Obě portugalské uhelné elektrárny byly během celého dubna mimo provoz. Důvodem bylo snížení poptávky o 12 % oproti loňskému roku způsobené situací okolo nemoci COVID-19. Kromě výroby z uhlí poklesla v Portugalsku také výroba větrných elektráren, naopak se dařilo výrobě elektřiny z vodních zdrojů.
Portugalsko má za sebou celý jeden měsíc <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050620-portugal-goes-coal-free-in-april-as-demand-drops-12-amid-lockdown?fbclid=iwar3bjhd39wzhhmzw-pkhuprcxrrofbxjlqabshkindlwdd5rrqpyipi7n5w">bez výroby elektřiny ve svých dvou uhelných elektrárnách</a>. Důvodem pro dočasné odstavení elektráren byla snížená dubnová spotřeba elektřiny v zemi, která dosáhla 3,5 TWh, což činí v meziročním srovnání 12% pokles. Zároveň byla letošní portugalská dubnová spotřeba elektřiny nejnižší od roku 2007. Zjevný vliv na tyto hodnoty měla současná <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nejvice-zasazenych-oblastech-eu-se-postupne-zvysuje-cr-stale-nizsi-az-15">situace způsobená onemocněním COVID-19</a>.
Uhelné elektrárny Sines s instalovaným výkonem 1,3 GW a Pego s 618 MW byly odstaveny již 13. března.  Mimořádný stav v Portugalsku platí od 18. března. Podle portugalské environmentální skupiny Zero byla elektrárna Pego mimo provoz po dobu 52 dní a elektrárna Sines po dobu 100 dní.
Úplné odstavení obou portugalských elektráren je přitom v plánu relativně brzy – elektrárna Pego se má uzavřít v příštím roce a elektrárna Sines v roce 2023.
<h2>Výroba vodních elektráren rostla, větru ubylo</h2>
Výroba z vodních elektráren v dubnu v Portugalsku <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny">meziročně vzrostla o 21 % na 1,2 TWh</a>. Zároveň země disponuje nejhojnějšími zásobami vody za čtyři roky, když na začátku dubna měla v zásobě 2,3 TWh a na konci dokonce 2,5 TWh, což činí 79,6 % jejích kapacit.
Naopak tomu bylo u větrných elektráren, které vyrobily meziročně o 24 % méně elektřiny – konkrétně 900 GWh.
Ze Španělska dovezlo Portugalsko o 17 % více elektrické energie než vloni (0,7 TWh) a naopak vyvezlo meziročně o 42 % méně (0,2 TWh).
{„country“:“PRT“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-04-30″,“caption“:“Dubnová výroba elektřiny v Portugalsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-04-30″}

Uhlí

Výroba elektřiny v Portugalsku se v dubnu obešla bez uhelných elektráren

V Portugalsku se staví <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worlds-second-floating-wind-farm-sets-sail-for-portugal/">druhá plovoucí větrná elektrárna</a> v Evropě. Bude sestávat ze tří plovoucích jednotek a celkový instalovaný výkon dosáhne 25 MW.  Očekává se, že instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě do roku 2030 dosáhne 4-5 GW. Technický potenciál je dle CEO WindEurope až 4 000 GW. 
<h2>Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě</h2>
Do Portugalska dorazila první ze tří turbín pro budovanou plovoucí větrnou elektrárnu, využívající WindFloat technologii. Do konce roku by měly být spuštěny i zbývající dvě turbíny, které navýší výkon elektrárny na celkových 25 MW.
Projekt je veden mezinárodním konsorciem Windplus, které se skládá z portugalské EDP Renewables (54,4 %), francouzské ENGIE (25 %), španělské firmy Repsol (19,4 %) a americké Principle Power Inc. (1,2 %). Finančně pak přispěly portugalská vláda, Evropská komise a Evropská investiční banka.
<blockquote>„Jedná se o první plovoucí větrnou farmu, která je financována bankou. To skutečně dokazuje schopnost financovat technologii plovoucích větrných elektráren, čemuž tak doteď nebylo.“ 
João Metelo, CEO Principle Power</blockquote>
<h2>Plovoucí větrné elektrárny mají velký potenciál</h2>
Podle Metela je projekt Windplus prvním svého druhy, který je realizován jako komerční projekt. Očekává se, že větrné elektrárny na moři budou hrát velkou roli v dosažení klimaticko-energetických cílů EU.
Podle některých představitelů z odvětví větrné energetiky plovoucí větrné elektrárny povedou k pravé globalizaci větrné energetiky na moři. Výhodou je, že tyto platformy mohou být instalovány daleko na otevřeném moři, v místech, která byla dříve nepřístupná. Běžná větrná elektrárna na moři bývá obvykle instalovaná do maximální hloubky 50-55 metrů. Plovoucí větrné elektrárny tato omezení nemají.
Očekává se, že s postupným rozvojem této technologie budou klesat náklady. Dnes jsou náklady v případě plovoucích elektráren zhruba 180-200 eur na vyrobenou MWh elektrické energie. Pokud ovšem dojde k rozsáhlé komercializaci, tak by podle Gilese Dicksona, CEO asociace WindEurope, náklady mohly klesnout až na 40-60 euro/MWh.
<h2>V Evropě jsou naplánované další dva projekty</h2>
Prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">Hywind</a>, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
V Evropě se na základě technologie WindFloat plánují další dva projekty. Prvním je 50MW plovoucí větrná elektrárna ve Skotsku, která má být zprovozněna do roku 2020 a druhým elektrárna u jihu Francie plánovaná na rok 2021.
Zdroj úvodní foto: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Floatgen.jpg">commons.wikimedia.org</a>

Elektrárny v Evropě

V Evropě bude vybudována druhá plovoucí větrná elektrárna. Celkový potenciál kontinentu se odhaduje na tisíce GW

Portugalsko udělalo nový světový rekord v cenách z aukcí pro výstavbu solárních elektráren. Ve vůbec první aukci pro solární elektrárny v zemi padla světově nejnižší cena a to 14,76 euro za MWh. Celkově se ceny pohybovaly na úrovni 20 euro za MWh.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugals-solar-energy-auction-breaks-world-record/">EURACTIV</a> informoval o světovém rekordu v Portugalsku. V Portugalsku byla vypsána aukce na solární farmy o celkovém výkonu 1150 MW. Z aukce vzešlo celkem 13 vítězů, kteří si mezi sebou rozdělili 24 licencí. Dle Joaoa Galamba, náměstka pro energetiku, se jedna licence dokonce vysoutěžila na 14,76 EUR/MWh, což představuje v <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/cervnove-aukci-fotovoltaiky-nemecku-se-ceny-vratily-60-eur-mwh-stale-se-vsak-drzi-vysoko/">aukcích pro solární elektrárny</a> celosvětově nejnižší vysoutěženou cenu.
Cenový strop pro portugalskou aukci byl stanoven na 45 EUR/MWh, ale výsledky se nakonec pohybovaly na úrovni 20 EUR/MWh. Aukce byla rozdělena do dvou částí, v první části šlo do aukce 862 MW výkonu a průměrná vysoutěžená cena byla 20,33 EUR/MWh, z toho zhruba 5 projektů dosáhlo ceny pod 20 EUR/MWh. V této části se soutěžilo o patnáctiletý kontrakt s fixní cenou. Rekordně nízká cena byla udělena v rámci druhé části o celkovém objemu 288 MW.
<blockquote>„První aukce v Portugalsku byla úspěch. V aukci došlo k brutálnímu snížení ceny, mimo dosažení nejnižší ceny v Evropě jsme dosáhli nového světového minima,“ sdělil Galamba agentuře Reuters.</blockquote>
Před touto aukcí byla nejnižší světová aukční cena 16,7 euro za MWh. Cenu reportoval ve svém pravidelném zpravodaji z minulého roku Solar Power Europe a aukce proběhla v Indii.
<blockquote>„Tato aukce dokázala, že energetická transformace, ke které se země zavázala, může nejenom silně podpořit investice do obnovitelných zdrojů, ale že to i může zvládnout za nízké ceny,“ dodal dále Galamba.</blockquote>
Dle neoficiálních zdrojů tvoří většinu vítězů aukce zahraniční společnosti. Tento tendr byl jedním z mnoha na cestě <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny/">Portugalska</a> k přeměně svého energetického mixu. Portugalsko má v plánu posílit svůj instalovaný solární výkon z hodnoty 572 MW (2018) na hodnotu 1,6 GW v roce 2021 a dále na hodnoty 8,1 až 9,9 GW v roce 2030.

Obnovitelné zdroje

Nový světový rekord: V Portugalsku padla rekordně nízká cena na solární elektrárnu

Společnost EDP Renewables prodává svůj podíl ve větrných parcích instalovaných v různých evropských státech investorům za zhruba 800 milionů eur. Instalovaný výkon prodávaného portfolia je téměř 1 GW.
<a href="https://www.edpr.com/en/news/2019/04/23/edpr-announces-eu800-million-asset-rotation-deal-wind-farms-europe">Portugalská EDP Renewables,</a> která byla založená původně ve Španělsku, poslala antimonopolnímu úřadu oznámení, kde objasňuje, že dosáhla shody ve vyjednávání se skupinou investorů a jejím úmyslu prodat své portfolio větrných parků s instalovaným výkonem 997 MW.
Z tohoto výkonu se 388 MW nachází ve Francii, 348 MW ve Španělsku, 191 MW v Portugalsku a 71 MW v Belgii. V průměru jsou jednotlivé parky v provozu 7 let, ovšem nemalá část projektů se stále nachází ve fázi příprav a výstavby.
EDP Renewables drží ve většině parků těsnou nadpoloviční většinu. Celková hodnota parků je odhadovaná na 1,6 mld. EUR, což odpovídá měrné ceně cca 41 mil. Kč/MW.
Společnost již prodala v minulých letech minoritní podíly v jednotlivých parcích a nyní prodává zbylé podíly. EDP Renewables bude i nadále provádět na prodávaných parcích provozní údržbu a servis.
Společnost zůstane i po prodeji, který by měl po schválení proběhnout v druhé polovině roku, aktivní ve více než deseti zemích. Celá transakce je součástí rotačního programu, který má firma nastaven na roky 2019 až 2022 tak, aby mohla finance opět reinvestovat do dalších rozvíjejících se projektů.

Větrné elektrárny

Portugalská společnost EDP Renewables prodává v Evropě 1 GW větrných parků

Státem vlastněná čínská společnost se snaží získat <a href="https://www.euractiv.com/section/eu-china/news/china-set-to-fully-control-portugals-power-grid-amid-europes-inertia/">úplnou kontrolu</a> nad přenosovou sítí Portugalska. Čínské státní společnosti mají již významný vliv v klíčových energetických společnostech například ve Velké Británii, v Itálii nebo v Řecku. Prověřování přímých zahraničních investic v EU je momentálně projednáváno mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. 
<h2>Čínské státní společnosti v Portugalsku</h2>
V roce 2011 byla portugalská vláda nucena prodat svůj podíl v přenosové soustavě země v rámci podmínek finanční pomoci od Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Podíl 21,35 % ve společnosti Energias de Portugal (EDP) tehdy odkoupila státem vlastněná čínská společnost China Three Gorges (CTG). Nyní se firma CTG snaží v EDP získat většinový podíl.
EDP je mimo jiné i významným hráčem v oblasti obnovitelných zdrojů. EDP je většinovým vlastníkem EDP Renewables, která je čtvrtým největším výrobcem elektřiny z větrných elektráren. Čínská CTG dokonce předložila nabídku k získání podílu v EDP Renewables, který EDP nevlastní.
Portugalská vláda prodeji podílů EDP firmě CTG neoponuje. Pokud by ovšem k prodeji podílů došlo, tak by čínská společnost kontrolovala výrobu a distribuci elektřiny v <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/portugalsko-elektroenergetika/">Portugalsku</a>. Kromě dalšího Čína (státní společnost State Grid Corporation of China) již nyní vlastní 25 % společnosti <a href="https://www.ren.pt/en-GB/investidores/estrutura_acionista/">Redes Energéticas Nacionais</a> (REN), která provozuje přenosovou a přepravní soustavu.
<h2>EU zřejmě čeká v této oblasti změna</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-komise-podezriva-nemeckeho-provozovatele-prenosove-site-omezovani-preshranicni-kapacity/">Evropská komise</a>, Rada a Evropský parlament se momentálně snaží dosáhnout shody ohledně prověřování přímých zahraničních investic v EU. Jednání byla zahájena v červenci a jsou důsledkem žádosti Francie, Německa a Itálie z února 2017. Francouzský ministr financí se nechal slyšet, že pokud takto velké investice třetích zemích, jako je Čína, nebudou kontrolované, tak by mohlo dojít k „vyrabování“ majetku. Čínské státní společnosti již vlastní významné podíly v italské elektroenergetické síti, v britské přepravní soustavě a v provozovateli sítě v Řecku.
Evropská Komise předložila svůj <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-3183_cs.htm">návrh</a> prověřování investic v září 2017. V současném režimu Komise neprozkoumává jednotlivé případy přímých zahraničních investic.
<blockquote>
„Cílem našeho návrhu je udržet otevřenost EU vůči zahraničním investicím, a uplatňovat nediskriminační, transparentní a předvídatelný rámec. Evropský rámec pro prověřování zahraničních investic nám umožní reagovat jednotně a hájit naše evropské strategické zájmy v případě, že budou ohroženy.“ 
Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmström
</blockquote>
Podle návrhu Komise by se prověřovaly a schvalovaly pouze prodeje určité velikosti. Schválení Komise by tak nebylo nutné, pokud by prodejem kupující společnost nezískala většinový podíl. Zároveň by ale byly zavedeny mechanismy proti postupnému skupování firmy po malých podílech. Ve výsledku ovšem budou mít ve sledování investic poslední slovo členské státy.

Energetika v zahraničí

Mohou být zahraniční investice v energetice pro EU hrozbou?

Poprvé v historii měsíční výroba elektřiny z OZE v Portugalsku překonala spotřebu této země. Nové maximum podílu výroby OZE na spotřebě je <a href="http://www.apren.pt/pt/marco-100-renovavel--primeiro-mes-com-consumo-de-eletricidade-assegurado-por-fontes-renovaveis-e-record-de-enorme-relevancia" target="_blank" rel="noopener noreferrer">březnových 103,6 %</a>. Nejvíce se na výrobě OZE v březnu podílely vodní a větrné elektrárny. Bez fosilních zdrojů se ovšem stále síť neobejde.
Doposud nejvyšší hodnota podílu výroby OZE na spotřebě pochází z roku 2014, kdy dosáhla úrovně 99,2 %. <a href="https://energytransition.org/2016/06/portugal-moving-to-100-renewables/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Portugalsko počítá </a>i do budoucna s dalším navyšováním podílu OZE, které má vést až k eliminaci produkce emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru. Portugalsko však stále v této oblasti čeká běh na dlouhou trať.
I v průběhu března totiž musely být pro stabilitu sítě v provozu elektrárny na fosilní paliva a částečně se na pokrytí spotřeby podílela také importovaná elektřina. Plynové zdroje a import elektřiny budou hrát v následujících letech stále důležitou úlohu v zajištění stability portugalské soustavy.
V absolutním vyjádření bylo minulý měsíc v části Portugalska ležícího na Pyrenejském poloostrově vyrobeno z obnovitelných zdrojů 4812 GWh, zatímco spotřeba zde dosáhla hodnoty 4647 GWh.
Během března byl nejnižší podíl OZE na spotřebě elektřiny 86 %, nejvyšší hodnota tohoto podílu dosažená v březnu pak byla 143 %. V průběhu března došlo ke dvěma téměř 70hodinovým intervalům, kdy byla spotřeba elektřiny v Portugalsku pokryta obnovitelnými zdroji.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;PT&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-03-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-03-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Rekordní březnová výroba OZE v Portugalsku.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-03-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-03-31&#8243;}
Na březnové výrobě OZE se podílely z 55 % vodní elektrárny a 42 % větrné elektrárny. V březnu mělo portugalské  saldo exportní charakter, když dosáhlo hodnoty 878 GWh, což je přibližně 19% podíl na spotřebě elektřiny kontinentálním Portugalskem.
V kontrastu k letošnímu rekordnímu březnu ovšem stojí březen roku 2017. V tomto období byl podíl obnovitelné elektřiny na spotřebě pouhých 6 %, což bylo způsobeno nízkou výrobou vodních elektráren, jejíž příčinou bylo extrémní sucho sužující jihozápadní Evropu.

Rekordní březen pro OZE v Portugalsku. Výroba překonala spotřebu elektřiny

Zatímco v Německu či Španělsku existují první vysoutěžené projekty OZE s nulovou podporou od státu, u kterých se ale doposud neví, zda budou skutečně realizovány, v Portugalsku firma Solaer již jeden takový projekt staví. Uveden do provozu by měl být v průběhu letošního roku, informaci přinesl server energynews.es.
Projekt bude realizován na jihu Portugalska u obce Ourique a jeho instalovaný výkon činí 46 MW. Výstavba již běží tři měsíce a pokud bude splněn časový plán, ke konci letošního roku bude projekt připojen k síti.
Důvodů, proč je projekt možno provést bez jakýchkoli dotací, je několik. Zaprvé je to vysoká cena silové elektřiny na iberském poloostrově, což způsobují úzká místa v propojení se zbytkem Evropy. Cena elektřiny na burze se stabilně pohybuje o cca 15-20 €/MWh výše než je průměr v ČR a Německu. Dalším důvodem, proč je projekt rentabilní v Portugalsku, ale ne v sousedním Španělsku, je nulová daň z vyrobené elektřiny, která například ve Španělsku činí 7 %. Neposledním důvodem je rychlá administrativa a povolovací procesy, díky čemuž může být projekt dříve uveden do provozu.
Firma Solear ujišťuje, že se nejedná o ojedinělý projekt a další budou následovat. Samotná firma plánuje takto vystavět 150 MW. Že se nejedná o přehnané vize jedné firmy svědčí vyjádření státního sekretáře pro energetiku Jorge Seguro Sanchése, který uvedl, že momentálně mají na stole žádosti k autorizaci projektů o objemu 1500 MW, které nežádají o podporu a ke kterým je nutno přičíst další již loni a předloni schválené projekty v objemu 521 MW.

V mnoha zemích utopie, v Portugalsku realita. Země bude mít první solární elektrárnu bez dotací

Portugalsko přestane dotovat nové obnovitelné zdroje, již schválených platných kontraktů by se škrty dotknout neměly. Konec kompenzačních mechanizmů čeká i klasické zdroje. 
Státní tajemník pro energetiku Jorge Seguro Sanches potvrdil agentuře Reuters, že Portugalsko postupně ukončí podporu obnovitelných zdrojů, omezení podpory ovšem nebude retroaktivní.
<blockquote>
&#8222;Investoři potřebují mít jistotu, pokud jde o jejich investice. Nechceme tedy měnit pravidla hry v jejím průběhu. Jakmile ovšem kontrakty vyprší, obnovitelné zdroje půjdou na trh bez jakýchkoliv dotací,&#8220; potvrzuje Sanchez zachování štědrých výkupních cen pro existující kontrakty.
</blockquote>
Lisabon vedou k tomuto opatření vysoké ceny elektřiny, které jsou jednou z překážek ekonomického růstu země. Cílem Portugalska je také rozšířit přenosové kapacity do Maroka i střední a západní Evropy, tato opatření mají vést ke snížení ceny elektřiny.
Portugalsko bylo v uplynulé dekádě průkopníkem, co se týká obnovitelných zdrojů &#8211; především těch větrných. Jenže tato raná podpora vyústila ve vyšší koncové ceny elektřiny pro spotřebitele.
<h2>Jedna z nejvyšších cen elektřiny v Evropě je v Lisabonu</h2>
Think-tank VaasaETT zaměřující se na energetiku v červenci zveřejnil studii, podle které vychází, že z 29 hodnocených evropských hlavních měst, při uvažování parity kupní síly, platí domácnosti nejvyšší koncovou cenu za elektřinu v Lisabonu.
Vysoké koncové ceny elektřiny mají dopad na konkurenceschopnost portugalských společností i na výši disponibilního důchodu tamních domácností, což ohrožuje mírný ekonomický růst trvající poslední dva roky.
<h2>Dobíhání kontraktů obnovitelných i tepelných zdrojů</h2>
V září 2017 vyprší kontrakt na podporu 1,2GW uhelné elektrárny v Sines, která představuje 6,5 % portugalského instalovaného výkonu. V tomto případě se jedná o kompenzační mechanismus, který pomáhal zabezpečovat výkonovou přiměřenost země.
V příštím roce také vyprší kontrakty na podporu 60 MW větrných elektráren. Tyto elektrárny tak přejdou z režimu garantovaných výkupních cen elektřiny na tržní. Velká vlna přechodu na tržní ceny čeká portugalské větrné elektrárny (VtE) v roce 2020, kdy se bez podpory budou muset obejít VtE o výkonu 1,1 GW.
<h2>Mohou se OZE uplatnit na trhu i bez podpory?</h2>
Portugalské úřady již vydaly licence pro nové projekty solárních elektráren o výkonu 180 MW, jenž budou ponechány zcela bez dotací. V Portugalsku se tak ukáže, zda budou moci fungovat obnovitelné zdroje také za standardních tržních podmínek.
Energetické statistiky týkající se Portugalska naleznete <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/portugalsko/" target="_blank">zde</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/rstml/" target="_blank">flickr.com</a>

Portugalsko upouští od dotací pro OZE

Evropská Komise minulý týden schválila grant na projekt plovoucí větrné farmy (ano slyšíte dobře, <a title="V Japonsku otevřely dvě obří plovoucí solární elektrárny" href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/v-japonsku-otevrely-dve-obri-plovouci-solarni-elektrarny/">nebo jste mysleli, že u plovoucích fotovoltaik</a> vše končí?). Ta má sloužit jako výzkumný projekt a má být umístěna u břehů Portugalska.
Plovoucí větrná elektrárna byla schválena v rámci širšího projektu podpory elektráren využívajících energii moře, včetně příbojových elektráren a offshore větrných parků. V rámci širšího projektu se plovoucí větrné elektrárny staly prvním adresátem podpory EK. Celkem Evropská Komise podpoří 50 MW výkonu těchto projektů. To znamená, že první půlka podpory je už vyčerpána na &#8222;plovoucí větrníky&#8220;.
Podle tiskového prohlášení Komise projekt pomůže Portugalsku novými technologiemi navýšit současný podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Mimo to, přidružený feed-in-tariff Evropské Komisi umožní sledovat, že projekty jsou v souladu s politikou EU a nedochází k přeplácení obnovitelných zdrojů (jak tomu <a title="Příčiny solárního boomu v České republice" href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priciny-solarniho-boomu/">bylo v ČR</a>).
&#8222;Rozvoj nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie je klíčový k tomu, aby EU dosáhla svých environmentálních cílů. Schválení podpory portugalského projektu je výrazným krokem k uvedení nových technologií na trh.&#8220; 
Margareth Vestager, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž
Projekt, který nese název WindFloat, bude testován v reálných provozních podmínkách, aby byla prokázána jeho použitelnost a výhody pro celý region. Další obdobné projekty si získaly popularitu především díky tomu, že je možné je vybudovat v místech, kde je značná mořská hloubka.
Projekt WindFloat už byl jednou spuštěn k testování, které proběhlo v roce 2012. Stal se tak první offshore větrnou elektrárnou, kterou mělo Portugalsko instalovanou.
Následující video je ukázkou, jak je větrná elektrárna uvedena do provozu.