V Norsku je v provozu největší evropský elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku

250€ za MWh ve vodíku, to jestli se nepovede srazit nebo vše ostatní na celém světě zdražit tak tu máme líbezně dlážděnou cestu do pekel, před oze blázněním vycházela MWh v zemním plynu na cca 15€ je to 4 roky zpět

Nástup OZE, jaderné elektrárny, tepelná čerpadla, zateplování, i tyhle elektrolyzéry, cenu plynu snižují, protože snižují poptávku po něm. A ekonomické zákony hovoří jasně.

Kdyby nebyly 2/3 elektřiny v EU z "čistých" technologií (44% OZE, 23% jádro) a kdyby EU už roky předtím netlačila na energetické úspory při vytápění apod., byla by ta situace s plynem MNOHEM vážnější.

Kdyby nebyly emisní povolenky a normálně se pálilo uhlí, tak by situace s plynem byla mnohem lepší než dnes.

Ale emisní povolenky nejsou OZE. Jejich cena je fakticky politické rozhodnutí, takže je to na politicích.

Takže zpětně vyrobená elektřina (dlouhodobá akumulace) při 60% účinnosti elektrárny a alespoň nějakém zisku cca 450 €/MWh.

To se nám Ty OZE, které takovou zálohu potřebují pěkně prodraží.

Výroba hnojiva apod. má rozhodně větší opodstatnění, ale i tu je otázka ceny konečného produktu.

Tady v článku o výrobě elektřiny zpět z vodíku nic nebylo, tak to sem netahejte.

Podle propočtů, které jsem viděl, je to v současnosti už velice blízko konkurenceschopnosti, hlavně v oblastech s dostatkem levné elektřiny, jako je Nordpool. Asi na to dostali nějakou investiční dotaci, elektrolyzéry jsou, zatím, drahé. Cílem je u nich rozjet podobný pokles cen jako byl pozorován u FVE a baterií.

Není to konkurence schopné. Na jednom jsem se byl podívat, ekonomika nevychází, ale majitel spekuluje do budoucna a zdroj peněz bude poskytování služeb. Mimo to bude jen šolíchat, aby to nezastavil.

Kde to bylo? Jaký byl zdroj elektřiny? Jaké byly ceny elektřiny? Jaký koeficient využití předpokládají? Jaké předpokládají zdroje příjmů? ...

Ono nejde všechno házet do jednoho pytle. Záleží na mnoha parametrech.

@Baton David 12. červen 2024, 07:39

Jen doplním, že na výrazné zvýšení cen zemního plynu z posledních let mělo vliv mnoho faktorů, nejen nástup OZE.

Nejdříve šla cena plynu nahoru kvůli cenové manipulaci ze strany té východní země na R, co se tu nesmí psát do komentářů.

Následně ta samá země začala velkou agresivní válku a začala země EU plynem vydírat. Tak byli, z větší části, ustřihnuti. EU do toho šla s plným vědomím toho, že se jejím státům plyn kvůli tomu dost prodraží.

Holt to bylo vyhodnoceno jako menší zlo, a podle mě správně. Nebyla vhodná doba hrát si na Chamberlaina a Daladiera.

Země, jejíž jméno nesmíme vyslovit ani napsat? Vážně? Něco jako Woldemort?

ano máte pravdu, nejdříve se přes oze musela nabrat ta správná závislost na zemním plynu - plán uzavřít jaderky a napojit se druhou trubkou, to začala cena pozvolně růst ze zmiňovaných 15€ za MWh, do toho přišla pandemie, a pak vrtochy prakticky tří zemí jejichž jména se nevyslovují, a tento problém trvá stále a bude trvat ještě dlouho neb řešení je v nedohlednu.. I přes tyto peripetie je plyn na cenách do 40€/MWh, v Asii podstatně levněji, ale obsahuje ten ošklivej atom uhlíku v molekule a tak přijdem s plynem bez uhlíku v molekule s cenou více než 6krát vyšší než u ošklivého pynu současného a více než 16krát dražší než ošklivý plyn od ošklivého dodavatele v době před 4 roky, no a pokud vám za 4 roky 16krát zdraží energie ve výrobě.. domyslete sami

"nejdříve se přes oze musela nabrat ta správná závislost"

A kde se to stalo? Rozhodně ne v EU, kde spotřeba zemního plynu pro výrobu elektřiny je posledních 20 let +- stejná, okolo 500 TWh/rok. A taky to je až třetí nejdůležitější využití plynu po vytápění a chemické syntéze (viz i tento článek).

Takže kde se to stalo?

Kdyz omezite uhli a jadro na vyrobu tepla a elektriny, kdyz zavrete vydatne lozisko u Gronningenu, kdyz si vytvorite v trubkach zavislost na jednom dodavateli, cena plynu roste. Tudiz i naklady v cele ekonomice. Ono se ten plyn za poslednich 30 let vyrazne vice zacal vyuzit v prumyslu.

Za nic z toho nemohou OZE, ty naopak ten úbytek z výroby uhlí a jádro nahradily. OZE také nemohou za to, že těžba plynu u Gröningenu dojíždí, je to kombinace technických, ekonomických a společenských faktorů.

Ano, máte pravdu, ta země se nesmí citovat. Je to cenzurováné slovo. Všimnul jsem si toho už před časem. Příspěvky s tímto slovem, jsou smazané nebo rovnou neprojdou cenzurou. Tak snad Mordor by mohl projít?

Norsko tím přispívá ke zvyšování globální teploty. Je nutné jim tleskat a chválit je za práci prospěšnou celému lidstvu. Děláte to velmi dobře. Jen tak dále a ještě více a rychleji!

???

Na to jste přišel jak?

Velice jednoduše! Ten, kdo umí základy fyziky a matematiky ví, že globální teplotu neovlivňuje CO2, ale tepelná energie, která se při produkci CO2 uvolňuje z paliva. Ten CO2 totiž vzniká při hoření uhlíkatých paliv. Samotné hoření produkuje teplo, které následně ohřívá planetu mnohem víc, než samotný CO2! Stačí si uvědomit, že na jeden kg CO2 připadají cca 4kWh tepla! Při 50mld tun CO2 ročně, je to docela slušná teplárna! Takže jakékoliv zařízení, které zachycuje sluneční teplo, ohřívá planetu. Nízká účinnost energetické přeměny zanechává obrovské zbytkové teplo, které planetu opět ohřívá. Obnovitelná energetika prostě planetě škodí víc než fosil!

@Zbyněk Poisl 12. červen 2024, 18:02

Pěkná hypotéza, ale není tomu tak.

Podle odhadů je podíl antropogenního tepla(tepla produkovaného lidskou činností) na celkovém globálním oteplování menší než 1 %.

Za globální oteplování mohou především skleníkové plyny.

Tepelné záření, které skleníkové plyny zachytávají, je tedy hlavně v infračervené oblasti spektra. Toto záření je hlavní forma energie, kterou Země vyzařuje jako odpověď na pohlcení slunečního záření.

To, že opisujete nějaké nesmysly, není argument. To jsou jen proklamace, které mají podporovat boj se skleníkovými plyny. Zkuste se nad tím zamyslet, a vemte si na pomoc fyziku. Zkuste třeba možnost, že v minulosdti byl obsah skleníkových plynů na Zemi mnohonásobně vyšší než dnes. CO2 bylo třeba 5%. Díky tomu bylo mnohem více vodní páry, což je také sklenikový plyn, mnohem silnější než CO2. V takovém případě by Země nikdy nemohla vychladnout do dnešní podoby. Nebo mi zkuste vysvětlit, proč osluněná strana Měsíce má povrchovou teplotu 130st.C, když Měsíc nemá žádnou atmosféru, a tudíž ani skleníkové plyny!

Dobrý den, nelíbí se mi Váš tón "To, že opisujete nějaké nesmysly, není argument", který lze přesně obrátit na Vaše tvrzení, tak pozor na to. Co se mi ale líbí, jsou Vaše otázky, které má jistě spousta lidí, kteří se detailně nad klimatem nezamyslí. Tudíž se pokusím odpovědět svůj názor.

1) CO2 není netečná sloučenina, která by napořád poletovala v atmosféře. Matně si vzpomínám, že tam zůstává několik desítek let. Každopádně i příroda (Země) emituje CO2 – dokonce více jak člověk spalováním fosilních paliv, ale zároveň jej dokáže ukládat. Viz climate . mit . edu / ask-mit / how-much-carbon-dioxide-does-earth-naturally-absorb . No a jistě si odpovíte sám, kam to CO2 z minulosti zmizelo - mj. do fosilních paliv. Nesouhlasím s Vašim tvrzením, že by Země nemohla vychladnout. Navíc na globální teplotu má vliv spousta faktorů, nejen množství skleníkových plynů v atmosféře. Lze snadno dohledat, že bez nich by byla průměrná globální teplota -18 °C.

2) Uvažujete s extrémem a nikoliv průměrem. Průměrná teplota na Měsíci se pohybuje mezi -173 °C až 127 °C. Pokud z toho uděláte průměr, dostanete se kam? Každopádně to by byla špatná argumentace, jelikož Měsíce je osvětlen méně jak Země. Za rovnoměrnější průběh u Země může rozdílné albedo, atmosféra a akumulace. Vzpomínám si, kdy se mi jako dítěti za zadním sklem auta roztekly modely vláčků za cca 5 hodin auta na sluníčku. Stejně tak se mi vydula PE trubka v podomácku vyrobeném ohřevu bazénu, když jsem byl na dovolené. Takže zavřete skleník, dejte do něj něco, co neodráží světlo – typicky černou věc a teploměr. Věřím, že budete na podobné teplotě jako jste uvedl u Měsíce.

3) zpochybňujete či nikoliv skleníkový efekt, to, že CO2 takový efekt má, a že CO2 se v atmosféře hromadí díky spalování fosilních paliv?

Dobrý den, nelíbí se mi Váš tón "To, že opisujete nějaké nesmysly, není argument", který lze přesně obrátit na Vaše tvrzení, tak pozor na to. Co se mi ale líbí, jsou Vaše otázky, které má jistě spousta lidí, kteří se detailně nad klimatem nezamyslí. Tudíž se pokusím odpovědět svůj názor.

1) CO2 není netečná sloučenina, která by napořád poletovala v atmosféře. Matně si vzpomínám, že tam zůstává několik desítek let. Každopádně i příroda (Země) emituje CO2 – dokonce více jak člověk spalováním fosilních paliv, ale zároveň jej dokáže ukládat. Viz climate . mit . edu / ask-mit / how-much-carbon-dioxide-does-earth-naturally-absorb . No a jistě si odpovíte sám, kam to CO2 z minulosti zmizelo - mj. do fosilních paliv. Nesouhlasím s Vašim tvrzením, že by Země nemohla vychladnout. Navíc na globální teplotu má vliv spousta faktorů, nejen množství skleníkových plynů v atmosféře. Lze snadno dohledat, že bez nich by byla průměrná globální teplota -18 °C.

2) Uvažujete s extrémem a nikoliv průměrem. Průměrná teplota na Měsíci se pohybuje mezi -173 °C až 127 °C. Pokud z toho uděláte průměr, dostanete se kam? Každopádně to by byla špatná argumentace, jelikož Měsíce je osvětlen méně jak Země. Za rovnoměrnější průběh u Země může rozdílné albedo, atmosféra a akumulace. Vzpomínám si, kdy se mi jako dítěti za zadním sklem auta roztekly modely vláčků za cca 5 hodin auta na sluníčku. Stejně tak se mi vydula PE trubka v podomácku vyrobeném ohřevu bazénu, když jsem byl na dovolené. Takže zavřete skleník, dejte do něj něco, co neodráží světlo – typicky černou věc a teploměr. Věřím, že budete na podobné teplotě jako jste uvedl u Měsíce.

3) zpochybňujete či nikoliv skleníkový efekt, to, že CO2 takový efekt má, a že CO2 se v atmosféře hromadí díky spalování fosilních paliv?

Vzhledem k účinnosti celého procesu a limitu získané energie z vodíku je těch 24 MW ekvivalentem 10 MW klasické elektrárny (a to možná naivně počítám provoz na úrovni 80-90 % času jako je u elektráren běžné), tedy několik desítek největších dá jednu středně velkou plynovou elektrárnu.

Navíc tu elektřinu by šlo využít i jinak, takže bych to nenazval ani výrobou, ale spíš trvalou 14 MW spotřebárnou.

Hlavně byste si měl ten článek přečíst. Vyrábějí vodík pro chemickou syntézu, čímže nahrazují parní reforming zemního plynu.

Já ten článek četl... několikrát a píšou tam: „Obnovitelný vodík tak částečně nahradí výrobu vodíku z etanu..." Z Etanu. Z etanu. A toho je v tom zemním plynu <10 %.

A v původním článku: "The hydrogen is produced with electrolysis of water and renewable energy, replacing natural gas..." Tedy metan.

Takže v tom článku je chyba.

No co, blbý překlep. Ne jak u těch dvou "ajnštajnů" z Opavy, kteří nehodlali rozlišovat ethanol a methanol.

Každopádně ta informace o tom, že ten vodík je na výrobu čpavku tam je zcela správně.

Dobrý den,

informace o využití etanu pochází z článku S&P Global. Jak správně sám uvádíte, etan se běžně vyskytuje v surovém zemním plynu. Jelikož se zařízení nachází v Norsku, je možné, že k výrobě čpavku využívají vodík vyrobený z etanu, který je získáván při čištění těženého zemního plynu.

V tomto případě by seděla i formulace samotné společnosti, že obnovitelný vodík bude nahrazovat vodík ze zemního plynu, jelikož sami neuvádí, zda využívají již vyčištěný zemní plyn, či pouze některé jeho složky. Stejně tak je možné, že překlep je i v článku S&P Global. Pokud máte podrobnější informace, budu jen rád, když se o ně podělíte :)

Přeji hezký den,

EM