V Evropě bude vybudována druhá plovoucí větrná elektrárna. Celkový potenciál kontinentu se odhaduje na tisíce GW
V Portugalsku se staví druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě. Bude sestávat ze tří plovoucích jednotek a celkový instalovaný výkon dosáhne 25 MW. Očekává se, že instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě do roku 2030 dosáhne 4-5 GW. Technický potenciál je dle CEO WindEurope až 4 000 GW.
Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě
Do Portugalska dorazila první ze tří turbín pro budovanou plovoucí větrnou elektrárnu, využívající WindFloat technologii. Do konce roku by měly být spuštěny i zbývající dvě turbíny, které navýší výkon elektrárny na celkových 25 MW.
Projekt je veden mezinárodním konsorciem Windplus, které se skládá z portugalské EDP Renewables (54,4 %), francouzské ENGIE (25 %), španělské firmy Repsol (19,4 %) a americké Principle Power Inc. (1,2 %). Finančně pak přispěly portugalská vláda, Evropská komise a Evropská investiční banka.
„Jedná se o první plovoucí větrnou farmu, která je financována bankou. To skutečně dokazuje schopnost financovat technologii plovoucích větrných elektráren, čemuž tak doteď nebylo.“
João Metelo, CEO Principle Power
Plovoucí větrné elektrárny mají velký potenciál
Podle Metela je projekt Windplus prvním svého druhy, který je realizován jako komerční projekt. Očekává se, že větrné elektrárny na moři budou hrát velkou roli v dosažení klimaticko-energetických cílů EU.
Podle některých představitelů z odvětví větrné energetiky plovoucí větrné elektrárny povedou k pravé globalizaci větrné energetiky na moři. Výhodou je, že tyto platformy mohou být instalovány daleko na otevřeném moři, v místech, která byla dříve nepřístupná. Běžná větrná elektrárna na moři bývá obvykle instalovaná do maximální hloubky 50-55 metrů. Plovoucí větrné elektrárny tato omezení nemají.
Očekává se, že s postupným rozvojem této technologie budou klesat náklady. Dnes jsou náklady v případě plovoucích elektráren zhruba 180-200 eur na vyrobenou MWh elektrické energie. Pokud ovšem dojde k rozsáhlé komercializaci, tak by podle Gilese Dicksona, CEO asociace WindEurope, náklady mohly klesnout až na 40-60 euro/MWh.
V Evropě jsou naplánované další dva projekty
Prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna Hywind, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
V Evropě se na základě technologie WindFloat plánují další dva projekty. Prvním je 50MW plovoucí větrná elektrárna ve Skotsku, která má být zprovozněna do roku 2020 a druhým elektrárna u jihu Francie plánovaná na rok 2021.
Zdroj úvodní foto: commons.wikimedia.org
Mohlo by vás zajímat:
Equinor len nedavno schvalil 88 MW Hywind Tampen projekt plavajucej veternej elektrarne ktora bude kryt cca 30% potrieb Ropnych poli Snorre a Gullfaks. Zatial je tych projektov malo.
Pokud by se skutečně podařilo v budoucnu docílit cenově přijatelné elektřiny z plovoucích elektráren, byl by to obrovský skok v možnostech využití potenciálu větru.
Výhody :
1. Daleko na moři by nepřekážely útlocitným lidem , že vrtule dělají hluk a kazí vzhled krajiny
2. Plocha oceánů je plných 71 % povrchu planety = zábory něčí půdy by odpadly
3. Bývá zvykem, že na moři častěji fouká
4. Možná se vyřeší i to, že takový větrný park "zvedne kotvy" a za pomoci lodí bude přetažen třeba od pobřeží Portugalska k pobřeží Francie, kde se potřeba elektřiny zvýšila výstavbou nových fabrik /Dát Temelín na lana a přetáhnout ho třeba do Polska asi jaksi nejde. /
Problém není vyrobit a postavit zdroj energie v podstatě kdekoli, problém je ho připojit flexibilní přenosovou linkou, která vydrží téměř všechno, tam bude budoucí brzda plovoucích zdrojů.
ad 2) Plocha oceánů je vám k ničemu. Korektnější je plocha šelfových moří do hl. 30m.
Proč je zrovna 30 metrů zásadní hloubka pro plovoucí VtE? Nezdá se mi, že by byly třeba 100 metrové kotvící kabely nějaký problém.
Proč zrovna "kotvící kabely" ? To těmi nosnými táhly poteče elektřina?
Ano, , měl jsem napsat spíš " cca 30m". Z pohledu snadnosti kotvení, relativního průtahu táhla po zatížení a spotřeby materiálu bych být stavitelem plovoucích elektráren obsazoval nejdříve mělké šelfy, kde mě to kotvení vyjde nejlevněji. Předem bych vyloučil dna hlubší 200m. To je vše.
ad 4) To není moc realistické pro tak dalekou přepravu, je mnohem jednodušší uložit onu VtE naležato do lodi a přeplavit jí kam potřeba.
Ale ono odtažení či přitažení VtE se hodí, když máte pár desítek km daleko servisní přístav. Jednotlivé "větrníky" sestavíte v suchém doku a odtáhnete na místo. Nebo je naopak do doku můžete přitáhnout na opravu/údržbu/generálku/upgrade. To věci dost usnadňuje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se