníků podle informací, které má ČTK od starostů, oslovuje meridian Nová Energie od minulého roku obce na Jihlavsku i na Pelhřimovsku.

Na Vysočině jsou teď vysoké větrné elektrárny na třech místech. Nepřibývají asi deset let. Největší a nejstarší větrný park je v Pavlově na Jihlavsku, kde jsou od roku 2006 čtyři zařízení. Jeden větrník stojí u obce Kámen a dva u obce Věžnice na Havlíčkobrodsku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
Vladimír Šťastný
1. prosinec 2019, 05:51

Pokud dá investor obyvatelům pokoj, tak jim k výsledku gratuluji. U nás ve Výsluní to tak jednoduché není. Obyvatelé rozhodli v referendu 67% proti. Od té doby tu máme od investora, firmy APB Plzeň, doslova peklo. Vysírá a zavaluje obec žalobami na kdejakou blbost. Trvá to už 10 let. U nás se totiž jedná o 74 ks VTE, kterýžto počet může být pružně zvýšen minimálně na dvojnásobek. Ve hře jsou desítky miliard a v tlaku investora je to znát.

Petr
1. prosinec 2019, 14:33

Tak to je pořádná zhovadilost. Pokusilo se už zastupitelstvo obrátit na stát ? Dost by mě zajímalo, zda s tím lze nějak právně zkoncovat, v realitě tedy.

Pete
1. prosinec 2019, 17:34

Tak udělejte nové referendum. Lepší teď, než vám budou omezovat spotřebu. Větrníky ničemu neškodí a krajinu nehyzdí. Bohužel se musí stavět tam, kde je vítr a těch míst ČR moc nemá.

Martin Hájek
2. prosinec 2019, 21:07

To jako že ta firma omezí obyvatelům Výsluní spotřebu? A jak to udělá?

Milan Vaněček
1. prosinec 2019, 19:12

Pane Šťastný, teď jsem si vygůglil informace o Vašem sporu s investorem VtE a držím Vám palce. Jak tady propaguji fotovoltaiku i VtE, tak to ale nesmí jít proti vůli občanů, na jejichž katastru se má stavba uskutečnit. A argumentace, že stavbou VtE a FVE konáme dobro (platí to podobně i pro JE a jiné elektrárny) je argumentace vedoucí do pekel.

Řešení je známé, už z klasického kapitalismu naší první republiky. Obec, město má být spoluinvestorem, s podílem na zisku a vše se musí dít za souhlasu většiny dotčených občanů. Netřeba objevovat něco nového.

U nás je bohužel referendum démonizováno, přitom je to osvědčený způsob například ve Švýcarsku, Bavorsku, Kalifornii, obecně v těch nejbohatších státech s nejvyšší kvalitou života.

Vladimír Šťastný
2. prosinec 2019, 06:23

Milan Vaněček, Pete. Bohužel referendum nepředstavuje právně to, co si obecně myslíme, pokud nejsou obyvatelé a zastupitelé úplně zajedno, zastupitelstvo jeho výsledek nemusí respektovat, mají ho vzít pouze "na vědomí". Ale jako vždycky i tady má velký spor malicherný základ. Obyvatelé chtěli pouze to, aby se stroje stavěly v dostatečné odstupu od obydlí či zastavitelných oblastí. Od investora to znamenalo aby alespoň trochu ubral ze zamýšleného počtu, jenže on nechtěl slyšet ani o jednom a ještě si drze naprojektoval stroj pouhých necelých 600m od krajního domu Volyně, což je i v rozporu s Územním plánem. Neštěstím naší země je to, že tyto věci státní správu vůbec nezajímají a dodnes, po dvaceti letech budování OZE a tedy i VTE, nejsou v umísťování strojů stanovena žádná pravidla. Advokáti z Frank Bold, které si firma APB najala, se navíc tváří, že náš Územní plán neexistuje a klidně konstruují své žaloby tak, aby firma vypadala jako ubližované bebíčko, které město Výsluní nechce nic dovolit. Najít nějaké zastání na jakémkoli stupni státní správy je strašně těžké, obecně platí, že úředníci jsou velkými investory zastrašení (nebo tak alespoň vystupují) a snaží se jim vycházet vstříc, i když tím leckdy porušují zákon. Když třeba náš spolek Krušno upozornil na chyby Stavebního úřadu v rozhodnutích některých dílčích řízení, úřad se k nám začal stavět dost nepřátelsky.

Ivan Novák
2. prosinec 2019, 10:40

Ne nadarmo se Frank Bold do r. 2013 jmenoval Ekologický právní servis, že. Klubko hadů. Zkuste to dát do novin.

Vladimír Šťastný
2. prosinec 2019, 10:51

Dát to do novin jsem se pokoušel hned na několika místech. Buď jsem nedostal žádnou odpověď a to i od novinářů, kteří přímo tématem OZE zabývají, nebo alespoň někteří na férovku přiznali, že to není jejich téma a že tomu nerozumí. Jediné noviny, které mi vyšly vstříc, byl regionální týdeník Nástup, kde jsem situaci v pětidílném článku popsal. Výsledek? Nula. Žádná reakce naprosto od nikoho.

Martin Hájek
2. prosinec 2019, 21:09

Malinko si tu první republiku idealizujete, pan Vaněčku. Při stavbě Vranovské přehrady se prostě obec Bítov zbourala, neboť stála v údolí, které bylo přehradou zatopeno. Obyvatelé obce byli vyvlastněni, jinak by se samozřejmě nepostavilo nikdy nic. Elektřina byla potřeba a velmi pomohla rozvoji regionu.

Milan Vaněček
3. prosinec 2019, 00:40

Pane Hájek, Vyvlastnění může mít spoustu forem. Můžete vyvlastnit živnostníky BEZ náhrady, jak to udělal bolševik mému dědovi a milionům dalších, můžete dát nízkou náhradu i můžete dát takovou vysokou náhradu která se neodmítá.

Že elektřina byla a je potřebná nejen pro rozvoj regionu, s tím souhlasím.

To jak člověk hodnotí první Československou republiku záleží též na rodinné historii, nezaměstnaný v té době měl určitě jiný pohled než velmi úspěšný řemeslník či soukromý podnikatel.

Tož tak.

PE
3. prosinec 2019, 11:33

P.Babis se taky nepta kde bude JE,my mame VTE 1Km za barakem,jednou je to

pro dobrou vec,nebo si dejte za barak benzinovou ec ,co je lepsi?? kdyz se vam to nelibi...

Novak
18. prosinec 2019, 10:37

JE bude tam, kde už nyní stojí, na to se nepotřebuje nikdo ptát, když se vypíše v okolních obcích referendum, tak bude jednoznačně ANO pro výstavbu.

o je nebo není dobrá věc je velmi diskutabilní, takže pokud to máte jako dobrou věc, tak si to doma postavte a ostatní nechte na pokoji a svou elektriku si strčte do ř. My ostatní, kterým je z toho na bl... se bez ní obejdeme.

Milan Vaněček
30. listopad 2019, 18:05

To udělal starosta dobře, že vypsal referendum a lidé, že odmítli stavbu za těchto podmínek. Myslím, že nabídka 1 milionu ročně pro obec byla příliš nízká, když si spočítáte kolik mohou tyto 4 větrníky vyrobit elektřiny za rok.

Kdyby nabídli cca pětinásobek, myslím že mohly být spokojeny obě strany, obec i investoři.

Pete
1. prosinec 2019, 17:11

Říkáme si o pěkný průšvih. V době, kdy se blíží konec životnosti uhlí a jádro jsme ani nezačali stavět, nestavíme nic. Nevím co kdo má proti VE. Situace se opakuje. Průšvih za dveřmi a parlament ani vláda opět nereaguje - jako u solárů. Na rozdíl od Německa, Rakouska atd. u nás za nedlouho nebude elektřina ani ve dne a za dobrého povětří. A ty dva bloky za 20 let to nezachrání.

Carlos
1. prosinec 2019, 18:44

Já to vím, víte to Vy, a myslím že ten průšvih cítíme ve vzduchu tak nějak všichni co to pravidelně diskutujeme. Jen se neshodujeme v tom co s tím dělat.

Podle mne by se pro problémy a jasnou nedostatečnost jaderného scénáře, který je opožděný a hrozí tím že se pouze udrží podíl JE v síti, měla během roku dvou, podle toho jak to dovolí změny legislativy, měla maximálně zjednodušit a uvolnit výstavba OZE všech velikostí. I kdybychom měli jít opět do FiT (technicky vzato jsme zdaleka nevyužili ten potenciál), tak při nastavení výkupní ceny někde na 55-65€/MWh, nás to nebude stát skoro nic a mohlo by to stačit pro nastartování výstvby FVE. Tam můžeme celkem snadno jít z dnešních asi 1900MW na nějaké 3950MW, tedy nárůst podílu OZE asi o 2.8 %

Pak by bylo vhodné vytvořit rámec a plán pro konverze některých přehrad na Vtavě na částečné PVE, existuje oficiální plán pro Orlík, pak by se ale stejně daly upravit i Slapy, tam je ale potřeba prověřit schopnosti VD Vrané vyrovnávat odtok vody, určit vhodnou kapacitu PVE s ohledem na maximální možné kolísání vody ve Štěchovicích atd.

To by dalo navíc třeba dalších 300MWp FVE, to je málo, potřebujeme toho víc, daleko víc.

Další věc, kterou bude třeba řešit je uzavírání uhelných elektráren, u velkých bloků se bude případná náhrada realizovat těžko, ale je relativně možné počítat, asi, s tím že některé menší bloky se buď předělají na biomasu, spalování odpadu, nebo se nahradí plynovými motory. Je tu ale myslím třeba také možnost že se ve Chvaleticích postupem času postaví klasická PPE, stejně tak by se mohla paroplynka časem objevit na mělníce. Obě elektrárny jsou daleko od zdrojů uhlí, ale v oblasti s relativně hustým osídlením, kam se palivo musí přepravovat a asi bude jedno jestli se tam bude přepravovat uhlí ve vagonech, nebo pokud se tam bude přepravovat plyn trubkou.

Jenže na to bude muset být asi nějaká zrychlující legislativa, máme asi 10 let než bude muset definitivně toto přejít do realizační fáze.

Otázkou je třeba i doposud nevyužitý potenciál různých výtopen při konverzi na kogenerační jednotky, ale to by nám snad mohl říct pan Hájek kolik desítek MW je ještě možné získat, pokud o tom má přehled.

Říká se že asi 150MW by se dalo získat dalším rozvojem hydroenergetiky, osobně se domnívám že toto číslo je poněkud podhodnocené a vychází spíš z konzervativních úvah o hydroenergetice, nutnosti stavby přehrad atd. Teoreticky by totiž mohlo být zajímavé prověřit jestli se dají ekonomicky realizovat elektrárny s podzemními přivaděči, což pak znamená mnohem vyšší spád s menšími dopady na přírodu a tedy i vyšší výkon. Třeba mezi Vranovem a Znojmem by bylo možné realizovat hydroelektrárnu o 40-60MW, což může být skoro polovina odhadovaného dalšího potenciálu a nepostaví se jediná nová přehrada. Pak máme zkrácená koryta řek a zrušené jezy kde se spád nějak rozložil, moderní konstrukcí jezů by šel teto spád opět získat a to i tak aby neovlivňoval průchod povodní, zase jsou to nějaké desítky MW. Pak jsou možnosti nových PVE, jak jsem říkal atd. Ještě by toho šlo udělat dost.

Pete
1. prosinec 2019, 21:30

Hydroenergetikou to nevytrhnete. Naopak z důvodu tlaku na navýšení minimálních zbytkových průtoků dojde u malých vodních elektráren brzo k podstatnému snížení výroby. A to bohužel v celé EU. Zároveň z důvodu ekologie klesá flexibilita vodních elektráren. Jsou nuceny zmenšit rychlost změny hladin v řekách kvůli rybám. Jako cestu vidím výstavbu OZE a paroplynových zdrojů. K tomu je ovšem třeba vytvořit podmínky. Je sice pozdě, ale čím dřív tím lip. Samozřejmě alespoň ty dva jaderné bloky je potřeba dokončit.

Carlos
2. prosinec 2019, 00:21

Ano, nevytrhne, nicméně v případě Vranova již zůstatkový průtok byl navýšen, takže jestliže odvedeme těch 40-50 kubíků tunelem do Znojma, tak se nic nezmění a naopak to bude mít pozitivní dopad na ekosystém Dyje. Dále se zůstatkové průtoky nestanovují a nikdy ani nebudou, protože nemají smysl, pro hydroelektrárny jezové, tam je jenom technologická ztráta pro rybochod, ale to je tak 1 kubík. A stejně tak zůstatkový průtok bude zbytečný pro řeky kde jsou kaskády přehrad. Stanovovat zůstatkový průtok na horní a dolní polovičce kaskády mimo posledních nádrží nemá smysl, stejně jako na Vltavě od Orlíku po Vrané (a teoreticky Modřany, ale to je jez malé hradicí výšky)

Z hlediska průtoku na Vltavě pod Prahou je třeba aby se vyrovnávání dělo na Vraném a k tomu do něj bylo pravidelně přes Štěchovice odpouštěno dostatečné množství vody. Nic víc, samotná zdrž by to měla vyrovnat, podle odtoku na nějakých 8 hodin, tedy čtvrt dne, kolísání hladiny o 90 cm. Pokud odečteme 20 pro PVE, tak je to na 5 hodin, ale s tím že je tam nahoru rezerva 10cm po maximální hladinu a hladina stálého nadržení je sice nějak navržená, ale otázka jestli je smluvní, nebo nutná. Pokud smluvní, dá se s ní pohnout.

Pak by se samozřejmě k hydroelektrárnám daly provést ještě opatření v podobě baterií, které by mohly situaci změnit. Jestliže má třeba Střekov teoreticky maximální výkon až 24MW, instalovaný asi 19.5MW, pak s bateriovou akumulací by bylo možné mít na místě výkon nějakých 78-80MW, z pohledu "vodní strany" elektrárny se nic nezmění. To stejné můžete dosadit na Vrané a Hněvkovice. Ale pravda, to je jen regulační výkon pro spolupráci s jinými OZE.

Nový výkon by právě bylo možné získat změnou přístupu a přestavbou některých současných vodních děl. Ano, těch možností nebude moc, ale, jak vidíte, jeden zásah udělá navíc 20-30MW (Vranov), takže ještě se dá.

Další věcí, kterou jsem zmínil a která by měla přímý dopad na možnost navýšení výroby z MVE je možnost zpětného obnovení jezů, tentokrát pohyblivých, které byly zrušeny, eventuálně jejich doplnění tak aby hladinu do výšky těch zničených proti proudu. na mve. energetika. cz je dostupný seznam vodních děl z 30. let. najdou se tam adresy míst kde široko daleko není jez, ale býval tam mlýn/pila/elektrárna historicky tam ta stavba byla a zanikla relativně nedávno, tam by obnova mohla jít i tak aby to nedělalo problémy při povodni. Pak tu jsou třeba splavy na Moravě, kde jsou některé protržené, tam by šly na ty zůstavší dosadit klapky (vážně se o tom uvažuje), jen je třeba kooperace se Slovenskem (hraniční úsek). Pak máme zkrácená koryta a stavby, které zanikly před rokem 1930.

A na jezové MVE nemá cenu, jak jsem říkal, ten zůstatkový průtok stanovovat. Na druhou stranu tyto zpomalí trochu odtok z krajiny a zabrání dalšímu zahlubování koryt, nebo je dokonce mohou zvrátit, a zabránit klesání hladiny spodní vody, dokonce ji snad i opět zvednout, což je zase tedy, podle mne, výhoda.

Ano, hydroenergetika nás nevytrhne, ale pořád může ještě sehrát poměrně výraznou roli. Ať už na nových dílech, nebo na existujících kde může dojít k vytvoření akumulačních kapacit.

A na celoevropské úrovni na hromadu z toho co píšete kašlou, poláci staví hned za hranicemi další přehrady a myslím že nejenom tam, na západě se dělá sem tam nějaký repowering a v Alpách se dál provádí rozvoj a s trochou kreativity by se daly vyřešit i některé letité problémy.

NN
30. listopad 2019, 18:23

A jak jste spočítal, kolik EE by ty turbiny vyrobily, když nejspíš nevíte rotor, výkon generátoru + větrnost?

Milan Vaněček
30. listopad 2019, 18:41

Předpokládám špičkovou techniku a dobré větrné podmínky. Jinak to vůbec nemá smysl.

Josef
30. listopad 2019, 20:41

Pane Vaněček tak to nefunguje 5 milionů znamená 750 korun měsíčně na osobu a jen naprostý hlupák si za to nechá zničit okolní krajinu. Jen nemovitosti ztratí 1/4 ceny... už jen z tohoto pohledu lidé nevydělají nic protože 180 domů ztratí na hodnotě 135 mil korun. Lidé nechtějí industrializaci venkovské krajiny větrnou energetikou. Chtějí dostavět Temelín kde se bude investovat v připraveném areálu a ne mít zničenou krajinu kvůli zelené ideologii jako má sever Německa.

PE
30. listopad 2019, 20:49

Regon Drahany , Roztani ,tam se stavet nebude?

Milan Vaněček
30. listopad 2019, 20:59

Pane Josef Vám bolševik "vyčistil" krajinu, zlikvidoval vesnice aby tam mohly vzniknout nové elektrárny. To asi pro Vás bylo ideální.

A teď se Vám nelíbí referendum k elektrárně která nic nelikviduje. A Vy předem víte co se lidem líbí a co nelíbí.

Josef
1. prosinec 2019, 00:15

Na náhradu 2 etapy JETE potřebujete cca 6 velkých přečerpávacích elektráren a 6000 větrných el. o výkonu 3MW, vedení schopné přenášet výkon mezi větrnými el. a přečerpávacími el., dále pak 3 plynové elektrárny jako zálohu pro 10 týdnů v roce kdy vítr nefouká. A bolševiky nechte spát jaderné el. naplánovali elektroinženýři a udělali to dobře. To, že to pravdoláskaři z poloviny zastavili a chtěli zrušit celý Temelín Kužvartorvé a další to nevidíte , naplánovaný byl celý přechod na jádro, mohli jsme mít bezemisní elektroenergetiku jako Švýcaři nebo Francouzi, místo toho se jaderný program zastavil a peníze, které by stačili na novou jadernou el. se dali do odsíření uhelných el. kde jsou teď ty peníze když se budou uhelné el. zavírat ?. Dovolili jsme, aby nám státy co jadernou energetiku odmítají přikazovali nesmyslné bezpečnostní standarty pro nové jaderné el., které jsou vymyšleny s cílem zdražit jadernou energetiku a odstranit jí tak z energetickému mixu, přitom není žádný technický problém zopakovat projekt Temelín a postavit ho za reálně menší peníze než za co byla postavena původní elektrárna.

Milan Vaněček
1. prosinec 2019, 18:44

Švýcaři od jádra ustupují, teď zavřeli bez náhrady svoji prvou JE, a postupně budou zavírat další a protože mají hodně vodních elektráren, budou se pomalu ale jistě (do 2050) blížit 100% OZE.

Francouzům se stavět nové JE jako náhradu starých, vysloužilých nějak nedaří.

S Temelínem 3,4 je ten problém, že zatímco Temelín 1,2 stál prý 100 milionů Kč (plus co do toho dal bolševik před 1989), nové 2 bloky by stály přes 500 milionů Kč.

A elektřina u nás by se musela zdražit 2-3 krát vůči současnému stavu, danému Lipskou burzou aby se ta investice vůbec zaplatila.

Nevím zda jsme tak bohatí, myslím že ne, nevím zda bychom si přáli mít tak drahou elektřinu pro naše děti.

Jaderné bezpečnostní standardy bych nesnižoval, naopak, velká jaderná havarie v EU by znamenala okamžitý konec JE v EU.

Martin Hájek
2. prosinec 2019, 21:04

Pane Vaněčku, nesvádějte všechno na Bolševiky. Vranovská přehrada byla vybudována v letech 1929 až 1933 a byla kvůli ní zbourána obec Bítov.

petr
30. listopad 2019, 22:58

Pane Vaněčku, pan Josef má pravdu, na pár hektarech co je kolem Temelína můžeme postavit v rámci tzv II. etapy od 2 * 1200 po 2 * 1650 MW a vyrobit 10 krát více elektrické energie než se dnes ve všech loupežníckých FTVE vyrobí...¨

hezkou neděli...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se