Svazy: Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Při vší úctě k panu Hanslianovi z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. I kdybychom v Česku postavili 1300 nových větrných elektráren a každá měla výkon 3 MW, tak z nich nepokryjeme čtvrtinu spotřeby elektřiny. Také by bylo dobru upozornit, že nárok na podporu (a to více než slušnou) mělo zhruba 350 MW větrných projektů (termín definitivně vyprší letos na podzim), realizoval se jen malý zlomek. Většinou se nepodařilo získat stavební povolení (kterému předchází EIA atd.). Tohle se nezmění, soutěžit nebude co, protože projekty nebudou připravené. Stagnace větrné energetiky v ČR bude dlouhodobá. A samozřejmě větrníky už stoplo jak Dolní Rakousko tak třeba Bavorsko, to je také potřeba pro úplnost dodat. Není tedy úplně spravedlivé líčit ČR nebo východní Evropu jako nějakou výjimku, je to dnes ve střední Evropě v podstatě pravidlo.

Dobrý den, ten scénář počítá s většími elektrárnami, reflektuje aktuální technologický vývoj. Proto je to skutečně čtvrtina spotřeby (po zohlednění všech ztrát). Jde ale samozřejmě o scénář závisející na "měkkých" kritériích - naprosto rozhodující je postoj společnosti (tedy i úřadů) k větrné energii. Pokud budeme trvat na tom, že větrné elektrárny jsou fuj, tak se žádné stavět nebudou (to je zhruba současný stav). Pokud budou silné restrikce výstavby, bude jich méně. Naopak pokud budou mít větrníky velkou (morální) podporu, může jich být i více. Je to v zásadě politické rozhodnutí. Ale je potřeba to férově pojmenovat a nechovávat se za to, že zde pro větrnou energii nejsou podmínky.

A jaké jednotkové výkony s jakou výškou stožáru jste měl tedy na mysli? Realita je taková, že na místo určení nepůjde v podmínkách ČR dopravit zpravidla ani lopatku 3 MW elektrárny, natož větší. To by již vyžadovalo zásahy do komunikací (poloměry zatáček, výškový profil). Fuj nejsou jen větrné elektrárny, fuj je jednoduše cokoliv, co chce někdo někde postavit, stožáry elektrického vedení jsou na tom úplně stejně.

Uvažována je v rovinatých oblastech výška 160 m, průměr rotoru 180 m. V členitějším terénu méně (výšky 120-140, rotory 140-160). Výkony kolem 5 MW. Časem snad vyjde kompletní zpráva, kde to bude podrobně. Tohle je "optimistický" scénář: technologicky odpovídá tomu, co lze v příštích cca 10 letech pro onshore elektrárny zřejmě očekávat, otázkou je spíš, zda to bude umožněno. Doprava může být někdy problém, ale nečekám, že by to mělo být plošně limitující. Úpravy komunikací jsou skutečně někdy nutné.

Něco málo o tom vím a rotory 140-160 m prostě do hor až na naprosté výjimky dnes nedostanete. Úpravy komunikací jsou samozřejmě obrovský problém, který jak vidím, opět zásadně podceňujete. Navíc tyto elektrárny stejně nebudou schopné konkurovat mořským parkům s jednotkovými výkony věží 12-15 MW a využitím výkonu blížícím se 6000 hodin. Výstavba větrníků na souši bude dávat smysl jen tam, kde jejich výroba nebude významně korelovaná s výrobou v Severním a Baltském moři a to není případ ČR.

Jakou spotrebu elektriny mate na mysli,tu co nekdo spocital od boku+ ztraty ve vedeni?? Musime zacit od uspor!!!Nasmlouvane odbery,penale u mest obci zavodu,kolik % z nich setri energiemi???

Problém je skutečně u úřadů, je otázkou, zda skutečně toto odráží představy občanů.

Asi jde jen o to, jak zní otázka, protože v zásadě je pokládána špatně.

Pokud se zeptám, chcete mít blízko domu větrník, většina lidí řekne ne.. proč by to měli chtít, co z toho mají?

Pokud se zeptáte, chcete mít za barákem větrník nebo fotovoltaiku nebo tepelnou elektrárnu nebo dokonce jadernou, zjistíte, že vlastně ten větrník na tom není tak špatně ????. A tu elektřinu jaksi chtějí.

Ano OZE je méně centralizované takže se ptáte častěji a většího obecenstva. Pokud bychom otázku položili tak, jako "chcete větrník, nebo být bez elektřiny?", asi by zněla odpověď jinak...

Ve skutečnosti bude ekonomika časem koncentrovat výrobu větrníků do oblasti Severního a Baltského moře, což bude daleko více centralizované než jsou dnešní tepelné elektrárny. Menší centralizace OZE je v tomto případě naprostá pověra.

Já myslím, že ekonomika povede různými směry. Na moři je slušný potenciál a silný vítr, ale elektrárny prodražuje technická náročnost a při velkém množství začne být problém integrace do sítě a vzájemné ovlivnění elektráren. To je například v Česku mnohem menší problém (i do budoucna), což dovoluje využít i méně větrná místa. Takže bych očekával spíš vývoj po všech liniích - na moři i ve vnitrozemí (pokud úřady dovolí). Ohledně té dopravy, zmíněný potenciál už počítá s tím, že mnoho míst nebude z dopravních důvodu reálných. Také neberte ty rozměry jako vytesané do kamene - někde se třeba postaví více elektráren menších. Někde se zase kvůli velkému projektu vyplatí provést i poměrně nákladné úpravy silnic či jiné skopičiny. To nelze do detailu předem odhadnout.

Uvidíme, každopádně větrné elektrárny na souši mají masivní problémy už i v Německu, takže moc prostoru pro optimismus nevidím: https://www.euractiv.com/section/energy/news/germanys-wind-industry-in-bad-health/

Každopádně v Německu větrné elektrárny dávají často více elektřiny než ty uhelné, to samé může být u nás. Je řádový rozdíl v hustotě větrných elektráren u nás a uvnitř Německa.

Zda se lidem větrníky líbí nebo ne je věc názoru, v Holandsku a Španělsku se líbí moc, jinde zatím míň. Ale hlučnost musí být minimalizována, staré (před 20 lety) větrné elektrárny dobrou reklamu nedělaly.

Každopádně v Německu větrné elektrárny dávají často více elektřiny než ty uhelné, to samé může být u nás. Je řádový rozdíl v hustotě větrných elektráren u nás a uvnitř Německa.

Zda se lidem větrníky líbí nebo ne je věc názoru, v Holandsku a Španělsku se líbí moc, jinde zatím míň. Ale hlučnost musí být minimalizována, staré (před 20 lety) větrné elektrárny dobrou reklamu nedělaly.

Německo je velká země s velmi odlišnými větrnými podmínkami v různých částech. Ohledně větru lze přibližně srovnávat Českou republiku a Bavorsko. V Bavorsku je instalováno 2,5 GW v 1159 větrnících, které kryjí 1,3 % čisté spotřeby elektřiny této spolkové země. Takže asi tak.

Musíte porovnávat výkon/výrobu na km2, ne podíly na spotřebě, to je zavádějící. Spotřeba je v Bavorku (v přepočtu na km2) vyšší než v ČR, proto je výsledné procento tak nízké. Navíc je v Bavorsku objektivně těžší umístit elektrárnu než v ČR (vyšší hustota zalidnění) a v celkovém pohledu jsou tam i horší větrné podmínky. Pokud porovnáte porovnatelné, tak nemají té větrné energie úplně málo.

"chcete větrník, nebo být bez elektřiny?" - Pokud použiju tuto logiku, tak můžu otázku postavit třeba tak - Chcete elektřinu nebo být v EU?, to je úplně stejné

Nevím, jestli je to česká rarita, ale JE mají největší podporu právě v regionech, kde stojí, což asi není nic divného, když zaměstnávají tisíce lidí a tím živí i navazující služby v (převážně chudém) regionu, mnohdy i mimo něj, nemluvě o sponzoringu okolních obcí. Z větrníku nic z toho mít nebudou. Mimochodem na rozdíl od větrníků JE nebudete mít hned za barákem z důvodu ochranných pásem a pokud budu chtít její výkon vyskládat z větrníků, tak před nima neuteču nikam. Další věc je, že o skutečném vlivu větrníků na všechno se toho zatím taky moc neví, jednak není žádné zadání to nezávisle zkoumat a jednak je to technologie moc mladá, takže se to všechno teprve ukáže.