Portugalsko vypíše první aukci pro větrné elektrárny na moři. Do 7 let chce 10 GW výkonu
Portugalsko se chystá ještě v letošním roce vypsat první aukci pro větrné elektrárny na moři. Podle vyjádření tamního premiéra Antonia Costy by země chtěla do roku 2030 disponovat instalovaným výkonem větrných elektráren na moři ve výši 10 GW. Aktuálně portugalsko provozuje pouze jedinou plovoucí offshore větrnou elektrárnu o instalovaném výkonu 25 MW.
Portugalsko, které v loňském roce vyrobilo téměř 40 % elektrické energie ze zemního plynu, plánuje do roku 2030 vybudovat flotilu offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 10 GW. Země v současné době disponuje 5,6 GW větrných elektráren instalovaných na pevnině. Ty pokrývají necelých 30 % výroby elektřiny v zemi.
Na moři má v provozu pouze jednu elektrárnu o instalovaném výkonu 25 MW. To se má ale brzy změnit. Podle portugalského premiéra vypíše Portugalsko ještě letos první aukci na výstavbu offshore větrných elektráren.
"Ještě před vypsáním aukce spustí vláda tento týden veřejnou konzultaci týkající se vymezení určitých oblastí ve vodách Atlantského oceánu při pobřeží Portugalska k rozvoji větrných elektráren," uvedl podle zahraničního serveru Reuters Costa při návštěvě Kapverd.
Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě
Výše uvedená 25MW plovoucí větrná elektrárna o instalovaném výkonu 25 MW byla v době své výstavby v roce 2019 teprve druhou svého druhu v Evropě.Vůbec prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna Hywind, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
Technologie plovoucích větrných elektráren je považována za klíčovou pro mořské větrné elektrárny, jelikož umožňuje výstavbu elektráren i v hlubokých vodách. I proto si získala pozornost mnoha zemí v čele se Spojeným královstvím, Francií či několika zeměmi z jihovýchodní Asie.
Mohlo by vás zajímat:
K tomu nejakej kabel z Maroka jako stavi UK, propojeni se Spanelskem uz maji, hodne hydro elektraren taky a muzou bejt od 2030 v elektrine uhlikove neutralni. Drzim jim palce, bylo by to hezke “poster child”, ze ceho je mozne s OZE dosahnout
Dotaz: co se přesně myslí tou "uhlíkovou neutralitou", kdo, jak a komu to bude počítat?
Výroba z větrných elektráren jde i v zemích, kde vůbec moře nemají. V Rakousku, které má stejné větrné podmínky jako ČR a v němž podle trollů údajně elektřina z větru vyrábět nejde, protože tam prý nefouká vyrobilo 4. 2. 2023 36,9 % elektřiny z větru. To máme v ČR co dohánět.
Rakousko, které má stejné větrné podmínky jako ČR 2.4. 2023 vyrobilo z větru přes 36 % elektřiny. Lháři tvrdí, že ve středoevropských státech jako ČR a Rakousko nefouká a nemá smysl větrné elektrárny stavět. Opak je pravdou. Kdy ale to Rakousko doženeme?
Cituji ústav fyziky atmosféry, co nám říká o Rakousku: "Specifikem je území východně od Vídně, kde jsou podmínky mimořádně příznivé, a to jak větrností, tak charakterem krajiny. Dosud se výstavba VtE koncentrovala do nejvíce větrných lokalit, zatímco většina území včetně „středně“ větrných míst se nevyužívá. V praxi je tedy nastavena hranice rentability výše než v České republice".
Takže laskavě pomlčte o lhářích, Karásku.
A v čem jsem vlastně lhal. S tím tvrzením, že nejlepší podmínky mají Dolní Rakousy, Burgenland a Štýrsko souhlasím. Jsou to stejné podmínky jako na Vysočině a Jižní Moravě. Je to stejný vítr a hranice ho nezastaví. V Rakousku se toho využívá, tady v ČR minimálně.
Nejsou to stejné podmínky jako na Vysočině a Jižní Moravě, Karásku. Jestli jste to stále ještě nepochopil, tak východně od Vídně jsou ty podmínky podstatně lepší a tam taky ty rakouské větrníky převážně stojí. Přesně to tvrdí Ústav fyziky atmosféry.
Není to stejný vítr, to území v Rakousku je lepší "jak větrností, tak charakterem krajiny".
Emile, doporučuji se podívat k Břeclavi, nebo Mikulovu. Tam se hned v Rakousku elektrárny točí a pokračují samozřejmě pořád dál až do toho Burgenlandu a Štýrska. Na většině území Rakouska (Korutany, Tyrolsko, Salcbursko, Vorarlbersko) jsou ale Alpy a tam to budovat nejde. ČR má stejné větné podmínky , ale větší území, kde je to možné realizovat.
Nemá stejné větrné podmínky, viz citace Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ani nemá větší území, kde je to možné realizovat. Naopak těch míst, kde je to možné realizovat, je kvůli střetům s ochranou přírody a obydleným územím minimum.
Drahej Emile, prosím nezaměňovat větrné a politické podmínky, to je rozdíl. To velké využití začíná hned za Mikulovem a Břeclaví. Tam se ta krajina fakt nemění a fouká tam od nás, respektive z Vysočiny. Dolní Rakousy mají instalovaný výkon z větru 1861 MW, Burgenland potom 1346 MW. Tvrzení, že Rakousko má lepší větrné podmínky by bylo pravdivé kdyby ten vítr začal foukat přesně na hranici za tou Břeclaví a Mikulovem, což je ale nesmysl. Státní hranice na to opravdu vliv nemá.
Drahej Karásku, v citovaném tvrzení Ústavu fyziky atmosféry jsou zmíněny je větrné podmínky, žádné politické podmínky tam uvedeny nejsou, tak si přestaňte vymýšlet. Vaše amatérské úvahy na tom nic nemění.
Ëmile, Vámi citovaná pasáž byla o Rakousku, máte citaci týkající se území jižní Moravy příp. Vysočiny?
Pavle K, moje citovaná pasáž se týká porovnání podmínek Rakouska a České republiky, protože jsem reagoval na Karáskovo nepravdivé tvrzení, cituji: "Rakousko, které má stejné větrné podmínky jako ČR...". To se také týkalo porovnání podmínek Rakouska a České republiky. Jiná citace k vyvrácení tohoto tvrzení potřeba není.
Kde je drahej Emile přímo ta hranice mezi těmi špatnými a dobrými podmínkami? Rád se nechám poučit.
Tím jsem měl Emile na mysli hranici na mapě. Aby se náhodou nestalo, že má slova budou překroucena.
"Specifikem je území východně od Vídně, kde jsou podmínky mimořádně příznivé", to byste při troše snahy na mapě mohl najít, ne?
To bych najít opravdu mohl, navíc jsem tam i víckrát byl. A proč tedy zároveň stejně a ve velkém vyrábějí ty větrné elektrárny už ten kousek od Břeclavi a Mikulova? Východně od Vídně je už jen kousek Dolních Rakous a pak trochu jihovýchodně Burgenland. A v těch Dolních Rakousích se vyrábí energie z větru ještě víc, než v Burgenlandu. Opět se tedy ptám, kde přesně je ta hranice na mapě mezi dobrými a špatnými podmínkami?
A já vám opět odpovídám, že ta hranice je "východně od Vídně, kde jsou podmínky mimořádně příznivé". Podle Alberta Einsteina "definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky." Očekáváte, že když se zeptáte ještě znovu, že se tím to tvrzení Ústavu fyziky atmosféry nějak změní?
A proč tedy ty větrné elektrárny které jsou severně od Vídně, tedy směrem k hranici s ČR a někdy dokonce kousek od hranice s ČR se točí stejně jako ty východně od Vídně?
A na to jste přišel jak, že se točí stejně, Karásku?
Emile, stačí, se na ně podívat. A tady je větrná mapa Rakouska s těmi úplně nejlepšími lokalitami.
https://www.klimawandelanpassung.at/fileadmin/_processed_/3/e/csm_transwind_3_fbf2216bac.jpg
A mimochodem, když tak dobře fouká východně od Vídně, proč jsou ty větrné elektrárny ve velkém jen k maďarské hranici a v Maďarsku už málo? Prosím o logické vysvětlení
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se